Nodulární dermatitida skotu (Lumpy skin disease) Vážené kolegyně a kolegové, vážení chovatelé skotu, Níže vám zasíláme několik stručných informací ohledně nodulární dermatitidy skotu neboli lumpy skin disease (dále jen „NDS“). První případy NDS v EU byly hlášeny již v průběhu roku 2015 z Řecka. Celkem bylo nahlášeno 117 ohnisek za celý rok 2015. Jednalo se o první potvrzený výskyt uvedené nákazy v Evropě, který ale zůstal ve stínu katarální horečky ovcí (dále jen „KHO“) ve Francii a následně i v Rakousku, tedy v bezprostřední blízkosti našeho území. V dubnu 2016 se NDS rozšířila do dalšího členského státu – Bulharska. V regionu, přes který před propuknutím nákazy projížděli kamiony se živým skotem směrem do Turecka. Vzhledem k tomu, že se jedná o nákazu přenosnou vektory a není vyloučeno další šíření této nákazy severně do střední Evropy, Ústřední veterinární správa Státní veterinární správy vám zasílá několik stručných informací jak o samotné nákaze, tak o opatřeních, která jsou nezbytná při potvrzení ohniska NDS. Informace o nákaze NDS NDS je infekční, vyrážkové a občas smrtelné onemocnění skotu. Toto onemocnění charakterizují tzv. noduly na kůži a jiných částech těla, u kterých často dochází k sekundární infekci. Vnímavý je hlavně skot, méně zebu a buvol indický. Dle dostupné literatury morbidita dosahuje cca 5 – 50 %, ale mortalita je vždy nízká. Největší ztráty představuje pokles užitkovosti zvířat (dojivosti), ztráta kondice zvířat a znehodnocení kůže nemocných zvířat. Onemocnění není přenosné na člověka. Původcem NDS je Capripox virus příbuzný s ovčími neštovicemi. Virus je poměrně odolný vlivům vnějšího prostředí a do těla neprostupuje neporušenou kůží nebo sliznicemi. Incidence NDS je největší ve vlhkém letním období. Nejčastější výskyt je podél vodních toků a v nížinách, což jsou místa s největší koncentrací krev sajícího hmyzu (některé duhy komárů, muchničky a bodalky), který slouží jako přenašeč (vektor) onemocnění. Přenos onemocnění je možný mezi zvířaty i prostřednictvím krmiva nebo vody kontaminované slinami z infikovaných zvířat. Inkubační doba je 4 až 14 dnů a počáteční klinické příznaky jsou charakterizovány horečkou, slzením, nosním výtokem a hypersalivací. Březí krávy mohou zmetat. V další fázi se objevují charakteristické vyrážky, ale pouze u cca 50 % infikovaných zvířat, jak uvádí literatura. Noduly (vyrážky) jsou ohraničené, kulaté, lehce vypouklé, pevné a bolestivé. Postihují celou kůži a sliznici gastrointestinálního a respiratorního traktu a sliznici genitálií. Kožní noduly jsou vyplněny pevnou, krémově šedou nebo žlutou tkání. Regionální mízní uzliny jsou zvětšené. Ve vemeni, hrudi a na končetinách vzniká edém. Někdy dojde k sekundární infekci nodulů, což vede ke hnisání. Noduly časem ustoupí nebo vzniká nekróza kůže. Vznikají vředy, které se později hojí a zanechávají jizvy. V rámci diferenciální diagnostiky je třeba vyloučit pseudonodulární dermatitidu skotu způsobenou herpesvirem nebo infekci bakterií Dermatophilus congolensis, která rovněž způsobuje vznik kožních nodulů. Léčba NDS se neprovádí. K prevenci lze použít vakcínu. Dle informací z ledna 2016, v EU nebyla v té době registrována žádná vakcína proti NDS. V Řecku proto byla použita živá vakcína z Jihoafrické republiky. Momentálně probíhá v rámci členských států dotazování, zda je dnes v některém státě již registrovaná vakcína proti NDS. O výsledku vás budeme informovat. V případě podezření na nákazu NDS v ČR musí být vzorky na vyšetření zaslány do SVÚ Praha, který v nejbližší době na svém pracovišti zavede metodu pro diagnostiku NDS. Proto žádáme, aby byl vždy odběr vzorků konzultován přímo z SVÚ Praha, který upřesní jaký materiál je k diagnostice nejvhodnější. Opatření při výskytu NDS dle platné legislativy: Jelikož k problematice NDS neexistuje žádná speciální legislativa jako je tomu například u KHO, IBR nebo TSE, ochranná a zdolávací opatření po potvrzení nákazy vycházejí z vyhlášky č. 299/2003 Sb. o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka (dále jen „vyhláška“). V případě NDS jsou to konkrétně §§ 13 až 25 vyhlášky. Do vyhlášky je transponovaná směrnice Rady č. 92/119/EHS (kromě jiného se týká vezikulární choroby prasat), na kterou se dnes odvolává veškerá legislativa EU vztahující se k opatřením po potvrzení NDS v postižených členských státech. Na hospodářství, kde je NDS potvrzena, jsou dle § 15 vyhlášky neodkladně utracena všechna vnímavá zvířata a následně neškodně odstraněna. Nová zvířata mohou být do hospodářství naskladněna nejdříve 28 dnů po provedeném kompletním čistění, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci. Kolem ohniska je dle § 17 vyhlášky vyhlášeno uzavřené pásmo, které zahrnuje ochranné pásmo o poloměru nejméně 3 km a pásmo dozoru o poloměru nejméně 10 km kolem ohniska. Ačkoliv se jedná o nákazu přenosnou vektory, stejně jako KHO, uzavřené pásmo je výrazně menší. V rámci ochranných opatření je z uzavřeného pásma minimálně zakázán přesun:
V případě potvrzení NDS, lze s velkou pravděpodobností předpokládat, že ze strany třetích zemí bude následovat pozastavení veškerého obchodu s živým skotem pocházející z ČR. Proto je nezbytné v rámci preventivních opatření dbát na důsledné čistění a dezinfekci všech dopravních prostředků pro přesun zvířat, které vozí skot přes postižené oblasti Evropy. S pozdravem
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
366697689_0_Nodularni_dermatitida_skotu_Lumpy_skin_disease_.pdf
