|
I medializace a obecný odsudek jsou trestem Podobno je snažení lidské… Pokud jde o nezodpovědný vztah ke zvířatům, který může končit až jejich týráním, je na místě přísný postih. Na tom se jistě shodne většina veřejnosti, když ale dojde k posuzování konkrétních případů, hledají se často polehčující okolnosti. Právě kvůli ukládaným nízkým trestům lze slyšet volání po jejich zvýšení, avšak již nynější právní normy umožňují postihovat ty, kdo zvířatům způsobují utrpení, a to velmi citelně. Například podle zákona na ochranu zvířat proti týrání lze za správní delikty zmíněné v § 27 (maření veterinárního dozoru, týrání, propagace týrání aj.) uložit již dnes pokutu do výše 100, popřípadě 500 tisíc korun a zákaz činnosti až na pět let. Za přestupky zmíněné v § 28 (např. kdo trpí týrání zvířat nezletilými nebo nesvéprávnými osobami, za které zodpovídá, popřípadě sám týrá zvířata, aj.) lze uložit pokutu do 20, popřípadě 30 tisíc korun nebo zákaz činnosti až na dva roky. Z nápravných opatření lze zmínit například to, že na návrh místně příslušné krajské veterinární správy může obec s rozšířenou působností nařídit a zajistit umístění týraného zvířete do náhradní péče, nařídit chovateli snížení počtu chovaných zvířat, a to včetně jejich utracení, pozastavit chovateli činnost, přičemž odvolání nemá odkladný účinek a všechny náklady nese chovatel či majitel zvířat. Ano, existuje i možnost trestu odnětí svobody. S touto možností počítá trestní zákon, a to v § 203. Až rok „na tvrdo“ nebo zákaz činnosti či peněžitý trest může čekat ten, „kdo týrá zvíře, ačkoliv byl za podobný přestupek v posledním roce postižen nebo za takový čin v posledních dvou letech odsouzen“. Důležité je ustanovení odstavce 2 – „Kdo utýrá zvíře, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem“. A pro úplnost odstavec 3 – „Odnětím svobody až na dvě léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci jedna nebo dva veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném“. Je tedy možné ty, kdo zvířata týrají, opravdu účinně potrestat, ale záleží především na úřadech a na soudech, jak rychle a jak vůbec jednotlivé případy posoudí. A jak je vidět z předchozího, je možný i postih nezletilých, přece za ně zodpovídají zákonní zástupci, většinou tedy rodiče! Velkou a významnou roli také mají média, neboť zveřejnění jednotlivých případů a z toho vyplývající ostuda a veřejný odsudek, i to má, aspoň doufejme, odstrašující efekt. Josef Duben, tiskový mluvčí SVS ČR Další informace na www.svscr.cz |
Komora veterinárních lékařů České republiky
KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.
