Jan Bernardy Zpráva ze zahraniční cesty V rámci výročního setkání Federace veterinářů Evropy (FVE) se konala valné hromada sekce Veterinárních lékařů ve vzdělávání, výzkumu a průmyslu (EVERI). Jednání předsedala prezidentka dr. Sabine Schuellerová ze společnosti MSD. Konstatovala, že v oblasti vzdělávání stále běží úspěšný program Extramurálních studií zahájený a spravovaný sekcí. Umožňuje několika studentům ročně účast ve zvířetnících farmaceutických fi rem. Dále je před dokončením specializační program kontinuálního vzdělávání VETCEE v oboru medicíny laboratorních zvířat: „Laboratory Animal Science (LASM Standard)“, na kterém dále spolupracují M. za EVERI prof. Fornasier, dále např. P. Vergara z Evropské společnosti a Koleje veterinárních lékařů laboratorních zvířat (ESLAV/ECLAM), Federace evropských společností, zabývajících se vědou o laboratorních zvířatech (FELASA) a Veterinární společnost pro laboratorní zvířata (LAVA). Průběh vytvoření vzdělávacího programu v oboru laboratorních zvířat garantuje seskupení tří mezinárodních organizací ESLAV ECLAM EVERI, které vyslaly své zástupce na úvodní setkání v dubnu 2015, 1. koncept byl dokončen v srpnu a v průběhu listopadu je předpokládáno podání přihlášky. Vzdělávací program je ekvivalentem 7. rámcového Evropského kvalifi kačního programu. Vzdělávání bude modulární, bude zahrnovat desítku souvisících předmětů v celkové hodnotě 30 ECTS bodů, které představují okolo 50–60 hodin přípravy jak domácí, tak i přímé účasti na přednáškách a workshopech. V oblasti laboratorních zvířat existují pouze FELASA akreditované kurzy, jež nemají všechny body, které VETCEE zahrnuje v programu.
Řešila úkol, jaký typ kariéry mohou absolventi veterinárních fakult nastoupit, jaké znalosti by měli mít a jak by je měli prezentovat, aby se stali se vítěznými kandidáty výběrových řízení na manažerské pozice v průmyslu veterinárních léčiv, v oblasti welfare, u státní správy a kontrolních orgánů. Ačkoliv své vývody podpořila živým projevem, nové perspektivy neobjevila, nicméně samo složení skupiny EVERI je dokladem diverzity uplatnění absolventů veterinárního vzdělání. Pro oblast průmyslu je stěžejní revize Evropské lékové legislativy, která je řešena v širším kontextu spolu s ostatními sekcemi v rámci FVE. Za tuto oblast se diskusí v rámci komise a předsednictva FVE účastní Sabine Schuellerová, která referovala o současné situaci (blíže v referátu K. Daniela z jednání FVE). Další oblastí byla stimulace a inovace a vývoj ve veterinárních léčivech, identifi – kace cílů na poli veterinárních léčiv, inovace a výzkum v rámci dotačního programu Horizon 2020 – program pro veterinární léčiva, a posledním bodem této kapitoly byla zmíněna možnost nahlédnout do přehledu témat v knihovně kongresu Spojených států – největší na světě, a vytvoření tzv. Master listu, ze kterého by bylo možno zjistit témata a tituly, které tato knihovna zahrnuje. Vývoj jednoho léku stojí v průměru 2,6 miliard USD a trvá 12–15 let, kdy je v konečných fázích ověřován na skupinách dobrovolníků. Úvodní fáze může urychlit a zlevnit použití zvířat. O možnostech využití zvířecích modelových pacientů pro výzkum lidských chorob a o možnostech nahrazení zvířat systémy in vitro hovořil Sam Jackson z britské společnosti NC3R (National Centre for the Replacement, Refi nement & Reduction of Animals in Research), jejíž roční rozpočet činí 7,5 mil. liber a spolupracuje s předními výrobci léčiv. Velmi poutavě referoval Peter Oostenbach z nizozemského ústředí fi rmy MSD o současných pohledech na animikrobiální rezistenci Current Debate on Antimicrobial Resistance.
Přesto o použití léčiv ve veterinární medicíně nikdo nepochybuje, ať již z pohledu welfare zvířat, nebo veřejného zdraví apod. Nicméně již v roce 1969 byla podána zpráva britské Sněmovně lordů, kde Swann navrhoval omezit v krmivech použití antibiotik stejných, jaká jsou používána k léčbě u lidí. V roce 2006 byl v zemích EU prosazen zákaz použití antibiotik jako růstových stimulátorů v krmivech a v roce 2013 FDA (Úřad pro potraviny a léčiva Spojených států amerických) navrhuje zákaz léčebně významných antibiotik v krmivech a posílení pozice veterinárních lékařů při dozoru v souvislosti s používáním antibiotik u zvířat.
Nárůst rezistence u lidí bývá někdy spojován s používáním antimikrobik u zvířat. Ačkoliv většinou nejde o přímou souvislost, byl prokázán vztah zvýšené spotřeby k některým nákazám u lidí. Z výzkumu prezentovaného Peterem Oostenbachem vyplynulo, že zvýšená spotřeba cefalosporinů u faremních zvířat nemá žádný vliv na nárůst onemocnění způsobených rezistentními kmeny E. coli u lidí. Větší použití fl uorochinolonů u zvířat ale zvyšuje počty onemocnění způsobených rezistentními kmeny E. coli, není tomu tak ale u salmonelóz a kampylobakterióz. Vyšší použití makrolidových antibiotik má přímý vliv na vyšší výskyt rezistence u kampylobaktera a větší spotřeba teracyklinových antibiotik v krmivech má přímý vliv na větší výskyt rezistentních kmenů u salmonelóz a kampylobakterových infekcí u lidí. Přenos je tedy možný, ale jen u některých kmenů a jen za jistých okolností – obraz není tak černý, jak se zdál na začátku, uzavřel svoji přednášku Peter Oostenbach z MSD.
|
Komora veterinárních lékařů České republiky
KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.
