DAY ONE SKILL´S ANEB EVROPSKÉ POJETÍ VETERINÁRNÍCH SCHOPNOSTÍ ABSOLVENTA V současné společnosti se stále se zrychlujícím ekonomickým růstem a zvyšujícím se životním standardem se pochopitelně zvyšují nároky obyvatel i na kvalitu a dostupnost veterinární péče. A to nejen z hlediska vytváření a udržení zdraví produkčních zvířat, zajištění zdraví obyvatel produkcí kvalitních potravin živ. původu v ekonomických podmínkách, zajištění welfare chovaných zvířat, ale i poskytnutí vysoké úrovně preventivní a léčebné péče „společenských“ zvířat. Význam chovu společenských zvířat výrazně stoupá se vzrůstající anonymitou společnosti. Vedle sociálního a psychologického je nemalý i ekonomický význam chovu domácích zvířat. K zajištění těchto úkolů, které podmiňují společenskou úroveň či postavení veterinárního stavu, je nezbytná vysoká úroveň pre a postgraduální výuky veterinární medicíny. Současné studium veterinární medicíny v České republice je šestileté bez povinnosti absolvovat praxi před udělením licence. To znamená, že absolvent veterinární fakulty odchází plně připraven jak po teoretické, tak i praktické stránce. Měřítkem této obecné kompetence vykonávat veterinární činnost jsou tzv. Day One Skill´s – soubor odborných dovedností vyjadřující praktickou připravenost absolventa podloženou teoretickými znalostmi. Obecně platí, že absolvent v den 1. je schopen: – získat odpovídající a přesnou anamnézu, provést základní klinické vyšetření a stanovit diagnózu, K tomu patří i schopnost komunikovat ústní i písemnou formou s majitelem zvířete při zachování etických profesních norem a být schopen dalšího profesního růstu formou postgraduálního celoživotního vzdělávání. Není tomu tak dávno, co proběhlo již tradiční jednání mezi představiteli KVL ČR a VFU Brno na nejvyšší úrovni, které se již poněkolikáté věnovalo mimo jiné právě připravenosti absolventů studia veterinárního lékařství v Brně vykonávat soukromou veterinární praxi. Vzhledem k tomu, že jsme nedílnou součástí EU, která se na úseku vysokého školství snaží o harmonizaci vzdělávání v rámci toho kterého oboru, bude zajímavé seznámit se s obsahem příslušné směrnice EU věnované nezbytným kompetencím absolventa studia veterinárního lékařství v den D, tzv. DAY-ONE-SKILL´S. 1 ÚVOD Kvalita studia posluchače a úroveň výuky vyústí v závěru studia veterinární fakulty v soubor kompetencí graduanta, tj. absolvent je dostatečně kvalifikovaný k tomu, aby náležitě plnil úkoly dané stupněm vzdělání realizovaným příslušnou fakultou. Tento soubor kompetencí je zřetelně definován v direktivě 2005/36/EC, která stanovuje požadavky na vědomosti a dovednosti umožňující novému absolventovi provádět všechny úkony spojené s jeho profesí (příloha IV, V, veterinární lékař 5.4.2). Direktiva rovněž velice jasně stanovuje záruku veterinární fakulty (čl. 38, bod 3), že kvalita výuky zajistí studentovi získání následujících vědomostí a dovedností … 2 DAY-ONE-SKILL´S 2.1 Obecné profesní dovednosti a charakteristiky Nový absolvent studia veterinární medicíny musí být schopen samostatně: 2.1.1 Efektivně komunikovat s klienty, laickou veřejností, s profesními kolegy a příslušnými úřady. Měl by jim umět naslouchat, slušně reagovat a použít jazyk a formu adekvátní problematice a auditoriu. 2.1.2 Vypracovat a vést přehledný, výstižný a přesný chorobopis (veterinární zprávu) formou srozumitelnou pro pacienta a přijatelnou i pro kolegu. 2.1.3 Efektivně pracovat jako člen multidisciplinárního týmu. 2.1.4 Pracovat v souladu s etickými normami činnosti veterinárního lékaře ve vztahu k individuálnímu pacientovi, ale i obecně ve vztahu k určité společnosti (skupině) lidí a jejich možnému vlivu na prostředí a společnost jako celek. 2.1.5 Být si při své činnosti vědom ekonomického a emočního společenského klimatu, ve kterém pracuje, a umět adekvátně reagovat na tyto vlivy. 2.1.6 Být ochotný využít svoje profesní schopnosti a přispět co nejvíce k zvýšení odborných znalostí a kvality veterinární praxe, a tím i poskytované veterinární péče, welfare zvířat a veterinárního veřejného zdraví. 2.1.7 Mít elementární znalosti o organizaci a managementu veterinární praxe zahrnující: – povědomost o vlastní a zaměstnavatelově zodpovědnosti za zaměstnanecký poměr a zdraví zaměstnanců, 2.1.8 Chápat potřebu a nutnost profesního kontinuálního vzdělávání a osobního profesního růstu po celý život. 2.1.9 Pracovat profesionálně se zřetelem na legislativní normy a v rámci etických pravidel. 2.1.10 Umět se přizpůsobit změnám, posoudit svoje schopnosti a vědět, kdy a kde požádat o profesní spolupráci, podporu či radu 2.1.11 Mít základní povědomost o obsahu veterinární profese. 2.2 Underpinning knowledge and understanding Absolvent veterinárního studia musí mít získané důkladné znalosti a vědomosti o: 2.2.1 vědních oborech, které jsou podkladem veterinární medicíny, 2.2.2 vědeckých metodách základního a aplikovaného výzkumu v oblasti veterinární vědy, 2.2.3 jak vyhodnotit vědecké a odborné důkazy, 2.2.4 anatomii a fyziologii zdravých zvířat a zásadách jejich chovu, 2.2.5 etiologii, patogenezi, klinických symptomech, diagnóze a léčbě běžně se vyskytujících nemocí zvířat v EU, 2.2.6 zákonných normách ve vztahu k welfare (včetně transportu) 2.2.7 zákonných normách zodpovědného použití léků, 2.2.8 principech prevence onemocnění a prosazování zdraví a welfare zvířat, 2.2.9 podílu veterinární profese na veřejném zdraví včetně celého souboru zoonóz. 2.3 Praktické kompetence (dovednosti) Čerstvý absolvent studia veterinární medicíny musí být tak připraven, aby byl schopen: 2.3.1 Získat přesnou a relevantní anamnézu pro individuální zvíře či skupinu zvířat vč. údajů o jeho/jejich prostředí. 2.3.2 Provést šetrnou a humánní manipulaci a fixaci zvířat a umět tyto techniky naučit další personál. 2.3.3 Provést kompletní klinické vyšetření. 2.3.4 Provést akutní ošetření včetně první pomoci u všech běžných druhů domácích zvířat. Komentář: to znamená poskytnout první pomoc při krvácení, traumatu, poraněních, dýchacích obtížích, poraněních oka a ucha, bezvědomí, celkovém klinickém vyčerpání, popáleninách, rozsáhlém poškození tkání, poškození vnitřních orgánů a srdeční zástavě. Použité metody první pomoci představují především aplikaci obvazů, imobilizaci končetin, čištění tkání, resuscitaci, zástavu krvácení. 2.3.5 Správně zhodnotit klinický a výživný stav, vysvětlit majiteli principy chovu a výživy. 2.3.6 Odebrat, uchovávat a transportovat vzorky, provést standardní laboratorní testy a správně interpretovat výsledky vlastních i laboratorních vyšetření. 2.3.7 V rámci platných předpisů použít technická zařízení (rtg, sono aj.) k diagnostickým účelům. 2.3.8 Použít korektní nezbytné postupy pro stanovení správné diagnózy. 2.3.9 Správně vystavit příslušná osvědčení. 2.3.10 Zajistit si přístup ke správnému zdroji registrovaných léků, předepsat, správně a zodpovědně použít léky v souladu s platnou legislativou. Zajistit, aby léky a odpady byly předpisově skladovány a/nebo likvidovány. 2.3.11 Provést adekvátní sterilizaci chirurgických nástrojů. 2.3.12 Dodržovat principy aseptické chirurgie. 2.3.13 Bezpečně provést sedaci, celkovou a místní anestezii. Zhodnotit a ovlivnit bolest. 2.3.14 Doporučit a aplikovat adekvátní terapii. 2.3.15 Rozpoznat, kdy je nezbytná eutanazie, umět ji citlivě doporučit majiteli, humánně ji provést za použití adekvátních prostředků a poradit či doporučit likvidaci kadáveru. 2.3.16 Provést zevrubné (základní) post mortem vyšetření včetně vypracování protokolu, odebrat vzorky tkání, umět je uschovat a transportovat k vyšetření. 2.3.17 Provést post mortem vyšetření potravinových zvířat a správně diagnostikovat příčinu ovlivňující kvalitu a nezávadnost produktů živočišného původu. 2.3.18 Dle potřeby vypracovat, příp. zhodnotit zdravotní, welfare a reprodukční protokol. 2.3.19 Vypracovat doporučení kompletního preventivního a profylaktického programu pro konkrétní chov (zdravotní program chovu). 2.3.20 Minimalizovat riziko kontaminace, zamezit přenosu infekce a kumulaci patogenů v provozních místnostech veterinárního pracoviště i v konkrétním terénu. MVDr. Vladimír Kyllar, CSc. |