Přesunuté představenstvo

Přesunuté představenstvo

Původně jsem si myslela, že z posledního jednání představenstva nic psát nebudu, ale nakonec jsem si to rozmyslela. Píši tedy svůj další, jak mi bylo sděleno, „ laciný populistický článek“. Vůbec mi nevadí, že se mé psaní každému nelíbí, máme přece všichni právo vyjádřit svůj názor a já to, na rozdíl od jiných, opravdu dělám. Proto také mé nepříznivce mohu ujistit, že se nejedná o žádnou vleklou předvolební kampaň a jistě je potěší i to, že toto volební období je nejspíše mé poslední. Myslím si totiž, že dokud se vedení Komory radikálně nezmění, mohu čas věnovat smysluplnějším činnostem, ať už je to má veterinární praxe nebo rodina. Tam se alespoň nad mými názory zamyslí.

Důvodem bylo neohlášené pozvání a účast dvou hostů, o kterých jsme původně nic nevěděli a kteří měli mít na své vystoupení deset minut. Šlo opět o vleklý problém registrace petpasů. Na základě připomínek členů Komory na zjednodušení komunikace registračního programu s programy veterinárními se představenstvo (spíše jen někteří členové) snaží vyjít vstříc praktickým veterinárním lékařům. Dokonce na to byla vytvořena pracovní skupina, jenže byť byla na domácí půdě, nedostala se pořádně ani ke slovu, neboť takřka výhradně hovořili hosté. A tak nám byl nabízen, spíš vnucován, jiný program, který používá slovenská komora, jenž však neřeší takřka nic víc než ten náš. Mám za to, že takhle podobně to začalo před lety i s našim současným programem. Vše se tedy nakonec zvrtlo v ne úplně důstojnou diskusi a padaly návrhy na vytvoření komisí proti komisi, na výběrová řízení a další nesmysly.

Takže výsledek je ten, že jsme zatím stále na mrtvém bodě. To nás tak vyčerpalo, že po následné krátké zprávě revizní komise musela následovat přestávka. Posilnili jsme se whisky a řízkem a pokračovali dál. Následoval bod označený jako … viděno očima … věnovaný názorům mladších členů představenstva, tj. vystoupení mému a kolegy Mašína. Ačkoliv kolega Mašín musel být od 18 hodin na jiném místě republiky, přijel na jednání, neboť mu bylo předem přislíbeno, že tento bod bude probírán, vzhledem k jeho zaneprázdnění, co nejdříve. Bohužel, jak už jsem napsala se tak nestalo, kolega musel odjet, a tak další půlhodina byla věnována pouze tématu „ viděno očima Dr. Součkové“. Pokusila jsem se přednést nějaké návrhy na inovace v jednání představenstva (ohledně vedení celé schůze nebo i některých bodů programu) či problém vstupu hygieniků do praxe. To jsem si dala. V podstatě jsem se dozvěděla, že se současným stavem je větší část členů představenstva spokojena a že proč bychom měli řešit věci, o kterých víme, že to nejde, a tak se o to radši ani nepokusíme. Mnoho podpory se mi opravdu nedostalo. Takže z mého vystoupení nebyl učiněn ani žádný závěr. Přínosem tedy bylo jen to, že jsem konečně mohla nahlas souvisle promluvit, nejen kritizovat ve Zvěrokruhu. Zdůrazňuji, že se za své názory nestydím, ani nemám v úmyslu někoho napadat a osobně se ho dotýkat, jak mnozí jiní činí, ale chtěla jsem se například pokusit posunout Komoru zase trochu dopředu nebo ubírat se třeba i jiným směrem než doposud. Takže doufám, že pro případné budoucí zájemce budou moje názory alespoň přiloženy k zápisu jako příloha.

Dále se představenstvo zabývalo zprávami jednotlivých komisí, například kdy bude další komorový seminář na zajímavé téma, že by ekonomická komise měla připravit pro sněm návrh na sociální podporu a že když zahraniční komise nerozhodla sama, tak představenstvo vyšle na VWA do Kanady prezidenta a viceprezidenta. Jak to bylo s cestou do Atén či jinam, už nevím, neboť už bylo pozdě a já jsem raději odešla. Více a nekonfliktně v zápisu z jednání představenstva na www.vetkom.cz

MVDr. Jana Součková