Kdybyste ho nechali doma, umřel by

Jana Fialová

Soudničky popisují skutečné případy z činnosti revizní komise

RK KVL obdržela stížnost majitelky kocoura plemene devon rex na veterinární kliniku a ošetřujícího lékaře. Majitelka přinesla na kliniku kocourka kvůli bolestem a ochrnutým zadním končetinám. Podle majitelky byl kocour hospitalizován a ráno bez péče uhynul. Majitelce byla ráno vrácena deka celá od krve. Ve stížnosti psala, že kocour neměl na hospitalizaci ani vodu, přesto, že měl teplotu, a že se na něho celou noc nikdo ani nepodíval. Především deka od krve vedla majitelku k přesvědčení, že o zvíře nebylo dobře pečováno a že ho de facto nechali umřít bez pomoci.

Majitelka požadovala potrestání ošetřujícího veterinárního lékaře formou zákazu činnosti a pro celou veterinární kliniku požadovala vysokou pokutu za zanedbání péče. Majitelka chtěla tímto zabránit tomu, aby se podobné případy opakovaly a aby se nestávaly dalším majitelům zvířat. Vzhledem k tomu, že tento případ nebyl promlčený, začala se jím RK KVL zabývat a vyžádala si vyjádření pracoviště, na kterém bylo zvíře léčeno a hospitalizováno.

Bylo provedeno biochemické mírně zvýšené glukózy nebyl žádný patologický nález. Tvrzení majitelky o horečce se nepotvrdilo. Diagnóza zněla aortální tromboembolie.

V lékařské zprávě veterinární lékař popisoval, že majitelka byla seznámena s vážností tohoto onemocnění. Byla jí navržena i eutanazie nebo léčba s velmi nejistým výsledkem. Majitelka se rozhodla pro léčbu a hospitalizaci. Pacient byl hospitalizován, dostal infuzi, heparin, opioidní analgetika, byl monitorován. Po půlnoci se jeho stav zhoršil a přes provedenou resuscitaci uhynul.

V souhlasu s ošetřením zvířete, který majitelka při hospitalizaci podepsala, vyjádřila souhlas s léčbou i možnými komplikacemi a riziky léčby včetně úhynu. Dále majitelka souhlasila s fi nanční částkou za ošetření a hospitalizaci zvířete.

Na základě uvedených skutečností RK KVL odborné pochybení veterinárního lékaře neshledala. Majitelce byl zaslán dopis, ve kterém se RK snažila majitelce vysvětlit, že byla veterinárním lékařem informována o závažnosti stavu s možností úhynu zvířete, že jí byla navržena i možnost eutanazie a že terapie byla zahájena v souladu s možnostmi, které tento závažný stav skýtal.

Komunikace s majitelem je zásadní

Závěrem je nutné konstatovat, že k této stížnosti by zřejmě vůbec nedošlo, kdyby veterinární lékař v nočních hodinách informoval majitele o zhoršujícím se zdravotním stavu pacienta a následně o jeho úhynu. To, že došlo k předání informací až ráno jiným kolegou, který do případu vůbec nebyl zainteresován, určitě k pozitivnímu vztahu majitelky ke klinice nepřispělo. Zakrvácená deka v majitelce toto přesvědčení jen posílila. Opět je to jeden z případů, kdy došlo ke špatné komunikaci mezi ošetřujícím lékařem a majitelem, což vyústilo ve stížnost a nedůvěru chovatele k veterinárnímu zařízení. Kdyby ošetřující kolega osobně a citlivě vše majitelce vysvětlil, nemusela se revizní komise tímto případem vůbec zabývat.