Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Letošní zlaté diplomy

  Časopis Zvěrokruh 8/2015
     Informace – zprávy – výzvy

Petr Skalka

Padesát let od promoce a stále fit

V pondělí 22. června se na Veterinární a farmaceutickou univerzitu v Brně sjelo 48 absolventů k převzetí „zlatých“ diplomů. Udílejí se při příležitosti padesáti let od promoce, v našem případě již třetí. Poprvé jsme měli promovat v roce 1965 s titulem „promovaný veterinář“. Pro velký odpor studentů byl název změněn na „promovaný veterinární lékař“ se zkratkou „prvel“ (tehdy koloval vtip, jakou zkratkou se bude pyšnit „promovaný dětský lékař“). Po čase jsme cestovali do Brna znovu a převzali diplomy s titulem MVDr., který je udílen dosud.

 

Již cestou z parkoviště jsme obdivovali architekturu četných nových staveb v areálu školy. Nedokážu posoudit funkčnost objektů, ale vizuálně vypadají velmi dobře. Mezi nimi jsme poznali známé budovy, byť nyní většinou v novém hávu. Nutno dodat, že ty nové převažují, alespoň na trase, po níž jsme se pohybovali. Neuniklo mi, že několik pavilonů nese jména významných pedagogů minulosti a na jiných jsou alespoň umístěny tabulky s jejich jmény. Jde o velmi pěkné gesto.

Po prezentaci jsme rádi využili malou prohlídku školy pod vedením zasloužilých pedagogů. Pro méně mobilní byla připravena bryčka. Zbytek dopoledne byl dovršen společným obědem. Po něm jsme se začali shlukovat před aulou, v níž ještě probíhalo poslední kolo promoce současných absolventů. Na dychtivých tvářích, vycházejících z auly jsme mohli vzpomenout na naši euforii z doby před mnoha lety.

Když nastal příslušný čas, usedli jsme v aule do vyhrazených křesel. Příchod akademických funkcionářů a celý úvodní ceremoniál byly impozantní a důstojné. V podání živého orchestru jsme vyslechli mimo jiné i státní a studentskou hymnu.

 

Pak již předstupovali jednotliví absolventi, aby nejprve vyslechli stručný popis své profesní dráhy a poté převzali diplom, doprovázený několika slovy uznání. Nestihl jsem si zapamatovat životní osudy kolegyň a kolegů, a tak mohu jen konstatovat, že byly pestré a několik z nich dosáhlo vysokých akademických titulů i ocenění v podobě aktivit ve veřejném životě od lokální až po celostátní úroveň.

Dalších dvacet absolventů si nechalo diplomy zaslat. Několik kolegů se nepodařilo dohledat a někteří již bohužel nejsou mezi námi. Je třeba si uvědomit, že i oni zanechali svoji nepřehlédnutelnou stopu v našem oboru.

Při pohledu na defi lé absolventů jsem zjistil, že se zub času sice projevil, ale většinou byl milostivý a mnozí z předstupujících dávali najevo stále trvající dobrou formu, která se odrážela i na jejich exteriéru.

Obřad zakončily krátké projevy akademických funkcionářů, poděkování absolventů a společný snímek v prostoru před aulou. Sympatické bylo následující poskytnutí přístřeší pro absolventy, kteří se mohli zdržet a chtěli s kolegy prohodit ještě pár slov.

Dovoluji si tvrdit jménem všech účastníků, že jsme strávili velmi příjemný den a věřím, že stejně se budou cítit i naši následovníci. Veterinární univerzita má úctyhodnou tradici, kterou je třeba udržovat, a jsem přesvědčen, že ocenění absolventů je jednou z nich.

Petr Skalka