DAY ONE SKILL´S

DAY ONE SKILL´S

ANEB EVROPSKÉ POJETÍ VETERINÁRNÍCH SCHOPNOSTÍ ABSOLVENTA

V současné společnosti se stále se zrychlujícím ekonomickým růstem a zvyšujícím se životním standardem se pochopitelně zvyšují nároky obyvatel i na kvalitu a dostupnost veterinární péče.

A to nejen z hlediska vytváření a udržení zdraví produkčních zvířat, zajištění zdraví obyvatel produkcí kvalitních potravin živ. původu v ekonomických podmínkách, zajištění welfare chovaných zvířat, ale i poskytnutí vysoké úrovně preventivní a léčebné péče „společenských“ zvířat. Význam chovu společenských zvířat výrazně stoupá se vzrůstající anonymitou společnosti. Vedle sociálního a psychologického je nemalý i ekonomický význam chovu domácích zvířat.

K zajištění těchto úkolů, které podmiňují společenskou úroveň či postavení veterinárního stavu, je nezbytná vysoká úroveň pre a postgraduální výuky veterinární medicíny.

Současné studium veterinární medicíny v České republice je šestileté bez povinnosti absolvovat praxi před udělením licence. To znamená, že absolvent veterinární fakulty odchází plně připraven jak po teoretické, tak i praktické stránce. Měřítkem této obecné kompetence vykonávat veterinární činnost jsou tzv. Day One Skill´s – soubor odborných dovedností vyjadřující praktickou připravenost absolventa podloženou teoretickými znalostmi.

Obecně platí, že absolvent v den 1. je schopen:

– získat odpovídající a přesnou anamnézu, provést základní klinické vyšetření a stanovit diagnózu,
– poskytnout první pomoc a primární lékařské ošetření všem běžným druhům zvířat,
– navrhnout a aplikovat základní léčebné postupy (sestavit terapeutický plán) včetně aseptické chirurgie,
– provést vhodnou a účinnou formu sedace, anestezie včetně ovlivnění bolesti,
– vhodným a šetrným způsobem fixovat zvířata,
– provést základní post mortem vyšetření.

K tomu patří i schopnost komunikovat ústní i písemnou formou s majitelem zvířete při zachování etických profesních norem a být schopen dalšího profesního růstu formou postgraduálního celoživotního vzdělávání.

Není tomu tak dávno, co proběhlo již tradiční jednání mezi představiteli KVL ČR a VFU Brno na nejvyšší úrovni, které se již poněkolikáté věnovalo mimo jiné právě připravenosti absolventů studia veterinárního lékařství v Brně vykonávat soukromou veterinární praxi.

Vzhledem k tomu, že jsme nedílnou součástí EU, která se na úseku vysokého školství snaží o harmonizaci vzdělávání v rámci toho kterého oboru, bude zajímavé seznámit se s obsahem příslušné směrnice EU věnované nezbytným kompetencím absolventa studia veterinárního lékařství v den D, tzv. DAY-ONE-SKILL´S.

1 ÚVOD

Kvalita studia posluchače a úroveň výuky vyústí v závěru studia veterinární fakulty v soubor kompetencí graduanta, tj. absolvent je dostatečně kvalifikovaný k tomu, aby náležitě plnil úkoly dané stupněm vzdělání realizovaným příslušnou fakultou. Tento soubor kompetencí je zřetelně definován v direktivě 2005/36/EC, která stanovuje požadavky na vědomosti a dovednosti umožňující novému absolventovi provádět všechny úkony spojené s jeho profesí (příloha IV, V, veterinární lékař 5.4.2). Direktiva rovněž velice jasně stanovuje záruku veterinární fakulty (čl. 38, bod 3), že kvalita výuky zajistí studentovi získání následujících vědomostí a dovedností …

2 DAY-ONE-SKILL´S

2.1 Obecné profesní dovednosti a charakteristiky

Nový absolvent studia veterinární medicíny musí být schopen samostatně:

2.1.1 Efektivně komunikovat s klienty, laickou veřejností, s profesními kolegy a příslušnými úřady. Měl by jim umět naslouchat, slušně reagovat a použít jazyk a formu adekvátní problematice a auditoriu.

2.1.2 Vypracovat a vést přehledný, výstižný a přesný chorobopis (veterinární zprávu) formou srozumitelnou pro pacienta a přijatelnou i pro kolegu.

2.1.3 Efektivně pracovat jako člen multidisciplinárního týmu.

2.1.4 Pracovat v souladu s etickými normami činnosti veterinárního lékaře ve vztahu k individuálnímu pacientovi, ale i obecně ve vztahu k určité společnosti (skupině) lidí a jejich možnému vlivu na prostředí a společnost jako celek.

2.1.5 Být si při své činnosti vědom ekonomického a emočního společenského klimatu, ve kterém pracuje, a umět adekvátně reagovat na tyto vlivy.

2.1.6 Být ochotný využít svoje profesní schopnosti a přispět co nejvíce k zvýšení odborných znalostí a kvality veterinární praxe, a tím i poskytované veterinární péče, welfare zvířat a veterinárního veřejného zdraví.

2.1.7 Mít elementární znalosti o organizaci a managementu veterinární praxe zahrnující:

– povědomost o vlastní a zaměstnavatelově zodpovědnosti za zaměstnanecký poměr a zdraví zaměstnanců,
– bezpečnostní předpisy v rámci veterinární praxe a svoje postavení v relaci k laickým pracovníkům a veřejné odpovědnosti,
– systém výpočtu poplatků za veterinární činnost, vydávání potvrzení, vedení evidence za použití výpočetní techniky, shromažďování a analýza dat.

2.1.8 Chápat potřebu a nutnost profesního kontinuálního vzdělávání a osobního profesního růstu po celý život.

2.1.9 Pracovat profesionálně se zřetelem na legislativní normy a v rámci etických pravidel.

2.1.10 Umět se přizpůsobit změnám, posoudit svoje schopnosti a vědět, kdy a kde požádat o profesní spolupráci, podporu či radu

2.1.11 Mít základní povědomost o obsahu veterinární profese.

2.2 Underpinning knowledge and understanding

Absolvent veterinárního studia musí mít získané důkladné znalosti a vědomosti o:

2.2.1 vědních oborech, které jsou podkladem veterinární medicíny,

2.2.2 vědeckých metodách základního a aplikovaného výzkumu v oblasti veterinární vědy,

2.2.3 jak vyhodnotit vědecké a odborné důkazy,

2.2.4 anatomii a fyziologii zdravých zvířat a zásadách jejich chovu,

2.2.5 etiologii, patogenezi, klinických symptomech, diagnóze a léčbě běžně se vyskytujících nemocí zvířat v EU,

2.2.6 zákonných normách ve vztahu k welfare (včetně transportu)

2.2.7 zákonných normách zodpovědného použití léků,

2.2.8 principech prevence onemocnění a prosazování zdraví a welfare zvířat,

2.2.9 podílu veterinární profese na veřejném zdraví včetně celého souboru zoonóz.

2.3 Praktické kompetence (dovednosti)

Čerstvý absolvent studia veterinární medicíny musí být tak připraven, aby byl schopen:

2.3.1 Získat přesnou a relevantní anamnézu pro individuální zvíře či skupinu zvířat vč. údajů o jeho/jejich prostředí.

2.3.2 Provést šetrnou a humánní manipulaci a fixaci zvířat a umět tyto techniky naučit další personál.

2.3.3 Provést kompletní klinické vyšetření.

2.3.4 Provést akutní ošetření včetně první pomoci u všech běžných druhů domácích zvířat. Komentář: to znamená poskytnout první pomoc při krvácení, traumatu, poraněních, dýchacích obtížích, poraněních oka a ucha, bezvědomí, celkovém klinickém vyčerpání, popáleninách, rozsáhlém poškození tkání, poškození vnitřních orgánů a srdeční zástavě. Použité metody první pomoci představují především aplikaci obvazů, imobilizaci končetin, čištění tkání, resuscitaci, zástavu krvácení.

2.3.5 Správně zhodnotit klinický a výživný stav, vysvětlit majiteli principy chovu a výživy.

2.3.6 Odebrat, uchovávat a transportovat vzorky, provést standardní laboratorní testy a správně interpretovat výsledky vlastních i laboratorních vyšetření.

2.3.7 V rámci platných předpisů použít technická zařízení (rtg, sono aj.) k diagnostickým účelům.

2.3.8 Použít korektní nezbytné postupy pro stanovení správné diagnózy.

2.3.9 Správně vystavit příslušná osvědčení.

2.3.10 Zajistit si přístup ke správnému zdroji registrovaných léků, předepsat, správně a zodpovědně použít léky v souladu s platnou legislativou. Zajistit, aby léky a odpady byly předpisově skladovány a/nebo likvidovány.

2.3.11 Provést adekvátní sterilizaci chirurgických nástrojů.

2.3.12 Dodržovat principy aseptické chirurgie.

2.3.13 Bezpečně provést sedaci, celkovou a místní anestezii. Zhodnotit a ovlivnit bolest.

2.3.14 Doporučit a aplikovat adekvátní terapii.

2.3.15 Rozpoznat, kdy je nezbytná eutanazie, umět ji citlivě doporučit majiteli, humánně ji provést za použití adekvátních prostředků a poradit či doporučit likvidaci kadáveru.

2.3.16 Provést zevrubné (základní) post mortem vyšetření včetně vypracování protokolu, odebrat vzorky tkání, umět je uschovat a transportovat k vyšetření.

2.3.17 Provést post mortem vyšetření potravinových zvířat a správně diagnostikovat příčinu ovlivňující kvalitu a nezávadnost produktů živočišného původu.

2.3.18 Dle potřeby vypracovat, příp. zhodnotit zdravotní, welfare a reprodukční protokol.

2.3.19 Vypracovat doporučení kompletního preventivního a profylaktického programu pro konkrétní chov (zdravotní program chovu).

2.3.20 Minimalizovat riziko kontaminace, zamezit přenosu infekce a kumulaci patogenů v provozních místnostech veterinárního pracoviště i v konkrétním terénu.

MVDr. Vladimír Kyllar, CSc.