aneb Co by měl veterinář vědět o plazech Zlatka Hošková Člověk i většina domácích miláčků tloustne. Hady nevyjímaje
Metabolické poruchy většinou pochází z chovatelských chyb (málo vlhkosti, moc vlhkosti, studené terárium, špatné osvětlení a mnohé další). Po stručném přehledu infekčních nemocí a jejich terapie jsme přešli k nejzajímavější části – odběru vzorků. Nejdříve jsme se to naučili teoreticky a pak pánové vypustili svoje oblíbence z plátěných pytlíků. Na rozcvičku jsme dostali želvy nádherné a jeden suchozemský druh – želvu pardálí, které jsme se naučili fixovat, odebírat jim krev a aplikovat léky. Postupně jsme přešli k ještěrům (leguán zelený, agama kočičínská) a různým druhům užovek a korálovek. Asi největším zážitkem bylo představení kobry somálské a možnosti naučit se ji fixovat.
Druhý den jsme pokračovali řešením nejčastějších zdravotních problémů, se kterými se veterináři u plazů setkávají. Přednášející přednášky doplňovali o vtipné historky z praxe. Téma vyvolalo u kolegů mnoho dotazů z jejich vlastní praxe a snažili se načerpat důležité informace (anestezie, operativní přístupy, možnosti fixace fraktur). Poslední přednáška byla věnována jedovatým plazům. Dozvěděli jsme se spoustu důležitých informací o tuzemských i exotických jedovatých druzích. Naučili jsme se poskytnout první pomoc při uštknutí a ze zkušeností přednášejícího jsme se dozvěděli, jak některá uštknutí bolí. Bohužel drobné nedostatky se na našly i na této velmi povedené akci. Podle mého názoru by bylo vhodnější workshop rozdělit do dvou skupin, aby se všichni dostali ke všem zvířatům. Celkově byl seminář velmi zajímavý a přínosný pro praxi. …z fotografi cké reportáže je jasně vidět, s jakým zájmem se seminář setkal
|