Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Veterinární lékaři proti nezaměstnanosti a zbytečným nákladům

  Časopis Zvěrokruh 8/2015
     Z činnosti komory

Radka Vaňousová

Zpráva z tiskové konference 25. 6. 2015 v Praze

V květnu byla Komora veterinárních lékařů požádána akreditační komisí o vyjádření k nově akreditovanému bakalářskému oboru veterinární sestra na České zemědělské univerzitě. Vzhledem k tomu, že podobné téma se s určitou pravidelností objevuje z různých stran, došli jsme k závěru, že by bylo vhodné seznámit veřejnost se situací na pracovním trhu středního veterinárního personálu, zejména v době, kdy každá druhá střední zemědělská škola má v nabídce veterinární obor, protože je to je pro rodiče budoucích studentů poměrně atraktivní. Proto Komora veterinárních lékařů uspořádala 25.6.2015 v Praze tiskovou konferenci. Hlavní téma přednesl MVDr. Karel Daniel a mělo za cíl toto sdělení :

 

Nikdo asi nebude pochybovat o tom, že absolventi Veterinární a farmaceutické univerzity nacházejí uplatnění v praxi jako veterinární lékaři soukromí, tj. v soukromé praxi, ale také na výzkumných pracovištích a samozřejmě také ve státní sféře, především v orgánech státního veterinárního dozoru.

Ve sféře soukromé i státní je též prostor pro uplatnění pracovníků se středním veterinárním vzděláním, jako veterinárních techniků či pracovníků v laboratořích. Zde se uplatňují absolventi středních veterinárních škol, kterých je v ČR necelá dvacítka. Navíc Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně nabízí i bakalářské veterinární studium. Pravda, pro zájemce je tato nabídka lákavá, ale uplatnění ve veterinární praxi je spíše problematické a tito bakaláři najdou většinou zaměstnání v administrativě.

kdy každá druhá střední zemědělská škola má v nabídce veterinární obor

Proč tak zeširoka? Protože Komora veterinárních lékařů se v poslední době v rámci akreditačního řízení vyjadřovala k úmyslu jiných vysokých škol zřídit nové bakalářské studium s profilem absolventa, jejž lze shrnout stručně pod pojmem “veterinární bratr”. Zajímavá myšlenka, zajímavá představa profese, ovšem žádná taková v praxi neexistuje, nikde není charakterizovaná a v praxi působící soukromí veterinární lékaři o ni ani nejeví zájem. Pokud provozovatel veterinární ošetřovny či kliniky potřebuje střední zdravotní personál, sáhne po absolventech středních zdravotnických, popřípadě veterinárních škol, kteří mají odpovídající praxi a hlavně odpovídající dovednosti.

Zřizování či vymýšlení nových vysokoškolských oborů, byť s atraktivním názvem, například “veterinární bratr”, bývá zvláště pro nezasvěcené velmi problematické a pro společnost kontraproduktivní. Pro školu to sice může být “zisk ze státního rozpočtu”, to ano, ale “vyprodukovaný” absolvent bude jen těžko hledat uplatnění a s největší pravděpodobností skončí na úřadu práce. A opět bude čerpat státní peníze.

 

Pro představu uveďme, že za šest let studia veterinárního lékařství obdrží škola na řádného studenta, tedy budoucího veterinárního lékaře, zhruba jeden milion, na bakaláře asi polovinu. Pro školu je to zajímavé. I pro rodiče to však znamená podporovat studenta minimálně částkou pět tisíc korun měsíčně (ubytování, doprava, strava a nějaké pomůcky). Jde tedy o další soukromé náklady minimálně 60 tisíc ročně. A tyto peníze by se jistě daly lépe vynaložit na perspektivnější profesní přípravu.

Nezapomínejme, že každým rokem vyjde z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně přes dvě stě veterinářů, což je podstatně více, než jich “ubývá”. Takže mnozí začínající absolventi vykonávají navíc ve veterinárních ošetřovnách či na klinikách i práce technické. Proč tedy vytvářet další nezaměstnané pod nálepkou jakýchsi těžko uplatnitelných “skoroveterinářů”?

Dalším tématem tiskové konference byl výstup člena svazu zpracovatelů masa Ing. Jana Katiny, který naopak vysvětlil, že v oboru zpracovatelů masa je zájemců o studium a absolventů čím dál tím větší nedostatek a vítají tak příliv emigrantů, kteří budou chtít pracovat v potravinářském průmyslu na pozicích, jež nejsou pro naše občany dostatečně “sexy”.

Pro odlehčení tématu bylo zařazeno i téma vektorová onemocnění – co si může vaše zvíře dovézt z dovolené, které přednesla MVDr. Radka Vaňousová.

Tisková konference měla poměrně slušný ohlas a děkujeme členům Komory veterinárních lékařů, kteří se zapojili do ankety zaměstnávání středního personálu a přispěli tak k přípravě podkladů pro tiskovou konferenci.

Radka Vaňousová