Od poloviny roku 2010 připočítává naše klinika ke každému klinickému vyšetření 50 centů. V roce 2011 jsme díky tomuto opatření měli k dispozici částku ve výši 2000 USD, které jsme poskytli vybranému studentu Oregonské veterinární fakulty jako stipendium. Letos máme připraveny stipendijní fondy ve výši 10000 USD. Částku 50 centů jsme začali připočítávat ke každému balení šampónu, vitamínu a dentálnímu přípravku, které prodáváme. Na každém účtu uvádíme, že 50 centů z ceny jde na stipendium pro veterinární studenty v Oregonu. Tato skutečnost je chovateli přijímána velmi pozitivně. Fakulty by nejen neměly zvyšovat školné nad úroveň inflace, ale zároveň by se měl zastavit trend zvyšování počtu studentů v ročníku, který se odvíjí od snížené státní dotace školám na jednoho studenta. Počty studentů by se měly zmenšit, měl by se snížit počet absolventů, a obecné prosperitě by pomohlo, kdyby se snížil počet veterinárních pracovišť na trhu. Neustálé navyšování počtu studentů nakonec povede ke stavu, kdy se tito nedokážou uživit, a tímto klesne i počet uchazečů o povolání veterináře. Tento jev je nyní v USA patrný u advokátů. Někteří navrhují, abychom nízké platy v naší branži řešili plošným zdražením. Bohužel se však ukázalo, že dražší služba a zboží s sebou nesou výrazné snížení poptávky. Řešením situace tedy zůstává, aby se na pokrytí vyšších finančních nároků na studium nepodílely samy školy vyššími stipendii, ale i praktici a chovatelé. Dále se musí snížit počty studentů, což ve svém důsledku povede ke snížení počtu veterinárních pracovišť. Pouze tato opatření povedou k vyšším platům a vyšším ziskům ve veterinární praxi. John Maddigan, MS, DVM (Zdroj: Letter to dvm360: We must solve our economic problems efore the market does it for us; DVM360 MAGAZINE, publikováno: 1. 8. 20105) Boj se sebevražednými tendencemi Přestože jsou tendence k sebevraždám u vojáků oproti běžné populaci dvojnásobné, u veterinárních lékařů jsou čtyřnásobné. Proč? Pracoval jsem pro armádu Spojených států pět let. Pokud jsou nějaká nejvíce stresující povolání, práce v armádě mezi ně zcela jistě patří. Jestliže si srovnám svůj život nyní, kdy se živím jako veterinární lékař, s dobou mého působení v armádní jednotce na území Afgánistánu, byl samozřejmě život v nepřátelské zemi v neustálém nebezpečí mnohem náročnější. Proč je tedy počet sebevražd vyšší u veterinářů ve srovnání s vojáky?
Veterinární školství dělá v této věci velmi málo. Nikdo vám neřekne, jak vás může vaše klientela potrápit a jak se s tím každodenně vyrovnávat. Do branže vstupujeme nepřipraveni na agresivitu, animosity, vydírání a stížnosti, které se nám často od zákazníků dostávají. Nehledě na často náročné vyjednávání o tom, jak kvalitní péči zvířeti poskytnout. Rozdíl mezi armádou a veterinární branží je tedy v mém chápání v očekáváních a připravenosti na to, co přijde. Je nanejvýš nutné, aby měli adepti veterinární medicíny reálné představy o svém povolání. Prvotní nadšení by mělo být tlumeno mottem: “Hlavní je si neublížit”. Dr. Dean Scott (Zdroj: Combatting suicide, VETERINARY ECONOMICS, publikováno: 26. 6. 2015) Martin Grym |
Komora veterinárních lékařů České republiky
KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.
