Co by měl veterinární lékař vědět o darech (mimo jiné i s ohledem na daňovou reformu platnou od 1. 1. 2008) Fyzické osoby – provozovatelé privátních veterinárních praxí – mohou být a velmi často také bývají poskytovateli darů. To s sebou přináší z daňového hlediska určité výhody, ale i jistá rizika, o kterých by měl být veterinární lékař – podnikatel informován. Následující příspěvek se zabývá některými z nich. Především je nutné připomenout, že základní podstatou daru je jeho bezúplatnost a absence jakéhokoliv protiplnění, a to ani peněžní, ani nepeněžní formou, například poskytnutím služby.
Typické příklady: – Provozovatel veterinární praxe MVDr. A má syna, který studuje na soukromém anglickém gymnáziu. Zaplacené školné si odečítá od svého daňového základu jako dar tomuto gymnáziu. – Také provozovatel veterinární praxe MVDr. B má syna, který studuje na prestižním soukromém gymnáziu a jako údajný dar si odečítá výdaje na jeho lyžařský výcvikový kurz. Oba tito provozovatelé veterinárních praxí nevyloudili na vedení školy předmětné potvrzení o přijetí daru. Naopak, toto potvrzení jim bylo vedením školy nabídnuto. – Provozovatel veterinární praxe MVDr. C je členem blíže nespecifikovaného sportovního oddílu. Podle jeho stanov musí každý člen tohoto oddílu ročně odpracovat bezplatně 20 hodin na údržbě a úpravách sportovního zařízení, nebo zaplatit za každou neodpracovanou hodinu 200 Kč. MVDr. C požadované hodiny neodpracoval, uhradil 4000 Kč a tuto uhrazenou částku si uplatnil v daňovém přiznání jako dar. – Provozovatel veterinární praxe MVDr. D je rovněž členem jistého sportovního oddílu. Roční členské příspěvky činí 20 000 Kč. MVDr. D si členský příspěvek na základě potvrzení odečítá od svého daňového základu jako dar. Ve všech těchto případech se nejedná o dary a jeden každý provozovatel veterinární praxe si o příslušné částky není proto oprávněn snížit daňový základ. V praxi bývá situace pro provozovatele veterinární praxe zpravidla o to pikantnější, že a) nesrovnalost se zjistí nejprve u někoho úplně jiného, b) následně se provádí daňová kontrola u všech podnikatelů, kteří mají dítě na příslušném gymnáziu či jsou členy stejného sportovního oddílu, c) daňová kontrola je proto zahájena i u příslušného provozovatele veterinární praxe, a to i přesto, že za normálních okolností by do plánu daňové kontroly zařazen nebyl, d) následuje doměrek a daňové penále v souvislosti s poskytnutými fiktivními dary, ale i další doměrky a daňové penále z ostatních nesrovnalostí při daňové kontrole zjištěných. V naprosté většině však provozovatelé veterinárních praxí mají z mnoha důvodů souvisejících s jejich podnikatelskou činností, ale i s jejich profesní a životní filozofií, potřebu a zájem nezpochybnitelné a od základu daně odpočitatelné dary na různé účely poskytnout. Naskýtá se otázka, komu a na co je možno takovýto dar poskytnout, případně v jaké výši. 1. Podle §15 odst. (1) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP) lze od základu daně odečíst hodnotu darů poskytnutých – obcím, – krajům, – organizačním složkám státu ( ministerstva, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky, Kancelář veřejného obhájce práv, Akademie věd České republiky), – právnickým osobám se sídlem na území České republiky (obecně všem, ale především tzv. neziskovým organizacím), – právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a to na tyto zákonem vymezené účely – financování vědy a vzdělání, – na výzkumné a vývojové účely, – na kulturu, – na školství, – na policii, – na požární ochranu, – na podporu a ochranu mládeže, – na ochranu zvířat a jejich zdraví, – na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, tělovýchovné a sportovní, – na účely náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, – politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost. 2. Podle stejného § 15 je možno dary dále možno poskytnout fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky – provozujícím školská a zdravotnická zařízení, zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, – které jsou poživateli částečného nebo plného invalidního důchodu anebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu, a to na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na rehabilitační a kompenzační pomůcky, nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu, a na majetek umožňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání. 3. Konečně opět podle stejného § 15 musí u fyzických osob hodnota daru ve zdaňovacím období přesáhnout 2 % ze základu daně nebo musí činit alespoň 1000 Kč. Celkem lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. Typické příklady: – Provozovatel veterinární praxe MVDr. E v průběhu zdaňovacího období kalendářního roku 2007 poskytl místnímu sportovnímu fotbalovému klubu 4 x 800 Kč. Jeho základ daně činí 400 000 Kč. Dary v celkové výši 3200 Kč budou daňově uznatelné. Nesplňují sice hranici minimálně 2% ze základu daně (8 000 Kč) a jednotlivý dar nečiní ani 1000 Kč. Rozhodující v tomto konkrétním případě ale je, že dary v úhrnu přesáhly hranici 1000 Kč. – Provozovatel veterinární praxe MVDr. F v průběhu zdaňovacího období kalendářního roku 2007 poskytl jako náruživý sportovní fanoušek místnímu sportovnímu fotbalovému klubu 50 000 Kč. Jeho základ daně činí rovněž 400 000 Kč. Vzhledem k tomu, že poskytnutý dar přesáhl limit 10 % ze základu daně (40 000 Kč), bude mu uznán odpočet právě a pouze ve výši 40 000 Kč. Zbylých 10 000 Kč bude daňově neuznatelným výdajem. – Provozovatel veterinární praxe MVDr. G začal podnikat v roce 2007, kdy úplatně převzal privátní veterinární praxi od kolegy, který odešel do zaslouženého starobního důchodu. Především proto skončilo jeho podnikání v prvním roce ztrátou. Ovšem jako bývalý aktivní amatérský fotbalista daroval místnímu fotbalovému klubu 5 000 Kč. Dar ve zdaňovacím období kalendářního roku 2007 odečíst od základu daně nemůže, protože mu žádný základ daně nevznikl. Dar nemůže bohužel odečíst ani v následujícím (následujících) zdaňovacím období, neboť od základu daně lze platně odečíst hodnotu poskytnutých darů pouze v tom zdaňovacím období, ve kterém byly prokazatelně poskytnuty. Forma daru Darem může být jak finanční částka, tak i nepeněžní plnění. Nepeněžním plněním nemusí být pouze movité věci (materiál nebo výrobky), ale i poskytnuté služby. Prokázání daru Forma dokladu poskytnutí daru není žádným závazným způsobem stanovena nebo definována. Z důvodu opatrnosti a předcházení případným budoucím komplikacím ve vztahu ke správci daně při daňové kontrole nelze než doporučit formu darovací smlouvy. Není povinností poplatníka tuto darovací smlouvu automaticky přikládat k daňovému přiznání jako jednu z příloh. Žádný zákon ani právní předpis tuto povinnost nestanoví. Autor tohoto článku však ze své praxe zná případy, kdy správce daně darovací smlouvu jako jednu z příloh daňového přiznání požaduje a nevidí žádný důvod proč mu nevyhovět. V každém případě je však povinností poplatníka předložit průkazné doklady o poskytnutém daru při daňové kontrole nebo při vytýkacím řízení. Závěr Podle shora uvedeného lze opodstatněně konstatovat, že i problematika poskytnutých darů nemusí být u provozovatele veterinární praxe vždy zcela bezproblémová. Stejně jako v naprosté většině ostatních daňových záležitostí se proto zcela neoddiskutovatelně vyplatí i v tomto případě využít služeb daňového specialisty. Ing. František Elis |
Komora veterinárních lékařů České republiky
KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.
