|
Ó komora, komora…. “Komora veterinárních lékařů České republiky byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů. Jejím úkolem je především: Při čtení posledních čísel Zvěrokruhu si čím dále častěji kladu otázku k čemu mi je komora a k čemu jsem já komoře. Někdo mi jistě vytkne, že komoru tvoříme my a pro sebe, nicméně povinné členství snímá z této organizace punc občanského hnutí a svobodného sdružení, tím pádem považuji své otázky za legitimní.
Po splnění daných podmínek a dodržovaní norem bych neplatil další daň. Tady někdo namítne, že potkal zlou paní na živnostenském odboru… ale já tam potkal ochotnou a dokonce sympatickou. Komory a cechy historicky sdružovaly lidi stejného povolání s cílem regulovat profesi – tj. stanovit vnitřní standardy, aby profese neztratila prestiž, čímž byl chráněn odběratel služby či produktu – to bylo férové gesto vůči zbytku populace, vždyť kdo rozumí řemeslu lépe, než ti, co ho dělají. Rezignace komory na pevný systém vzdělávaní je neplněním zákona a v podstatě i primárního cíle vzniku komory. Systém specializací je nutností. Přece člověk co “umí” nefrologii, kardiologii, ortopedii… a přitom to všechno zvládá jak u psů, koček, koní, krav, prasat leguánu tady s námi není. Takový člověk již jistě ve své dokonalosti dosáhl nirvány a jeho átmá splynulo z bráhmá. Specializace vznikají ve všech vyspělých státech, takže moc nechápu to radikální ne od pana předsedy. Pokud je pan předseda takový liberál (respektive jsme se dočetli, že existuje “liberální křídlo”), tak by stejně razantně měl svobodomyslně obhajovat nepovinné členství v komoře (já se cítím omezován povinnosti mít někoho tak liberálního za presidenta). Stejně jako dr. Grym nepovažuji stav vozového parku veterinářů za odraz jejich prosperity či dokonce vzdělání (na základě zkratky umí – tak má, lidi mu platí). Neexistence specializací nás jako komunitu poškozuje, zvyšuje nevraživost v profesi, protože těžko se majiteli vysvětluje, že Vetmedin který bere ½ roku jeho pejsek na “arytmii” už brát nemusí, ale Egilok je potřeba…ve výsledku totiž předchozí léčba stála více než kdyby byl pes referován někomu, kdo s tím něco udělá a napíše správné léky za 30 kč na měsíc… Odpověď “no comment” na kterou má licenci pan premiér, majitelé moc neberou a dokonce může být vůči kolegovi vykládána ještě negativněji, než je myšlena. Je mi jasné, že certifikát či specializační zkouška není zárukou neomylnosti, ale jistě sníží frekvenci omylů. Systém specializací by zároveň zprůhlednil pro majitele a pojišťovny veterinární profesy, která je tak či tak spontánně diferencována. Předsednictvo nemá vizi jak vzdělání řešit a přitom k tomu má jako jediné prostředky a mandát. Nikdo předci nechce aby komora organizovala kurzy. Komora má vytýčit mantinely – toto můžou dělat všichni co absolvovali FVL, ten kdo chce dělat toto (šroubovat kosti) – má mít takový hardware (výbavu) a takový software (certifikát, kurz, specializační zkoušku) a punktum. Odborné společnosti, které víceméně vznikly spontánně a většina skutečně “zespodu”, naplní tyto mantinely obsahem (a nebude to smrdět “akademizmem”). V dnešní době není problém na systém dalšího vzdělávaní získat peníze v fondů EU pokud by se chtělo. Takže resumé: než takovouto komoru, to bych radši živnost prosím. Část druhá: k čemu jsem komoře – vyjma povinných plateb k ničemu, moc se za to nestydím a spím celkem klidně. Váš neliberální Peter Scheer |
Komora veterinárních lékařů České republiky
KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.
