Komora veterinárních lékařů České republiky
KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.
Home »
Soudnička
Revizní komisi oslovila chovatelka, která požadovala prošetření zanedbání péče o svoji fenu labradora. Veterinární lékařka podle jejího názoru zavinila smrt feny tím, že podcenila příznaky feny a potřebná antibiotika byla podána pozdě. Stěžovatelka požadovala prokázání viny lékařky, která podle jejího názoru nechybovala poprvé.
Na veterinární ordinaci Okoř se obrátil majitel kocoura Modroočka, protože kocour Modroočko trpěl nadměrným pitím.
V průběhu roku se nezávisle na sobě na revizní komisi obrátilo několik veterinárních lékařů se stížností na internetový prodej léků podléhajících preskripci. Ponejvíce se jednalo o různé „skupiny koňáků“, majitelů a chovatelů koní majících profily na facebooku.
Na revizní komisi se obrátila nespokojená chovatelka, která byla přesvědčená o zanedbání veterinární péče o svého buldočka, který měl následkem toho uhynout.
Revizní komise obdržela podnět ČMKU, která pojala podezření na nestandardní postup veterinárního lékaře při potvrzování identity psa.
Stěžovatelka, která poukazovala na hrubou nedbalost veterinární lékařky, se se svou stížností obrátila na Českou obchodní inspekci. Vzhledem k tomu, že dozorová pravomoc nad soukromými veterinárními lékaři náleží Komoře veterinárních lékařů, postoupila ČOI věc jako podnět spotřebitelky k řešení Revizní komisi KVL.
V agendě revizní komise se často objevují podněty členů KVL k řešení případů nezákonného výkonu veterinární činnosti , která spočívá nejčastěji ve vystavování veterinárních potvrzení neoprávněnými osobami (tzv. falešná razítka) nebo nezákonnou distribucí veterinárních léčiv prostřednictvím sociálních sítí.
Na revizní komisi se obrátila chovatelka tříletého hendikepovaného křížence, kterého adoptovala z útulku
Revizní komise KVL ČR přijala stížnost chovatelky psa plemene bulteriér standard.
RK obdržela stížnost na postup veterinárního lékaře při ošetřování zakrslého králíka, samice, stáří 3,5 roku, které skončilo úhynem zvířete.
Soudnička shrnuje tři případy, které mají jedno společné: nedorozumění veterinárního lékaře a chovatele zvířete ohledně skutečných možností a pravomocí veterinárních lékařů v problematice identity majitele zvířete.
Na revizní komisi se obrátila chovatelka čtrnáctiletého bišonka, který byl v USA utracen z důvodu pokročilého mnohočetného myelomu. Chovatelka viní dva české veterináře z toho, že nedokázali onemocnění odhalit dříve, a znemožnili tak včasné zahájení léčby.
Revizní komise obdržela podnět chovatele, který byl s průběhem péče o svého zraněného psa spokojen, ale vyjadřoval značné rozhořčení nad tím, že ošetřující lékař poskytl lékařskou zprávu shrnující léčebnou péči třetí osobě, a to dokonce ještě předtím, než ji předal samotnému chovateli psa.
Na revizní komisi se obrátila stěžovatelka, která měla v péči fenu pocházející z útulku. Fena během pobytu v útulku prodělala dva chirurgické zákroky na tříselné kýle a v době, kdy ji stěžovatelka přebírala, byla ve velmi vážném stavu. Na základě nálezu učiněného na klinice, kde po operaci tříselné kýly nechala fenu následně ošetřit, podala stížnost na veterinárního lékaře, který fenu původně operoval.
Revizní komisi byla doručena stížnost na postup při ošetření psa, německého ovčáka, které následně vyústilo v jeho úhyn. Majitelka především zdůrazňovala velkou chovatelskou ztrátu, vypsala všechna získaná ocenění, složené zkoušky, úspěšná a žádaná krytí apod. Cenu psa vyčíslila na 100 tis. Kč.
