|
Časopis Zvěrokruh 10/2014
|
Z historie |
VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI VETERINÁRNÍ MEDICÍNY
Čeněk Červený, Jaroslav Doubek
významné jubileum významného parazitologa
|
Prof. MVDr. Karel Chroust, DrSc., při přednášce studentům (archiv prof. Chrousta)
|
|
Osmadvacátého října se dožívá osmdesáti let parazitolog prof. MVDr. Karel Chroust, DrSc. Do mysli odborné veřejnosti vstoupil především jako výborný vysokoškolský učitel, srozumitelně předkládající studentům nejnovější poznatky z parazitologie, především potravinových zvířat, a jako významný badatel v oblasti parazitárních onemocnění potravinových a volně žijících zvířat. Výsledky jeho výzkumu byly cenným vkladem do rozvoje poznání na poli parazitologie a přispěly k posílení odborné erudice praktických veterinárních lékařů.
Jubilanta od mládí provázela, vzhledem k rolnickému původu, nepřízeň politických poměrů, která našla vyjádření v opakovaném nepřijetí ke studiu na střední škole.
|
K tomuto studiu se dostal až po praxi na státních statcích. V práci se osvědčil a zaměstnavatel ho ke studiu na Střední zemědělské škole v Klatovech doporučil. Střední školu absolvoval s vyznamenáním a ihned po maturitě v roce 1955 byl přijat ke studiu na Veterinární fakultě Vysoké školy zemědělské v Brně. Ke studiu přistupoval velice odpovědně a již od třetího ročníku pracoval jako pomocná vědecká síla na tehdejší katedře parazitologie a invazních chorob. Studentská vědecká činnost ho „chytla“ a byl pravidelným aktivním účastníkem studentských vědeckých konferencí. Z nich si odnášel přední ocenění, a to i z celostátních kol těchto konferencí, pořádaných společně s košickou Veterinární fakultou. Na katedře také vypracoval svoji diplomovou práci na téma „Svalovec stočený (Trichinella spiralis) u divoce žijících masožravců“.
|
V roce 1960, ještě jako student, nastoupil na místo asistenta na tehdejší II. interní (buiatrickou) kliniku. Vedle výuky se věnoval i výzkumu – specializoval se na parazitózy přežvýkavců, především z pohledu jejich moderní terapie. Výsledky prací, publikovaných s tehdejším vedoucím kliniky doc. MVDr. Tiborem Laxem, CSc., které se týkaly léčby motoličnatosti, diktyokaulózy, gastroenterohelmintóz a některých ektoparazitóz, byly bez nadsázky prioritní.
V roce 1964 se na výslovné přání prof. MVDr. Václava Dyka, DrSc., vedoucího katedry parazitologie a invazních chorob, na toto pracoviště vrátil. Ve výzkumném zaměření na parazitózy přežvýkavců pokračoval a dále svůj výzkumný zájem rozšířil na studium některých antropozoonóz a modernizaci parazitologické diagnostiky.
|
|
S manželkou MVDr. E. Chroustovou, CSc., a prof. H. Wetzelem na XIII. kongresu Světové federace pro pokroky ve veterinární parazitologii v Berlíně v roce 1989, (archiv prof. Chrousta)
|
Závažným úkolem, na jehož řešení se v prvních letech práce na katedře významně podílel, bylo zpracování plánů komplexního tlumení ekonomicky závažných parazitóz domácích přežvýkavců a lovné zvěře. Ozdravovací plán byl vypracován pro Státní veterinární správu a týkal se motoličnatosti, plicní červivosti a střečkovitosti.
|
Spolupracoval rovněž se Světovým centrem pro trichinelózu
|
|
Tyto parazitózy způsobovaly značné ekonomické ztráty, a to jak přímé – hynutím, především u mláďat, tak i nepřímé – v důsledku vysoké morbidity a zejména konfi skace orgánů na jatkách. Realizace ozdravovacích plánů v praxi představovala koncem šedesátých a v sedmdesátých letech značné národohospodářské úspory díky úplné likvidaci diktyokaulózy u skotu a ovcí na celém území republiky, dále eliminaci klinických výskytů fasciolózy a tím nákladů na jejich léčbu a také snižování výskytu těchto parazitóz u volně žijících přežvýkavců. Nelze přehlédnout ani skutečnost, že se podařilo prosadit, aby významná část devizových prostředků, které měla Státní veterinární správa v těch letech k dispozici, byla použita na nákup, ověření a uplatnění nových účinných zahraničních antiparazitik.
|
Kolektiv pracovníků parazitologického ústavu v roce 1996 (archiv prof. Chrousta)
|
|
Dr. Karel Chroust souběžně intenzivně pracoval i na řešení otázek spojených s tlumením gastroenterohelmintóz u přežvýkavců, včetně preventivních opatření na pastvinách a dále se věnoval studiu patogenity původců kokcidiózy telat a jehňat, diagnostice této infekce a zavádění nových antikokcidik (klopidolu, monensinu aj.). Aktivně při tom spolupracoval s našimi i zahraničními vědeckými pracovišti a fakultami a byl jmenován specialistou a konzultantem pro kokcidie přežvýkavců v rámci tehdejší RVHP.
Rozšíření pole jeho odborné působnosti představovala v těch letech spolupráce s terénní veterinární službou, zejména se specialisty okresních a krajských veterinárních zařízení.
|
Obrovský přínos této spolupráce spočíval v bezprostředním uplatňování výsledků výzkumu v praxi a také v zajištění kvalitního materiálu pro praktickou výuku studentů.
Od prvého roku zřízení Školního zemědělského podniku v Novém Jičíně tam zajišťoval diagnostiku a organizoval tlumení parazitóz u ovcí, skotu, prasat, koní a spárkaté i pernaté zvěře. Tato spolupráce pokračuje do současnosti a přináší trvale významný ekonomický efekt.
|
Od roku 1966 rozvíjel spolupráci s lékařskou službou a klinikami infekčních chorob na úseku moderní diagnostiky některých antropozoonóz, zejména trichinelózy, a dále i taenióz a některých protozoárních infekcí u lidí. Propracoval citlivou diagnostickou metodu trichinelózy (NIFR) a po více než deset let jako jediný u nás prováděl její diagnostiku u lidí pro lékařská zařízení. Pomocí této metody byly diagnostikovány rozsáhlé epidemie této nebezpečné antropozoonózy v 70. a 80. letech především na Slovensku. Tato spolupráce přinášela efekt na úseku ochrany lidského zdraví a z tohoto hlediska byla lékařskou veřejností vysoce hodnocena.
|
|
Ve funkci prorektora zahajuje v roce 1993 oslavy 75. výročí založení Vysoké školy veterinární v Brně (archiv prof. Chrousta)
|
Spolupracoval rovněž se Světovým centrem pro trichinelózu a opakovaně přednášel na mezinárodních sympoziích této organizace.
V roce 1968 obhájil kandidátskou disertační práci na téma Odezva experimentální trichinelózní invaze v organismu některých hostitelských masožravců a hlodavců.
|
Akademičtí funkcionáři VŠVF v Brně v roce 1994. Vpředu vedle prof. Chrousta prorektor doc. MVDr. V. Jambor, CSc., v druhé řadě zleva děkan FVL prof. MVDr. E. Kudláč, DrSc., rektor VŠVF prof. MVDr. J. Konrád, DrSc., děkan FVHE prof. RNDr. S. Zima, DrSc. a děkan FaF prof. RNDr. PhMr. Vladimír Smrčka, CSc. (archiv prof. Chrousta)
|
|
Každoročně přednášel v cyklických, atestačních a specializačních kurzech pro veterinární lékaře a tyto přednášky byly opakovaně absolventy i vedením Ústavu pro další vzdělávání veterinárních lékařů vysoce hodnoceny.
Celé desetiletí (od roku 1960 do roku 1970) zastával funkci předsedy rady studentských vědeckých kroužků a zajišťoval organizaci studentských vědeckých a odborných konferencí jak v rámci fakulty, tak i celostátně. V letech 1964 až 1970 pracoval jako výkonný redaktor vědeckého časopisu Sborník VŠZL, řada B, Spisy fakulty veterinární, což byl předchůdce vědeckého časopisu Acta veterinaria Brno.
Nepřízeň osudu ho zasáhla v roce 1972 podruhé. V důsledku tzv. konsolidačního procesu na Vysoké škole veterinární v Brně nesměl dále učit. I když začal pracovat jako odborný pracovník na úseku výzkumu, nemohl výsledky své práce publikovat ve vědeckých časopisech.
|
Nemohl je prezentovat ani na konferencích a sympoziích v zahraničí.
|
K 1. dubnu 1977 s ním byl pracovní poměr na VŠV v Brně ukončen. Nastoupil do Státního veterinárního ústavu v Jihlavě a od roku 1982 byl jeho zaměstnavatelem Státní veterinární ústav Vratislavice – Liberec. Po celou dobu zaměstnání ve státních veterinárních ústavech měl pracoviště na katedře chorob zvěře VŠV v Brně, pro kterou zajišťoval materiál pro výuku a výzkum. Každý rok vyšetřoval velký počet spárkaté a pernaté zvěře, zejména v té době povinně dodávané vzorky orgánů a trusu ulovené zvěře z honiteb na celé Moravě. Pro celou republiku prováděl i speciální parazitologickou diagnostiku, byl výzkumně činný, odborně pomáhal veterinárním specialistům a myslivecké praxi. Zásadním způsobem se podílel v 80. letech v rámci SVS na přípravě, plánování a realizaci ozdravovací akce zvěře v Česku a později i na Slovensku. Výsledky této akce vedly k postupnému snižování úhynů spárkaté zvěře z parazitárních příčin. Úhyny poklesly na jednu třetinu a ozdravování se příznivě projevilo i ve farmových chovech bažantů.
|
|
Kompendium pro studenty a veterinární parazitology – specialisty na choroby zvěře vydané v roce 2001
|
Zpracoval a tiskem v Ústavu veterinární osvěty v Pardubicích vydal souborná kompendia pro diagnostiku a tlumení parazitóz: „Diktyokaulóza skotu, ovcí a ostatních přežvýkavců“, „Kokcidie u domácích přežvýkavců“, „Kokcidie u zvěře“, „Tlumení gastroenterohelmintóz v chovech ovcí a skotu“ a spolu s MVDr. Daliborem Zajíčkem, CSc., „Repetitorium parazitologické diagnostiky – protozoologie“. Všechny tyto materiály se široce uplatnily v laboratorní diagnostice v terénu i ve výuce studentů veterinární medicíny.
|
Kapitola „Parazitární choroby“ v učebnici Nemoci skotu autorů B. Hofírek a kol. z roku 2009
|
xxx |
Skripta pro studenty veterinárních fakult vydaná s kolektivem učitelů Ústavu parazitologie
|
V roce 1986 byl pověřen Státní veterinární správou vyhodnocením stavu rozšíření parazitóz u domácích zvířat a zvěře. Tato studie byla základem pro komplexní plán systému preventivní diagnostiky u hospodářských zvířat a zvěře u nás a v plné míře byla uplatněna v rámci novelizace a opakovaných vydání „Metodických pokynů SVS k prevenci, diagnostice, léčbě a zdolávání nebezpečných nákaz a parazitóz domácích zvířat a zvěře“. Byl členem kolektivu, který zpracoval poslední vydání „Veterinárních laboratorních metodik“, a to jejich parazitologické části. V těchto materiálech byla uplatněna řada nových, moderních a podrobných diagnostických metod, které měl možnost během své činnosti na SVÚ ověřit. Zejména se jednalo o úseky diagnostiky trichinelózy, zavedení kvantitativních ovoskopických metodik, koprokultur, determinace plicnivek a larvových stadií u gastroenterohelmintóz.
|
V důsledku tzv. konsolidačního procesu na Vysoké škole veterinární v Brně nesměl dále učit
|
|
V souvislosti s rozvojem farmaceutického průmyslu na úseku syntézy nových antiparazitik, zejména anthelmintik, spolupracoval od začátku 80. let s domácími i zahraničními fi rmami na jejich ověřování jak u domácích, tak i u volně žijících přežvýkavců. Jednalo se o deriváty imidazolových sloučenin a ivermektinu a potom o antikokcidika.
|
Při prezentaci posteru na IX. světovém parazitologickém kongresu v Japonsku v roce 1998 (archiv prof. Chrousta)
|
|
Během působení na SVÚ zpracoval a obhájil celkem 11 ústavních odborných prací řešících jednak problematiku diagnostiky a prevence parazitóz u zvěře a jednak detailní ověřování v té době používaných atiparazitik včetně zdravotní problematiky v oborách spárkaté zvěře, umělých chovech zajíců a farmových chovech bažantů a některých dalších druhů pernaté zvěře.
V rámci Rehabilitací se 1. 12. 1990 vrátil do Ústavu parazitologie VŠV v Brně a plně se zapojil do pedagogického procesu. Habilitační práci na téma „Rozšíření, dynamika invaze, patogenita a tlumení monoxenních kokcidií u přežvýkavců a lovné zvěře“ předložil již v září 1990 a v roce 1991 byl jmenován docentem pro obor Veterinární parazitologie. V roce 1991 předložil a obhájil doktorskou disertační práci na téma „Rozšíření, dynamika, patogenita a tlumení ekonomicky závažných helmintóz plic a trávicího traktu u domácích přežvýkavců a zvěře“ a byl mu udělen titul doktora veterinárních věd (DrSc). Profesorem pro obor Veterinární parazitologie byl jmenován v roce 1993. V letech 1994 až 1999 zastával funkci přednosty Ústavu parazitologie FVL. Po celou tu dobu byl i garantem postgraduálního studia v oboru Veterinární parazitologie a členem oborové rady Choroby zvěře.
|
Intenzivně se prof. K. Chroust zapojil do celoškolských aktivit. Od roku 1991 byl členem komise pro přestavbu studia na VŠV. Morální kredit prof. K. Chrousta byl významným argumentem pro rektora prof. MVDr. Jaroslava Konráda, DrSc., aby jej jmenoval v roce 1990 členem a v roce 1992 předsedou rehabilitační komise VŠV v Brně. V letech 1992 až 1994 vykonával funkci prorektora pro vzdělání, vědu, výzkum a zahraniční styky na Vysoké škole veterinární a farmaceutické v Brně. Předsedou redakční rady vědeckého časopisu Acta veterinaria Brno byl v letech 1993 až 2000.
|
Významně se podílel i na mimoškolních aktivitách. V letech 1993 až 1998 byl místopředsedou komise Biomedicíncké obory v rámci Fondu rozvoje vysokých škol MŠMT ČR. Roky 1993 až 1999 byly vyplněny prací v komisích Grantové agentury ČR Parasitologie, mikrobiologie a imunologie a Fyziologie a patologie zvířat. Dále v letech 1994 až 2000 pracoval jako člen předsednictva veterinárního odboru České akademie zemědělských věd a člen hodnotitelské komise pro projekty výzkumu MZe ČR. Funkci koordinátora grantů Národní akademie zemědělských věd MZe ČR vykonával v letech 1997 až 2000. Opakovaně v 90. letech pracoval jako člen hodnotitelského grémia Akademie věd ČR a SR.
V letech 1991 až 2000 v Ústavu parazitologie FVL řešil samostatně nebo se spolupracovníky granty a rozvojové projekty v rámci Grantové agentury ČR, Fondu rozvoje vysokých škol MŠMT ČR,
|
|
Při diskusi na odborném semináři Trichinelóza u volně žijící zvěře, organizovaném v roce 2014 Institutem ekologie zvěře VFU Brno (archiv prof. Chrousta)
|
Národní agentury pro zemědělský výzkum MZe ČR a dále granty ve spolupráci s tehdejší Mendelovou zemědělskou a lesnickou univerzitou v Brně a po roce 2000 i s Univerzitou veterinární medicíny ve Vídni a Rakouským institutem pro východní a jižní Evropu. Tento výzkum byl zaměřen zejména na omezení negativního vlivu ekonomicky závažných parazitóz na zdravotní stav a užitkovost skotu, ovcí a koz a vypracování efektivních postupů jejich tlumení a preventivní opatření v chovech a na pastvinách.
|
v roce 2007 mu byla udělena Medaile České akademie zemědělských věd
|
|
Široce byla dále ověřována účinnost nových, zejména širokospektrých antiparazitik. S podobnými cíli byl prováděn i výzkum parazitóz u spárkaté a pernaté zvěře. Ve druhé polovině 90. let byl dále akceptován další směr výzkumných aktivit, a to zejména problematika anthelmintické rezistence u ovcí, skotu a koní, intenzivně byla rovněž na ústavu rozvíjena činnost na úseku modernizace diagnostických metod, zejména v protozoologii a helmintologii.
|
S významným parazitologem prof. Dr. Theodorem Hiepem, dr. h. c., mult. z berlínské univerzity při návštěvě Kabinetu dějin veterinární medicíny a farmacie VFU Brno v roce 2014 (archiv prof. Chrousta)
|
|
Výsledky tohoto výzkumu byly průběžně publikovány v domácích i zahraničních impaktovaných časopisech, v odborném tisku a přednášeny na domácích a zahraničních konferencích a sympoziích. Publikační činnost prof. K. Chrousta zahrnuje 118 původních experimentálních prací, publikovaných v zahraničních a domácích vědeckých časopisech, jako první autor a spoluautor se podílel na vydání 15 vysokoškolských skript a učebnic a 11 souborných kompendií, prací odborných a populárně vědeckých publikoval 64, na domácích seminářích, konferencích a sympoziích přednesl 54 referátů, na zahraničních 28.
|
V rámci parazitologického pracoviště na škole zpracoval a obhájil samostatně nebo se spolupracovníky celkem 22 závěrečných zpráv výzkumných úkolů a rozvojových projektů. Byl vedoucím a školitelem diplomových prací studentů, atestačních prací absolventů a dále kandidátských a doktorských disertací.
Za výzkumnou, odbornou a poradenskou činnost a za spolupráci s praxí byl v roce 1999 vyznamenán Řádem Zlatého rouna Svazu chovatelů ovcí a koz ČR, v roce 2007 mu byla udělena Medaile České akademie zemědělských věd. Je čestným zahraničním členem Slovenské parazitologické společnosti.
Jubilant prof. MVDr. Karel Chroust, DrSc., je významným představitelem oboru Veterinární parazitologie. Tuto pozici, přes nepřízeň politických a společenských poměrů, si vydobyl nesmírnou pracovitostí, vytrvalostí, organizačními schopnostmi, rozhledem a znalostmi. Zaujal tak čestné místo mezi takovými osobnostmi české veterinární parazitologie, jakými jsou prof. PhDr. Emil Sekera, prof. PhDr. Oldřich Vilém Hykeš, dr. h. c., a prof. MVDr. Václav Dyk, DrSc.
Vážený pane profesore, na dlouhá léta přejeme pevné zdraví a štěstí.
Literatura
Böhm, R. (ed.): 75 let vysokého veterinárního učení v Brně. Brno, VŠVF v Brně, Společnost vet. lékařů v Brně 1993. 453 s.
Chroust, K.: Osobní sdělení. 2014. Večerek, V. et al.: 90 let Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. Brno, VFU Brno 2008. 407 s. ISBN 978-80-7305-045-0
Zajíček, D.: K šedesátinám profesora Chrousta. Veterinářství, 44 (10), 1994, s. 496.
| |
Jaroslav Doubek, Čeněk Červený
|
|
