Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

CEVEO a Komora veterinárních lékařů ČR

CEVEO a Komora veterinárních lékařů ČR

Patnáct let vzájemné spolupráce s francouzskými kolegy bylo důvodem setkání a bilancování v Dagneux u Lyonu 13. 12. 2007.

CEVEO (Coopération & Echanges Vétérinaires Est-Ouest = Kooperace & výměny veterinární východ-západ) je asociací praktických veterinárních lékařů, původně vzniklou podle francouzského zákona o dobrovolných sdružení z roku 1901.

Oddělila se vlastně v regionu Rhones – Alpes r. 1992 od Veterinářů bez hranic jako odpověď na novou a trochu jinou potřebu kolegů – praktiků – ze zemí bývalého socialistického tábora střední a východní Evropy, ze dne na den přecházejících ze státních služeb do soukromé sféry. Aktivity Veterinářů bez hranic měly spíš humanitární charakter.

S mikrofonem generální tajemník
CEVEO Dr. Marc Helfre,
Dr. Oxana Ruud za Ukrajinu,
vpravo prezident CEVEO Dr. Bernard Lobietti

Zdroje pro své aktivity čerpá CEVEO z příspěvků svých členů, jednotlivců nebo společností a dále ze subvencí, které mohou být poskytnuty ministerstvem zahraničních věcí Francie (propagace frankofonie), případně radou regionu Rhones – Alpes a regionálními společnostmi blízkými k veterinární profesi (výrobci léčiv, distributorské organizace, Řád francouzských veterinárních lékařů a další).

Šedesát aktivních členů této asociace a stovky dalších dobrovolníků z celé Francie se postupně zapojovali do akcí přispívajících k vytváření organizačních struktur privatizujících se veterinářů. Pomáhali s vytvořením etického kódu, určením role a statutu praktického veterinárního lékaře i jeho úlohy v rámci plnění státních akcí.

Přispívali k vytváření soukromých ordinací, organizací zabývajících se distribucí veterinárních léčiv a k technicko-ekonomickému rozvoji veterinářů působících v zemědělství.

Nejprve navázali kontakty v Rumunsku (1992), pak postupně v Polsku (1993), na Slovensku (1994), v České republice (1995), Litvě (1996) a v dalších letech s Bulharskem, Maďarskem, Moldávií, balkánskými zeměmi, Ukrajinou a Kyrgyzstánem. Nejčastější formou této spolupráce bylo uskutečňování krátkodobých misí francouzských veterinárních expertů (1 – maximálně 2 týdny).

V současnosti hodnotí francouzští kolegové rozporuplné výsledky některých svých akcí ve Vietnamu. Jejich snahy a náklady, které např. vložili do vybudování kliniky pro potřeby nemocí skotu, byly, jak po roce zjistili, využity pouze na vybudování diagnostické laboratoře pro výzkum aviární chřipky. První kliniky pro malá zvířata však vznikají s jejich pomocí zejména v jižním Vietnamu, což patrně souvisí se zlepšující se životní úrovní obyvatel.

Zaznamenali ovšem také případy, že někteří tamní veterináři své diplomy prodávají jiným osobám! Veterinární legislativa ve Vietnamu sice nemá závažné nedostatky, ale velké rezervy jsou v jejím dodržování.

Spolupráci se budou tedy snažit i nadále rozvíjet s tím, že bude třeba daleko pečlivěji vybírat s kým spolupracovat, aby se vynaložené prostředky prostřednictvím bývalých nebo i současných „aparátčiků“ nepřesunuly úplně někam jinam, než byl záměr francouzských kolegů.

Spolupráci v České republice od roku 1995 krátce zhodnotil L. Borkovec.

Po vzájemné dohodě s prezidentem CEVEO Dr. Bernardem Lobiettim a podle potřeb KVL ČR se nejprve v r. 1996 uskutečnily v ČR přednášky o organizaci veterinárních služeb, působnosti privátních francouzských veterinárních lékařů, o lécích a jejich distribuci ve Francii (Dr. Bernard Lobietti). V dalších letech pak následovaly návštěvy představitelů KVL ČR na Veterinární univerzitě v Lyonu, na ředitelství státní veterinární správy a v dalších státních institucích. Byly zorganizovány a následně uskutečněny stáže skupiny českých kolegů u privátních francouzských veterinárních lékařů v regionu Rhones – Alpes.

Do ČR byli z Francie zajištěni přednášející pro semináře spolupořádané s VFU Brno i s organizací VETEDUCA o ileitidách a hemoragických enteritidách (prof. Arlette Laval), o chovech mléčného skotu a terapii mastitid (Dr. Brouillet), o výrobě sýrů ve Francii – farmakovigilanci a kvalitě produkce živočišné výroby (Jacques Thibaud). O nejnovějším využívaní možností elektroniky a informatiky v řízení veterinárních ordinací a klinik přednášel Dr. Cadot.

V součinnosti se slovenskou komorou veterinárních lékařů francouzští kolegové prezentovali šňůru přednášek na Slovensku a v Brně – klinické příznaky bovinních spongiformních encefalopatií a s tím spojená opatření ve Francii (P. Chambon), o distribuci, předepisování veterinárních léčiv, o roli a statutu praktických veterinárních lékařů a vztahu ke státním (P. Buisson). Posledním francouzským příspěvkem byla prezentace Dr. Ponceleta o klinických příznacích bluetongue a ekologii přenašečů z dubna 2007 při VETfair v Hradci Králové. Jménem všech našich kolegů z KVL ČR jsem za tyto akce i za mnoho dalších krátkých telefonických konzultací všem z CEVEO poděkoval.

Podle okamžitých ohlasů byl český příspěvek hodnocen velmi kladně, zvláště když nikdo další ze zemí bývalého východního bloku na toto výroční zasedání a zhodnocení nedorazil (když už jim, jako členům EU, nemůže CEVEO hradit cestovní náklady?).

Na zavěr tohoto 15. výročního zasedání byla podepsána kolegyní Oxanou Ruud z Běloruska dohoda o nové spolupráci s CEVEO. MVDr.

Lubomír Borkovec