Porovnání dvou základních možných forem provozování privátní veterinární praxe

Porovnání dvou základních možných forem provozování privátní veterinární praxe

(fyzická nebo právnická osoba)

Provozovatelé privátních veterinárních praxí si občas kladou otázku, zda je pro ně výhodnější podnikat jako fyzické nebo právnické osoby. Poprvé se tato otázka obsáhleji diskutovala v průběhu kalendářního roku 2004, kdy po část zdaňovacího období nebylo dostatečně zřejmé, zda provozovatelé veterinárních praxí povedou daňovou evidenci nebo podvojné účetnictví. Následně se výhodnost či nevýhodnost obou variant přetřásá vždy, když dojde k rozsáhlejší novele zákona o daních z příjmů a změnám v daňovém zatížení fyzických nebo právnických osob. Protože zákon o stabilizaci veřejných financí zásadním způsobem novelizuje i zákon o daních z příjmů, je pochopitelné, že diskuse na toto téma je znovu aktuální.

Následný příspěvek se pokouší zmapovat situaci, avšak pouze z daňového a ekonomického pohledu, a to dle právního stavu platného k 1. 1. 2008.

1 Základní předpoklady

V dalším textu budeme předpokládat, že provozovatel veterinární praxe bude zaměstnávat jednoho zaměstnance na plný pracovní úvazek a v případě transformace veterinární praxe fyzické osoby na osobu právnickou (společnost s ručením omezeným) se bude jednat o společnost jednočlennou, ve které bude veterinární lékař jediným společníkem, ale zároveň i jednatelem a pro společnost bude pracovat jako zaměstnanec.

2 Základní porovnání obou variant

3 Porovnání obou forem podnikání na schematickém příkladu

Fyzická osoba

Předpokládejme, že provozovatel veterinární praxe dosahuje následujících ekonomických výsledků (v Kč):

Výpočet daně z příjmů předpokládá pouze základní snížení (slevu) daně a neuvažuje s případným odpočtem na manželku (manžela), vyživované dítě či se snížením základu daně za platby životního pojištění a penzijního připojištění.

Tato konstrukce předpokládá úsporu na sociálním zabezpečení a zdravotním pojištění oproti podnikání fyzické osoby, ale naopak navýšení nákladů o mzdu provozovatele veterinární praxe v měsíční hrubé výši 12 000 Kč.

Z dosud uvedeného vyplývá, že čistý příjem provozovatele veterinární praxe formou s. r. o. je 121 680 Kč (12 x 10 140 Kč), který je představován jeho mzdou jako zaměstnance. Zůstává zisk s. r. o. po zdanění 278 655 Kč (hrubý zisk 352 575 Kč – daň 73 920 Kč). Pokud jej chce provozovatel praxe použít pro svoji osobní spotřebu formou podílu na zisku, musí jej dále zdanit srážkovou daní ve výši 15 %, tj. částkou 41 798 Kč, a zůstane mu k osobnímu použití 236 857 Kč (zisk po zdanění 278 655 Kč – srážková daň 41 798 Kč).

Osobní příjem představovaný čistou mzdou ze závislé činnosti 121 680 Kč a podílem na zisku s. r. o. 236 857 Kč dosahuje konečné výše 358 537 Kč.

Z uvedených jednotlivých propočtů je zřejmé, že konečný roční čistý příjem provozovatele veterinární praxe je v tomto případě cca 50 000 Kč ve prospěch fyzické osoby. To však neznamená, že se jedná o pravidlo. Záleží vždy na konkrétních podmínkách a situaci. Nelze než doporučit provést před konečným rozhodnutím, zda přejít z podnikání formou fyzické osoby na podnikání formou právnické osoby, podrobný propočet ekonomické výhodnosti uvažované změny.

Závěrečné poznámky

1) Fyzická osoba může využít daňových optimalizací, jakou je například „společné zdanění manželů“ (společné zdanění manželů lze naposledy uplatnit za zdaňovací období kalendářního roku 2007) či rozdělit příjmy a výdaje na spolupracující osoby.

2) Případná další novela zákona o daních z příjmů (je opět aktuální) může výhodnost té či oné formy podnikání výrazně ovlivnit.

Závěrečná rekapitulace

Přílohy: Příloha č. 1

Platby pojistného a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

Vyměřovací základ se odvíjí od § 5a odst.1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, dle kterého je vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti od roku 2006 částka 50 % příjmu ze samostatné výdělečné činnosti, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení.

Vyměřovací základ je tedy roven 50 %

Příloha č. 2

Platby zdravotního pojištění

Vyměřovací základ se odvíjí od § 3a odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecném zdravotním pojištění, dle kterého je vyměřovacím základem OSVČ od roku 2006 50 % příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení.

Vyměřovací základ je tedy roven 50 %

Příloha č. 3

Porovnání čisté měsíční mzdy za leden 2008 oproti lednu 2007

Porovnání výpočtu čisté mzdy po novele zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, oproti stavu platnému do konce kalendářního roku 2007 (viz tabulka).

Ing. František Elis
daňový poradce č. 0056