ČLK – protest proti návrhu novely zákona 220/1991

Brutální útok na samosprávnou demokracii komor, od listopadu 1989 se něco tak nehorázného neodebralo, zpochybnění legitimity všech lékařů – to a mnohem více zaznělo na společném jednání představenstva a předsedů okresních sdružení ČLK 2. října v Praze. Hlavním bodem jednání byl protest proti návrhu novely zákona 220/1991 : Sb., sněmovnímu tisku 314, jak ho předložila skupina poslanců ODS v čele s Jozefem Kochanem Parlamentu ČR ke schválení. Představitelé clk na svém zasedání tyto snahy jednomyslně odmítli.

Ve Společenském sále Nemocnice na Homolce to 2. října vyhlíželo skoro jako na sjezdu České lékařské komory. Na poradu zástupců okresních sdružení se sjelo 69 předsedů či místopředsedů OS CLK a mimořádně i 13 členů představenstva. Za dobu svého působení ve funkci prezidenta CLK zažil Milan Kubek takovou účast vlastně poprvé, a zasedání označil nejen z tohoto pohledu za historické: Po dlouhé době byli v sále všichni naprosto jednotní ve svém rozhořčení vůči snahám o zasahování do kompetencí komory, potažmo o její likvidaci.

“Je to pokus oběsit český lékařský stav. A já se odmítám nechat uškrtit, nechat si zlomit vaz,” prohlásil v diskusi Jiří Wicherek (OS Plzeň).

“Beru to jako vysoké uznání práce komor… Úsměvně fatální zákon,” podotkl s trochu hořkým humorem Aleš Herman (člen představenstva CLK).

“Komora byla ustavena jako reakce na 50 let totality a nesvobody. Není tu jenom pro nás, ale je k užitku celé společnosti. Její zrušení by bylo popřením celého polistopadového vývoje” tvrdil Stanislav Slupavský (OS Vsetín).

“Tyto návrhy nestačí jen kosmeticky upravovat. Uráží mě, ze někdo pochybuje o naší demokratičnosti,” řekl Petr Němeček (OS Olomouc).

“Měli bychom tyto snahu rázně odmítnout jako celek. Zpochybňuje to legitimitu nás všech,” mínil Lubomír Nečas (OS Zlín).

“Tento zákon je jako kladivo na čarodějnice,” dodal Lubomír Kinšt (člen představenstva ČLK).

Návrh zásadním způsobem zasazuje do všech oblastí činnosti profesní samosprávy. Pokud by byl schválen, vznikla by místo současné nezávislé profesní samosprávy organizace naprosto odlišná a závislá na ministerstvu zdravotnictví.

• ČLK by se již nemela účastnit jednání při tvorbě sazebníků výkonů a při tvorbě cen léků.

• ČLK by se již nemohla účastnit výběrových řízení na funkce vedoucích pracovníků.

• ČLK by již nemohla stanovovat podmínky k výkonu soukromé praxe, funkce odborného zástupce, funkce vedoucího lékaře a primáře.

• ČLK by již nevydávala licence.

• ČLK by se již neúčastnila specializačních zkoušek lékařů.

Komoře by vedle povinnosti vést seznam členů zůstala pouze disciplinární pravomoc. Její uplatňování by však v případě, pokud by byl návrh doplněn o zrušení povinného členství, což slibuje učinit poslanec MUDr. Boris Šťastný, bylo prakticky nemožné, neboť lékař, kterému by hrozil disciplinární trest, by se mu mohl vyhnout vystoupení z ČLK, přičemž by směl i nadále nepotrestán vykonávat lékařské povolání.

ČLK, která by již nemohla hájit oprávněné profesní zájmy svých členů, by ztratila podporu lékařů.

• Navržený zákon ruší okresní revizní komise a okresní čestné rady a nahrazuje je orgány krajskými.

• Lékaře by z komory mohla vyloučit již v prvoinstančním řízení krajská čestná rada.

• Jakékoliv změny stavovských předpisů by mohl učinit pouze sjezd ČLK. Představenstvo komory by tak ztratilo možnost reagovat na aktuální změny ve zdravotnictví.

• Předsedové okresních sdružení by již neměli být volení přímou volbou všemi lékaři, ale ze svého středu by je mělo vybírat okresní představenstvo.

• Prezident ČLK by mohl činit pouze ta rozhodnutí nezbytná pro chod komory, která nesnesou odkladu. Všechna jeho rozhodnutí by muselo dodatečně na svém nejbližším zasedání schvalovat představenstvo.

• V případě nepřítomnosti prezidenta by jednám představenstva neřídil viceprezident, ale zvolený člen představenstva.

• Jednání sjezdu by již neřídil prezident ČLK, ale zvolený řídící.

• Sjezd by byl usnášení schopný pouze při přítomnosti nejméně 3/4 delegátů.

• ČLK musí do 30 dnů předložit ministerstvu zdravotnictví ke kontrole všechny své stavovské předpisy.

• Ministr může pozastavit platnost stavovských předpisů, a to s okamžitou platností a až do doby pravomocného rozhodnutí soudu.

• Ministr může dávat návrhy na soudní přezkoumání výsledků všech voleb.

• Změna pravidel pro volby

• Volby okresních orgánů by již neměly probíhat v rámci okresního shromáždění členů.

Po dobu dvou dnů by měly být lékařům pod dohledem státního notáře přístupné volební urny.

• K platnosti voleb okresních a krajských orgánů by byla nutná více než 50 procentní účast, voličů, lékařů daného okresu. Obdobná podmínka by měla platit i pro zvolení delegátů sjezdu, které by bylo zřejmě nutno volit před každým sjezdem znovu.

• Sjezd delegátů by bylo možno svolat pouze tehdy, pokud by nejméně v 80 % okresů byli zvoleni jeho delegáti, a to při splnění podmínky nadpoloviční účasti voličů.

• Nepředpokládá se mandátový způsob voleb (dle regionů, dle segmentů…).

• Obdobná pravidla platí i pro volby centrálních orgánů delegáty sjezdu.

• Pokud by 5 % delegátů sjezdu do lhůty 48 hodin podalo stížnost na výsledek voleb, revizní komise by jej pozastavila a do 15 dnů by rozhodla. Pokud by byla stížnost uznána za oprávněnou, musel by být svoláván nový sjezd, tedy nešlo by situaci řešit tak, jako dosud v rámci sjezdového jednání.

• Nejpozději do 9 měsíců od nabytí účinnosti zákona končí funkční období všech demokraticky zvolených orgánů ČLK na okresní i centrální úrovni.

• Pokud do této doby nebudou zvoleny podle pravidel popsaných v návrhu orgány nové, bude komoru spravovat její Čestná rada. Po vypršení jejího mandátu nebude mít již ČLK žádný volený orgán. ČLK tímto zaniká a její majetek by pravděpodobně připadl státu.

Pokud by byl návrh novely zákona schválen, výsledkem by nebylo zkvalitnění činnosti ČLK, ale její ochromení, podřízení státní moci a s největší pravděpodobností následná úplná likvidace.

• Předsednictvo ČLS JEP je přesvědčeno, že existence ČLK je nezbytná zejména v profesních otázkách a pro spolupráci s ČLS JEP v otázkách odborných.

• Vztahy mezi cls JEP a CLK byly vždy korektní a byly obecně prospěšné i při stávající organizační struktuře ČLK.

• Předsednictvo CLS JEP soudí, že některé návrhy na organizační změny v ČLK jsou nerealizovatelné (např. požadovaná 50 procentní účast lékařů ve volbách) nebo diskutabilní.

• Předsednictvo ČLS JEP vždy podporovalo nezávislost profesních komor. Znovu tak potvrdilo názor Světové lékařské asociace (WMA), který aktuálně zazněl na Valném i shromáždění WMA 5. – 6. 10. 2007 v Kodani.

• Předsednictvo ČLS JEP je přesvědčeno, že z ČLK podobně jako ČLS JEP musí být nadstranickou organizací.

Návrh zákona významně posiluje roli ministerstva zdravotnictví, tedy státu, zároveň omezuje kompetence České lékařské komory a tím oslabuje princip profesní samosprávy, který je ve všech vyspělých demokratických právních státech znakem občanské společnosti a demokracie.

Česká lékařská komora odmítá návrh zákona, jehož přijetí by umožnilo ministerstvu zdravotnictví, jako orgánu výkonné moci, svévolně zasahovat do činnosti profesní lékařské samosprávy, která by tak ztratila svoji nezávislost na státní moci.

Za zcela bezprecedentní porušení článku 21 Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku ČR, považuje ČLK návrh, aby státní moc zrušila výsledek demokratických voleb orgánů lékařské komory.

Návrh zákona vyžaduje pro platnost voleb orgánů CLK, aby se jich účastnila nadpoloviční většina oprávněných voličů- lékařů. V žádné ze 14 profesních komor zřízených zákonem v ČR přitom není nadpoloviční volební účast jako podmínka platnosti voleb vyžadována. Takový požadavek není obvyklý ani v jiných státech EU.

Pokud by splnění takové absurdní podmínky vyžadovaly zákony o volbách, neexistoval by v čr například Senát nebo řada zastupitelstev.

Přijetí návrhu zákona by nevedlo ke zkvalitnění činnosti České lékařské komory, ale k její likvidaci, česká lékařská komora jako profesní samospráva lékařů plní vůči společnosti nezastupitelnou úlohu nezávislého garanta kvality poskytované lékařské péče.

Česká lékařská komora žádá všechny poslance Parlamentu ČR, aby návrh novely zákona č. 220/1991 Sb. (sněmovní tisk 314) odmítli.

Česká lékařská komora zároveň vyzývá všechny zákonodárce k zahájení seriózní diskuse o budoucnosti profesních komor v ČR.

Poslanci navrhované změny zavádějí do českého právního řádu mechanismy, které pro něj nejsou obvyklé a jsou v rozporu s principy občanské společnosti.

Navrhované změny zákona nepřípustným způsobem zasahují do principů profesní a tím i občanské samosprávy. Zásadním způsobem zvyšují vliv státu a tím politiků na nezávislé organizace, jakými by profesní samosprávy měly být.

Vzhledem k historické zkušenosti, kdy se část poslanců tzv. pravicových stran opakovaně pokouší o likvidaci profesních samospráv jen proto, že tyto nejsou konformní s jejich představami uspořádání příslušného resortu, jsme přesvědčeni, že jde o účelové návrhy vedoucí k oslabení především vlivu ČLK.

Zdá se, že kroky ČLK jsou v přímém rozporu se zájmy finančních skupin zastupovaných některými představiteli současné vládní koalice.

Navrhované změny zákona jsou velnu dobře promyšleny tak, aby sice možná zachovaly ČLK deiure, ale zlikvidovaly ji de facto. Zcela kuriózně a jakoby z jiného režimu působí návrh, aby zákon před vypršením v platné lhůtě zkrátil demokratickou volbou nabytý mandát orgánů ČLK.

Pokus o “znásilnění” demokracie tohoto typu považujeme za nebezpečný precedens.

Pokud by takový zákon byl přijat, bude otevřena Pandořina skříňka, která může snadno umožnit návrat k totalitním praktikám.

Trváme na tom, že současný zákon o profesních komorách vyhovuje a především obsahuje dostatek mechanismů k tomu, aby byla jejich orgány nezávislé a demokraticky volené. Jako problém spíše vnímáme skutečnost, že ČLK jako samosprávná profesní organizace byla politickou zvůlí zbavena základních nástrojů k výkonu samosprávy.

Snahu o její faktickou likvidaci navrhovanými změnami zákona odmítáme jako přímé ohrožení demokratického vývoje v ČR.

Dne 2. října 2007 se sešli prezidenti České lékařské komory, České stomatologické komory a České lékárnické komory a jednali o návrhu novely zákona č. 220/1991 Sb. (sněmovní tisk 314), který předložil poslanec MUDr. Jozef Kochan a další.

Prezidenti konstatovali, že tento návrh byl připraven bez účasti profesních komor, které neměly možnost se k němu vyjádřit.

Návrh je v současné podobě pro všechny tři lékařské komory nepřijatelný.

Prezidenti se shodli, že neprodleně žádají ministra zdravotnictví MUDr. Tomáše Julínka a poslance MUDr. Jozefa Kochana, aby s nimi zahájili věcnou diskusi o postavení a kompetencích profesních komor v systému zdravotnictví a aby je informovati o faktických souvislostech a dopadech zmiňovaného návrhu.

Po jednání 2. 10. 2007 se prezidenti tří komor obrátili na poslance Jozefa Kochana dopisem následujícího znění:

“Vážený pane místopředsedo, dovolujeme si Vás informovat, že jsme se dne 2. října 2007 sešli na jednání o návrhu novely zákona č. 220/1991 Sb. (sněmovní tisk 314), který jste spolu s dalšími poslanci podal.

Musíme konstatovat, že tento návrh byl připraven bez účasti profesních komor, které neměly možnost se k němu vyjádřit. Návrh je v současné podobě pro všechny tři lékařské komory nepřijatelný.

Vážený pane poslanče, dovolte nám, abychom Vás a pana ministra MUDr. Tomáše Julínka požádali o zahájení věcné diskuse o postavení a kompetencích profesních komor v systému zdravotnictví.

Rádi bychom Vás také informovali o faktických souvislostech a dopadech zmiňovaného návrhu.”

Komory by měly plnit roli dobrovolné profesní organizace, ve které by mělo být ctí býti členem. V žádném případě by to neměla být povinnost, ale právo. V mém návrhu se o zrušení povinného členství nejedná, ale souhlasím s ním.

Návrh novely jsem nekonzultoval s žádnou komorou a pochybuji, že bychom k nějakému souladu dospěli.

Způsob a mechanismus voleb je nedemokratický. Poslední volby do orgánů Člk, jak jsme byli svědky, byly nechutné a nedůstojné ctihodného lékařského stavu.

Novela zákona by měla těmto mocenským tahanicím zabránit. Jediné demokratické a spravedlivé jsou tajné volby.

To je jedinečný argument! Obava prezidenta z paralýzy komory svědčí jen o nezájmu členů o členství.

Není to omezení samosprávy, když má ministr zdravotnictví mít právo pozastavit účinnost komorou schválených vnitřních předpisů?

Už jsem uvedl, že komora plní i některé funkce státní správy, a někdo by měl kontrolovat, jak to provádí. Proto je tady zmíněno ministerstvo zdravotnictví.

1. Stavovský předpis ČLK č. 2 – Volební řád § 2 odst. 3)

Úplné znění volebního řádu naleznete spolu se všemi ostatním stavovskými předpisy na www.clkcr.cz

2. Volby do Senátu Parlamentu čr, listopad 2004, Brno venkov:

Účast v 1. kole 29,5%,

účast ve 2. kole 18,5%.

Senátorem byl zvolen MUDr. Tomáš Julínek, pro kterého hlasovalo 12,2% oprávněných voličů.

Ze současných 27 států EU je povinné členství v lékařské komoře ve 12 z nich, zatímco ve 13 je tzv. povinná registrace, která znamená prakticky totéž. Je třeba zdůraznit, že v žádné zemi neexistuje systém, kdy by část lékařů (např. soukromí a vedoucí lékaři) musela být členy komory, zatímco pro lékaře zaměstnance v subalterním postavení by taková povinnost, neexistovala.

Pomůže nám, lékařům, kdybychom se právě v této věci stali v Evropě výjimkou?

Je pravda, že pojem “členství” skutečně není ve vztahu k profesní samosprávě typu lékařské komory nejvhodnějším termínem. Implikuje totiž dobrovolnost, s níž se stáváme členy nějaké zájmové organizace. Lékařská komora však není dobrovolným spolkem. Je to profesní samospráva, která je obdobou samosprávy místní s jediným rozdílem: příslušnost není dána místem bydliště, ale vykonávanou profesí.

Jako názorný příklad nám může posloužit paralela s “občanstvím”, které rovněž není stavem zcela dobrovolným a vyplývají z něj pochopitelně jisté povinnosti.

Každý občan musí respektovat platné zákony a platit, daně. Obdobně lékaři musí dodržovat komorové předpisy a platit členské příspěvky. Vedle povinností jsou tu však i práva. Tak jako občané mají právo volit a být voleni, tak i každý lékař má právo volit a být volen do funkcí v komoře, a tak se podílet na činnosti profesní samosprávy. Obdobně jako občan může využívat, služeb státu a požívá jeho ochrany, i lékaři mohou užívat služeb komory, která je v případě potřeby také hájí.

Zrušení komory by lékařům nepřineslo více svobody. Právě naopak. Pokud by byl návrh přijat a komora zlikvidována, lékaři by svoji svobodu ztratili docela.

Kompetence komory by převzal stát, který by, tak jako v Maďarsku, zřídil nějaký úřad dozoru nad lékaři. Odborná a etická pochybení lékařů by tedy již neposuzovali kolegové, ale státní úředníci, možná doplnění ještě o občanské komise z řad pacientů. Tím by došlo k posílení státní byrokracie a k centralizaci moci. Lékaři by přišli o možnost spravovat své věci sami, i o ochranu své komory.

Mám ještě v živé paměti, jak jsme začátkem 90. let minulého století ČLK v Seči u Chrudimi zakládali. Byla to doba nadějí a odhodlání. Sjeli jsme se tehdy z celé republiky, převážná většina z nás vozy značky Škoda 120 nebo Lada, usilovně jsme pracovali na stavovských předpisech, připravovali stanoviska pro sdělovací prostředky a všichni věřili ve šťastnou budoucnost ČLK a celého lékařského stavu. V tu dobu mi bylo 30 let. ČLK tehdy disponovala podstatně většími pravomocemi, než má dnes. Vydávala licence, které byly pro státní správu závazné, vyjadřovala se k personálnímu a věcnému vybavení zdravotnických zařízení, byla všeobecně uznávanou organizací. Dokonce i okresní shromáždění byla v té době usnášení schopná.

S postupem let přichází Člk o řadu svých pravomocí. Specializovanou způsobilost přiznává státní úředník, personální a věcné vybavení praxí schvaluje úředník krajského úřadu. Když se na okresním shromáždění sejde 20% členů, považujeme to za úspěch. Člk během let přišla nejen o řadu zásadních pravomocí, ale i o svůj kredit. Nechala se příliš zpolitizovat, její činnost velkou část lékařů nezajímá. Jsem si vědom toho, že přestože má být Člk se zákona apolitická, nevyhne se jednáním s politickými stranami. Pak se snadno stane, že je jí přisouzena sympatie k některé politické straně a tím je vtažena do politiky. Současné pokusy o likvidaci CLK jsou toho ukázkou.

Osobně mě velmi mrzí, že současný ministr zdravotnictví s CLK nejedná, ale je jen jeho chybou, že nechce využít potenciálu, který clk má. Zároveň si za to můžeme i my sami, když jsme stále proti všemu a proti všem. Přestože v současné době zůstala Člk prakticky jen disciplinární pravomoc nad svými členy, jsem přesvědčen o tom, že je Člk stále potřebná a že je pro její záchranu nutno učinit maximum. Člk by se však měla zamyslet nad tím, proč její činnost velkou část lékařů nezajímá, proč není zvána na zásadní jednání, jak zlepšit svůj kredit, jak zlepšit vztahy uvnitř ČLK atd.

To ale bude jistě předmětem četných diskusí na nadcházejícím sjezdu. Já osobně jsem založením optimista, proto věřím, že se nám společnými silami podaří Člk zachránit.

FEMS je znepokojena snahami o likvidaci České lékařské komory – profesní samosprávy lékařů v ČR.

Lékařské komory nejenom hájí oprávněné zájmy svých členů – lékařů, ale zejména hrají v demokratických zemích nezastupitelnou roli politicky nezávislého garanta kvality lékařské péče.

Snahy vládnoucích politiků v ČR omezit kompetence lékařské komory a podřídit ji dohledu ministerstva zdravotnictví, tedy státní moci, považuje FEMS za velmi nestandardní z pohledu evropských zvyklostí. Zcela bezprecedentní návrhy na anulování dosavadních výsledků svobodných voleb orgánů profesní lékařské samosprávy FEMS odmítá jako naprosto nedemokratické a neslučitelné s pravidly platnými v rámci EU. FEMS vyslovuje svoji plnou podporu lékařům v ČR, jejichž právo na vlastní profesní samosprávu je ohroženo. Snahy vládnoucích politiků v ČR omezit kompetence lékařské komory a podřídit ji dohledu ministerstva zdravotnictví, tedy státní moci, považuje FEMS

FEMS vyzývá poslance Parlamentu čr, aby odmítli nedemokratický návrh, jehož cílem není zkvalitnění fungování profesní samosprávy lékařů, ale její podřízení státní moci či přímo likvidace.

Přijato jednomyslně na plenárním zasedám 6. 10. 2007 v Římě.

Přehled členství/registraci v evropských lékařských komorách
Zdroj: EFMA/WHO 2007, Stav ke dni: 4 9. 2007