Exotická chudokrevnost koní je v Evropě
Inkubační doba je 1-3 týdny, ale může se protáhnout až na 3 měsíce. Pokud se kůň jednou nakazí, je nositelem tohoto viru až do konce života a představuje nebezpečí pro další lichokopytníky. Virus je přenášen bodavým hmyzem, ale i nesterilními injekčními jehlami, nosojícnovými sondami, pokud dojde k poranění sliznice apod. Od svých matek se nakazí i hříbata, a to ještě v děloze. Veterinární lékař při podezření odebere krev k vyšetření na přítomnost protilátek nebo na průkaz původce. Koňskou chudokrevnost nelze účinně léčit. Podezřelého koně z nakažení nebo z nákazy je nutné izolovat od ostatních, vše, co s ním přišlo do styku, důkladně vydezinfikovat nebo zničit. Podezření je třeba nahlásit na veterinární správu a řídit se jejími pokyny. Pokud chceme koně převážet mimo kraj nebo se s ním účastnit hromadných akcí, musí mít negativní výsledek sérologického vyšetření, který se zapisuje do průkazu koně. Hlavní příčinou přenosu je kontaminovaná plazma, kontaminované nástroje (injekční jehla), krev sající hmyz (ovád a jiný bodavý hmyz). Mezi další příčiny, které jsou ojedinělé, patří přímý kontakt, hlavně mezi klisnou a hříbětem (oděrky, sekrety) a pobyt v místech s vyšší koncentrací oslabených a vnímavých zvířat, například ve veterinární nemocnici. Onemocnění se obvykle projevuje malátností, kolísavou teplotou (až přes 40 °C), puls je vyšší až přes 80/min, možné jsou otoky v oblasti hrudníku a břicha, nejistá chůze a mírné krvácení z nozder. Infekční anemie koní patří mezi nebezpečné nákazy, jejichž výskyt je povinně hlášen Komisi pro ochranu zvířat a členským státům. O těchto skutečnostech a možném riziku zavlečení infekční anémie koní do České republiky již SVS ČR informovala všechny krajské veterinární správy a je na místě, aby o možném riziku věděli i chovatelé koní. Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR |