Afghánistán – služba u 6. polní nemocnice

… Přepravu z Brna do Zbirohu zajistil syn s manželkou

Po svém odchodu z funkce ředitele SVÚ Brně v roce 2002 jsem byl osloven, zda bych se zúčastnil v rámci operace vojsk ISAF (International Security Assistance Force) výjezdu 6. polní nemocnice (6PN) do Afghánistánu, kde mi bylo nabídnuto místo mikrobiologa v pojízdné hygienicko-epidemiologické laboratoři PHEL II. Tato laboratoř byla zařazena do výzbroje Armády ČR a umožňovala základní mikrobiologické, sérologické a parazitologické vyšetření v bojových podmínkách.

Zdravotnický materiál byl shromážděn na základně 6PN ve Zbirohu, letecká přeprava se následně uskutečnila z ruzyňského letiště.

Letadlem AN 124 bylo do Afghánistánu najednou přepraveno 80 tun zdravotnického materiálu a vojenské techniky, včetně 15 osob. Během následujících 15 dnů bylo takto dále přepraveno 130 osob, 1040 tun materiálu, 25 skladových kontejnerů, 42 speciálních kontejnerů, 39 vozidel a 32 návěsů.

se kterými jsme pravidelně vyjížděli na společná cvičení s ostatními ústavy, takže tato praktická příprava mně přišla velmi vhod, zejména při zpracování vzorků v rámci protiepidemiologické činnosti. Také můj předcházející několikaletý pobyt na State Veterinary Institute (SVI) Mogadišu v Somálsku byl rovněž praktickým cvičením s cílem poznat zdravotní rizika a diagnostikovat onemocnění jak u zvířat, tak u lidí. Tam jsem také získal i praktické zkušenosti v přípravě živných půd k mikrobiologickému vyšetření.

… Odlet z pražského letiště jedním z největších transportních letadel na světě

… Základna 6.PN

Proto jsem hned po příletu na základnu započal léčbu sluneční energií, kterou jsem získával několikrát denně absolvovaným postáváním na plochém kameni hned vedle našeho stanu. Tato sálavá tepelná energie, prostupující celým tělem, mne brzy vrátila do dobré fyzické kondice i bez aplikace antibiotik. Někteří další postižení s podobnými problémy, včetně lékařů, to vyzkoušeli a potvrdili blahodárnou sílu této energie a přijali tento efektivní fyzikální způsob léčby. Musím se přiznat, že zpočátku jsem této metodě moc nevěřil, ale její výsledky mne naprosto překvapily.

… Epidemiologická konzultace s tureckými lékaři – MUDr. Pavel Náplava, epidemiolog 6PN (první zprava)

… Maximální doba léčby fyzikální terapií byla pět minut

Město Kábul nacházející se v nadmořské výšce 1800 m je uzavřeno okolními horami s vrcholy dosahujícími 4000 až 5000 m, které tvoří jakoby stěny obří zkumavky. Podzemní voda v údolích je velmi nízko pod povrchem a pochází z rozpuštěného sněhu z předchozí zimy. Tato podpovrchová vlhká vrstva půdy je neustále kontaminována organickými zbytky (včetně fekálního odpadu), pocházejícími z tohoto přibližně dvouapůlmilionového města.

V letním období při teplotách 35 až 45 °C jsou vytvořeny v podpovrchových vrstvách půdy podmínky (podobně jako v termostatu) pro multiplikaci mikroorganismů. V období 90denních větrných bouří horní vrstvy půdy rychle vysychají a bakteriální prach zůstává uvnitř kotliny a neustále cirkuluje. Jeho patogenitu jsme prokázali sledováním vysoké nemocnosti vojáků hlídkujících u brány, kteří po několikahodinové expozici téměř vždy trpěli střevními potížemi.

… Pohled na část Kábulu s okolními horami

… Několikahodinové denní bouře s prachem, pískem i drobnými kaménky

Protože byl vody nedostatek, ředili zálivku zhruba napolovic s obsahem fekálního odpadu a tím zavlažovali a současně hnojili svoje zeleninová políčka. Proto jsme cíleně hledali a také našli poměrně velké množství bakterií v čerstvých melounech a cibuli. Měli jsme tak obavu, že touto cestou mohou být krátkým kořenovým systémem „nasávány“ nejen bakterie, ale i viry (hepatitida). Proto byl vydán velitelem zákaz používání zeleniny z místních zdrojů. O těchto výsledcích jsem rovněž informoval ostatní vojenské epidemiology na pravidelných epidemiologických poradách na velitelství ISAF.

Naše vojenská nemocnice zpočátku používala balenou vodu dovezenou z naší republiky. V tamních extrémních teplotních podmínkách, kdy bylo nutno přijímat vysoké množství tekutin (3 až 7 litrů denně), docházelo ke zvýšení pH žaludeční šťávy, což snižovalo její baktericidní schopnost. Při vysoké expozici bakteriím, přítomným zejména v polknutém prachu, docházelo v podmínkách tepelného stresu k průjmovým onemocněním. Praktická doporučení k pití okyselené vody se velmi osvědčila pro jejich význam pro stabilizaci střevní mikroflóry.

… Každodenní rozkaz velitele k činnosti vojenské nemocnice

… Lékaři a zdravotnický personál během polední přestávky

Vzpomínám si, že na na počátku naší mise se průjmová onemocnění šířila tak rychle, že téměř třetina vojáků nemohla stát na ranním rozkazu před svým velitelem v pozoru, neboť byla na ošetřovně či se zotavovala ve stanech. Tehdy mne velitel plk. MUDr. Sitta vyzval, abych předstoupil před jednotku a abych poradil, co dělat, „když jsem byl v Africe“ (byl jsem rád, že mně nechce udělit výtku kvůli ústroji nebo nesplněnému rozkazu). Moje rada zněla: pít okyselenou vodu s trochou soli, cukru a jedlé sody, která mi v Somálsku vždy dokázala pomoci. A tak i v tomto případě stáli všichni marodi do tří dnů na ranním nástupu. Je nutno uvést, že když se průjmové onemocnění nezačalo ihned léčit, pacient se rychle ocitnul na infuzích a jediný lék, který zabíral, byl ciprofl oxacin. Ten však nebylo možno aplikovat dlouhodobě a opakovaně, proto vojáci okyselenou vodu pili preventivně. Podle sdělení samotných lékařů způsobovala takto upravená acidifi kovaná tekutina komfort ve střevech (zejména pak v noci během spánku).

Současně byla veterinární službou věnována velká pozornost kontrole rezervoárových hostitelů, zejména pakomárků (Phlebotomus) jakožto přenašečů leishmaniózy. Vzhledem k jejich doletu (pouze 25 m) musela být všechna vlhká místa na základně preventivně vysoušena nebo opakovaně dezinfi kována. Při více než 50% výskytu leishmaniózy u místního obyvatelstva nedošlo k onemocnění žádnou její formou u příslušníků 6PN.

I přes určité riziko, které představovala voda shromážděná v jamách po dobývání jílu (jíl sloužil k výrobě sušených cihel) v nedalekém okolí tábora, nedošlo k ohrožení základny pakomárky.

… Každodenní činnost v pojízdné mikrobiologické laboratoři

… Nejčastější forma kožní leichmaniózy

Proudění vzduchu, zejména v letním období v podvečerních hodinách, bylo nejen příjemné a osvěžující, ale zamezovalo i pohybu pakomárů a komárů, kteří svoje stanoviště při silnějším větru neopouštěli, a tím jsme byli v bezpečí. Epidemiologické údaje, které byly uváděny v informačních brožurách, že v tak vysokých nadmořských výškách se komáři jako přenašeči malárie nevyskytují, nejsou zřejmě správné, alespoň pokud jde o Afghánistán, neboť bylo přijato a hospitalizováno několik pacientů (vojáků) s klinickými příznaky tohoto onemocnění.

Zde bych chtěl ještě ocenit naše uniformy, které nás v těchto podmínkách velmi spolehlivě chránily před komáry a pakomáry, a tak stačilo ošetřit jen ruce a hlavu repelentem nebo v době spánku nastříkat přípravek na moskytiéru a člověk měl bezpečnou ochranu před onemocněním malárií nebo leishmaniózou.

Těsně před nástupem do vojenského letadla typu Herkules (který byl určen pro přepravu těžké vojenské techniky) společně s hlavním vojenským kuchařem nám bylo sděleno, že se bezpečnostní situace zhoršila, a proto nemůžeme do Islamabádu odletět. Tak jsme si objednali (celí posmutnělí) v letištní kantýně čaj s tím, že se budeme muset vrátit do vojenského prostředí tábora naší polní nemocnice. Asi za 15 minut se najednou ozval hukot letadla a my jsme v oblacích rozpoznali přistávající Herkules – bezpečnostní situace se v leteckém koridoru nad Afghánistánem zlepšila a piloti se pro nás vrátili. Při nákupu potravin nebyl pohyb po Islamabádu ve vojenské uniformě dost bezpečný, proto jsem se po příletu na letiště převlékl z vojenského obleku do muslimského.

Velitel plně respektoval veterinární dozor a výsledky naší laboratoře při kontrole personálu kuchyně, potravin, přípravy jídel a s tím souvisejících opatření týkajících se dezinfekce jídelních souprav – ešusů, příborů, toalet, sprch a umýváren chlórovými přípravky a zákaz konzumace vodních melounů místní provenience.

… Pohyb po Islamabádu byl takto bezpečnější

… Po návratu z Islamabádu s kapitánem letadla Herkules

Velmi zajímavá a poučná pro nás byla opakovaná návštěva střediska pro přípravu a výcvik vojenských psů pro hledání výbušnin. Ukázka nasazení takto vycvičených psů v extrémně náročných klimatických podmínkách, kteří pomohli zachránit mnoho lidských životů, se nám hluboko vryla do paměti. Samotní psi na to mnohdy doplatili těžkými zraněními nebo i smrtí, zejména při výbuších nastražených bomb, které byly uloženy v několikavrstevných obalech obtížně identifi kovatelných čichem. Tyto zkušenosti pak přispěly i ke speciálnímu výcviku psů v Armádě ČR.

I přes velmi složité osobní situace jednotlivých vojáků, způsobené zejména dlouhodobou odloučeností od rodin, se v téměř válečné zóně podařilo udržet veliteli 6PN plk. MUDr. Jindřichu Sittovi morálku a pracovní odbornou aktivitu i v těchto extremních situacích, zejména při nebezpečných výjezdech zdravotníků do vzdálených horských vesnic (vždy však v doprovodu kulometů) na dobré úrovni a bez zranění.

… Při podpisu smlouvy o dovozu potravin v Islamabádu

… Průkaz se uděluje při pobytu ve válečné zóně

Rovněž tak po zdravotní stránce se všichni příslušníci 6.PN vrátili po téměř půlroční misi, což potvrdily i laboratorní testy, ke svým rodinám v pořádku. Myslím si, že velkou měrou k úspěchu celé mise přispěla také naše mikrobiologická laboratoř a celé protiepidemiologické družstvo.

Karel Kovařík,
mikrobiolog 6PN.