Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Úvodník – MVDr. Lubomír Borkovec

  Časopis Zvěrokruh 2/2015
     Úvodník

Být, či nebýt podnikovým veterinářem?

Mít, či nemít povinné členství v Komoře?

To jsou čím dál tím aktuálnější otázky pro veterinární stav.

Při jednáních se zástupci chovatelů hospodářských zvířat jsou představitelé Komory přesvědčováni, že je to jasná vůle většiny veterinárních lékařů, vykonávajících praxi ve velkochovech hospodářských zvířat, mít možnost volby být zaměstnancem u chovatele.

Tito veterináři spolu s chovateli usilují o to, aby v novele komorového zákona bylo odstraněno omezení, že veterinární lékař má být zaměstnán jen u jiného veterinárního lékaře. Stručně a jasně je Komoře rovněž doporučováno, aby v novele komorového i veterinárního zákona bylo chovatelům umožněno podávat i injekční léčiva tak, jak je to běžné v jiných státech Evropské unie.

Zamysleme se. Takto načrtnutá možnost zaměstnání u neveterináře-chovatele patrně povede k ještě většímu područí fi nančnímu až existenčnímu než dosud. Může vést i ke konfl iktu zájmů při potřebě nezávislosti v rozhodování o ochraně zdraví a dobrých životních podmínkách zvířat i z etického hlediska. Možnost zaměstnávání veterinářů se může samozřejmě rozšířit i u různých obchodních řetězců, podobně jako v případě lékáren. U každého obchodního řetězce, kde je prodejna – koutek s krmivy a potřebami pro domácí zvířátka, také může být vedle granulí k dispozici i veterinář-ka. Nebo po venkově, podobně jako ve Švédsku, budou třeba jezdit autobusy, jako pojízdné veterinární ambulance nabízející za výhodné ceny léky, vakcinace a další veterinární služby?

Absolventů bude vždy dostatek a univerzita nebude proti, že?

Kde však bude nezávislost při rozhodování o způsobu léčby? Bude mít tato profese i nadále charakter svobodného povolání? Nepovede to k devalvaci po stavení veterinární medicíny a veterinární etiky?

Možná, že potřeba vyšší konkurenceschopnosti našich potravin a zdravého životního prostředí v kontextu s hrozbou antimikrobiální rezistence a požadavků na welfare v chovech hospodářských zvířat navodí situaci, kdy připravený a nezávislý veterinární lékař bude zabezpečovat další odborný monitoring pro chovatele v součinnosti se SVS. Podobně, jako jsme již zapojeni do protinákazových opatření.

Možná i vyšší citlivost veřejnosti na etické problémy „množíren až koncentráků“ pro některá společenská zvířata vyvolá poptávku po nezávislosti veterináře ve snaze o zlepšení zdraví a dobrých životních podmínek takových zvířat.

Někteří kolegové však navrhují nepovinné členství v Komoře, případně ji zrušit úplně. Při dobrovolném členství se možná při exkluzivním charakteru malé skupiny veterinářů docílí aktivnějšího přístupu k dění v komoře. Ovšem síla ve společnosti pro prosazování zájmů veterinárních lékařů pak bude na úrovni spolku zahrádkářů.

Prozatím sněm KVL dal představenstvu jasnou zprávu, že se má neustále hájit praktická veterinární činnost ve smyslu svobodného povolání a nezávislosti veterinárního lékaře na jeho případném šéfovi – neveterináři.

Prosím, tomu napomáhejme. Doufám, že nás bude většina.

 
Hezké jaro a dobrou mysl přeje
Lubomír Borkovec