Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Společné zasedání KVL ČR a KVL SR na Slovensku

  Časopis Zvěrokruh 10/2015
     Z činnosti komory

Martin Grym

Pracovní setkání se slovenskými kolegy

Na základě pozvání slovenské Komory veterinárnych lekárov proběhlo v pátek 4. září 2015 v Hotelu FIS na Štrbském plese na Slovensku již čtvrté zasedání představenstva KVL ČR v tomto volebním období. Poté následovala společná diskuse zástupců obou komor nad palčivými tématy dneška i s výhledem do budoucnosti.

 

České zástupce přivítal nový prezident KVL SR Tibor Brauner, kterému funkci předal dlouholetý funkcionář Laco Stodola, který se svůj talent rozhodl uplatňovat ve slovenské revizní komisi (dozorná komísia). Za slovenskou stranu byli kromě členů prezídia a dozornej komísie přítomni i zástupci čestné rady (disciplinárnej komísie).

Jednání bylo neformální a na témata velmi košaté. Z těchto důvodu bych rád popsal pouze ta, která mou nízkokapacitní operační paměť nejvíce zaujala.

Dr. Brauner přítomné krátce seznámil se situací ve Federaci veterinárních lékařů Evropy (FVE), respektive na poli Visegrádské skupiny ve formátu V4+, která se pomalu rozšiřuje o další, především balkánské země. Dr. Brauner vysvětlil, že význam této skupiny by se neměl přeceňovat a že poměrně rozdílné politické zájmy těchto zemí s sebou občas nesou na poli FVE nesouladné chování.

Přestože členové V4 kupříkladu přislíbili podporu německému kandidátovi na prezidenta FVE, hlasování nakonec vyústilo ve zvolení protikandidáta. Příkladem často obtížných cest ke hledání shody je tažení polských zástupců proti skandinávským zemím a jejich preskripčním pravidlům. KVL SR má zjevně nejblíže k naší komoře a společné postupy se daří vzájemně ladit.

Vztahy mezi KVL SR a slovenskou státní veterinární správou jsou korektní a v rámci možností dochází ke spolupráci.

 

Vášnivou debatu vyvolal popis situace na veterinárních fakultách v Košicích a Brně. Zástupci KVL SR vyjádřili skepsi nad úrovní košické fakulty a jejích absolventů, přestože spolupráci mezi oběma organizacemi označili za dobrou. Slováci naopak pozitivně hodnotí úroveň absolventů brněnské fakulty.

 

Popsali jsme si vzájemně průběh evaluačního procesu obou fakult, respektive ty fáze, na kterých se účastnily obě komory, jakožto zástupkyně hlavních zaměstnavatelů veterinárních lékařů. Zástupci obou komor se shodli, že to, co je oběma fakultám evaluačními komisemi vyčítáno, tedy absence zpětné vazby kontroly kvality absolventů, není ze strany fakult po komorách poptáváno. Obě komory se shodly, že otázku „Jak jste spokojeni s produktem našeho učiliště?“ ze strany veterinárních učilišť ještě nezaslechly.

Zajímavá disputace se rozběhla k tématu středního veterinárního školství. Obě strany se shodly na tom, že střední veterinární školy je vhodné podporovat, nicméně prioritou by mělo být udržovat pouze ty kmenové, tedy kvalitní, s dobrým odborným zázemím a tradicí.

Zástupce obou komor znepokojuje nárůst počtu různých veterinárních oborů na rozličných středních odborných školách, které mají za cíl pouze opticky rozšířit portfolio oborů na konkrétní škole, výuka však není podpořena potřebným odborným zázemím. KVL SR má možnost se vyjadřovat k sylabům středních veterinárních škol a jejich kvalitě.

Padlo i téma zaměstnávání veterinárních lékařů. Česká strana informovala o relativně bouřlivých změnách v chystané české legislativě a politickým tlakům rozvolnit pravidla pro zaměstnávání veterinárních lékařů neveterinárními subjekty. Situace na Slovensku se od české liší, protože veterinární lékaři v závislé činnosti nejsou členy Komory. Bylo také řečeno, že slovenské rejstříkové soudy (na rozdíl od těch českých) nezapisují do předmětu podnikání veterinární a léčebnou preventivní činnost neveterinárním subjektům.

 

Velmi podrobně jsme rozebírali spolupráci nad standardy péče a léčebnými standardy. Česká komora pověřila Dr. Šterce a Dr. Fichtla rozpracováním plánu a strategie pro vytvoření léčebných standardů.

Vášnivou debatu vyvolal popis situace na veterinárních fakultách v Košicích a Brně

Zástupci české komory také slovenské kolegy informovali o již existující pracovní skupině tvořící pravidla pro akreditaci veterinárních pracovišť na základě splnění určitých „standardních operačních procedur“ týkajících se provozních aspektů daného pracoviště. Obě komory se shodly na tom, že by měly na standardech (ať už léčebných či jiných) aktivně spolupracovat.

 

Praktici prahnoucí po vzdělání jistě ocení fakt, že členové obou komor budou mít recipročně stejné podmínky přístupu na vzdělávací akce, bez ohledu na to, která komora je pořádá. Člen KVL ČR bude mít tedy stejné podmínky pro účast na akci organizované KVL SR jako člen slovenské komory a vice versa. Za stejných podmínek bude členům obou komor otiskována řádková inzerce v časopisech KVL ČR a KVL SR.

Zástupci disciplinárních orgánů se shodli na užitečnosti vzájemných kontaktů, které by si přáli rozšířit. Mezinárodní spolupráce by mohla přinést větší možnosti při získávání vhodných expertů pro vypracování odborných posudků, zvláště v oborech, kde je jich na obou stranách nedostatek.

Závěrem sezení byl pro zábavu, poučení i zklidnění účastníků promítán romanticko-přírodovědný snímek o Vysokých Tatrách s místní divokou zvířenou v hlavní roli.

Chtěl bych touto cestou slovenským kolegům ještě jednou poděkovat za velmi vřelé přijetí a vůbec srdečný přístup, který je v české kotlině mnohdy defi citní. Okouzlen mohutným pohořím a slovenskou pohostinností se mně tentokrát domů nechtělo.

 
Martin Grym