Finanční ohodnocení veterinárního lékaře, prodej veterinárních praxí Profitabilitu (ziskovost) není možné hodnotit pouze na základě údajů z fakturace, tedy absolutně či procentuálně vyjádřené dosažené marže. Ke komplexnímu vyhodnocení pomáhá i celá řada dalších ukazatelů vycházejících z jiných datových zdrojů. Aplikace pro hodnocení profitability je založená na postupném výpočtu hrubého zisku a analýze jeho tvorby. Výnosově tam spadají veškeré realizované tržby za zboží, pronájmy, veterinární služby apod.), nákladově tam vstupují náklady na zakoupené zboží, léky, odpisy pronajatých přístrojů, náklady na spotřebovaný materiál, ale také náklady na servisní služby apod. Díky přesné alokaci všech nákladových položek lze objektivně vyhodnotit profitabilitu. Finanční ohodnocení veterinárního lékaře: 1. Výkon veterinárního lékaře – první zdroj profitu (zisku). Zahrnuje poskytování léčebné, preventivní, diagnostické, laboratorní a poradenské činnosti. Na vlastní veterinární činnost počítáme 20 – 25 % z celkového příjmu (např. průměrná veterinární praxe v ČR s obratem 1 mil. Kč/rok činí příjem 200 000 až 250 000 Kč), tj. první zdroj zisku veterinárního lékaře (tab. 1). 2. Management veterinární činnosti – druhý zdroj profitu. Veterinární lékař podstupuje rizika investic, dohlíží na způsob poskytování služeb (tj. vedení odborné, personální a organizační), má zodpovědnost za provoz, vnitřní komunikaci, časový rozvrh a využívání pracovní doby – rozpis úkolů, účtování, hlášení, telefonní styk apod. Zvažuje svá rozhodnutí, má finanční zodpovědnost za fungování praxe a úroveň poskytované péče. Kompenzace této činnosti činí 3 % z celkového příjmu, což je 30 000 Kč/rok – tj. druhý zdroj profitu. 3. Návratnost investic – třetí zdroj profitu. Zhodnocení rizik – finanční management. Je-li hodnota praxe 300 000 Kč (smíšená praxe), tak 12 % je 36 000 Kč. To je částka, kterou musíme z praxe dostat jako kompenzaci za podstoupená rizika. Pokud budeme uvažovat o 20% zhodnocení rizik, dostaneme se na 60 000 Kč (při předpokladu ročního obratu 1 mil. Kč). Při předpokládané hodnotě malé praxe (hmotný majetek bez pozemků a budov) 700 000 Kč je 12 % 84 000 Kč a 20 % činí zhodnocení 140 000 Kč, tj. třetí zdroj profitu. 4. Vlastnictví budovy a pozemku – čtvrtý zdroj profitu. Osobní vlastnictví budov (veterinární praxe) a pozemků. Při plánování výstavby kliniky je nutné vypracování filozofie strategie podnikání, umístění kliniky, přístupové cesty, parkování apod. Musíme zvažovat platbu nájmu (při vlastnictví platíme sami sobě. (Pozn. v podmínkách ČR je to pomyslné, vlastník budovy platí daň z nemovitosti, provádí drobné opravy, odpis 30 roků.) V případě nájmu platíme vlastníkovi 10 – 12 % ročně z ceny pozemku a budov. Je to individuální příjem veterináři (vlastníku nemovitosti). Pokud je veterinární lékař majitelem, činí tento příjem 200 000 – 240 000 Kč/rok, tj. čtvrtý zdroj profitu. POKUD VETERINÁRNÍ PRAXE NEVYKAZUJE ZISK, NELZE STANOVIT JEJÍ REÁLNOU CENU PŘI PRODEJI (Pozn. Cena se dá stanovit pouze oceněním majetku firmy – veterinární praxe) Tab. 1 – Celkový zisk pro veterinárního lékaře, který vlastní a provozuje praxi (příklad: obrat veterinární praxe 1 mil. Kč/rok)
Platby osob (veterinárních lékařů, středního personálu apod.) z jednotlivých položek: 1. Je-li veterinární lékař vlastník budovy, pozemku, je placen položkami č. 1 až 4 (tab. 1). Naším cílem je, abychom jako majitelé praxe (vlastníci pozemku a budovy), byli zaplaceni všemi čtyřmi (1, 2, 3, 4) položkami. Prodej veterinárních praxí: Průměrná hodnota malé praxe, tj. hodnota, za kterou se praxe prodává, by měla být 4,3 násobek průměrného ročního profitu (tj. zisku před zdaněním) nebo 0,7 – 0,8 násobek obratu za rok. Ve smíšené (velké) praxi 3 násobek ročního zisku před zdaněním nebo 1/3 ročního obratu (tab. 2). Tab. 2 – Výpočet hodnoty veterinární praxe pro malá zvířata a pro velká zvířata při prodeji, a to ze zisku nebo obratu (např. průměrný obrat 1 mil Kč/rok po dobu pěti let)
Proč je důležité vykazovat zisk?
Tab. 3 – Výše rizika & návratnost investic
Návratnost investic musíme plánovat. Podle ní sestavíme strukturu našich ceníků, abychom se dostali na požadovanou úroveň. Cena (hodnota) praxe je stanovena dvěma základními položkami: 1. Hmotný majetek – zařízení, lékárna, vozidla, budovy, byty, nebytové prostory a stavby (v USA nezahrnují budovy a půdu – tj. separátní investice). Vyčerpávající výčet najdete v § 26 – 32 zákona o daních z příjmů. 2. Nehmotný majetek – software, autorská práva apod. Co je dlouhodobý nehmotný majetek? Zjednodušeně řečeno, jde o zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje software, ocenitelná práva nebo jiný majetek podle zákona o účetnictví, pokud zároveň platí, že: byl nabyt úplatně, přeměnou, darováním, zděděním nebo vytvořen vlastní činností, jeho vstupní cena je vyšší než 60 000 Kč, jeho doba použitelnosti je delší než rok. Podrobně § 6 vyhlášky č. 500/2002 pro podvojně účtující.
dále je to o schopnostech (charakteru) zaměstnanců apod. Goodwill – také znamená: 1. Strategickou polohu vaší praxe. Příklad z USA: Hodnota praxe např. 600 000 Kč, Hmotný majetek 150 000 Kč, zatímco věci nehmotné jako goodwill mohou být vyjádřeny hodnotou 450 000 Kč (zpravidla 3x více než věci hmotné) – je to velmi důležitá položka praxe – goodwill je konečným vyjádřením funkční profitability. Pokud z praxe zaplatíme položku č. 1 (plat veterináře za veterinární činnost) a nezbude nám nic na položku č. 3 (tj. návratnost investic), pak tato praxe nemá žádnou cenu. Nemá-li praxe zisk – nemá žádnou hodnotu, je neprodejná, kupec nezíská úvěr na její koupi. Banka obvykle zkoumá tři roky (zpětně) profitabilitu veterinární praxe (podle předloženého daňového přiznání). Prodej je oficiální, pro prodávajícího je to příjem, který podléhá zdanění a pro kupujícího výdej – jako nákladová položka. V běžné denní praxi to vypadá asi takto:
Možnosti při odchodu z veterinární praxe – prodej: 1. Nemá-li praxe zisk (pouze např. 150 000 Kč, tj. cena movitého zařízení), měli bychom si platit sami na důchod tím, že maximalizujeme položku č. 1, protože při ukončení praxe nebudeme schopni prodat veterinární praxi. 2. Maximalizovat profit (zisk z položky 1, 2, 3), zvýší se cena praxe – potom je dobře prodejná. 3. Nejlepší vet. lékaři dělají obojí, tj. maximalizují zisk a platí si sami na důchod. Obava na straně kupujícího může být řešena postupným prodejem veterinární praxe. Např. cena praxe 1 mil Kč, realizace vlastního prodeje je následující: Iniciální platba (okamžitá) 500 000 Kč – následné 100 000 Kč ročně s pohybem nahoru nebo dolů podle výkonu (profitability) praxe. Pokud obrat praxe je v následujícím roce snížen o 20 %, pokračující platby jsou redukovány o 20 % (ze 100 000 na 80 000 Kč/rok), tyto změny jsou zakotveny v podmínkách smlouvy. Podmínky smlouvy mohou být mezi kupujícím a prodávajícím individuální, např. pokud obrat praxe poklesne o více než 20 %, může být roční splátka snížena o 50 % – záleží na smluvních podmínkách. Toto je výhodný způsob, jak ochraňovat potencionální kupce. Prodávající nemůže dostat zaplacen goodwill, pokud jej není schopen převést na kupujícího. Je důležité ujistit své klienty o tom, že kupující je schopnou, důvěryhodnou osobností. Toho se zpravidla docílí tím, že kupující pracuje ve veterinární praxi určitou dobu (tři až šest měsíců – i několik let). Pokud původní majitel zůstává v praxi, musí jeho plat být kompenzován z položky č. 1 (práce vet. lékaře) a nový majitel má příjem i z dalších položek (2, 3, 4) – položka č. 1 je zpravidla 25 %. Tab. 4 – Prodejní cena veterinární praxe se liší podle profitu (zisku)
Možnosti změny vlastnictví (prodej) veterinárních praxí jsou následující:
Praxe velkých zvířat: Prodej závisí více na osobním vztahu mezi majiteli chovu a veterinárním lékařem (dnes ve světě převládají veterinární konzultační praxe). Veterinární lékař je placen položkou č. 1 (za vlastní veterinární činnost) a při odchodu do důchodu nemá co prodávat (pozn. v současné době humánní lékaři v USA – jejich praxe nemají prodejní hodnotu a jejich snahou je zvýšit co nejvíce své roční čisté příjmy – část z těchto příjmů převádí na své důchodové zabezpečení). Problémy nástupnictví: Většina absolventů se chce věnovat malým zvířatům (specializace), neradi pracují mimo běžné pracovní hodiny (trend směřuje k 90 % malých veterinárních praxí – ambulance, kliniky, nemocnice a 10 % velkých veterinárních praxí – zemědělské podniky, farmy apod.). Malé veterinární praxe – prodej se daří z 40 – 60 % inzerovaných. Pokud nejsou prodejné delší dobu, prodávají se za 1/10 ceny – tzv. likvidační cena! Příklad prodeje veterinární praxe, kdy je veterinární lékař vlastník budovy, pozemku: (průměrný obrat veterinární praxe 1 mil. Kč/rok) Tab. 5 – Výpočty jednotlivých položek prodejní ceny
Tab. 6 – Cena hmotného + nehmotného majetku
Tab. 7 – První jednorázová splátka
Tab. 8 – Další splátky: (4/5 goodwillu) během 4 let
Tab. 9 – Celková konečná prodejní cena veterinární praxe
Roční splátky goodwillu jsou 238 314 Kč a budou sloužit jako pojistka pro případ, kdyby došlo v následujícím roce ke snížení profitu více než o 20 %, tak goodwill bude též snížen o 20 %. Smluvně v ojedinělých případech může být snížen, např. o 40 % apod. Prodávající se musí snažit přesvědčit klienta, že nový majitel bude zárukou kvalitní veterinární péče a pokud bude úbytek klientely, bude následovat pokles obratu a návratnost – tj. goodwill bude nižší. To je záruka, že nový majitel kupuje prosperující veterinární zařízení. F. Špruček, F. Špruček ml., |