Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Vzpomínka na studentské, amatérské divadelní scény na Vysoké škole veterinární v Brně

   MIMOVETERINÁRNÍ ČINNOST

Vzpomínka na studentské, amatérské divadelní scény na Vysoké škole veterinární v Brně

Blížící se 90. výročí založení naší alma mater – Vysoké školy zvěrolékařské v Brně, dnes Veterinární a farmaceutické univerzity nás přivádí k vzpomínkám nejen profesionálním. Ujali jsme se tedy výzvy redakční rady časopisu Zvěrokruh ke vzpomínání na léta studentská i z jiného pohledu. V lednu jsme psali o hudbě, v únoru o folklóru a v tomto příspěvku si zavzpomínáme na působení múzy Thálie na naše studenty.

Prof. Kábrt vzpomíná na kulturní vyžití
studentů u příležitosti setkání bývalých
studentů, hudebníků, folklóristů a
ochotníků v r. 1996.
V těsné blízkosti ho sleduje pozounista a
baskřídlovák MVDr. Jan Malásek

Vedle hudebních aktivit se někteří studenti věnovali v průběhu studia též amatérskému, dramatickému umění. Bývalo to často inspirováno vlastními zážitky při studiu. Např. zdárně ztvárnili a zdramatizovali komické scény, které se udály na přednáškách nebo při praktické výuce a při zkouškách zvláště obtížných disciplín. Jindy inspirace přicházela z klasiky světové divadelní tvorby, i když s různými úpravami, přizpůsobenými poměrům studentského světa. Bylo to na různých studentských večírcích a oslavách, bylo to i prezentací klasických divadelních představení.

V období let 1919 – 1939 bylo na Zvěrolékařské škole v Brně studentů poměrně málo a byli to vesměs muži. Zábavné divadelní akce se odehrávaly většinou na provizorních kolejích v chrlickém zámku a především na majálesech.

Na kolejích se pořádaly písňové večery, a to i za účasti zahraničních studentů. Zde se seznamovali s různými folklórními prvky a vznikala tak přátelská posezení, kde se radovali z nabyté svobody a samostatnosti naší republiky. Na majálesech byla zvláště bohatá alegorie u studentů Zvěrolékařské školy. „V alegorickém voze, taženém nazdobenými koňmi se vezla cimbálka s primášem Jankem Horným v čele a dalšími vyšperkovanými účastníky. Bez zvířátek na klíně se to neobešlo.“ Takto vzpomínal kdysi prof. Kábrt (narozen 1903, promoval 1927, zemřel 2007, tedy ve 104 letech života). Jinak se řada studentů vyžívala v dramatických aktivitách v ochotnických spolcích v Králově Poli. S velkou pozorností a obětavostí se studenti věnovali pořádání reprezentačních plesů Vysoké školy zvěrolékařské. V tomto směru byl zvláště aktivní Spolek veterinárních mediků.

Vypukla druhá světová válka a vše utichlo a vytratilo se na pět roků do neznáma. Až v r. 1945 na podzim Vysoká škola zvěrolékařská opět ožila příchodem studentů a radosti a nadšení bylo mnoho. Studentský elán vyústil v organizování hudebních a folklórních souborů a účastí studentů v různých pěveckých sdruženích v Brně. Na půdě Vysoké školy zvěrolékařské vzniklo pěvecké sdružení vedené Václavem Zvonařem (studoval v letech 1945 – 1950), demonstrátorem u prof. Koldy na anatomii. Další pěvecký sbor fungoval pod vedením studenta Eduarda Jirána (studoval v letech 1950 – 1955). Organizovaly se majálesové a prvomájové průvody s Dechovkou VŠV a alegorickými vozy s cimbálovou muzikou Luboše Holého. Na začátku 50. let, kdy byla, jak známo, složitá politická situace, bylo volné společenské vyžití studentů ochromeno. Až na konci padesátých let a v letech šedesátých se v tomto směru uvolnilo. Ejhle, ve školním roce 1958 – 1959 se objevil studentský dramatický kroužek.

Ten nastudoval pod vedením nadaného recitátora Jaroslava Pirkla (promoval 1964) pásmo recitací a písní pod názvem Písně sladké Francie s kytarovým doprovodem Jana Novotného (promoval v roce 1964). Členy souboru byli dále Ladislav Košelka (promoval 1964), Míla Bartošová (promovala 1964), Dagmar Bumbálková (promovala 1964), Marie Infeldová, provdaná Košelková (promovala 1964), Elen Kuková (promovala 1965), Eva Novosadová (promovala 1964), Jaroslav Šťourač (promoval 1964). Tato skupina nadšenců prezentovala svá vystoupení na půdě naší alma mater v Brně i mimo Brno. Na zájezdech vystupovala spolu s Havajskou skupinou a Dechovkou VŠV. Vystoupení zakončená společnou zábavou a tancem, zvláště na Vysočině a na Jižní Moravě, byla přijímána s povděkem jak posluchačů, tak i účinkujících. Jen občas došlo k mírné diskrepanci. Např. při vystoupení v obci Ubušín nad Vírskou přehradou, kde byla zvláště rušná zábava, jsme se dosti pozdě v noci připravovali k odjezdu a srdečně se loučili s domácími účastníky.

Z divadelního představení
Ženichové. Studentka
Eva Novosadová
v roli Militky v objetí
s Vítkem (Jaroslav Pirkl)

Jeden muzikant z dechovky, máme dojem, že to byl pozounista a baskřídlovák – J. M. byl tolik zaujat rozlučkou, že si nechal zabavit pohlednou obdivovatelkou svůj vzácný nátrubek. Při jeho nářku po návratu do Brna mu bylo kapelníkem doporučeno, aby se vrátil na místo činu a rozlučku zopakoval, a tak alespoň nátrubek získal zpět. Nicméně dík získanému nátrubku soubor mohl pokračovat v činnosti dále. Na škole předvedli v roce 1959 další pásmo Slezský večer s básněmi Petra Bezruče. Recitovali členové souboru Jaroslava Pirkla a zpívalo nově založené Vokální kvarteto ve složení – Ladislav Košelka, Jaroslav Říha – tenor a Jan Sadílek a Jaroslav Morávek – bas. Pod vedením Jaroslava Morávka soubor nastudoval řadu národních písní a sbory klasiků. Např.: Johanes Brahms – Ukolébavka; J. B. Foerster – Velké širé rodné lány; Leoš Janáček – Láska opravdivá. Pro studenty a učitele na škole organizovali i hudební akademie s náplní vážné hudby (Mozart, Schubert, Schumann a další).

Alegorický vůz v majálesovém
průvodu v Tišnově –
Předklášteří u příležitosti reprízy
divadelní hry Liliomfi. Osazenstvo
na kočáře jsou členové
dramatického kroužku
Jiřího Udatného a divadelního
orchestru Jaroslava Morávka.
Zleva vpředu: Josef Musil,
vzadu Josef Vlček, vpravo
vpředu Antonín Vinkler,
vzadu Jaroslav Šťourač,
s pozounem v ruce Vladimír
Tauchman, za ním Eduard
Dvořák a ve fraku Jiří Udatný

Po úspěších Písní sladké Francie přišel do souboru ve šk. r. 1959 – 1960 Jiří Udatný alias Nebojsa (promoval v r. 1964). Záhy se prosadil jako režisér a nastudoval se souborem Macháčkovu veršovanou divadelní hru, parodii na středověké rytířské hry – Ženichové. Hra byla předvedena v sále Husova sboru v Králově Poli, který byl běžně využíván jako operní scéna pro studenty Janáčkovy akademie múzických umění. Při představení byl sál naplněn jak studenty, tak i učiteli téměř do posledního místa. Další divadelní hrou, která byla souborem nastudována, byla hudební komedie Ede Szigligetiho Liliomfy. Zde se uplatnili v souboru další noví členové. Režie se opět ujal Udatný a za dirigentským pultem stanul Jaroslav Morávek. Divadelní orchestr byl složen převážně z členů hudebních těles VŠV, doplněný studenty brněnské konzervatoře. Dirigent upravil hudbu tak, aby zpěvy nebyly pro zpěváky náročné. Hra byla zdařile provedena v divadle na brněnském výstavišti a repríza se uskutečnila v Tišnově u Brna.

Vrcholem působení tohoto divadelního seskupení bylo nastudování hry Jiřího Brdečky a Josefa Kőnigsmarka Limonádový Joe. Bylo to ve školním roce 1961 – 1962 a opět v režii Jiřího Udatného. Hudbu k této komedii složil a orchestr řídil opět Jaroslav Morávek. V jazzových rytmech se zvláště uplatnil vynikající klarinetista z dixielandové skupiny Jiří Sedláček. Zavedení členové souboru samozřejmě obsadili hlavní role. Noví, mladší členové skupiny: Karel Plíšek (promoval v r. 1964), Marie Vurmová (promovala v r. 1967) a Zdeněk Hanáček (promoval 1964) představovali podle programu

„Obyvatelstvo Divokého západu různých profesí a pohlaví“. Na tomto místě je nutno se ještě zmínit o obětavých členech souboru, jako byl vynikající kreslíř a karikaturista Petr Mičan (promoval 1965), Jaroslav Přibyslavský (promoval 1964), a Antonín Vinkler (promoval 1964), nyní docent na Klinice reprodukce hospodářských zvířat VFU. Tito kromě svých rolí v souboru zajišťovali náročnou výrobu kulis a výpravu scény.

Je samozřejmé, že někteří členové tohoto souboru po promoci pokračovali v místě svého působení. To se již nám k našim uším nedostalo, o tom víme jen málo. Bezpečně však víme, že velmi aktivním byl v tomto směru MVDr. Jaroslav Morávek. Ten díky svým hereckým, pěveckým a muzikantským schopnostem v malém, ale starobylém městečku Kouřim u Českého Brodu na okrese Kolín působil v ochotnických a pěveckých souborech, které sám založil. Měli možnosti vystupovat i v české televizi.

Skupina studentů, členů divadelního kroužku Jiřího Udatného a členů Havajské skupiny před zájezdem na výroční schůzi JZD Vísky v dubnu 1960. Vpravo obětavý a trpělivý šofér Urbánek se svou „Praga V3 – S“. Postupně zleva doprava: Jiří Vavřík, Zdeněk Hanáček, Miloš Helebrant, Jaroslav Morávek, Miroslav Flégr, (Hawajská skupina), Jindřiška Levinská, Ludmila Nečasová – provdaná Snášilová, Zdeněk Kolovrátník( Havajská skupina), Josef Grym, Eva Novosadová, Josef Soukup, Jaroslav Šťourač, Miluše Bartošová- provdaná Dvořáková, Antonín Vinkler, Marie Infeldová – provdaná Košelková, Jaroslav Pirkl, Jaroslav Staněk.

Prof. MVDr. Čeněk Červený, CSc.
MVDr. Jan Bernardy

(pokračování v příštím čísle)