Vymáhání pohledávek ve veterinární praxi

Hynek Jašek

Pohledávky, dluhy, směnky a další překážky v klidném provozování veterinářské praxe

1) Předcházení vzniku pohledávek

Je vždy ideální, pokud pohledávky vůbec nevznikají, resp. pokud zanikají svým řádným splněním. Ve všech oborech, v nichž dochází k poskytování služeb, včetně těch veterinárních, platí, že čas, který je věnován prevenci vzniku pohledávek se věřiteli mnohonásobně vrátí zpět, když dochází k placení či vymáhání pohledávky. Postupy a instituty, které vedou k eliminaci vzniku pohledávek, nebo k jejich snazšímu uplatnění a úspěšnému vymáhání, jsou např. tyto:

a) Kontraktace

b) Zaplacení zálohy

c) Uznání dluhu

d) Podpis směnky

a) Kontraktace

Při ošetření zvířete vzniká mezi veterinárním lékařem (VL) a objednatelem veterinárního zákroku inominátní (nepojmenovaný) občanskoprávní závazek – smlouva. Tento závazek může vzniknout na základě písemné smlouvy, ale i neformálně, tj. ústně nebo mlčky, pouhým konáním VL. Formálně smlouva vzniká podpisem smlouvy, nebo na základě objednávky jejím písemným potvrzením. Z důvodu právní jistoty a prokázání existence smlouvy, a z ní vyplývajících pohledávek a závazků, lze vždy doporučit, aby smlouva byla uzavřena písemně.

Smlouva by měla mít tyto obsahové náležitosti:

– označení smluvních stran – VL a objednatel, včetně jejich nezaměnitelné identifi kace (jméno příjmení, datum narození, bydliště/název, IČ, sídlo), – označení zvířete,

– diagnóza a dohodnuté zákroky (odhadované zákroky),

– ujednání o odměně – výše odměny: pevná nebo podle rozpočtu (tj. předpokládaná podle zákroků a materiálu), uvedení, co odměna zahrnuje či nezahrnuje, vznik nároku na odměnu, splatnost odměny, ujednání, že nárok na odměnu vzniká bez ohledu na požadovaný výsledek, – uvedení možných zdravotních rizik,

– datum,

– podpisy smluvních stran

b) Zaplacení zálohy

Zálohou se rozumí peněžité plnění poskytnuté objednatelem VL před vznikem závazku, tedy ještě před provedením zákroku. Záloha se po provedení zákroku zúčtuje na sjednanou odměnu. Lze doporučit, aby VL vyžadoval zálohu zejména tehdy, neuzavírá-li se smlouva formálně, a pokud možno vždy ve výši, která pokryje náklady VL spojené se zákrokem a co největší část samotné odměny, ideálně odměnu celou.

c) Uznání dluhu

Uznání dluhu nastupuje jako zajištění již existující pohledávky VL. Má dva významy, jednak se jedná o důkaz existence pohledávky a jednak v případě soudního vymáhání pohledávky se má za to, že pohledávka existuje a v řízení se obrací tzv. důkazní břemeno z žalobce na žalovaného. (VL nemusí u soudu existenci pohledávky prokazovat.) Uznání dluhu musí být písemné a musí v něm být prohlášení dlužníka o tom, že svůj dluh uznává co do důvodu a výše.

d) Podpis směnky

To, co bylo uvedeno o uznání dluhu, platí i pro směnku. Správně vyplněná směnka dokazuje existenci pohledávky, zajišťuje ji a lze s ní obchodovat. Nejlépe je použít některý předtištěný formulář směnky a tento vyplnit. Z hlediska praktického použití a pochopení je vhodnější tzv. směnka vlastní.

2) Vznik pohledávky

Pohledávka – nárok na zaplacení odměny – vzniká splněním závazku VL podle sjednané smlouvy. Není-li jiné dohody mezi VL a objednatelem, má VL nárok na odměnu, jakmile dokončí ty zákroky, k nimž se zavázal. Smluvně lze tento okamžik modifi kovat např. odstupňováním placení podle dílčích kroků či etap ošetření nebo léčby zvířete. Z uvedeného plyne, jak je důležité již na počátku sjednat, co bude provedeno – specifi kaci veterinárního zákroku a za jakou odměnu. Není-li smlouva v těchto otázkách konkrétní a určitá, mohou vzniknout komplikace s prokázáním okamžiku vzniku pohledávky či samotné existence pohledávky. Poskytl-li VL ošetření a přitom není možné zjistit rozsah sjednaných závazků a výši odměny, může VL požadovat po objednateli vydání tzv. bezdůvodného obohacení. Výše tohoto obohacení pak odpovídá hodnotě obdobných veterinárních zákroků v daném místě a čase, jaké VL objednateli poskytl. Vymáhat bezdůvodné obohacení je však vždy složitější a časově náročnější než vymáhat pohledávku ze smluvního závazku.

3) Zajištění pohledávky

Zajištění zesiluje nárok věřitele. Činí pohledávku snáze vymahatelnou, rozšiřuje možnosti a způsoby zaplacení a zvyšuje bonitu pohledávky.

K zajištění existující pohledávky slouží řada institutů. Dva z nich, uznání dluhu a směnka, již byly zmíněny. Dalším způsobem zajištění pohledávky je např. ručení, které vzniká písemným prohlášením třetí osoby, že dluh zaplatí, pokud jej VL nezaplatí dlužník.

Pokud nastane situace, že objednatel nárok VL uznává, ale nemá dostatek finančních prostředků na okamžité zaplacení, je možné situaci řešit uzavřením dohody o splátkách obsahující uznání dluhu a sjednaný splátkový kalendář.

4) Vymáhání pohledávky

Nedojde–li k dobrovolnému zaplacení pohledávky, je třeba pohledávku vymáhat. Vymáhání je vhodné zahájit nejprve zasláním písemné výzvy dlužníku k úhradě. Výzva by měla obsahovat jasnou identifi kaci účastníků závazku (VL, objednatel) označení důvodu pohledávky – popisem zákroku jeho datací, odkazem na vystavenou fakturu, lékařskou zprávu atd., výši dlužné částky a lhůtu k zaplacení. Výzva k úhradě může mít formu tzv. předžalobní upomínky, kdy pouze po jejím doručení a uplynutí stanovené zákonné lhůty vznikne v následném soudním sporu věřiteli nárok na přiznání nákladů řízení.

Pokud je pohledávka jasně doložitelná a vyčíslitelná, je možné ji vymáhat soudní cestou podáním žaloby. Žaloba podléhá soudnímu poplatku, který činí 4 % z žalované částky, nejméně pak 1000 Kč. (V případě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu je tato částka nižší.)

Žalobu je nutné podat do tří let od splatnosti odměny, jinak dojde k jejímu promlčení, což má za následek nemožnost jejího přiznání soudem.

V řízení je možné se nechat zastoupit advokátem. Odměna za zastupování se zpravidla sjednává smlouvou. Závisí na výši vymáhané částky, obtížnosti věci (důkazní situace, právní otázky) a časové náročnosti. Není-li mezi VL a advokátem sjednána odměna, stanoví se odměna podle tzv. advokátního tarifu (vyhláška č. 177/1996 Sb.). Výše odměny je závislá od výše vymáhané částky a množství úkonů, které advokát ve věci učiní.

Je-li pohledávka soudem pravomocně přiznána, je možné podat návrh na exekuci a nechat vymáhat pohledávku soudním exekutorem, který může postihnout jakýkoliv majetek dlužníka. Rovněž v této fázi je možné a vhodné využít služeb advokáta (zpracování návrhu na exekuci).

Veškeré soudem přiznané náklady spojené s vymáháním pohledávky jsou v případě úspěšného vymožení uhrazeny dlužníkem.

Je třeba vzít v úvahu, že celý proces soudního a následně exekučního vymáhání je časově (řádově desítky měsíců) a finančně náročný. Proto je maximálně vhodné eliminovat rizika nezaplacení odměny již na samém počátku smluvního vztahu mezi VL a objednatelem služby vhodnou kontraktací.

5) Příklady řešení některých specifických situací z praxe

a) Praxe malých zvířat:

aa) Dojde k náhlé, neočekávané události (např. pokousaný pes) – chovatel nemá k dispozici peníze na platbu za provedený zákrok. Chovatel slibuje zaplacení.

Řešení: Varianta 1–VL požádá chovatele, aby na místě písemně svůj dluh uznal nebo podepsal směnku. Varianta 2–VL uzavře s chovatelem smlouvu, ve které se chovatel k úhradě odměny zaváže. Právně jistější je varianta 1.

ab) Plánovaná operace – chovatel zaplatí zálohu (např. polovinu) s tím, že zbytek doplatí později, např. za 14 dní při vytažení stehů, ale to již nepřijde, dluh uznává, ale neplatí.

Řešení: Pokud je to možné, VL za účelem zajištění svého nároku požádá chovatele, aby jej navštívil a při té příležitosti nechá chovatele písemně dluh uznat nebo podepsat směnku. Je možné rovněž uzavřít dohodu o splátkách. Je-li uzavřena smlouva a dohodnuta odměna nebo je dluh chovatelem uznán a k zaplacení nedojde, postupuje VL tak, jak je uvedeno shora v části o vymáhání pohledávky.

ac) Chovatel je v situaci, kdy musí vyhledat veterinární ošetření (např. císařský řez). Na zákrok nemá fi nanční prostředky. Svoji situaci tedy řeší příslibem platby později, ale protože nemá na zaplacení, vymyslí si nějaký problém (uhynutí štěněte, protože veterinář indikoval císařský řez pozdě) a na základě tohoto odmítá VL zaplatit; anebo si problém nevymyslí, ten reálně nastane (třeba zánět dělohy po císařském řezu). Chovatel věc řeší s jiným VL a dojde k závěru, že ten první pochybil a odmítá mu zaplatit. Chovatel tedy dluh neuznává.

Řešení: V daném případě záleží na obsahu smlouvy a ujednáních o odměně. Takovou situaci by smlouva měla předvídat a měla by VL chránit tak, aby nárok VL na zaplacení celé odměny vznikl bez ohledu na výsledek. Pokud smlouva neexistuje anebo takové ujednání chybí, nezbývá VL, než aby pohledávku vymáhal soudně a své nároky u soudu prokázal a vzájemným nárokům chovatele se v rámci sporu bránil a ubránil.

ad) Chovatel nechá zvíře ošetřit a hospitalizovat, či operovat, pak ale zvíře nepřevezme. Nezaplatí a už o zvíře nejeví zájem, zvíře zůstává u veterináře.

Řešení: Chovatel je v dvojím prodlení: v prodlení se zaplacením a v prodlení s převzetím zvířete. VL písemně vyzve chovatele, aby si zvíře převzal a zaplatil odměnu. Pokud tak chovatel neučiní, má VL vůči chovateli pohledávku z titulu nezaplacené odměny a současně mu vzniká pohledávka z titulu náhrady škody, jejíž výše odpovídá nákladům spojeným s péčí o zvíře a s jeho dalším nakládáním. Zvíře se bez dalšího nestává vlastnictvím veterináře! Věc může vyústit do situace, že se zvíře stane v právním smyslu zvířetem bez pána jako zvíře vyhnané nebo zvíře, jehož se vlastník zbavil. Lze doporučit v každém takovém konkrétním případě věc konzultovat s advokátem za účelem jejího posouzení a stanovení dalšího postupu.

b) Praxe hospodářských zvířat:

Ve veterinární praxi, kdy jsou ošetřována hospodářská zvířata, existují tato specifika:.

– ba) téměř vždy je zákazníkem právnická osoba (PO),

– bb) pohledávky jsou téměř vždy po splatnosti a v různé době po splatnosti,

– bc) výše pohledávky dosahuje desítek až stovek tisíc Kč,

– bd) zákazník nekomunikuje,

– be) zákazník se dostane do platební neschopnosti nebo likvidace.

Pro postup VL při vymáhání pohledávky platí v zásadě vše, co bylo uvedeno shora v části týkající se prevence, vzniku, zajištění a vymáhání pohledávek s dále uvedenými specifiky.

ba) Skutečnost, že je objednatelem služeb PO, má svůj dopad pro způsob jednání stran. PO jednají svými statutárními orgány. Aby došlo k uzavření smlouvy, musí VL jednat se statutářem PO. Kdo je statutářem, zjistí VL z výpisu z veřejného (obchodního) rejstříku. Současně z něj zjistí i způsob jednání a podepisování za PO.

be) Je-li PO v likvidaci nebo v úpadku, je nezbytné přihlásit pohledávky do likvidace nebo do insolvenčního řízení. Podání přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení se činí na základě formuláře dostupného na internetových stránkách www.justice.cz. Je rovněž potřeba zvážit a rozhodnout, jak a zda v poskytování veterinárních služeb s likvidátorem PO nebo insolvenčním správcem pokračovat.

6) Závěr

Nutno konstatovat, že shora uvedený rozbor a navržené postupy jsou pouze stručným přehledem těch nejpodstatnějších situací, otázek a návrhů možných postupů. Každý případ může mít a zpravidla má svá specifi ka vyplývající z povahy a rozsahu zákroku, druhu zvířete či osoby majitele. Je proto vždy třeba posuzovat a řešit každý případ individuálně.