Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Operace se zdařila, pacient zemřel

  Časopis Zvěrokruh 12/2015
     Soudnička

Veronika Grymová

Soudničky popisují skutečné případy z činnosti revizní komise

Revizní komise obdržela stížnost majitele štěněte yorkshirského teriéra, který uhynul ve věku deset týdnů po hospitalizaci související s operací tříselné kýly. Majitelé doprovodili stížnost požadavkem na náhradu škody ve výši 16 369 Kč.

Stěžovatel zaslal svou stížnost v podobě kopie e-mailu, který byl původně adresován dotčenému veterinárnímu lékaři: Předali jsme do vaší péče našeho desetitýdenního pejska s domněním, že bude v nejlepších rukou. U pejska měla být odstraněna tříselná kýla a s tím vám byl pejsek předán. Bohužel nevím přesně, co bylo důvodem jeho desetidenního pobytu ve vaší ordinaci, když je známo, že se jedná o malý zákrok a maximálně druhý den měl být pejsek propuštěn. Nicméně po deseti dnech jste pejska jako vyléčeného vrátil majiteli a ten s ním šťastně odjel domů. Všechno tedy vypadalo, že je v pořádku, ale po návratu domů pejsek přestal jíst, a když jsme ho převážili, zjistili jsme, že štěně, které mělo před předáním do vaší péče 1100 g, má nyní pouze 735 g, což je pro mě a ostatní členy domácnosti naprosto neuvěřitelné. Ještě ten večer jsme se s vámi telefonicky spojili a informovali vás o tom, že pejsek nechce jíst ani pít. Vy jste nás ubezpečil, že je vše naprosto v pořádku. Po několika hodinách pejsek začal naprosto kolabovat. Neprodleně jsme vyrazili do veterinární nemocnice, kde se jej ihned ujali, ale podle jejich pozdějšího sdělení se domnívali, že jde o týraného pejska a ne o pejska, který byl propuštěn z vaší odborné péče. Na druhý den jsme obdrželi zdrcující zprávu, že náš pejsek zemřel.

Přílohou stížnosti byla pitevní zpráva SVÚ včetně histopatologického vyšetření, která dokládá postmortální nález prázdného trávicího traktu bez obsahu zažitiny a trusu v kaudální části trávicího traktu, juvenilní hypoglykemii a částečnou hypoplazii ledvin (nedostatečnou diferenciaci glomerulů). Hmotnost kadáveru zjištěná na SVÚ potvrzuje intravitálně uváděný údaj stěžovatele: 730 g.

Listiny doručené veterinárním lékařem

Veterinární lékař doručil revizní komisi na její žádost o dodání kompletní dokumentace materiál nazvaný výpis z karty pacienta, který doprovodil komentářem, že jde o naskenovaný hospitalizační protokol. Rovněž nabídl, že v případě potřeby do protokolu cokoli doplní. V dodaném materiálu byly chronologicky shromážděny určité údaje o zdravotním stavu pacienta a nasazené léčbě.

Z materiálu bylo patrné, že štěně bylo urgentně hospitalizováno s podezřením na uskřinutí tříselné kýly. Pacient byl afebrilní, polehával, byl spavý a trpěl záchvatovitými bolestmi břicha se zvracením. Bylo provedeno cytologické vyšetření zvratků, kde byly cytologicky zjištěny koliformní bakterie na +++. Kýla byla reponovatelná, sonografické vyšetření neprokázalo patologický nález s výjimkou střev vyplněných vodnatým obsahem. Krev se nepodařilo odebrat. Byla nasazena léčba infuzí F 1/1 + G5 a parenterálně aplikovanými antibiotiky (Synulox), a dále byl použit Degan, Ranital, Coff ein, Probican, vitamín B12. Diagnóza byla označena jako hemoragická gastroenteritida neznámé etiologie. Třetí den po příjmu bylo přistoupeno k chirurgické repozici tříselné kýly v sedaci medetomidinem a butorfanolem.

Několik dní po operaci se stav štěněte příliš neměnil a terapie zůstávala stejná. Ke konci hospitalizace byla omezena infuzní léčba a štěně začalo přijímat potravu, až při propuštění mělo spontánně pít a přijmout až 1 kapsičky diety Intestinal RC.

Lékařská zpráva z veterinární nemocnice, kde pacient po několika hodinách uhynul, popisuje kachexii, šokový stav, hypotermii, neměřitelný CRT, horizontální nystagmus a bezvědomí.

Třetí den po příjmu bylo přistoupeno k chirurgické repozici tříselné kýly

Komentář obviněného lékaře

Lékař se ve své reakci ohradil proti tomu, jak byl ve stížnosti interpretován jeho kontakt s majitelem a zdůraznil, že po celou dobu hospitalizace spolu byli v telefonickém kontaktu. To, že štěně po příchodu domů nejedlo ani nepilo, pokládal za přirozené, stejně jako to, že pacient kvůli déletrvajícímu onemocnění zhubnul. Do následné léčby na jiném pracovišti nemohl zasáhnout a necítí žádné pochybení v diagnostice a léčbě. Lékař nevyslovil žádnou úvahu nad možným důvodem, proč štěně mohlo uhynout několik hodin po propuštění jako aktivní a schopné příjmu vody i potravy, a opakovaně zdůrazňoval možnost svědectví dalších osob, které by mohly doložit stav pacienta při propuštění (šlo o veterinární asistentky lékaře a dále tři klienty, kteří se měli s majitelem sporného štěněte setkat v čekárně).

Práce revizní komise nad stížností

Úkolem revizní komise bylo posoudit, zda při diagnostice a léčbě nedošlo k pochybení. Toto zadání se nad tímto konkrétním případem ukázalo být velmi obtížné, protože dodaný materiál i přes obsáhlost a zdánlivou podrobnost neumožnil udělat si přesnou představu ohledně použitých diagnostických a léčebných postupů, konkrétně ohledně interpretací některých zjištěných nálezů a provedení léčby ve vztahu k aktuálnímu stavu pacienta.

 

Předně materiál na žádném místě neobsahoval údaj o hmotnosti psa. Dávky použitých léčiv nebyly uvedeny buď vůbec, nebo jen obecně v jednotkách na kg, aniž bylo zřejmé skutečně aplikované množství. Některé údaje v protokolu si protiřečily: komentář o celkovém zlepšení stavu ne vždy koreloval s konkrétními parametparametry klinického vyšetření a nebylo jasné, v čem a jak se pacientův stav měl zlepšit. Vysloveně matoucí byl údaj o cytologickém nálezu koliformních bakterií ve zvratcích, bez uvedení metodiky, jakou bylo zjištěno, že jde skutečně o koliformní flóru, pokud nebyla provedena kultivace prokazující příslušné biochemické charakteristiky zjištěného izolátu. Popisovaný uspokojivý stav pacienta v průběhu hospitalizace a zejména při propuštění byl v rozporu s pozdějším vývojem událostí, kdy pacient popisovaný při propuštění v podstatě jako zdravý jedinec následně uhynul během velmi krátké doby, a pitvou byly prokázány orgánové změny, které nemohly být nijak ovlivněny domácí péčí majitele po propuštění.

Lékař následně doložil některé chybějící údaje

Lékař následně doložil některé chybějící údaje, zejména dávky léčiv a použitou techniku cytologického barvení, kterou měly být identifi kovány koliformní bakterie (Dip Quick). Hmotnost pacienta při příjmu uvedl jako 1 kg, hmotnost při propuštění nebyla kontrolována.

Doplněné údaje situaci nijak významně neozřejmily. Dodaná dokumentace, i přes deklarování toho, že jde o sken autentického hospitalizačního protokolu, charakter autentických denních záznamů neměla, a nejasnosti ohledně stavu pacienta nebyly odstraněny ani dodatkem, který vykazoval stejné charakteristiky zpětného dopracování, jako původně dodané listiny. Byl proto podán návrh na zahájení disciplinárního řízení.

Disciplinární řízení

V disciplinární žalobě bylo žalovanému vytýkáno, že nevedl dekurz léčby, neuvedl hmotnost pacienta a dávky podaných léčiv, u záznamu z cytologického vyšetření neuvedl, jakou metodou byly cytologicky identifi kovány koliformní bakterie a celkově vedl dokumentaci tak, že z ní není možné objektivně a nezávisle zhodnotit stav pacienta. Mělo tím dojít k porušení povinnosti veterinárního lékaře vést průkaznou evidenci o výkonu své odborné činnosti, preskripci a výdeji léčiv podle § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 381/91 Sb. Revizní komise navrhla udělení peněžitého disciplinárního opatření ve výši 1000 Kč a náhradu nákladů na disciplinární řízení v plné výši.

Disciplinárně obžalovaný na žalobu reagoval odpovědí, že to, že dodal pouze výpis z protokolu, je dáno jeho špatnou interpretací požadavku revizní komise na dodání kompletní dokumentace. Chybějící dávky léčiv označil za technickou chybu. Konstatoval, že nenalezl v odpovědi revizní komise zjištění, zda jím nasazený léčebný protokol byl správný. Ohradil se proti obvinění z nedostatečného vedení dokumentace, že mu není známo nařízení, které by specifi kovalo požadavky na vedení hospitalizačního protokolu a povinnost uvádět hmotnost pacienta při propuštění. Dotázal se, proč je údaj o použité metodě barvení při detekci koliformních bakterií tak důležitý a jakou to hraje roli při posouzení míry zavinění úhynu pacienta. V závěru svého vyjádření odmítl svoji odpovědnost za to, co se dělo v následujících hodinách v domácnosti majitele a za jakých podmínek pacient uhynul na následujícím pracovišti.

Senát čestné rady se při projednávání případu ztotožnil s návrhem revizní komise, přičemž udělené disciplinární opatření zvýšil oproti návrhu na 3000 Kč. Náklady řízení vyčíslil na 8412 Kč. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že dodaná dokumentace obviněného neumožňuje objektivní a nezávislé zhodnocení stavu pacienta, a to za situace, kdy údaje prezentované obviněným jsou v rozporu s vývojem událostí po propuštění do domácího ošetřování a pitevním nálezem. Čestná rada proto dospěla k názoru, že obviněný nevedl zdravotní dokumentaci úplným a průkazným způsobem.

Závěr

Uvedený případ ilustruje, jak absence zdravotní dokumentace zkomplikovala obhajobu disciplinárně obviněného veterinárního lékaře. Disciplinárně obviněný měnil svoji interpretaci dodaného materiálu z „naskenovaného hospitalizačního protokolu“ na „výpis z protokolu“, materiál byl zjevně dodatečně vypracován a neobsahoval všechny nutné údaje. Autentické denní záznamy nebyly vůbec předloženy. Z těchto důvodů nebyla dodaná dokumentace věrohodná a postrádala vypovídací schopnost. Správnost postupu lékaře nebylo možné spolehlivě posoudit, a tomu odpovídal i výrok rozhodnutí senátu čestné rady.

 
Veronika Grymová