Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Amatérské hudební aktivity našich kolegů

  Z historie

Čeněk Červený

Z historie kulturního vyžití našich bývalých studentů veterinární medicíny v praktickém životě

… Dechovka Vysoké školy veterinární v prvomájovém průvodu v roce 1961 v typických stejnokrojích (dirigent MVDr. Čeněk Červený)

V prvé řadě z leva doprava stojí hráč na baskřídlovku František Slimáček, další jsou klarinetisté Pavel Pekárek, Jiří Tureček a Alfred Hera. Následují hráči na trumpetu Augustin Kohoutek a Oldřich Spurný. Heslo na transparentu připomíná současný trend propagovaného vývoje vysokého školství u nás, ale je z doby před padesáti lety. (fotoarchiv Č. Červený)

 

Dixieland Jiřího Sedláčka ukončil svou úspěšnou, kvalitní a aktivní činnost na závěr studia v Brně. Jak jsme již uvedli, řada jeho členů v muzicírování neustala. Na ty, kteří vytrvali, a zatím jsme se o nich blíže nezmínili, vzpomeneme v tomto článku. Je to prof. MVDr. Alfred Hera, CSc., současný přednosta Ústavu farmakologie a farmacie VFU v Brně a ředitel Ústavu pro kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv v Brně-Medlánkách a MVDr. Zdeněk Valach, bývalý odborný asistent buiatrické kliniky VFU Brno.

Profesor MVDr. Alfred Hera, CSc., se narodil v Brně dne 11. 9. 1940. S hudbou začal již na základní škole. Hrál na klavír zhruba šest let, a když již byl na střední škole, měl možnost vypůjčit si klarinet a později saxofon, takže se zaměřil na tyto hudební nástroje, na které se učil sám doma. První hudební skupina, ve které hrál, se jmenovala Melody 1958 a to pod vedením studenta konzervatoře a výborného klavíristy Ivo Jecha. S orchestrem za mlada zpívala Eva Bojanovská–Pilarová.

V roce 1958 maturoval a začal studovat na Vysoké škole zvěrolékařské. Ihned se přihlásil do sekce klarinetů, tehdy již tradiční a známé Dechovky Vysoké školy veterinární (v tuto dobu již pod taktovkou Čeňka Červeného).

Zároveň se zde formovala kapela Dixieland Jiřího Sedláčka, kde se uplatnil jako hráč na saxofon tenor a brzy vynikl jako hráč s výbornými improvizačními schopnostmi klasických i moderních jazzových skladeb. Při studiu na vysoké škole v roce 1960 hrál i v orchestru Antonína Blažka, se kterým vystupoval v Besedním domě – tehdy to byl Dům armády a dnes sídlo Brněnské fi lharmonie. V tomto orchestru hráli významní hudebníci, např. Ladislav a Mirek Bezděkovi a zpěváci jako Antonín Hrůza, Karel Zelníček a další. V letních měsících hrál v orchestru M. Fraňka na přehradě Bystřička v hotelu Klenov, kde s nimi vystupoval známý a v tu dobu oblíbený brněnský zpěvák Karel Duda. Současně hrál v dixielandovém orchestru Jiřího Sedláčka na Vysoké škole veterinární a to až do roku 1962, kdy většina jeho členů promovala a orchestr v Brně ukončil svoji činnost.

 

…. Orchestr Delsig vystupuje v roce 1970 na Silvestra v brněnském hotelu Internacionál.
Ze tří stojících hudebníků uprostřed snímku je první z leva v kostkované vestě klarinetista Alfred Hera (fotoarchiv A. Hera)

Vzpomíná rád a s nostalgií na spolupráci Sedláčkova dixielandu s vynikajícími brněnskými jazzmany, tehdy studenty konzervatoře, pianistou Luďkem Švábenským, basistou Vincencem Kumrem, bubeníkem Otou Malým a řadou dalších. V roce 1961 v létě též hrál s orchestrem Josefa Plcha ve Zlíně v saxofonové sekci s Felixem Slováčkem a Jiřím Štercem.

….Orchestr brněnské Státní konzervatoře seřazený před vstupem do budovy k fotografování

Stojící první z levé strany, postavou malý je kapelník, profesor konzervatoře Ruda Zavadil, jinak „j. m. rechtor Velkomoravské univerzity – Universitas magnomoraviensis Straecorum tetinarumque“. V řadě stojících hudebníků, čtvrtý z leva je Alfred Hera (fotoarchiv A. Hera)

 

….Dixieland Zdeňka Treblíka v roce 2005

Zdeněk Treblík hraje na trombon, Ctibor Hliněnský na bicí, Jan Hubáček na basovou kytaru, Karel Stryk na banjo a zpívá, Alfred Hera vpravo vzadu hraje na klarinet (fotoarchiv A. Hera)

….Muzikanti ve volné chvíli v roce 2007 slavili

Zleva sedí zahraniční host Sidney Zeman (hráč na bicí nástroje, žije v USA). Vedle něho Max Wittman, kapelník orchestru, později hudební redaktor brněnského rozhlasu, pravověrný jazzman. Dále je na rohu stolu Jiří Suchý, následuje Felix Slováček a Alfred Hera (fotoarchiv A. Hera)

 

….Jazz Archiv vystupuje v Luhačovicích v roce 2004

Sólista na tenor saxofon před kapelou opět Alfred Hera. V Sekci trumpet vzadu je první z leva Jaromír Hnilička (fotoarchiv A. Hera)

Po ukončení studia a po promoci v roce 1963 odešel do praxe do Nového Strašecí a na vojnu. Za dva roky se vrátil do Brna a ihned zde navázal kontakty s muzikantskou komunitou. Uplatnil se v orchestru DELSIG, kde působil opět s vynikajícími muzikanty, trumpetisty Ivanem Cupákem a Ladislavem Kreslíkem. Na bicí nástroje zde hrál František Vlk, později dlouholetý hráč na tympány v brněnské fi lharmonii.

vedle svých náročných profesorských úkolů zůstává po celou dobu aktivního žití věrný swingové hudbě

Na kytaru hrál známý kytarista Vlasta Holata. V brněnské kavárně Bohéma hrál v letech 1962–1964 s orchestrem Studio JAMU Maxe Wittmana, kde doprovázel i zpěvačku Hanu Zagorovou a zpěváka Vladimíra Řídila. Vystupoval též s orchestrem Karla Pražana v hotelu Metropol. Následně v letech 1980–1995 hrál v orchestru brněndivaské Státní konzervatoře pod vedením Stréca Rudy Zavadila, profesora Státní konzervatoře, jinak „rechtora Strécovské univerzity Velkomoravské“, se sídlem v Brně Modřicích. S touto kapelou vystupovali četní známí zpěváci.

….Jazz Archiv vystupuje v roce 2009 v hotelu Savoy

V saxofonové sekci má právě sólo Alfred Hera (fotoarchiv A. Hera)

 

Tři roky to byl Milan Černohous, dále Štěpán Mátl, Vladěna Pavlíčková a další. V saxofonové sekci zde hrál vynikající Oldřich Kořínek, Broněk Horák a Vlastimil Trllo. Na kontrabas hrál Víťa Charvát, Oldřich Lubích na klávesy a další. Často zaskakoval ve vynikajících jazzových orchestrech, které účinkovaly na společenských setkáních a na plesech. Byl to orchestr Jožky Karena, Erika Knirsche, Petra Kořínka a hrál i s A. J. Capellou, kde do nedávné doby, než byla kapela rozpuštěna, hrál baryton saxofon „stréc“ Josef Nečas, velký propagátor a publicista „myšlenky strécovské“. Ten se držel a drží dosud hesla: „Využít vždy každé strécovské situace“ a to „s obrovskó strécovskó siló“, prostě „tam kde si dupnem, tam je kráter“.

Po sametové revoluci byl Alfred Hera, člen orchestru Zdeňka Treblíka, se zpěvačkami Helenou Blehárovou, Janou Matysovou a dalšími a hráli též výchovné dixielandové koncerty. Vystupovali i v zahraničí na jazzových festivalech, např. ve Švýcarsku. Zde hrál spolu s vynikajícím trumpetistou a hudebním skladatelem Jaromírem Hniličkou, kytaristou Víťou Vavrdou, Ivo Pluháčkem a dalšími.

Ve Francii koncertoval s orchestrem brněnské konzervatoře pod vedením „s t réca“ Rudy Zavadila a v tehdejší Jugoslávii v Crikvenici a v Omišalji. Zde s nimi koncertoval zpěvák Ivo Robič a náš Láďa Kerndl. V rámci studiového nahrávání účinkoval v roce 1968 při natáčení scénické hudby s divadelními orchestry pod vedením Maxe Wittmana a Josefa Holuba pro divadelní představení Milana Kundery Zvědavost. Účinkoval i v Divadelním studiu JAMU (představení Marta v r. 1962–1963, kde nastoupil do kapely za odcházejícího Felixe Slováčka). Hrál též v orchestrech, které doprovázely četné absolventy JAMU jako např. Bolka Polívku, Vlastu Peterkovou, Karla Jánského, Hanu Zagorovou, Mirka Donutila a další. S různými orchestry působil též při studiovém nahrávání scénické hudby pro brněnská divadla. Ke všem těmto hudebním aktivitám náležela též aranžérská práce některých připravovaných skladeb. Účinkoval i v orchestrech, které spolupracovaly se školami tance,

 

….Dechová sekce orchestru Jiřího Suchého na koncertu na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně v aule v roce 2008

Prof. Alfred Hera hostuje na tenor saxofon, Petr Blaha, hráč na pozoun, Pavel Petrla, hráč na trumpetu a baskytarista Oldřich Svoboda (fotoarchiv A. Hera)

např. s Františkem Kadlecem, Vladimírem Burianem, Zdeňkem Jančem a dalšími.

Jazz Archiv v únoru 2012 na „Šelepce“ vyhrává na počest osmdesátníka Jaromíra Hniličky

Oslavenec jako sólista při hudební produkci své skladby. Po jeho levé ruce v první řadě hraje Alfred Hera v saxofonové sekci (fotoarchiv Č. Červený)

 

….Oslavence „stréca“ Jaromíra Hniličku jsme nechali vyfotogratovati hned po gratulaci od „stréca“ Čeňka Červeného a „stréca“ Alfreda Hery (fotoarchiv Č. Červený)

….Smyčcový komorní orchestr Šlapanice

(vedoucí profesor MVDr. Antonín Fišer, DrSc., emeritní přednosta Ústavu zoohygieny Vysoké školy veterinární v Brně) MVDr. Zdeněk Valach hraje na kontrabas, profesor Fišer stojí v pozadí se smyčcem v pravé ruce (fotoarchiv pí Marie Valachové)

 

Dechová hudba z Telnice se zpěváky – paní Marií Valachovou a MVDr. Zdeňkem Valachem v letech 1976–1990 (fotoarchiv p. Marie Valachové)

Jak patrno z výčtu bohatých aktivit pana profesora Alfreda Hery, vedle svých náročných profesorských úkolů zůstává po celou dobu aktivního žití věrný swingové hudbě. V posledních letech hraje s big-bandem Jazz achiv, kde působí řada profesionálních sólistů, jako např. Jan Slabák (trumpeta), Jaroslav Studénka (altsaxofón), Marek Schoeler (trombon), Zdeněk Karpíšek (trumpeta), Vladimír Kramář, Láďa Káňa, Jan Koukal – klavíristé a další.

A nyní aktuálně:

Tento článek jsem dopsal koncem února, kdy probíhaly v Brně velkolepé oslavy osmdesátých narozenin slavného trumpetisty a hudebního skladatele světoznámého orchestru Gustava Broma pana Jaromíra Hniličky. Zúčastnil jsem se též jednoho takového slavnostního aktu na „Šelepce“, kde koncertoval Jazz Archiv, jehož je prof. Hera kmenovým členem, hráčem na tenor saxofon.

Do programu koncertu byly zařazeny mimo jiné též Hniličkovy skladby, ve kterých sólově vystoupil s bravurou jemu vlastní sám autor oslavenec, osmdesátník, s výborným nátiskem a charakteristickým tónem na trumpetu. Zahrál i duet s kolegou Janem Slabákem za doprovodu orchestru, kde improvizoval na tenor saxofon sólista Alfred Hera.

Jak mi kolega Hera napsal ve své zpovědi: „Hudba mi tedy nejen umožnila vystudování na naší alma mater, ale i podporu rodiny (rodiče byli v té době prakticky bez prostředků) a samozřejmě především nespočet příjemných setkání, přátelství a krásných zážitků. I když tento výčet aktivit v hudbě není zdaleka úplný, přesto ve mně oživil při vzpomínání příjemná a krásná léta.“

Hudební aktivity MVDr. Zdeňka Valacha

Jak jsme již napsali v lednovém čísle tohoto časopisu, byl Dr. Zdeněk Valach z těch členů Dechovky Vysoké školy veterinární v Brně a z ní vyštěpeného Dixielandu Jiřího Sedláčka, kteří po ukončení studia nezanevřeli na aktivní muzicírování. Uplatňoval se velmi úspěšně v řadě orchestrů nejen jako univerzální hudebník, neboť se dokázal prosadit jako hráč na kontrabas, nebo heligon nebo hráč na bicí nástroje – velký buben,

 

….Dechová hudba Vysoké školy veterinární při vystoupení v areálu školy v roce 1973. Kapela ve stejnokrojích je připravena na slavnostní průvod s poníkem Imíkem v čele, tahounem velkého bubnu

První z levé strany – hráč na tubu (B) p. Štepánek, druhý zleva MVDr. Zdeněk Valach hraje na tubu (F). Směrem doprava – vysoký hráč na baryton Jaroslav Nešpůrek, vedle něho na tenor Jan Douda, hráč na klarinet MVDr. Čeněk Červený, vzadu hráč na pozoun Jan Koza, dále doleva klarinetista MVDr. Oldřich Štarha, hráč na činely Jiří Miškeřík, velký buben obsluhuje Jaromír Glabazňa, na malý bubínek hraje řecký student Christodoulou. Buben na vozíku táhne poník IMÍK, kterého vedou – po jeho pravé straně Kateřina Kepková a po levé straně Marie Kopřivová (fotoarchiv Č. Červený)

malý bubínek či činely a i jako výborný a zkušený zpěvák lidové (populární) hudby, dokonce v duetech se svou manželkou Marií, též vynikající zpěvačkou. Narodil se 13. 2. 1928 ve Zdounkách na Hané.

Studoval Střední školu zemědělskou, obor veterinární v Kroměříži a zde jako eléf přišel „in medias res“ do prostředí prosáklého hudbou neboť tu úspěšně fungoval kvalitní studentský dechový orchestr řízený správcem internátu panem Kučerou (zvaným přezdívkou Kvakin) a podporovaný ředitelem školy panem MVDr. Josefem Nejedlým. Po maturitě v r. 1957 zahájil studium na Vysoké škole veterinární (tehdejší Veterinární fakultě Vysoké školy zemědělské a lesnické v Brně).

Dixieland Jiřího Sedláčka v akci (rok 1960)

Na levé straně stojí a hraje na kontrabas student Zdeněk Valach, směrem doprava následuje hráč na tenor saxofon Jiří Tureček. Vzadu vyčnívá hlava bubeníka, je to Saša Bulský. Na klarinet hraje kapelník Jiří Sedláček, na trumpetu Oldřich Spůrný a na pozoun Jan Malásek (fotoarchiv pí Marie Valachové

 

Sekce bicích nástrojů Dechovky Vysoké školy zvěrolékařské (Brno)

Nalevo hráč na činely Panýrek, uprostřed hráč na velký buben Antonín Vlček, napravo Zdeněk Valach hraje na malý bubínek (fotoarchiv Č. Červený)

Ihned po příchodu do Brna se zapojil jako hráč na heligon (F bass) do Dechovky. Zde se sešel i se svými spolužáky, Janem Maláskem, Jiřím Sedláčkem, Sašou Bulským, Alfredem Herou, Jindřichem Rálišem, Oldou Spurným a dalšími stejného zájmu, a tak započala jeho muzikantská kariéra v Brně.

působil v dechovém orchestru, který od r. 1958 do jeho zániku v roce 1990 řídil profesor MVDr. Čeněk Červený

V průběhu studia působil v Dechovém orchestru Vysoké školy veterinární, v Dixielandu Jiřího Sedláčka jako hráč na kontrabas a dokonce i v orchestru, který fungoval příležitostně při vystoupeních amatérského ochotnického divadla studentů Vysoké školy veterinární v letech 1959–1962. Tento orchestr řízený dirigentem, studentem Jaroslavem Morávkem, nyní zvěrolékařem z Bečvár u Kolína, složený ze studentů Vysoké školy veterinární byl posílen řadou studentů z brněnské konzervatoře, se zvláště zviditelnil v divadelní hře Limonádový Joe v režii studenta Jiřího Údatného (přezdívaného Nebojsa).

Dechovka Vysoké školy veterinární vyhrává v roce 1985 před aulou u příležitosti promocí v nových slavnostních stejnokrojích

U mikrofonů zpívají manželé Valachovi (fotoarchiv Č. Červený)

 

Po ukončení studia a následné promoci dne 24. 3. 1962 nastoupil do zaměstnání na buiatrickou kliniku Vysoké školy veterinární jako asistent a zde pracoval do konce svého aktivního působení jako pedagog. Byl zaměřen především na klinickou praxi a mezi svými posluchači byl oblíben. Specializoval se též na problematiku chorob a péči o zdraví malých přežvýkavců – ovcí a koz. Navázal úzké kontakty se Svazem chovatelů ovcí a koz a často s chovateli samotnými. Byl dlouhá léta členem ústřední výběrové komise pro chov ovcí a koz v Čechách, na Moravě a na Slovensku a zde byl též i jako uznávaný odborník. Po celou dobu se věnoval aktivně hudbě. Na alma mater působil v dechovém orchestru, který od r. 1958 do jeho zániku v roce 1990 řídil profesor MVDr. Čeněk Červený. MVDr. Z. Valach hrál na tubu, případně suploval hráče na bicí nástroje, velký buben, malý bubínek a činely.

Měl příjemný tenor a znal velké množství skladeb z repertoáru lidové hudby, a tak byl využíván i jako zpěvák při zábavném koncertování. V Dechovce Vysoké školy veterinární nejen zpíval, často i se svou manželkou Marií při vystoupeních doma i na zahraničních zájezdech (Polsko, Německo, Maďarsko), ale pečoval i o výchovu dalších mladých zpěváků kapely.

Byl i schopný dirigent, takže příležitostně, podle potřeby, zastupoval kapelníka. Jako senior měl mezi členy orchestru autoritu a vypomáhal kapelníkovi při organizaci různých vystoupení.

Hudbě se věnoval i v místě svého bydliště a v okolí Šlapanic u Brna. Byl dlouholetým členem Dechového orchestru Šlapanice (1966–1976) a působil jako hráč na kontrabas ve Smyčcovém komorním orchestru ve Šlapanicích. V letech 1974 až 1981 se svou manželkou Marií byli členy Divadelního souboru Sokola Šlapanice. Zde účinkovali v operetách a řadě dalších divadelních představeních. Manželé Valachovi byli též členy dechového orchestru a tanečního orchestru z Telnice u Brna. Zde v okolí po dlouhou dobu účinkovali na plesech a hodových zábavách. Své hudební aktivity ukončili v r. 1998.

 

Dechovka ze Šlapanic u Brna (rok 1967)

MVDr. Zdeněk Valach se svým heligonem stojí ve třetí řadě zdola na levém kraji. (fotoarchiv pí Marie Valachové)

MVDr. Zdeněk Valach byl výborný zkušený hudebník, ochotný, zkušený praktik ve svém oboru a obětavý kolega. Ve věku nedožitých 82 roků zemřel. Vzpomínáme na něho rádi, i na jeho vtipné průpovídky doplněné vůní dýmky, do které si s oblibou připravoval speciální směsi různých vyhlášených druhů tabáku.

svojí hudební aktivitou obohacují a zpříjemňují život sobě a svým posluchačům

Vzpomínkami z uplynulých let jsme se snažili přiblížit pamětníkům studentská léta a současným generacím připomenout, jak se uplatnili a uplatňují jejich kolegové ve společenském životě svojí hudební aktivitou a obohacují a zpříjemňují život sobě a svým posluchačům aktivním uplatněním v hudbě. Tak tedy doporučujeme, aby byli následování, stojí to za to!

Použité a doporučené literární prameny k článku – Dixieland Jiřího Sedláčka:

ČERVENÝ, Č.: Zájmová umělecká činnost studentů a učitelů Vysoké školy veterinární v Brně – hudba a divadlo. Medicina veterinaria picta VIII, Společ. vet. lékařů, Ed. Středisko Vys. školy veterinární, Brno 1982.

ČERVENÝ, Č.: Setkání 1986 (Meeting 1986). Historia med. vet., Společnost vet. lékařů, Nakl. Konvoj, Brno 1995.

ČERVENÝ, Č.; BERNARDY, J.: Aktivní projevy kulturního využití našich studentů veterinární medicíny a zvěrolékařů v hudbě. Zvěrokruh, 15/2008/1: 18-19.

DYK, V. a kol.: MVDr. Josef Dostál – z veterinářova skicáku. Medicina veterinaria picta III. Společ. vet. lékařů, Brno 1974.

DYK, V. a kol.: Z posluchačova kreslířského bloku – MVDr. Vladimír Jurek. Společnost vet. lékařů, Medicina veterinaria picta VIII. TISK, n. p. Brno, 1980.

LINHARTOVÁ, V.: Almanach na rok 2009. Brno 2009.

MATZNER, A.; POLEDNÁK, I.; WASSERBERGER, I. a kol.: Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. 3., část jmenná, Československá scéna – osobnosti a soubory. Editio Supraphon, Praha 1990. (na str. 386 a 387).

NOVOTNÝ, E.: Zajímavosti z veterinárně-hudebního prostředí. Historia medicinae veterinariae, Sborník ref. z let 1976-1977, K dějinám veterinární medicíny, Stát. vet. správa M. Z. Vž., Úst. vet. osvěty, Pardubice 1978: 19-21.

NOVOTNÝ, M.: Lékař vzpomíná. Dataprint, Brno 2008.

ŠTĚPÁNEK, P.: Lékařství ve výtvarném umění. Středočeská galerie v Praze a Čsl. lék. spol. J. E. Purkyně, Praha 1988.

…Orchestr „SwingCollegium“ v akci

 
Čeněk Červený