Veterinární lékař a automobil (pokračování) 8. Technické zhodnocení automobilu Ze strany provozovatelů privátních lékařských praxí může v praxi dojít k nesprávnému rozlišení oprav a technického zhodnocení. Oprava automobilu: Opravou se odstraňují účinky částečného opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobné závady. Výdaje na opravu automobilu a jeho údržbu jsou daňově uznatelnými výdaji, pokud je automobil zahrnut do obchodního majetku poplatníka. Technické zhodnocení automobilu: Technickým zhodnocením se podle § 33 zákona o daních z příjmů rozumí kromě jiného i výdaje na rekonstrukci a modernizaci majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku ve zdaňovacím období v úhrnu částku 40 000 Kč. Modernizací se rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti automobilu. Z daňového hlediska je oproti opravě u technického zhodnocení zásadní rozdíl v tom, že technické zhodnocení není přímo daňovým výdajem, ale do výdajů se uplatňuje postupně formou daňových odpisů. Příklad: Provozovatel privátní veterinární praxe MVDr. A má automobil zahrnutý v obchodním majetku a používá jej výhradně pro podnikatelské účely. V roce 2008 se rozhodl automobil vylepšit montáží zabezpečovacího zařízení, klimatizace a úpravou palivového systému pohonem na plyn. Hodnota provedených prací přesáhne ve svém úhrnu částku 40 000 Kč. Jedná se o typické příklady prací, které mají charakter technického zhodnocení. Vynaložená částka zvýší vstupní cenu automobilu, pokud bude provedena v prvním roce odepisování. Pokud bude odepisování provedeno v dalších letech, zvyšuje vynaložená částka zůstatkovou cenu automobilu v roce, kdy bylo technické zhodnocení uvedeno do provozu. Varianta 1: MVDr. A rozdělí provedení shora uvedených prací do dvou zdaňovacích období tak, že v každém zdaňovacím období nepřesáhne vynaložená částka 40 000 Kč. Potom, i když se o technické zhodnocená jedná, může vynaložené částky uplatnit jako přímý daňový výdaj. Varianta 2: MVDr. A provede uvedená veškerá vylepšení na automobilu v roce 2008. Předpokládejme následující ilustrační ceny: klimatizace 19 500 Kč, přestavba pohonu na plyn 19 500 Kč, zabezpečovací zařízení 1500 Kč. MVDr. A se rozhodl neuplatnit do daňově uznatelných výdajů částku 1500 Kč za zabezpečovací zařízení. Vynaložená částka tak nepřesáhla z tohoto důvodu 40 000 Kč, a proto může celou částku (39 000 Kč) uplatnit jednorázově jako daňový výdaj. 9. Silniční daň Dle § 2 odst. 1 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční ve znění pozdějších předpisů jsou předmětem daně silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná a provozovaná v České republice, jsou-li používána k podnikání nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti. Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že není z hlediska silniční daně rozhodující, zda je automobil zařazen do obchodního majetku, nebo nikoliv. Rozhodující je skutečnost, zda je, nebo není automobil používán v souvislosti s podnikáním. Poplatníkem silniční daně bude v našem případě provozovatel privátní veterinární praxe jako osoba zapsaná v technickém průkazu. Základem daně je u osobního automobilu zdvihový objem motoru v cm3 a největší povolená hmotnost v tunách a počet náprav u nákladního automobilu. Daňové přiznání se podává nejpozději do 31. 1. kalendářního roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období. V průběhu zdaňovacího období má poplatník povinnost platit zálohy na daň. Ty jsou splatné v termínech do 15. dubna, 15. července, 15. října a 15. prosince. V dubnovém termínu lze samozřejmě uhradit celou roční výši záloh, což bude u provozovatelů privátních veterinárních praxí, fyzických osob zpravidla často využívaný postup. Roční sazby daně u osobních automobilů:
Hrazení poplatku za rozhlasový přijímač umístěný v automobilu Je-li rozhlasový nebo televizní přijímač příslušenstvím dopravního prostředku, poplatníkem je provozovatel dopravního prostředku. Poplatník, který je fyzickou osobou (nepodnikatel), platí rozhlasový poplatek z jednoho rozhlasovéhopřijímače a televizní poplatek z jednoho televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu užívá více včetně rozhlasového nebo televizního přijímače, který je příslušenstvím jím provozovaného dopravního prostředku. Pro určení povinnosti hradit poplatek za rozhlasový přijímač umístěný v automobilu je rozhodující, kdo je provozovatelem automobilu. Dle zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích je provozovatelem vozidla vlastník vozidla. Pokud jde o vozidlo zahrnuté v obchodním majetku, je provozovatelem fyzická osoba – podnikatel. Pokud v obchodním majetku není, je provozovatelem fyzická osoba – nepodnikatel. Pokud tedy automobil je v obchodním majetku provozovatele privátní veterinární praxe, vzniká povinnost poplatek za přijímač hradit. Při nesplnění zákonných povinností (tedy neuhrazení poplatku za přijímač) je poplatník povinen zaplatit Českému rozhlasu kromě dlužných poplatků i přirážku ve výši 5000 Kč v případě, že tak učinil v souvislosti s placením rozhlasového poplatku. Přirážka se platí za každý rozhlasový přijímač, za který nebyla splněna povinnost platit rozhlasový poplatek. Shrnutí: Soukromý veterinární lékař – provozovatel privátní veterinární praxe je povinen hradit poplatek za každý přijímač, který má ve svém veterinárním zařízení. V případě, že má automobil v obchodním majetku, je povinen hradit poplatek i za přijímač zabudovaný v automobilu. 11. Automobil nezařazený do obchodního majetku Jak již bylo dříve řečeno, k podnikatelské činnosti používaný automobil, který není zahrnut do obchodního majetku poplatníka, může připadat v úvahu pouze u podnikatele, který podniká jako fyzická osoba. Jedná se o případy, kdy fyzická osoba používá k podnikání vlastní automobil, přičemž vlastním automobilem je i automobil, který je součástí společného jmění manželů. Přitom může v úvahu připadat více reálných variant. Z daňového hlediska jsou u provozovatele privátní veterinární praxe rozhodující následující dvě varianty:
12. Automobil, který nikdy nebyl zařazen v obchodním majetku daného poplatníka ani nebyl pořízen formou finančního pronájmu (na leasing) Pro tento případ je třeba především nutno konstatovat, že u provozovatele privátní veterinární praxe nebude tato varianta příliš častá. Z daňového hlediska je totiž výhodné používat pro podnikatelské účely automobil nezařazený v obchodním majetku poplatníka pouze v případě nízké pořizovací ceny a vysokého počtu najetých kilometrů, což si následně blíže objasníme na ilustračních příkladech. V případě používání automobilu nezařazeného v obchodním majetku poplatníka je daňovým výdajem základní sazba náhrady, která činí od 1. 1. 2008 částku 4,10 Kč za ujetý km a náhrada výdajů za spotřebované pohonné hmoty. Náhrada výdajů za spotřebované PHM se stanoví jako násobek průměrné spotřeby PHM zjištěné z údajů uvedených v technickém průkazu vozidla a cena PHM. Cenu PHM lze zjistit dvěma způsoby, a to buď z ceny uvedené na dokladu o nákupu PHM, nebo z průměrných cen zveřejněných ministerstvem financí ve finančním zpravodaji po uplynutí zdaňovacího období. Ceny PHM platné pro zdaňovací období kalendářního roku 2007 jsou uvedeny v následující tabulce (ceny PHM pro rok 2008 nejsou dosud známy a budou zveřejněny až v měsíci lednu 2009).
Důležité upozornění Každoročně jsou vyhlašovány dvojí ceny pohonných hmot. Tyto dvojí ceny mají zcela rozdílné použití a nelze je zaměňovat.
Příklad č. 1: MVDr. A zakoupil automobil za cenu 500 000 Kč a předpokládá, že jej bude využívat výhradně pro podnikatelské účely, přičemž počet ročně najetých km bude 10 000. Pokud automobil zařadí do obchodního majetku, může uplatnit daňový odpis při zrychleném odepisování v prvním roce odepisování ve výši 100 000 Kč. Pokud jej do obchodního majetku nezařadí, uplatní do daňově uznatelných výdajů částku 41 000 Kč jako základní sazbu náhrady. Za předpokladu, že výdaje na provoz automobilu budou v obou případech shodné, jeví se pro provozovatele privátní veterinární praxe jako daňově výhodnější automobil zařadit do obchodního majetku. Příklad č. 2: MVDr. B zakoupil ojetý automobil za cenu 50 000 Kč a předpokládá, že jej bude využívat výhradně pro podnikatelské účely, přičemž počet ročně najetýchkm bude 30 000. Pokud automobil zařadí do obchodního majetku, může uplatnit daňový odpis při zrychleném odepisování v prvním roce odepisování ve výši 10 000 Kč. Pokud jej do obchodního majetku nezařadí, uplatní do daňově uznatelných výdajů částku 123 000 Kč jako základní sazbu náhrady. Za předpokladu, že výdaje na provoz automobilu budou v obou případech shodné, jeví se pro provozovatele privátní veterinární praxe jako daňově výhodnější automobil nezařadit do obchodního majetku. Lze důvodně předpokládat, že v absolutní většině případů se u provozovatelů privátních lékařských praxí bude jednat o variantu popsanou v příkladě č. 1. Z tohoto důvodu se proto jeví dále podrobněji daňově rozebírat variantu automobilu nezařazeného v obchodním majetku poplatníka jako nadbytečné. 13. Automobil byl dříve zařazen v obchodním majetku poplatníka V případě, že provozovatel privátní veterinární praxe používá pro účely své podnikatelské činnosti automobil, který byl v minulosti zařazen v jeho obchodním majetku, může při pracovních cestách jako daňově uznatelné uplatnit pouze náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty a nikoliv již základní náhradu ve výši 4,10 Kč /km (výše platná od 1. 1. 2008). Tento postup vychází z ustanovení § 24 odst. 2 písm. k) bod 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů. Je zřejmé, že tato varianta není zpravidla pro provozovatele privátní veterinární praxe z daňového hlediska příliš výhodná. Přitom není pro uplatnění tohoto postupu podstatné, zda podnikatel – provozovatel privátní veterinární praxe, automobil zařadí a následně vyřadí automobil z obchodního majetku bez změny vlastnického práva k tomuto vozidlu, či zda ke změně vlastnického práva dojde (tj., že dojde k jeho prodeji a následně k jeho zpětnému odkupu). Pro názornost je uvedeno několik typických příkladů. Příklad č. 1. MVDr. A koupil automobil, zařadil jej do svého obchodního majetku a používal jej pro své podnikatelské aktivity. Automobil daňově odepisoval a v okamžiku, kdy jeho zůstatková hodnota byla nulová (byl daňově zcela odepsán), se rozhodl jej z obchodního majetku vyřadit, ale dále používat pro podnikání. Při uskutečnění pracovní cesty může v tomto případě daňově uplatnit pouze náhradu za spotřebované pohonné hmoty. Příklad č. 2. MVDr. B uzavřel smlouvu o finančním pronájmu automobilu s následnou koupí (finanční leasing). Po skončení leasingové smlouvy automobil odkoupil za 1000 Kč a zařadil jej v této ceně do svého obchodního majetku. Po čase tento automobil z obchodního majetku vyřadil, ale bude jej i nadále používat pro své podnikatelské aktivity. I v tomto případě může při uskutečnění pracovní cesty uplatnit pouze náhradu za spotřebované pohonné hmoty. Příklad č. 3. MVDr. C prodal automobil, který měl v minulosti zařazený ve svém obchodním majetku. Důvodem byla skutečnost, že vozidlo bylo ve špatném technickém stavu. Příjem z prodeje řádně zdanil daní z příjmů fyzických osob. Nový majitel automobil zrenovoval a MVDr. C zvažuje odkoupit vozidlo zpět, a to za podstatně vyšší cenu, než za jakou ho prodal. Pokud by vozidlo používal v souvislosti s podnikáním, mohl by při uskutečnění pracovní cesty uplatnit opět pouze náhradu za spotřebované pohonné hmoty. Příklad č. 4. MVDr. D prodal, případně daroval, automobil, který měl v minulosti zařazený ve svém obchodním majetku, synovi, který jej bude používat pro své vlastní podnikatelské aktivity. Pokud ten uskuteční pracovní cestu tímto vozidlem je jeho daňovým výdajem jak základní sazba náhrady, která činí od 1. 1. 2008 částku 4,10 Kč za ujetý km, tak i náhrada výdajů za spotřebované pohonné hmoty, neboť on automobil ve svém obchodním majetku nikdy zahrnut neměl. Stejná by byla situace, pokud by syn osobní automobil zařazený v obchodním majetku otce po jeho smrti zdědil. Ing. František Elis |