|
Ekonomický význam chovu společenských zvířat O tom, že chov domácích “mazlíčků” má pro člověka značný význam z hlediska citového resp.psychologického není třeba asi nikoho přesvědčovat.Zajímavý je však pohled na chov společenských zvířat z hlediska ekonomického významu pro společnost.A že ekonomický přínos chovu společenských zvířat pro společnost je více než podstatný o tom nás argumenty shromážděnými ve svém vystoupení na všeobecném zasedání GA FVE v Bruselu přesvědčila presidentka FECAVy Ellen Bjerkas.
V rámci programu jednotlivých všeobecných zasedáních FVE jsou totiž pravidelně přednášeny referáty pozvaných hostů,kteří přednášejí na nejrůznější zajímavá témata. Mnohdy zdlouhavé a nezáživné projednávání programu GA FVE je tak osvěženo zajímavými a prakticky využitelnými sděleními.
V úvodu autorka uvádí,že kromě psychologického významu pro člověka má chov “pets” i značný ekonomický přínos pro společnost.Především obecně přímo ovlivňuje zvýšení toku peněz a nepřímo potom pozitivně působí na kvalitu života chovatelů,příznivě ovlivňuje zdraví lidí i pracovní výkonnost. V Norsku 10% domácností chová jedno či více dom.zvířat ,ve Francii dokonce 38% .Tzn.že např.ve Švédsku či v Norsku každý 4 člověk má psa či kočku Z psychologického hlediska studie ukázala, že majitelé pets. zvláště starší věkové kategorie se těší lepšímu zdraví,mají lepší kontakty s okolím a tím jsou méně osamocení.Prokázaný je velice významný pozitivní vliv na výchovu dětí.U dětí z domácností zahrnující malá zvířata se vyskytuje prokazatelně méně výchovných problémů. A jaký to má vše ekonomický efekt? V oblasti vlivu na zdraví byla Zjištěna rychlejší rekonvalescence u pacientů po operacích srdce .Obecně délka hospitalizace v nemocnici je u chovatelů domácích mazlíčků kratší. Studie v Kanadě uvádí o 38% kratší hospitalizaci .Tato skutečnost v podmínkách Norska se 4 mil obyvatel přináší úsporu 88 mil Euro ročně,zatímco v Belgii s 10,5 mil obyvatel to je ročně 231 mil Euro! Údaje z Kanady uvádějí,že náklady zdravotní pojišťovny na krytí léčebných výdajů na jednu osobu ročně jsou 69 400 kanadských dolarů zatímco u osob chovajících domácího miláčka byly náklady pouze 53 000. Rozdíl je tedy 16 400 kanadských dolarů na jednu osobu! Pozitivní efekt byl prokázán na pacienty nejen v nemocnicích, ale i v pečovatelských domech, ve výchovných ústavech a ve věznicích Značný ekonomický význam má celý průmysl okolo chovu psů a ostatních společenských zvířat. V Rakousku chovatelé utratí za zhruba 700 000 psů okolo 850 000 Euro ročně! Chov psů v Rakousku vytváří 5000 pracovních míst a přispívá 300 000 Euro ročně do daňových odvodů. V Německu představoval v r. 2001 obchod s produkty pro psy 117 MIL euro. Pro kočky dokonce 137 mil Euro, pro akvarijní ryby až 178 mil Euro atd. Celkový objem obchodu s produkty pro společenská zvířata všeho druhu dosáhl v r. 2001 733 000 000 Euro!! Obdobné údaje v Norsku: registrováno cca 26 000 psů,průměrné roční náklady činí 1050 Euro což vytváří tok peněz o objemu 26 mil Euro ročně.Stejný údaj ve Švédsku dosahuje čísla 50 mil. Zajímavé je porovnání ekonomické hodnoty skotu a psů v Norsku v r.2004: počet kusů skotu 937 400 při ceně 1050 Euro za jednu 20ti měsíční jalovici.Počet psů byl 400 000 při stejné ceně tj.1050 Euro za 8 týdenní štěně. Další důkazy ekonomického významu: Podle norských zjištění prodej štěněte mimo jiné znamená, že 25% z nich je pojištěných, 80% označených mikročipem (!) a všichni jsou vakcinováni. K tomu je samozřejmě nutno započítat vybavení pro štěně, speciální krmiva a další léky. Kolik tedy v průměru stojí ve Švédsku jeden miláček za rok? Pes 1000 Euro A teď malý šok.”Pet foot market” v r.2005 v západní Evropě dosáhl 6,4 bilionu Euro !!!! Největšími trhy jsou z tohoto hlediska Velká Británie,Itálie,Francie,Německo a Španělsko. Pouze ve Velké Británii utratili chovatelé domácích mazlíčků za krmivo 1.5 bilionu Euro. (r.2005) A jak to vypadá se spotřebou léků pro psy a kočky? Za rok 2005 se ve světě prodaly veterinární léky pro malá zvířata v celkové hodnotě 5999 mil dollarů. Z toho 38% bylo prodáno v Evropě v hodnotě 783 mil Euro. A jaké jsou vlastně kategorie plemen psů podle účelu ke kterému se ve společnosti používají? Společenská – doprovodná (slepecká atp.) Tažná V Norsku proběhne ročně více než 100 výstav psů za účasti cca 5000psů. Většina majitelů jede v průměru 200km z místa bydliště, zůstává 1-2 noci v hotelu, konzumují dražší jídle než doma a při této příležitosti utrácejí další peníze za výbavu pro psa. Příklad: Soutěž v lovu tetřevů pro setry v Hovdenu – Startovní poplatek pro 100 psů: 10.000 Euro V průběhu roku se pořádá v Norsku více než 60 soutěží pro setry, roční zisk z těchto akcí jen pro toto jedno plemeno je více než 3 miliony Eur Chov psů a i jiných kategorií zvířat je skutečně nesmírně důležitá činnost. Aktivity související s chovem psů a ostatních společenských plemen jsou dnes velice rozsáhlým a ekonomicky významným průmyslem. V Norsku je hrubý ekonom. produkt související se sport. využitím psů vyšší než ekonomický přínos chovu ovcí! A to není brán do úvahy ekonom. význam dalších malých zvířat – kočky – hlodavci Zde se nabízí otázka, zda je ekonomický přínos chovu společenských zvířat plně chápán a doceňován a to jak u veterinárních organizací, tak v oblasti plánování a financování výzkumných programů. A další otázka autorky na závěr: Kdo je zodpovědný za informovanost veřejnosti o radikálně se měnící úrovni,rozsahu a společenském významu veterinární péče o malá zvířata? MVDr. Vladimír Kyllar, CSc. |
Komora veterinárních lékařů České republiky
KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.
