Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Dvě stě padesát let ve službě zvířatům, lidem a přírodě

Vytvořeno 24.4.2011 v Z činnosti Komory, Zvěrokruh 4/2011 | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Dvě stě padesát let ve službě zvířatům, lidem a přírodě

  Z činnosti komory

Milan Snášil

Rakouští kolegové oslavili 250 let trvání Rakouské komory veterinárních lékařů otevřením nového veterinárního domu ve Vídni.

Rakouská veterinární komora sezvala na oslavu svého jubilea veterinární špičky ze sousedních zemí. A všichni byli samozřejmě “herzlich willkommen”

  

Ve dnech 4.–5. 3. 2011 jsem se zúčastnil slavnostního otevření nového domu patřícího Rakouské komoře veterinárních lékařů. U této příležitosti si rakouští kolegové připomněli kulaté výročí svého vzniku pod heslem: „250 let ve službě zvířatům, lidem a přírodě“.

Na tomto slavnostním jednání byli rovněž přítomni zástupci maďarské veterinární komory. Samotné jednání bylo nejprve koncipováno jako panelová diskuse vedená profesionální hlasatelkou rakouské televize ORF Niederösterreich, která velice fundovaně ved-la diskusi o nejpalčivějších problémech rakouské veterinární obce, s nimiž se však potýkají kolegové ve všech zemích Evropské unie i mimo ni. Přítomné zástupce veterinárních komor jednotlivých zemských republik a další hosty přivítal ve svém úvodním slovu prezident Rakouské komory veterinárních lékařů Dr. Walter Holzhacker. Do další panelové diskuse se postupně zapojili rakouský ministr zdravotnictví Alois Stöger, pod jehož ministerstvo Rakouská komora veterinárních lékařů spadá, Dr. Sonja Hammerschmid, nová rektorka Veterinární univerzity ve Vídni a Dr. Walter Winding, prezident Federace veterinárních lékařů (FVE).

V samotné diskusi jediný prezident rakouské komory dokázal být ve svých odpovědích konkrétní a věcný. Potvrdil, že se i rakouští veterinární lékaři, stejně jako i v jiných zemích EU (nás nevyjímaje), potýkají se soustavným oklešťováním rozsahu své odborné působnosti ruku v ruce s omezováním svých pravomocí.

s adekvátní popularizací naší práce tak, aby se důležitost našeho povolání dostala znova do povědomí společnosti

Tyto důvody spolu s neustálým snižováním stavů hospodářských zvířat vyvíjejí legislativní a pracovní tlak na samotné veterinární lékaře, kteří mnohdy nemají patřičné legislativní, mocenské a politické zázemí, aby tomuto negativnímu trendu mohli úspěšně čelit. Dále se Dr. Holzhacker kriticky vyjádřil o dosavadní spolupráci s Veterinární univerzitou ve Vídni, kritizoval nedostatečnou praktickou připravenost studentů, neexistenci postgraduální praxe apod. Vyzval přítomné veterinární lékaře k ještě většímu sepjetí všech veterinářů, nejenom členů komor, aby tak mohli lépe čelit výše zmíněným tlakům agrárních a zpracovatelských lobby.

Lidé na celém světě si totiž, bohužel, až příliš zvykli na rutinní, pro média nezajímavou každodenní práci veterinárních lékařů. Většina z nich již zapomněla na nebezpečí zoonóz, PCB látek, v Evropě jen málo koho zajímá hrozba vztekliny… Jediná cesta, jak tuto situaci změnit, je v jednotě všech skupin veterinárních lékařů a ruku v ruce s adekvátní popularizací naší práce tak, aby se důležitost našeho povolání dostala znova do povědomí společnosti jako základní článek pro zdraví lidí.

Po ukončení panelové diskuse jednání pokračovalo diskusí mezi jednotlivými zástupci regionálních komor. Slavnostní jednání bylo ukončeno v odpoledních hodinách dnem otevřených dveří, kdy si mohla veterinární veřejnost prohlédnout vybavení a dispozici nového objektu.

5. 3. jsem byl pozván k jednání se zástupci představenstva rakouské komory (Dr. Holzhacker, Dr. Petráček). Rakouská komora vet. lékařů má asi 3600 členů, je řízena představenstvem o pěti členech a v jednotlivých republikách je zastoupena regionální komorou. Vzdělávání je povinné, každý člen musí splnit 100 bodů během pěti let, ročně však nejméně 20. Plnění těchto kritérií však komora nekontroluje, pouze v případě stížnosti nebo soudního sporu je bráno splnění výše zmíněných podmínek vzdělávání jako polehčující okolnost a Komora na základě této skutečnosti vydává obecně dobrozdání, že její člen v inkriminovaném případě nepochybil. Sami zástupci komory se souhlasně vyjádřili k mému komentáři, že toto opatření je velmi obecné a vágní. Jenže „účel světí prostředky…“.

  

… Elita sněmu rakouských veterinárních lékařů při oslavách kulatého výročí: zleva Dr. Walter Winding – prezident Federace veterinárních lékařů Evropy, Alois Stöger – rakouský ministr zdravotnictví, Dr. Sonja Hammerschmid – rektorka Veterinární univerzity ve Vídni, Dr. Walter Holzhacker – prezident rakouské komory

Dovolte mi dále připomenout některé zajímavé skutečnosti, které by mohly, podle mého názoru, zajímat i členy naší Komory. Členství v rakouské komoře je povinné pouze pro soukromé veterinární lékaře, pro majitele osvědčení, stejně tak i pro veterinární lékaře v závislé činnosti. Veterinární lékaři pracující na poli hygieny jsou rovněž soukromníci, ale pracují pro státní organizace. Ostatní veterináři (státní správa, výzkumné a vyšetřovací ústavy a univerzita mají členství nepovinné. Členské příspěvky činí 660 eur ročně + 253 eur měsíčně jako sociální a zdravotní pojištění. Kromě tohoto „soukromého“, pro privátní veterináře, však povinného solidárního systému pojištění, musí každý platit ještě příspěvek sociálního a zdravotního pojištění státu.

Během dalšího jednání jsem otevřel rovněž problematiku postgraduálních praxí a k mému překvapení jsou na tom rakouští praktici stejně

Veterinární lékař, který je členem komory déle než 35 let, pak pobírá důchod 550 eur měsíčně, při jeho úmrtí dostává vdova 350 eur měsíčně. Při kratším členství v komoře pak dostává každý veterinář ekvivalentní část tohoto nejvyššího důchodu. Při déletrvající nemoci (déle než jeden měsíc) dostává rodina rovněž příspěvek během omezení pracovní schopnosti vet. lékaře. Během dalšího jednání jsem otevřel rovněž problematiku postgraduálních praxí a k mému překvapení jsou na tom rakouští praktici stejně, ne-li dokonce hůře než my. Poskytnutou praxi studentům jim nikdo nezaplatí, ale ani nemají projednánu změnu v pojištění studentů. Co se týká pojištění obecně, rakouská komora nepožaduje po svých členech povinné pojištění odpovědnosti, jako je tomu u nás.

Postgraduální systém specializací mají rakouští kolegové jednoduchý: tři roky dálkového studia na Veterinární univerzitě v daném oboru (dva dny dvakrát měsíčně) a závěrečná zkouška před komisí složenou převážně z pracovníků univerzity.

Co se týká četnosti řešených stížností, průměrný počet je 10 až 18 ročně, revizní komise může postihnout viníka od písemného napomenutí přes pokuty až k doživotnímu vyloučení z komory.

Během celého jednání na rakouské komoře byl promítán reklamní spot DG SANCO propagující veterinární stav během Veterinárního roku 2011. Podle mého názoru by stálo za to, využít tento opravdu profesionálně zhotovený spot i pro mediální propagaci veterinárního stavu u nás.

 
Zpracoval: Milan Snášil,
viceprezident KVL ČR
Komora veterinárních lékařů České republiky