Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Tisková zpráva KVL ČR – Veterinární lékaři proti nezaměstnanosti a proti zbytečným nákladům

KOMORA VETERINÁRNÍCH LÉKAŘŮ

ČESKÉ REPUBLIKY

Novoměstská 2, 621 00 Brno

mobil: +420 724 281 610
e-mail: vetkom@vetkom.cz
www.vetkom.cz

Tisková zpráva 25.06.2015

Veterinární lékaři proti nezaměstnanosti a proti zbytečným nákladům

Nikdo asi nebude pochybovat o tom, že absolventi Veterinární a farmaceutické univerzity nacházejí uplatnění v praxi jako veterinární lékaři soukromí, tj. v soukromé praxi, ale také ve výzkumných pracovištích a samozřejmě také ve státní sféře, především v orgánech státního veterinárního dozoru.

Ve sféře soukromé i státní je též prostor pro uplatnění pracovníků se středním veterinárním vzděláním, jako veterinárních techniků či pracovníků v laboratořích. Zde se uplatňují absolventi středních veterinárních škol, kterých je v ČR necelá dvacítka. Navíc Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně nabízí i bakalářské veterinární studium. Pravda, pro zájemce je tato nabídka lákavá, ale uplatnění ve veterinární praxi je spíše problematické, a tito bakaláři najdou spíše zaměstnání v administrativě.

Proč tak zeširoka? Protože Komora veterinárních lékařů se v poslední době v rámci akreditačního řízení vyjadřovala k úmyslu jiných vysokých škol zřídit nové bakalářské studium s profilem absolventa, jejž lze shrnout stručně pod pojmem “veterinární bratr”. Zajímavá myšlenka, zajímavá představa profese, ovšem žádná taková v praxi neexistuje, nikde není charakterizovaná a v praxi působící soukromí veterinární lékaři o ni ani nejeví zájem. Pokud provozovatel veterinární ošetřovny či kliniky potřebuje střední zdravotní personál, sáhne po absolventech středních zdravotnických, popřípadě veterinárních škol, kteří mají odpovídající praxi a hlavně odpovídající dovednosti.

Zřizování či vymýšlení nových vysokoškolských oborů, byť s atraktivním názvem, například “veterinární bratr”, bývá zvláště pro nezasvěcené velmi problematické a pro společnost kontraproduktivní. Pro školu to sice může být “zisk ze státního rozpočtu”, to ano, ale “vyprodukovaný” absolvent bude jen těžko hledat uplatnění a s největší pravděpodobností skončí na úřadu práce. A opět bude čerpat státní peníze. Pro představu uveďme, že za 6 let studia veterinárního lékařství obdrží škola na řádného studenta, tedy budoucího veterinárního lékaře, zhruba jeden milion, na bakaláře asi polovinu. Pro školu je to zajímavé. I pro rodiče to však znamená podporovat studenta minimálně částkou pět tisíc měsíčně (ubytování, doprava, strava a nějaké pomůcky). Jde tedy o další soukromé náklady minimálně 60 tisíc ročně. A tyto peníze by se jistě daly lépe vynaložit na perspektivnější profesní přípravu.

Nezapomínejme, že každým rokem vyjde z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně přes dvě stě veterinářů, což je podstatně více, než jich “ubývá”. Takže mnozí začínající absolventi vykonávají navíc ve veterinárních ošetřovnách či na klinikách i práce technické. Proč tedy vytvářet další nezaměstnané pod nálepkou jakýchsi těžko uplatnitelných “skoroveterinářů”?

Josef Duben, PR KVL, kontakt pro další informace: 602 172 954