Boule s fatálními následky

Radka Vaňousová

Do věčných lovišť s plným žaludkem

Věc: operace a následný úhyn psa a návrh na mimosoudní vyrovnání

Dne 21.10. jsem k Vám přivezl psa rotvajlera, 13 měsíců starého, k vyšetření; měl na hřbetě v oblasti lopatek předních nohou nezhoubný tumor. Tumor měl asi týden, všimli jsme si ho na dovolené v Maďarsku, vznikl pravděpodobně po nárazu na větev v lese. Pes s ním neměl žádný problém, běhal, žral, byl veselý a nepozorovali jsme žádnou bolest. Proto jsme se objednali ve Vaší ordinaci na prohlídku až po návratu domů z dovolené. Rozhodl jste o operativním odstanění tumoru, s čímž jsem souhlasil. Ačkoli jste si účtoval konzultaci, neinformoval jste mně o rozsahu zákroku a ani jste se nezeptal, kdy byl pes naposledy nakrmen.

Neprovedl jste žádná předoperační vyšetření. Předpokládal jsem proto jednoduchý operační zákrok s lokálním umrtvením. O to větší byl později můj údiv, že pes podstoupil narkózu inhalací, ačkoli ráno žral. Úhradu za provedený úkon jsem provedl částečně v hotovosti, částečně platební kartou, neočekával jsem složitější zákrok a nebyl jsem na něj ani upozorněn, moje hotovost proto nebyla dostačující.

Psa jste v ordinaci po lékařském úkonu rozchodil a já jej převzal asi v 11 hodin. Atilu jsem odvezl domů a uložil do kotce a chodil pravidelně kontrolovat. Asi ve 14 hodin jsem zjistil, že je v kotci nazvraceno. Pes stále ležel a tento stav jsem přičítal normálnímu pooperačnímu stavu, protože jste mi sdělil, že má odpočívat a neseznámil jste mě s možnými komplikacemi. Po 15. hodině začal zrychleně dýchat a ihned jsem volal na Vaše dvě uvedená čísla, bohužel linky nikdo nebral. Kontaktoval jsem proto manželku, která odjela autem, abychom mohli psa odvézt k lékaři na kontrolu. Ta se ihned po telefonickém hovoru vracela domů. Přijela asi v 16 hodin, psa jsme chtěli naložit do auta, kontaktovali jsme telefonem nejbližší ordinaci MVDr. Selenové a vezli psa tam. V autě však zkolaboval a ačkoliv jsme byli očekáváni, oživovací pokusy injekcemi adrenalinu již byly marné.

Následně jsme nechali provést ve státním veterinárním ústavu patologickoanatomické vyšetření, výsledek přikládám. Pitva potvrdila jinak dobrý zdravotní stav psa, ke kolapsu plic a dalším důsledkům došlo důsledkem Vašeho zanedbání, když jste operoval nažraného psa. Dotazem jste se nepřesvědčil, kdy byl nakrmen, což považuji za Vaše vážné pochybení. Rozsah operace a nutná předoperační vyšetření neznám, neznám ani podmínky pro zdárné provedení operace a projevy pooperačních komplikací.

Vaším pochybením došlo k úhynu psa. Proto po Vás požaduji mimosoudní vyrovnání, úhradu 37 797 Kč. Úhradou budu pokládat případ za uzavřený. Pokud úhradu neprovedete, budu náhradu škody požadovat soudní cestou a k Vašemu pochybení budu požadovat stanovisko Komory veterinárních lékařů. Zároveň si vyčíslím i náklady na výstavy a zkoušky. Finanční ocenění zvířete, která bylo jako člen rodiny, a jeho zbytečná smrt nás všechny hodně citově poznamenala.

Z patologickoanatomického vyšetření

…sliznice tlamy mírně anemická, mandle překrvené a zvětšené, hltan a hrtan silně znečištěny ulpívající mazlavou šedobílou hmotou, sliznice hrtanu a průdušnice výrazně hyperemické, na sliznici proximální třetiny průdušnice ulpívající šedobílá hmota, podčelistní mízní uzliny a štítná žlázy nezvětšené, jícem průchodný s šedobílou mazlavou hmotou na sliznici, kostální pleura hladká a cyanotická, plíce zkolabované, silně hyperemické a méně vzdušné s pravostrannou hypostází, plicní parenchym překrvený, tmavočervené barvy a měkce gumovité konzistence, bronchy silně hyperemické bez obsahu, osrdečník celistvý, srdce v systole s výrazně ochablou pravou polovinou srdeční, ve stěně pravé komory drobné krvácení po provedené resuscitaci, v srdečních dutinách malé množství husté sražené krve, myokard a endokard bez makroskopických změn.

Bránice celistvá, pobřišnice lesklá a hladká, v dutině břišní cca 200 ml částečně sražené krve, břišní serózy pokryty krví s četnými blanitými kruory vyplňujícími zejména prostory mezi jaterními laloky, játra silně hyperemická, křehké konzistence, s vysráženou krví a fi brinem na pouzdře jaterním, cyanóza pankreatu…

Závěr

Pitvou bylo zjištěno akutní krvácení do dutiny břišní, částečná obturace průdušnice a změny svědčící selhání oběhově pulmonální činnosti.

Krevní testy z ekonomických důvodů majitel odmítl. Z navrhovaných léčebných postupů požadovali chirurgické řešení s tím, že psa krmí večer a ráno nic nedostal. Anestezii si majitelé vybrali inhalační s probuzením na klinice.

Provedl jsem radikální odstranění a vzhledem k anamnéze a po dohodě s majitelem boule nebyla odeslána na histologické vyšetření. Anestezie proběhla bez komplikací a pes byl předán majiteli při plném vědomí, schopný normálního pohybu a bez známek předchozí anestezie. Majitel byl seznámen se zákazem pití do večera a dále napájet v malých dávkách opakovaně. Krmení podávat až následující večer. Pooperační léčbu si přáli v místě bydliště.

Od té doby mě nikdo nekontaktoval ani v den zákroku, ani druhý a následující dny. Ani dr. Selenová mě neinformovala o tom, že pacient, kterého jsem operoval, měl komplikace s fatálním průběhem.

O úhynu psa jsem se dozvěděl až z dopisu pana Vanada, kde mě obviňuje ze smrti psa a požaduje náhradu škody, kterou si vynucuje pod hrozbou stížnosti na Komoru a soudem.

Vzhledem k tomu, že v pitevním nálezu jsem na rozdíl od pana majitele, nenašel svoje pochybení a souvislost s úhynem psa a dále vzhledem k tomu, že v dopise jsou uváděny zcela nepravdivé údaje, vybral jsem si ty další kroky majitele v případě nezaplacení, tj. posouzení mého postupu Komorou veterinárních lékařů a jednání před soudem.

Dále z pitevního protokolu vyplývá, že pes byl k pitvě převezen 23. 10, ale podle majitelů s odvoláním na dr. Selenovou uhynul 21. 10. po neúspěšné resuscitaci po 16. hodině. Kde byl do 23. 10. mi není známo. Dovoluji si dále poznamenat, že pokud bych já byl tak erudovaný chovatel v oblasti veterinárního lékařství jako pan Vanad a někdo by postupoval způsobem popsaným ve stížnosti a já věděl, co všechno se má dělat a neudělalo se a dokonce by lékař chtěl dělat úkon, který si nepřeji a dokonce by mi účtoval něco, co neudělal (klinika a konzultace), tak bych provedené úkony nezaplatil a pejska odvedl na jiné pracoviště. Pokud bych chtěl konzultaci nebo konzervativní léčbu, tak bych ji realizoval na pracovišti v místě bydliště. Já jsem po přečtení návrhu na mimosoudní vyrovnání nabyl dojmu, že se nejedná ani tak o moje pochybení, ale pouze o záminku, jak by se dalo na celé situaci „vydělat“, protože pan doktor je pojištěný. To jsem neakceptoval a na obvinění pana Vanada nereagoval. Považuji toto za urážku na cti a s panem Vanadem se u soudu určitě potkáme.

Z odborného posudku

Rozsah předoperačního vyšetření není ve veterinární medicíně přesně defi nován. Podle anamnézy majitele se jednalo o zdravého pacienta, trias uváděný dr. Zinkem byl rovněž v normě, proto nebylo nutné provádět žádná podrobnější předoperační vyšetření. Pan Vanad navíc podle sdělení dr. Zinka z ekonomických důvodů další vyšetření odmítl.

Údaje o lačnosti pacienta jsou od majitele a ošetřujícího lékaře protichůdné, podle výsledků patologickoanatomického vyšetření (bez většího obsahu žaludku, tenkých i tlustých střev a konečníku) se však lze přiklánět spíše k tvrzení dr. Zinka, podle jěnž majitel udával poslední krmení alespoň 12 hodin před zákrokem. Ani krmení ráno v den zákroku (čtyř hodiny před zákrokem) by nemělo mít na vlastní anestezii výraznější dopad. Vlastní doba operace se však dle sdělení lékaře a majitele rovněž neshodují (12 hod. vs. 11 hod.).

Chybí informace, na základě které majitel uvádí, že se jednalo o nezhoubný nádor, nelze proto zhodnotit vlastní indikaci k operaci. Vzhledem k tomu, že se jednalo o novotvar větších rozměrů (8–12 cm), byla nutná extirpace v celkové anestezii. Provedení tohoto výkonu v anestezii lokální lze považovat za nevhodné. Detailnější informace o anestezii však uvedeny nejsou, její vlastní provedení proto hodnotit nelze. Pokud však byl pacient schopen chůze při předání majiteli, lze předpokládat, že k závažnému pochybení během anestezie nedošlo.

Jako příčina smrti pacienta je uvedeno oběhověpulmonální selhání. Ve výsledku patologickoanatomického vyšetření je zmiňován obsah 200 ml krve v dutině břišní, její původ (odkud pacient krvácel) však uveden není. Pro pacienta o hmotnosti 46,3 kg ztráta takového množství krve zpravidla letální není. Pokud by navíc došlo ke vzniku krvácení před předáním psa majiteli, lze považovat úhyn pacienta s časovým odstupem 4, resp. 5 hodin za nepravděpodobný. Hyperemický tumor sleziny je navíc v rozporu se závažným krvácením. Vyšetření rovněž uvádí ulpívající mazlavou šedobílou hmotu v hltanu, hrtanu a kraniální třetině průdušnice, ne však v plicích, aspiraci proto nelze považovat za bezprostřední příčinu úhynu pacienta. Vzhledem k tomu, že zcela chybí informace o resuscitaci prováděné dr. Selenovou, nelze vyloučit ani uvedené změny srdce a jater v souvislosti s resuscitací.

Přínosná pro posouzení úhynu pacienta by byla lékařská zpráva dr. Selenové o klinickém stavu pacienta a o provedené resuscitaci. Ta však chybí. Nesrovnalosti ve sdělení dr. Zinka a pana Vanada lze nalézt rovněž v informovanosti majitele při výskytu postanestetických komplikací.

Majitel udává umístění pacienta v kotci, lze proto spekulovat, zda nemohlo dojít v tomto ročním období (21. 10) k postanestetickému podchlazení pacienta.

Vzhledem k rozsahu a komplikovanosti případu by bylo vhodné uvést také informaci, kde byl kadáver umístěn ode dne úhynu do dne příjmu na patologickoanatomické vyšetření. Pokud nebyl uložen správně, mohlo by to mít vliv na výsledek pitvy.

Rozhodnutí revizní komise

Na základě expertního posudku revizní komise konstatuje, že nedošlo k pochybení MVDr. Zinka. Další možnost řešení tohoto případu přichází v úvahu pouze občanskoprávní cestou.