Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Obraz na titulce – Giovanni Segantini: Poledne v Alpách

  Časopis Zvěrokruh 3/2015
     Společenská rubrika

Giovanni Segantini

Poledne v Alpách

 

Se stručným životopisem autora obrazu na titulní straně jsme se seznámili již v minulém čísle. Už za svého života byl Giovanni Segantini poměrně známým a vyhledávaným malířem v Holandsku, Belgii, Německu, Rakousku a velice ho také obdivovalo japonské publikum. Navštěvoval ho německý malíř Max Liebermann, Giovanni Giacometti, ten namaloval jeho portrét na smrtelné posteli, Cuno Amiet a řada dalších mladých umělců, kteří se později také prosadili.

Ve druhé polovině devadesátých let je Giovanni Segantini alpskou krajinou přesycen a stěhuje se roku 1886 s celou rodinou do Milána, kde realizuje řadu zakázek pro město. Kraj okolo Milána si velice zamiloval, a tak se s celou rodinou stěhuje na venkov, do vesničky Savognin, kde zůstává až do roku 1896.

Tady se v jeho krajinách začínají objevovat obyvatelé venkova všech možných profesí, které venkované vykonávají.

Na obraze z titulní strany Poledne v Alpách stojí jako model Barbara Ufferová, jejich chůva a pomocnice v domácnosti. Můžeme ji vidět na řadě dalších obrazů, starala se nejen o domácnost, ale chodila s malířem také do terénu, pomáhala nosit malířské potřeby a pózovala.

Byla také u toho, když se Segantinimu při malování v terénu u horské boudy Schafberg udělalo špatně od žaludku, byl unaven a začal ztrácet vědomí. Zatímco dále horečnatě pracoval, běžela Barbara Uferová do Sv. Mořice pro lékaře, ale když přišli zpět, bylo už na jakoukoliv pomoc pozdě. Večer ještě přišla Segantiniho žena se synem, kteří byli v Miláně, ale Giovanni Segantinni ještě ten den, ve věku 41 let umírá.

Doba Segantiniho, to byla doba intenzivně nastupující industrializace, rozvoje železnice, technických děl jako Gotthardská železnice, nových objevů v přírodních vědách. Jako mnoho dalších citlivých umělců viděl v prosazování materialistického a naturalistického myšlení nebezbečí pro vývoj duše, duchovních hodnot a ideálů. Vztah mezi přírodou a ideálem popsal následovně: „Ideál mimo skutečnost nemá trvalou životní sílu, ale realita bez ideálů je skutečností bez života”.