I čmelák píchá, ale málo

Když se hovoří o hmyzím bodnutí, zpravidla se míní vosy, včely, sršně a trochu se zapomíná na čmeláky. Je tomu tak jistě proto, že lidí „popíchaných“ čmeláky je poskrovnu.

Čmeláci, tento populární hmyz, bývají považováni za dobromyslné a nikoli rychlé tvory, kteří ve volných chvílích hrají ve večerníčcích, či rádi zapózují fotografovi či malíři. Ao nějakém žihadlu není ani řeči.

U nás žije řada druhů čmeláků, něco přes desítku. Asi nejčastější je čmelák zemní – Bombus terrestris. Všichni čmeláci jsou ale dost rychlí, vůbec ne pomalí, a vyfotografovat samičku sbírající pyl ke krmení potomstva není vůbec jednoduché. A o žihadlu je třeba se zmínit. Čmeláci žihadlo mají, stejně jako jim příbuzné včely, vosy nebo sršně. Na rozdíl od včel však bodnutí pro ně neznamená smrt, nemají na žihadle zpětné háčky jako ony, které vytrhnou celou jedovou žlázu.