Postřehy z XV. sněmu KVL ČR Dvouleté volební období představenstva pod vedením prezidenta Dr. Daniela bylo ve znamení konstruktivní činnosti tohoto námi demokraticky voleného orgánu. Tento fakt byl dán především osobností Dr. Daniela, zkušeného a dlouholetého funkcionáře Komory veterinárních lékařů České republiky (dále je KVL ČR), ale i personálním složením představenstva. Byl to tým zkušených funkcionářů s letitými zkušenostmi z předcházejících let fungování KVL ČR. Tento fakt se projevil i na účasti členů KVL ČR na tomto jubilejním patnáctém sněmu. Většina členů KVL ČR svojí nepřítomností prokázala spokojenost s činností jimi voleného orgánu a stavem současným, což se projevilo i na výsledcích voleb do orgánů KVL ČR. V nově zvolených orgánech nedošlo k výrazným personálním změnám. Pro tento rok bylo místem jednání zvoleno město Přerov. Organizátoři se snažili zajímavým dopoledním programem a neobvyklým místem konání přilákat účastníky sněmu, ale přece jenom pro většinu z nás je město Přerov trochu z ruky. Pro mě to znamenalo ztrátu deseti hodin na cestách po České republice. Ale se stejným problémem by se určitě potýkali i organizátoři sněmu např. v Plzni, Českých Budějovicích a jiných krásných okrajových městech naší republiky. Slovo uznání zaslouží organizační tým tohoto sněmu. Zvolili reprezentativní místo jednání, kde jsme nebyli rušeni a personál hotelu vytvořil příjemnou atmosféru pro naše „sněmování“. Průběh jednání svědčil o určité společenské úrovni našeho stavu. Projednávání a diskuse jednotlivých bodů programu byla věcná, nevyvolávala zbytečné emoce. Pochvalu zaslouží především zkušení spíkři celého jednání sněmu Dr. L. Borkovec a Dr. P. Matušina. Bylo by naprosto zbytečné líčit detailně průběh sněmu, protože každý z nás díky technickému pokroku mohl sledovat jednání na webu a tuto možnost má i nyní.
je revizní komise (v souladu s § 9 odst. 2. organizačního a jednacího řádu revizní komise kontroluje plnění usnesení sněmu a rovněž činnost představenstva). Proto jsem se dotázal předsedy revizní komise, zda bylo kontrolováno usnesení minulého sjezdu, kdy byla legislativní komise pověřena změnou profesního řádu. Ihned jsem byl předsedajícím upozorněn, že můj dotaz není předmětem schválení zprávy revizní komise a Dr. Rychlíkem (zástupcem legislativní komise) uklidněn, že změny profesního řádu jsou dalším bodem programu. Tak uklidněn tímto faktem jsem se vrátil na své místo a netrpělivě čekal, kdy bude tento bod projednáván. K mému překvapení k tomuto bodu nedošlo a změna profesního řádu z minulého jednání sněmu KVL ČR nebyla projednávána. Studiem vnitřních řádů jsem zjistil, že tato věc je trestuhodná, když představenstvo a celý komorový aparát ignorují usnesení sněmu. Bohužel, ve vnitřních řádech není uveden žádný „donucovací“ prostředek, jenž by celý aparát KVL ČR donutil k plnění usnesení sněmu. V tomto směru vidím velké mezery v činnosti nejen představenstva pod vedením prezidenta Daniela, ale i předcházejících prezidentů a funkcionářů minulých revizních komisí. Řešením tohoto problému by byla určitě změna vnitřních řádů KVL ČR s adresnou zodpovědností, aby nedocházelo k těmto situacím. Taktéž důležitým bodem zprávy o činnosti KVL ČR by měl být bod zabývající se plněním usnesení z předcházejících sněmů. Bohužel, žádná jiná možnost mě jako člena KVL ČR nenapadá. Jediným možným řešením a zadostiučiněním pro mě je vzkaz bývalému představenstvu: „Dámy a pánové, zklamali jste moji důvěru.“ To je vše, co mohu říci a udělati pro nápravu tohoto stavu.
Proto plně chápu návrh změn představenstva zvýšit tuto částku na 150 Kč. Jako protinávrh jsem předložil částku 200 Kč, což znamená trochu „více kávy a rohlíků“ za náhradu ztráty času funkcionářům KVL ČR za podmínky snížení členů představenstva. Dr. Matušinou, předsedajícím sněmu, jsem byl správně upozorněn, že tento protinávrh není možný, neboť se jedná o dvě změny v jednom návrhu a navíc změna počtu členů představenstva by byla v rozporu se zákonem. Proto byl můj návrh zkrácen na stručné zvýšení hodinové sazby za výkon funkce v orgánech KVL ČR na částku 200 Kč. K rozpravě tohoto návrhu se prezident KVL ČR Dr. Daniel projevil jako muž na svém místě. Ihned vykalkuloval předběžné náklady, které by se projevily v rozpočtu KVL ČR při obou variantách navýšení hodinové sazby. Tímto svým projevem obhájil svoji přezdívku – „skrblík“, ale přesvědčil většinu voličů, aby tento návrh změn vnitřních předpisů nebyl schválen. Ve světle těchto poznatků a argumentů s Dr. Danielem souhlasím, neboť výkon funkce v orgánech KVL ČR bude nadále chápán jako činnost dobrovolná v zájmu voličů – členů KVL ČR a ne jako „trafika“. Neuralgickým bodem jednání byl návrh několika okresních sdružení KVL ČR na snížení členských příspěvků. Diskuse byla velice bouřlivá, ale bohužel neplodná, neboť jejím výsledkem p r o z a t í m nebyl kompromis, který by řešil e f e k t i v n í platbu členských příspěvků, jejímž prvotním cílem by byl vyrovnaný rozpočet, efektivní činnost orgánů KVL ČR a minimální odvod daní do bezedného státního rozpočtu z našich již daněmi zatížených zisků. Sympatický se mi zdá návrh Dr. Rychlíka – výše členských příspěvků by korespondovala se skutečnými výdaji KVL ČR. Pevně věřím, že Dr. Rychlík předloží tento svůj návrh při příštím sněmu v takovém znění, které obstojí tvrdé kritice všech obhájců stavů současných a minulých.
Jediným řešením je pro nás příliv mladých zahraničních lékařů ze sousedních zemí. V tomto směru by měla mít rozhodující slovo KVL ČR chránící nás před nebezpečím přílivu nekvalifikovaných kolegů a kolegyň ze třetích zemí. Snad jediným, kdo bude schopen regulovat a rozhodovat o tom, kdo bude vykonávat činnost v oblasti velkých zvířat, budeme my, kteří nebudeme „stíhat“ svoji práci a budeme donuceni stát se zaměstnavateli, ale i v tomto případě určitě nebude pohlaví uchazeče rozhodujícím faktorem výběru, ale jeho schopnosti a vědomosti v pozici našeho zaměstnance. V ostatních západních zemích si museli taky zvyknout na tzv. estrogenizaci veterinárního stavu a sameček, veterinární lékař velkých zvířat, se stal ohroženým živočišným druhem. Bohužel, i já nesu kousíček viny na tomto stavu, neboť mí potomci vytvořili „dívčí letku“ a žádná z nich neuvažuje o převzetí dědictví a vedoucích otěží v mé miniordinaci. S pozdravem Leoš Grejcar – veterinární Václav Matěj Kramerius |
Komora veterinárních lékařů České republiky
KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.
