Povinnost k náhradě škody způsobené dopravním prostředkem

Kristýna Cajthamlová

Nový občanský zákoník a náhrada škody

Do kategorie provozovatelů dopravy podle judikatury spadají např. i provozovatelé lanových drah (podle rozhodnutí Nejvyššího soudu odpovídá za škodu na zdraví, způsobenou úrazem při vystupování z lanovky, provozovatel lanovky) a eskalátorů (škodu způsobenou provozem pohyblivých schodů je třeba posoudit jako škodu vyvolanou povahou provozu dopravního prostředku).

V souvislosti s odpovědností za škodu způsobenou dopravním prostředkem se u silničních vozidel provozovatelem vozidla registrovaného v registru silničních vozidel ČR rozumí fyzická osoba s místem trvalého nebo povoleného pobytu v ČR, nebo právnická osoba se sídlem v ČR, která zároveň vlastním jménem provozuje silniční vozidlo a je současně vlastníkem silničního vozidla, nebo je vlastníkem (vlastníky) silničního vozidla oprávněna k provozování silničního vozidla a má tak právní a faktickou možnost vozidlo užívat. Za škodu způsobenou provozem motorového vozidla odpovídá obecně provozovatel, ale není tím vyloučena odpovědnost i jiné osoby, např. řidiče, která škodu způsobila porušením právní povinnosti.

Je-li dopravní prostředek v opravě, považuje se za jeho provozovatele osoba, která dopravní prostředek k opravě převzala. Vlastník tak není odpovědný za škodu, která je případně v dané době způsobena, neboť nemůže ovlivnit nakládání s dopravním prostředkem. Zaměstnanec, který poskytl vozidlo pro plnění pracovních úkolů zaměstnavateli, je stále jeho provozovatelem a odpovídá za způsobenou škodu. Pokud tedy zaměstnanec pro plnění pracovních úkolů používá své vlastní vozidlo, je odpovědný za škodu jako jeho provozovatel. Pokud je však vozidlo služební, odpovídá za škodu zaměstnavatel. V případě, že provozovatele vozidla nelze určit, platí, že jím je vlastník dopravního prostředku.

Povinnosti nahradit škodu se provozovatel dopravního prostředku nemůže zprostit, pokud byla škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Pokud provozovatel prokáže, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze rozumně požadovat, zprostí se povinnosti způsobenou škodu nahradit. Existuje také možnost snížení rozsahu škody, kterou je třeba nahradit, a to v případě spoluzavinění poškozeného. Jde o situace, kdy např. chodec nezohlední blížící se dopravní prostředek a vkročí do vozovky. Častými případy jsou také situace, kde hraje roli alkohol, tedy kdy podnapilá osoba leží na vozovce v místě, které je nepřehledné či neosvětlené apod.

Dalším případem, kdy provozovatel vozidla nebude odpovídat za škodu způsobenou jeho dopravním prostředkem, je situace, pokud někdo použije dopravní prostředek bez vědomí provozovatele a provozovatel tak o použití vozidla neví, nebo proti vůli provozovatele, kdy provozovatel nedal k použití vozidla souhlas či přímo použití vozidla zakázal. V dané situaci tak provozovatel nemá možnost s dopravním prostředkem disponovat a nemůže způsobení škody ovlivnit. Způsobenou škodu tak nahradí ten, kdo dopravní prostředek bez vědomí provozovatele použil. Provozovatel však nahradí škodu společně a nerozdílně s ním, pokud mu takové použití dopravního prostředku z nedbalosti umožnil. V tomto případě je třeba dbát na to, aby bylo vozidlo zajištěné proti zneužití, krádeži atd., a to v rámci rozumné míry opatrnosti a pečlivosti.

V souvislosti s případnou škodou způsobenou dopravním prostředkem nelze než doporučit, aby provozovatelé vozidla dodržovali výše uvedenou míru opatrnosti a pečlivosti, a to nejen při samotném provozu motorového vozidla, ale i při jeho správě a zajištění před zneužitím.