Cimbálové muziky na Vysoké škole veterinární v Brně Folklórní aktivity studentů se rozvíjely již v prvních letech působení naší alma mater. Byli to studenti, které aktivizoval Strážničan Janek Horný (promoval 1929), po promoci asistent u prof. Klobouka. Bylo to v letech 1926 – 1932. S touto muzikou zpíval též vynikající interpret jihomoravského folklóru až do pozdních let svého věku Karel Bimka (promoval 1932), rodák ze Svatobořic. Později po odchodu Horného do praxe se studenti VŠV z Moravy folklórně vyžívali v brněnském Slováckém krůžku. Zde působili např. M. Košut a M. Švirga z Lanžhota (promoval 1935). Jinak folklórní činnost na Vysoké škole veterinární byla obnovena až v období po druhé světové válce. Zaznamenala během svého působení tři aktivní fáze. První cimbálová muzika v poválečném období byla založena ke konci roku 1948 pod vedením studenta Dušana Sedláře. Primášem byl Ota Šíma (promoval v r. 1950) a u cimbálu působil Dušan Sedlář, který později emigroval do západního Německa, až se konečně usadil v Kostnici. Zde působil jako vědecký pracovník ve Výzkumném ústavu léčiv. V Kostnici žije dodnes. V r. 1949 byl imatrikulován na VŠV v Brně Luboš Holý a ten se zde ihned zapojil do cimbálky, aby nahradil primáše Otu Šímu.
podlužáckého souboru Břeclavan (jedna z nejznámějších cimbálek u nás). Další členové této kapely, Ota Šíma a Ota Chvátal, po promoci rozvíjeli folklór v místech svého působení v rámci Českomoravské vysočiny, kam byli profesně zaváti. Působili v souboru Dyndáci. Mirek Frais založil známou kapelu Sklářská muzika, v Doksech a jeho bratr doc. MVDr. Zdeněk Frais působil dlouhá léta jako vynikající klarinetista v cimbálce souboru Hradišťan. Druhá fáze byla charakterizovaná obdobím působení Luboše Holého, který s cimbálkou VŠV v Brně zdárně reprezentoval nejen naši alma mater, ale i celou jižní Moravu, a to nejen v Brně, ale i v celé naší republice. Později, když se stal sólistou Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů (Broln), reprezentoval úspěšně naši školu a vlast často i v zahraničí. S tímto folklórním souborem procestoval téměř celý svět, a tak uplatnil svůj zpěvácký talent a vynikající hlas v řadě rozhlasových a televizních vystoupení a nahrávek. Často jej vídáme dosud naživo v televizi, či slýcháme v rozhlase. Třetí fáze působnosti cimbálové muziky byla v období let 1962 – 1968. Primášem nově založené cimbálky byl Ing. František Gajdoš z Moravské Nové Vsi, později docent na Strojní fakultě VUT a cimbalistou jeho bratr, student Vysoké školy veterinární v Brně Stanislav Gajdoš. Manažerem kapely byl docent, později prof. na Ústavu zoohygieny VŠV v Brně MVDr. Antonín Fišer, jinak též hráč houslového partu – „terc“.
Po ukončení činnosti této cimbálky pokračovali na Vysoké škole zemědělské v Brně ve folklórním souboru Javorina. Ve folklórní skupině Polana na VŠZ v 50. letech zpíval a tančil jako student Laco Pivník, rodák ze Zvolena, později docent patologie na VŠV v Brně, který reprezentoval především podpolanskou oblast. V 80. letech zpívala a tančila v Polaně též Taťána Kraváriková z Nitry, studentka a zpěvačka dechového orchestru VŠV v Brně. Vzpomínali a zapsali |