Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

In dubio pro reo

  Časopis Zvěrokruh 9/2015
     Soudnička

Martina Halbichová Vítová

Soudničky popisují skutečné případy z činnosti revizní komise

Revizní komise obdržela podnět k posouzení správnosti postupu při veterinárním zákroku u kočky.

 

Jednalo se o kastraci, po které se podle popisu majitele kočka nechovala normálně, byla neklidná, polehávala a málo jedla. Po dvou dnech se objevilo obtížné dýchání a vyšetřením byl zjištěn pneumotorax a podkožní emfyzém. Dále se majitelé rozhodli stav kočky řešit na jiném pracovišti. Zde byla bronchoskopií zjištěna ruptura průdušnice v oblasti apertura thoracis cranialis. Po chirurgickém uzavření zjištěné ruptury se stav kočky zlepšoval a zvíře se zcela zotavilo. Majitel požadoval, aby revizní komise posoudila, zda trhlina v průdušnici vznikla na prvním pracovišti špatně provedenou intubací, nebo zda si toto poranění mohla kočka způsobit sama.

RK si vyžádala kompletní zdravotní dokumentaci a vyjádření ošetřujících lékařů z obou dotčených pracovišť.

Průběh výkonu byl hodnocen jako normální, bez komplikací.

Popis situace z pohledu zdravotní dokumentace

Na prvním pracovišti byla kočka přijata k ovariohysterektomii. Před zákrokem bylo provedeno klinické vyšetření a zvíře bylo uvedeno do intramuskulární anestezie a následně zaintubováno endotracheální kanylou. Průběh anestezie, intubace i samotného zákroku hodnotila ošetřující lékařka jako bezproblémový. Buzení probíhalo též bez komplikací.

Když si majitelka pro kočku přišla, došlo k neočekávané reakci: kočka se chovala zuřivě, skákala v kotci, narážela do stěn i stropu, útočila a vokalizovala. Situaci se podařilo zvládnout umístěním přepravky do kotce, kočka do ní vlezla, a tím se zklidnila. Majitelce byl tento stav vysvětlen jako možná reakce na ochrannou košilku, případně na použitá anestetika. Doma se podle majitelů kočka chovala neklidně, nechtěla krmení. Za dva dny se objevilo obtížné dýchání, při doteku kočka prskala a majitelé cítili „šustění” pod kůží. Navštívili tedy znovu původní pracoviště, kde byl proveden rentgenový snímek hrudníku a diagnostikován pneumotorax z neznámé příčiny. Vzduch byl odsán, zvíře dostalo infúzi. Majitelé byli pozváni na druhý den. V tomto okamžiku se ovšem rozhodli navštívit jiné pracoviště.

Ošetření na následném pracovišti

Na dalším pracovišti byl znovu zhotoven rentgenogram hrudníku a potvrzen pneumotorax. Jako další diagnostický krok byla provedena bronchoskopie. Ta prokázala rupturu průdušnice v dorzální části, rozsahu asi 1,5 cm v oblasti apertura thoracis cranialis. Lékař provádějící bronchoskopii ve zdravotní dokumentaci uvádí: susp. vývojově abnormální průdušnice, rupturu následkem excitace/stresu nelze vyloučit. Ve vyjádření pro revizní komisi kolega napsal, že si s ohledem na okolnosti nedovolí spekulovat nad možnými příčinami vzniku traumatu průdušnice.

Po dohodě s majitelem byla provedena další operace – uzavření ruptury trachey. S ohledem na lokalizaci problému musela být při zákroku provedena kraniální sternotomie, následně zašití průdušnice, sterna a uzávěra operační rány. Průběh výkonu byl hodnocen jako normální, bez komplikací. Kočka se zotavila a je zcela zdráva.

Neprůkazná příčina ruptury

S ohledem na skutečnosti uvedené v dokumentaci z obou dotčených pracovišť revizní komise odpověděla stěžovateli, že nelze jednoznačně prokázat, co bylo primární příčinou ruptury průdušnice. Nelze jednoznačně potvrdit ani vyloučit, že provedená intubace mohla způsobit poranění abnormálně vyvinuté průdušnice a následná excitace mohla přispět k ruptuře. Odborné pochybení prvního pracoviště tudíž nebylo možno jednoznačně prokázat a není proto důvod k zahájení disciplinárního řízení.

 
Martina Halbichová Vítová