V Praze dne 7. 4. 2020
Tisková zpráva
Podíl nevyhovujících nálezů cizorodých látek v živočišných produktech loni klesl na 0,06 %
Státní veterinární správa (SVS) ve spolupráci s Ústavem pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL) v loňském roce v rámci každoročního monitoringu cizorodých látek v potravinovém řetězci provedla bezmála 92 400 vyšetření na obsah reziduí a kontaminantů. Meziročně se počet vyšetření zvýšil zhruba o 2 000. Navzdory zvýšenému počtu vyšetření se podíl nevyhovujících nálezů oproti roku 2018 poměrně výrazně snížil z 0,16 % na 0,06 %. Ubylo nevyhovujících nálezů u živých i poražených hospodářských zvířat, živočišných surovin a potravin, ale také u zvěřiny a ryb.
Největší nárůst v počtu vyšetření, v porovnání s rokem 2018, byl v rámci plánovaných vyšetření a dovozu ze zemí EU. Naopak byl zaznamenán pokles počtu u cílených vyšetření v případě podezření a vyšetření následných vzorků z důvodu nižšího počtu nadlimitních nálezů a u vyšetření vzorků z dovozu ze třetích zemí.
V krmivech pro hospodářská zvířata nebyla prokázána žádná rezidua zakázaných veterinárních léčiv. Vyšetření nezjistila v chovech hospodářských zvířat a ryb ani nepovolené preventivní podávání léčiv prostřednictvím krmiv ani vody k napájení. Také dovážená krmiva ze zemí Evropské unie i třetích zemí vyhověla všem platným limitům.
Všechny vzorky syrového ovčího a kravského mléka vyhověly stanoveným limitům. V syrovém kozím mléku byla u jednoho vzorku mléka z bio-chovu naměřena rezidua látky užívané proti parazitům. Šetřením na místě byla zjištěna příčina výskytu reziduí, která spočívala v nedopatření (lidská chyba) – přimísení mléka od léčených zvířat do mléka zdravých koz. S výjimkou jednoho vzorku nebyly zbytky veterinárních léčiv ani doplňkových látek (tzv. antikokcidik) zjištěny ani ve vzorcích vajec.
Podobně příznivý stav jako v roce 2018 zaznamenal veterinární dozor také u medů. Nebyly v nich žádné měřitelné koncentrace pesticidů ani veterinárních léčivých přípravků včetně zakázaných léčiv jako jsou chloramfenikol či nitrofurany. Pouze v jednom vzorku od drobného včelaře byla naměřena nadlimitní koncentrace olova. Pravděpodobným zdrojem kontaminace byl v tomto případě svár (pájka s obsahem olova) na starém medometu.
V chovech skotu nebylo prokázáno žádné nepovolené použití stimulátorů růstu či dalších zakázaných léčiv. Vzorky svaloviny a vnitřností telat a mladého skotu vyhověly také hygienickým limitům z hlediska těžkých kovů či pesticidů. V pěti případech bylo zjištěno nadlimitní množství kadmia v játrech starších vyřazených krav. Problematiku vyšší koncentrace kadmia v ledvinách starších krav je nutné řešit nejlépe paušální konfiskací ledvin od určitého věku skotu.
V ojedinělých případech byly detekovány zbytky antibiotik ve vnitřnostech prasat. Jak bylo zjištěno při došetřování případu, chovatel nedodržel stanovenou ochrannou lhůtu, čímž se dopustil závažného přestupku.
Ve všech parametrech vyhověly také všechny vyšetřované vzorky drůbeže, to samé platí pro vyšetřované maso křepelek, pštrosů i králíků. Žádné překročení limitů neodhalila vyšetření ani u farmově chované zvěře.
V jednom případě bylo zjištěno použití nepovolené malachitové zeleně v chovu kaprů. V pěti případech byla tato látka, která se v chovech ryb určených k lidské spotřebě nesmí používat, odhalena při vyšetření pstruhů duhových z tuzemských i zahraničních chovů. Tato zjištění jednoznačně svědčí o nekázni některých chovatelů pstruhových ryb jak tuzemských, tak chovatelů v zahraničí odkud se ryby dováží. „Vzhledem k tomu, že od 28. listopadu 2022 bude platit čtyřikrát přísnější limit, je nutné této problematice věnovat vysokou pozornost,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
Počet zjištěných případů zvýšené koncentrace olova u ulovené zvěře se meziročně snížil. Příznivě lze hodnotit skutečnost, že v roce 2019 (stejně jako v letech 2017 a 2018) nebyly zaznamenány žádné nové případy kontaminace PCB v chovech skotu a prasat. „Ke zlepšení stavu v chovech skotu a prasat z hlediska sanace stájí a odstranění starých nátěrů s obsahem PCB přispěla významně důsledná kontrola a rozsáhlá informační kampaň vedená Státní veterinární správou,“ poznamenal Semerád.
„Vzhledem k nízkému procentu záchytu nevyhovujících výsledků lze hodnotit zdravotní nezávadnost surovin a potravin živočišného původu z pohledu obsahu reziduí a kontaminantů nadále za příznivou a s významně menším počtem záchytu nevyhovujících výsledků vyšetření oproti roku 2018,“ zhodnotil ústřední ředitel SVS loňský rok.
Naopak veterinární dozor nebere na lehkou váhu ojedinělé nálezy antibiotik u hospodářských zvířat a také důkazy používání nepovolené malachitové zeleně k léčení nebo prevenci onemocnění chovaných ryb, hlavně pstruhů.
Podrobná zpráva o výsledcích monitoringu je dostupná na webu SVS.
Petr Vorlíček
tiskový mluvčí SVS
