Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Den otevřených dveří

  Časopis Zvěrokruh 4/2015
     Z činnosti komory

Vladimír Rejnek

Slavnostní otevření nového sídla Komory veterinárních lékařů ČR

…Prezident KVL ČR Karel Daniel s darem od slovenských kolegů

 

Ve středu 25. 2. 2015 se sešla skupina pozvaných hostů, kteří u příležitosti otevření nového sídla KVL ČR v Brně diskutovali o současné situaci, ale i o budoucí vizi veterinárního stavu v České republice, ale i na Slovensku. Hosty byli: prezident KVL SR MVDr. Tibor Brauner, ředitel Státní potravinové a veterinární správy prof. MVDr. Jozef Bíreš, ředitel ÚSKVBL a prorektor VFÚ prof. MVDr. Alfréd Hera, CSc., děkanka Hygienické fakulty doc. MVDr. Bohuslava Tremlová, Ph.D., zástupce proděkana Všeobecné fakulty VFÚ doc. MVDr. Michal Crha, Ph.D., za distributory léčiv Ing. Petr Samohýl a bývalý tiskový mluvčí SVS ČR Ing. Josef Duben.

Za KVL ČR prezident MVDr. Karel Daniel, viceprezidentka MVDr. Radka Vaňousová, předsedové komisí MVDr. Michal Vítek, Ondřej Rychlík, Milan Snášil, CSc. a Vladimír Rejnek.Za revizní komisi Komory MVDr. Josef Zajíc, Ph.D., a Ivo Dupal, za čestnou radu Komory MVDr. Jana Piskovská.

Úvodního uvítacího slova se ujal prezident Komory dr. Daniel a krátce shrnul problémy veterinární profese u nás, s podotknutím, že podobné je to i u našich východních sousedů na Slovensku. Zmínil se o nadprodukci absolventů a jejich dovednostech po nástupu do praxe, o absolventech hygienického směru uplatňujících se ve všeobecné praxi, spolupráci se SVS ČR, ministerstvem zemědělství, problematice zdravotní nezávadnosti potravin, o vztazích a spolupráci s chovateli, tlaku obchodních řetězců a podobně. Ke vztahu se SVS podotkl, že je nutné, aby s ní Komora byla v konstruktivním dialogu, byť je to někdy velice obtížné, vzhledem k její podřízenosti MZe.

 

Poté se ujal slova Prof. Bíreš, který potvrdil, že mezi SVS a Komorou musí existovat jakási pupeční šňůra. Na Slovensku mají výhodu, obě organizace sídlí v jedné budově, a tak k sobě mají opravdu blízko. Uvedl, že na Slovensku veterináři mají pod kontrolou i potraviny rostlinného původu, včetně vína.

Prezident slovenské Komory, kolega Brauner, nám na úvod předal dar od slovenských kolegů

Ministr na ně tlačí, aby převzali i ÚKZÚP s odůvodněním, že veterináři by měli obsáhnout celý potravinový řetězec a být to oni, kteří rozhodují, samozřejmě na základě spolupráce i s jinými profesemi, o zdravotní nezávadnosti potravin. I zde existují tlaky, např. z nitranské vysoké školy potravinářské, nebo od zemědělců, aby se tak nestalo. Tvrdí, že největší nevzdělanost je v potravinářství i přes to, že mají v zákoně, že potravináři musí mít patřičné vzdělání.

 

Dále připomenul, že mají přísný zákon o léku, který jim ale zaručuje, že injekčně aplikovat léky smí pouze veterinární lékař. Ale i zde jsou značné tlaky od zemědělců, aby tomu tak nebylo. Závěrem řekl, že činnost Státní potravinové a veterinární správy na Slovensku ze 70 % zahrnuje péči o potraviny, že je nezbytná spolupráce soukromých a státních vet. lékařů, že chce úzce spolupracovat s českými kolegy a bránit se tak společně s dalšími kolegy některým, ne zrovna smysluplným, nařízením EU.

Kolega Daniel podotkl, že legislativa je z 90 % produktem EU.

Prezident slovenské Komory, kolega Brauner, nám na úvod předal dar od slovenských kolegů. Je jím krásná fotografi e slonů, kráčejících jedním směrem. Symbolika této fotografi e je zřejmá a zcela jednoznačná. Jedině společná cesta je ta správná. Pochválil plnohodnotnou spoluprací se SPVS a vyjádřil potěšení nad zlepšující se spolupráci s košickou univerzitou. I on cítí určité nedostatky absolventů v dovednostech první dny po absolutoriu. Z jeho pohledu to není jenom chyba škol, ale hlavně chyba absolventů. Chci nebo nechci se připravit na budoucí profesi. Zahraniční studenti, kteří si musí vzdělání platit, přistupují ke studiu daleko zodpovědněji, po kantorech daleko více vyžadují, jsou aktivnější. Striktně se brání právnickým osobám. Odstrašujícím příkladem jim jsou lékárny. Zmínil odlišnosti v legislativě. Vyjádřil jisté zklamání nad zrušením povinného čipování psů, které bylo na Slovensku povinné. Předpokládá, že čipování jednou bude povinností v celé EU. Pozitivně hodnotil vzdělávací systém slovenských kolegů. Ten je povinný pro každého člena Komory, je bodový a je funkční. Je plně v gesci Komory, nikdo se nesnaží do tohoto systému vstupovat. Postrádá vzdělávání v oblasti komunikací a marketingu.

Kolega Daniel podotkl, že v minulosti u nás existovala spolupráce Komory a VFÚ při proškolování a přípravě absolventů před vstupem do praxe.

Zástupce proděkana prof. Nečase kolega Crha uvedl, že se těší na spolupráci VFÚ a Komory. Říká, že je významná převaha děvčat na univerzitě. K počtu absolventů uvádí, že zájem o studium na VFÚ je stále velký. Hlásí se přes 900 uchazečů, ke zkouškám přijde okolo 600 zájemců a fakulta k všeobecnému studiu přijímá 120 až 130 studentů.

 

Studium úspěšně absolvuje kolem 100 kolegů. Zájem o studium na univerzitě je i ze zahraničí (Skandinávie, Izrael aj). Ze svého pohledu si nemyslí, že kvalita studentů je horší. Řekl, že 50 % naší populace má vysokoškolské vzdělání (Bc., Mgr., Dr).

Paní děkanka Tremlová nabídla spolupráci při vzdělávání. Uvedla, že základem curricula hygieniků je vždy veterinární oblast, ale že nemohou nikomu z absolventů nařídit, kde se uplatní, zda v hygienickém oboru, či klinické praxi. K počtu absolventů řekla, že Fakultu hygieny dokončí zhruba 45 až 50 absolventů, což je asi polovina z přijatých.

Kolega Zajíc dodává, že začíná být nedostatek „kravských veterinárních lékařů“, že významně převládá zájem o malá zvířata a koně

Kolega Vítek upozornil na nepoměr počtu vstoupivších nových kolegů do profese a vystoupivších. Velké množství vstupuje, malé množství končí. Kolegové pracují i v pokročilém důchodovém věku. Proto je v naší profesi čím dál větší přetlak.

Kolega Zajíc dodává, že začíná být nedostatek „kravských veterinárních lékařů“, že významně převládá zájem o malá zvířata a koně.

V krátkosti proběhla diskuse k laickým prohlížitelům ulovené zvěře (Vaňousová, Rejnek).

Slovo si bere ředitel ÚSKVBL a prorektor VFÚ prof. Hera. Upozornil, že setkání by mělo postupovat koncepčně, kam se bude veterinární profese ubírat. Je nutné vystupovat konsenzuálně, jednoduše a harmonizovaně. Je potřeba nastolit atmosféru důvěry a začít spolupracovat. Varuje před monopolizací. Seznámil nás s lékovou politikou a legislativou v EU. S jakými potížemi se setkávají při projednávání a obeznamování s připravovanou legislativou. Např. má být projednána ve všech zemích EU, ale ve skutečnosti se tak stane pouze ve čtyřech zemích. Ke vzdělávání uvedl, že nemáme nejčistší svědomí v antibiotické politice. Pochválil MZ, že je otevřenější než KVL. Je proto nutné nalézt cestu vzájemného působení a spolupráce.

Za distributory promluvil Ing. Petr Samohýl. Řekl, že veterinární lékař a zemědělec jsou antagonisté, zemědělci jsou ale mocnější. Chtějí zaměstnávat veterináře. Proto by zaměřil PR na zemědělce, zootechniky s důrazem na význam svobodného povolání. Byla zmíněna i otázka opět pořádat veterinární ples na Žofíně. Po krátké debatě zůstává toto téma nadále otevřené.

Krátce vystoupil i bývalý tiskový mluvčí SVS Ing. Duben. Problematiku vnímá ze tří stran. Za prvé je to zemědělec. Zde cítí hlavně ekonomický tlak a možnost zisku evropských peněz. Jako druhou stranu vidí veterinární stav. K tomu uvádí jako nezbytnou nutnost udržet přes veškeré potíže a problémy jednotu stavu. Za třetí je to stát, legislativa, dozor, i když ten je pod enormním tlakem. Je přesvědčen, že v budoucnosti bude mít hlavní slovo KVL, protože je nezávislá. Nabídl spolupráci. Ta se v dnešní době již realizuje.

Debatu uzavřel prezident Daniel. Uvedl, že jsme si vědomi síly chovatelských svazů. Pozastavuje se nad vůlí chovatelů zaměstnávat veterinární lékaře, čímž pro ně vznikají další náklady (zdravotní, sociální, nemocenská). Myslí si, že princip je spíše emocionální než ekonomický, podřídí si veterináře.

Na závěr navrhl další pokračování společných schůzek ve dvou až tříměsíčních intervalech, za účasti SVS, VFÚ a KVL. Dveře na Novoměstské 2 (sídlo KVL) jsou k tomuto jednání otevřené.

 
Vladimír Rejnek