Metodika kontroly zdraví a nařízené vakcinace na rok 2015 Na poradě ministra zemědělství, která se konala dne 12. listopadu 2014, byl schválen návrh Meto-diky kontroly zdraví a nařízené vakcinace pro rok 2015. V příloze Vám zasílám schválený dokument ještě před jeho publikováním ve Věstníku MZe.
Příloha: Metodika kontroly zdraví a nařízené vakcinace na rok 2015 Ministerstvo zemědělství Státní veterinární správa Č. j.: 72403/2014-MZE V Praze, dne 12. 11. 2014 METODIKA KONTROLY ZDRAVÍ ZVÍŘAT A NAŘÍZENÉ VAKCINACE NA ROK 2015 V souladu s § 44 odst. 1 písm. d) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, stanovuje Ministerstvo zemědělství povinné preventivní a diagnostické úkony k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, jakož i k jejich zdolávání, které se provádějí v příslušném kalendářním roce, a určuje, na které z nich a v jakém rozsahu se poskytují příspěvky z prostředků státního rozpočtu. OBSAH:
Ministerstvo zemědělství stanovuje v souladu s § 5 odst. 1 písm. a) veterinárního zákona tyto termíny: a) zdravotní zkoušky musí být provedeny do jednoho roku od předchozího provedení v roce 2014 a výsledek zkoušek, vyšetření a úkonů musí být předložen do jednoho měsíce od provedení místně příslušné krajské veterinární správě, b) v případě, že provedení zdravotních zkoušek nebylo v roce 2014 požadováno, je termín pro předložení výsledků zkoušek, vyšetření a úkonů do 31. října 2015. I. Povinné úkony hrazené ze státního rozpočtu A. Vakcinace proti nákazám 1. Vakcinace vodicích a asistenčních psů EpO100 Vzteklina – Va Vakcinace v souladu s veterinárním zákonem. 2. Vakcinace drůbeže EpF203 Salmonela – Va Vakcinace a revakcinace živou atenuovanou vakcínou v hospodářství s chovem kuřic určených pr• produkci konzumních vajec v souladu s Národním programem pro tlumení výskytu salmonel v chovech nosnic produkujících konzumní vejce. Kuřice určené pro chovy nosnic určené pro produkci konzumních vajec do tržní sítě. Do příspěvku za vakcinaci se zahrnují pouze náklady na nákup očkovací látky (vakcíny) použité k vakcinaci dle schváleného vakcinačního programu. EpF204 Salmonela – Va Vakcinace a revakcinace inaktivovanou vakcínou v hospodářství s chovem kuřic určených pr• produkci konzumních vajec v souladu s Národním programem pro tlumení výskytu salmonel v chovech nosnic produkujících konzumní vejce. Kuřice určené pro chovy nosnic určené pro produkci konzumních vajec do tržní sítě. Do příspěvku za vakcinaci se zahrnují pouze náklady na nákup očkovací látky (vakcíny) použité k vakcinaci dle schváleného vakcinačního programu. B. Kontrola zdraví Při odběru vzorků u jednotlivých druhů zvířat je potřeba s chovatelem koordinovat provedení úkonu tak, aby odebraný vzorek mohl být použit pro maximální počet předepsaných vyšetření. 3. Skot (pokud se jedná o farmový chov, vztahuje se i na bizony, zubry a buvoly) EpA100 Brucelóza – VyLa – sérologické vyšetření (RBT + RVK) Plemenní býci (býčci) během 28 dnů před přemístěním do izolační stáje inseminační stanice – v souladu s přílohou č. 2 k vyhlášce č. 380/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se spermatem, vaječnými buňkami a embryi a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, a o změně některé související legislativy, ve znění pozdějších předpisů. EpA101 Brucelóza – VyLa – sérologické vyšetření (RBT + RVK) Plemenní býci (býčci) v izolační stáji inseminační stanice – v souladu s přílohou č. 2 k vyhlášce č. 380/2003 Sb. EpA102 Brucelóza – VyLa – sérologické vyšetření (RBT + RVK) Plemenní býci v inseminačních stanicích 1x ročně – v souladu s přílohou č. 2 k vyhlášce č. 380/2003 Sb. EpA103 Brucelóza – VyLa – sérologické vyšetření (RBT + RVK) Plemenní býci v přirozené plemenitbě 1 x ročně. EpA104 Brucelóza – VyLa – sérologické vyšetření (RBT + RVK) Plemenní býčci v odchovně nebo u chovatele před přemístěním do přirozené plemenitby. EpA112 Brucelóza – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA) Při dovozu zvířat (vyjma jatečných) ze třetích zemí se provádí vyšetření samic od stáří 24 měsíců a plemenných býků. Vyšetření musí být provedeno nejpozději do jednoho měsíce po příchodu zvířat na místo určení. Vyšetřují se směsné vzorky 10 sér. EpA113 Brucelóza – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA) Při přemístění zvířat (vyjma jatečných) z členských států, které nemají status země nebo regionu úředně prostého brucelózy skotu se provádí vyšetření samic od stáří 24 měsíců a plemenných býků. Vyšetření musí být provedeno nejpozději do jednoho měsíce po příchodu zvířat na místo určení. Vyšetřují se směsné vzorky 10 sér. EpA121 Brucelóza – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA) Vyšetřuje se 10 % skotu samičího pohlaví staršího 24 měsíců v jednotlivých krajích. Na jednom hospodářství se vyšetřují všechna zvířata samičího pohlaví staršího 24 měsíců, maximálně však 100 kusů. Vzorky se odebírají společně s vyšetřením na leukózu a IBR. Vyšetřují se směsné vzorky 10 sér. KVS SVS podle § 49 odst. 1 písm. b) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, organizují provádění povinných preventivních a diagnostických úkonů k předcházení vzniku a šíření nákaz tím, že určí rozsah vyšetření (dále jen „KVS SVS určí rozsah vyšetření“). EpA130 Brucelóza – VyLa – sérologické vyšetření (RBT + RVK) Všechny zmetalky – (jeden odběr) odběr se provede bezprostředně po zmetání. EpA140 Brucelóza – VyLa (P + BV) Vyšetřování zmetků a plodových obalů při podezření z nákazy nebo nakažení, jestliže matka je neznámá. KVS SVS určí rozsah vyšetření. Zásady provádění tuberkulinace (týká se všech kódů, kdy je prováděna tuberkulinace) Před tuberkulinací musí být ověřeno datum poslední provedené tuberkulinace, z důvodu dodržení stanovené doby minimálně 42 dní mezi jednotlivými vyšetřeními, s ohledem na senzibilizaci organizmu. EpA201 Tuberkulóza – Adg – jednoduchá tuberkulinace (Bovitubal) Při dovozu zvířat (vyjma jatečných) ze třetích zemí se provádí vyšetření zvířat samičího pohlaví a plemenných býků (býčků) od 6 týdnů stáří. Vyšetření musí být provedeno co nejdříve po příchodu zvířat na místo určení, ale s ohledem na případnou předchozí tuberkulinaci. EpA202 Tuberkulóza – Adg – jednoduchá tuberkulinace (Bovitubal) Při přemístění zvířat (vyjma jatečných) z členských států, které nemají status země nebo regionu úředně prostého tuberkulózy skotu se provádí vyšetření zvířat samičího pohlaví a plemenných býků (býčků) od 6 týdnů stáří. Vyšetření musí být provedeno co nejdříve po příchodu zvířat na místo určení, ale s ohledem na případnou předchozí tuberkulinaci. EpA203 Tuberkulóza – Adg – jednoduchá tuberkulinace (Bovitubal) Plemenní býci (býčci) během 28 dnů před přemístěním do izolační stáje inseminační stanice – v souladu s přílohou č. 2 k vyhlášce č. 380/2003 Sb. EpA204 Tuberkulóza – Adg – jednoduchá tuberkulinace (Bovitubal) Plemenní býčci v odchovně nebo u chovatele před přemístěním do přirozené plemenitby. EpA205 Tuberkulóza – Adg – jednoduchá tuberkulinace (Bovitubal) Plemenní býci v inseminačních stanicích 1x ročně – v souladu s přílohou č. 2 k vyhlášce č. 380/2003 Sb. EpA206 Tuberkulóza – Adg – jednoduchá tuberkulinace (Bovitubal) Plemenní býci v přirozené plemenitbě 1x ročně. EpA207 Tuberkulóza – Adg – jednoduchá tuberkulinace (Bovitubal) Vyšetřuje se 10 % skotu samičího pohlaví staršího 24 měsíců v jednotlivých krajích. Na jednom hospodářství se vyšetřují všechna zvířata samičího pohlaví staršího 24 měsíců, maximálně však 100 kusů. EpA301 Infekční rinotracheitida skotu (Ibr) – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA) Plemenní býci (býčci) během 28 dnů před přemístěním do izolační stáje inseminační stanice – v souladu s přílohou č. 2 k vyhlášce č. 380/2003 Sb. EpA302 Infekční rinotracheitida skotu (Ibr)– VyLa – sérologické vyšetření (ELISA) Plemenní býci (býčci) v izolační stáji inseminační stanice – v souladu s přílohou č. 2 k vyhlášce č. 380/2003 Sb. EpA303 Infekční rinotracheitida skotu (Ibr)– VyLa – sérologické vyšetření (ELISA) Plemenní býci v inseminačních stanicích – v souladu s přílohou č. 2 k vyhlášce č. 380/2003 Sb. EpA306 Infekční rinotracheitida skotu (Ibr)– VyLa – sérologické vyšetření (ELISA) Plemenní býčci v odchovně nebo u chovatele před přemístěním do přirozené plemenitby. EpA307 infekční rinotracheitida skotu (ibr) – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA) Při přemístění zvířat (vyjma jatečných) z členských států, které nemají status země nebo regionu úředně prostého nebo dodatečné garance na IBR se provádí vyšetření zvířat od stáří 6 měsíců. Vyšetření musí být provedeno nejpozději do jednoho měsíce od příchodu zvířat na místo určení. EpA310 Infekční rinotracheitida skotu (Ibr)– VyLa – sérologické vyšetření (ELISA) Zmetalky 1x v hospodářstvích (stádech) úředně prostých bez vakcinovaných zvířat. Odběr se provede bezprostředně po zmetání. EpA311 Infekční rinotracheitida skotu (Ibr)– VyLa – sérologické vyšetření (gE ELISA) Zmetalky 1x v hospodářstvích (stádech) úředně prostých s vakcinovanými zvířaty nebo ozdravovaných. Odběr se provede bezprostředně po zmetání. EpA320 Infekční rinotracheitida skotu (Ibr)– VyLa – virologické vyšetření (PCR) Vyšetřování zmetků a plodových obalů při podezření z nákazy nebo nakažení, jestliže matka je neznámá. KVS SVS určí rozsah vyšetření. Hospodářství úředně prostá IBR Status hospodářství s chovem skotu prostého IBR je zachován, pokud je na hospodářství použito alespoň jedno z těchto 3 vyšetřovacích schémat: 1. Infekční rinotracheitida skotu – Sérologické vyšetření krve. Provádí se 1x ročně v hospodářstvích úředně prostých, kde jsou chována vakcinovaná a/nebo nevakcinovaná zvířata starší 24 měsíců. EpA340 Infekční rinotracheitida skotu (Ibr) – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA) Sérologické vyšetření protilátek proti IBR od všech nevakcinovaných kusů skotu starších 24 měsíců, včetně plemenných býků; a/nebo EpA341 Infekční rinotracheitida skotu (Ibr) – VyLa – sérologické vyšetření (gE ELISA) Sérologické vyšetření protilátek proti IBR od všech vakcinovaných kusů skotu starších 24 měsíců, včetně plemenných býků. 2. Infekční rinotracheitida skotu – Sérologické vyšetření krve a mléka. Provádí se 1x ročně v hospodářstvích úředně prostých bez vakcinovaných zvířat. EpA350 Infekční rinotracheitida skotu (Ibr) – VyLa – vyšetření vzorků mléka (ELISA) Vyšetření se provádí ze vzorků mléka od všech v té době dojených zvířat. Vyšetřují se směsné vzorky maximálně od 5 kusů. EpA351 Infekční rinotracheitida skotu (Ibr) – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA) Sérologické vyšetření protilátek proti IBR od všech v době odběru vzorku mléka nedojených, kusů skotu starších 24 měsíců, včetně plemenných býků. Odběr vzorků musí být proveden nejpozději 7 dnů ode dne odběru vzorků mléka. 3. Infekční rinotracheitida skotu – Sérologické vyšetření krve a mléka. Provádí se na hospodářství produkujících mléko, na kterých tvoří alespoň 30 % skotu samice skotu produkující mléko. Provádí se v hospodářstvích úředně prostých bez vakcinovaných zvířat. EpA360 Infekční rinotracheitida skotu (Ibr) – VyLa – vyšetření vzorků mléka (ELISA) Odebírají se dva směsné vzorky mléka. Směsný vzorek je tvořen z nádoje maximálně od 50 ks dojnic. Ve druhém směsném vzorku nesmí být mléko od stejných dojnic. Odebírá se 2x ročně v intervalu tří až šesti měsíců, a EpA361 Infekční rinotracheitida skotu (Ibr) – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA) Sérologické vyšetření protilátek proti IBR od všech v době odběru vzorku mléka nedojených, kusů skotu starších 24 měsíců, včetně plemenných býků. Odběr vzorků se provádí 1x ročně a musí být proveden nejpozději do 7 dnů ode dne odběru vzorku mléka. EpA400 Enzootická leukóza – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA) Plemenní býci (býčci) během 28 dnů před přemístěním do izolační stáje inseminační stanice – v souladu s přílohou č. 2 k vyhlášce č. 380/2003 Sb. Vyšetření se provádí z jednoho vzorku společně s vyšetřením na brucelózu a IBR. EpA401 Enzootická leukóza – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA) Plemení býci v inseminačních stanicích 1x ročně – v souladu s přílohou č. 2 k vyhlášce č. 380/2003 Sb. Vyšetření se provádí z jednoho vzorku společně s vyšetřením na brucelózu a IBR. EpA403 Enzootická leukóza – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA) Plemenní býci v přirozené plemenitbě ve stádě 1x ročně. Vyšetření se provádí z jednoho vzorku společně s vyšetřením na brucelózu a IBR. EpA404 Enzootická leukóza – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA) Plemenní býčci v odchovně nebo u chovatele před přemístěním do přirozené plemenitby. Vyšetření se provádí z jednoho vzorku společně s vyšetřením na brucelózu a IBR. EpA415 Enzootická leukóza – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA) Vyšetřuje se 10 % skotu samičího pohlaví staršího 24 měsíců v jednotlivých krajích. Na jednom hospodářství se vyšetřují všechna zvířata samičího pohlaví staršího 24 měsíců, maximálně však 100 kusů. Vyšetřují se směsné vzorky 10 sér. KVS SVS určí rozsah vyšetření. EpA411 Enzootická leukóza – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA) Při dovozu zvířat (vyjma jatečných) ze třetích zemí se provádí vyšetření samic od stáří 24 měsíců a plemenných býků. Vyšetření musí být provedeno nejpozději do jednoho měsíce po příchodu zvířat na místo určení. Vzorky se odebírají společně s vyšetřením na brucelózu a IBR. EpA412 Enzootická leukóza – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA) Při přemístění zvířat (vyjma jatečných) z členských států, které nemají status země nebo regionu úředně prostého enzootické leukózy skotu se provádí vyšetření samic od stáří 24 měsíců a plemenných býků. Vyšetření musí být provedeno nejpozději do jednoho měsíce po příchodu zvířat na místo určení. Vzorky se odebírají společně s vyšetřením na brucelózu a IBR. EpA510 Bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) – VyLa (RT) Vyšetřují se uhynulá a utracená zvířata starší 24 měsíců, narozená v České republice, Bulharsku a Rumunsku, v souladu s přílohou III nařízení EP a Rady (ES) č. 999/2001, kterým se stanoví pravidla pro prevenci, tlumení a zdolávání některých transmisivních spongiformních encefalopatii, v platném znění. Vyšetřují se uhynulá a utracená zvířata starší 48 měsíců, narozená v členských zemích Evropské unie uvedených v příloze č. 1 (kromě České republiky) rozhodnutí Komise 2009/719/ES o monitoringu BSE, v platném znění. EpA653 Katarální horečka ovcí – Bluetongue – VyLa – sérologické vyšetření – (ELISA) Monitoring v souladu s přílohou I nařízení Komise 1266/2007 (ES) o prováděcích předpisech ke směrnici Rady 2000/75/ES, pokud se týká sledování dozoru a omezení přesunů některých zvířat vnímavých druhů ve vztahu ke katarální horečce ovcí. Rozsah vyšetření stanoví ÚVS SVS. EpA701 Q horečka – VyLa – sérologické vyšetření – (ELISA) Všechny zmetalky – (jeden odběr) odběr se provede bezprostředně po zmetání. EpA800 Hladina hemoglobinu u telat – VyHb – stanovení hemoglobinu V 10 % kontrolovaných hospodářství skotu s chovem telat v jednotlivých krajích se vyšetřuje 5 telat ve stáří od 8 do 20 týdnů stáří. Vyšetřuje se plná nesrážlivá krev. EpA801 Bovinní virová diarrhoea (BVD) – VyLa – virologické vyšetření – (ELISA) Plemenní býci (býčci) u chovatele během 28 dnů před přesunem do izolační stáje ISB – v souladu s přílohou č. 2 k vyhlášce č. 380/2003 Sb. EpA802 Bovinní virová diarrhoea (BVD) – VyLa – virologické vyšetření – (ELISA) Plemenní býci (býčci) v období izolace v inseminační stanici – v souladu s přílohou č. 2 k vyhlášce č. 380/2003 Sb. EpA803 Bovinní virová diarrhoea (BVD) – VyLa – virologické vyšetření – (ELISA) U všech sérologicky pozitivních býků před prvním odesláním inseminačních dávek. Vyšetří se vzorek odebraného (čerstvého) spermatu. EpA811 Bovinní virová diarrhoea (BVD) – VyLa – sérologické vyšetření – (ELISA) Plemenní býci (býčci) u chovatele během 28 dnů před přesunem do izolační stáje ISB – v souladu s přílohou č. 2 k vyhlášce č. 380/2003 Sb. EpA812 Bovinní virová diarrhoea (BVD) – VyLa – sérologické vyšetření – (ELISA) Plemenní býci (býčci) v období izolace v inseminační stanici – v souladu s přílohou č. 2 k vyhlášce č. 380/2003 Sb. EpA813 Bovinní virová diarrhoea (BVD) – VyLa – sérologické vyšetření – (ELISA) Séronegativní býci v inseminační stanici 1x ročně a všichni býci, kteří byli přemístěni do ISB před 6. měsícem stáří. EpA900 Campylobacter foetus ssp.veneralis – VyLa – BV Plemenní býci určení pro přirozenou plemenitbu v období 28 dnů před zařazením (přemístěním) do stáda v němž budou přirozenou plemenitbu zabezpečovat nebo při každém přesunu mezi chovateli. 4. Prasata Odběr krve na jatkách provádí KVS SVS, kde jsou zvířata porážena. Rozsah vyšetření je požadován podle indikace v místě původu prasat (dle registračního čísla hospodářství), společně na nákazy – brucelózu, vezikulární chorobu prasat, Aujeszkyho chorobu a klasický mor prasat. EpB100 Brucelóza – VyLa – komplexní sérologické vyšetření (RBT + RVK) Zmetalky nebo prasnice, které porodily málo životaschopná selata (jeden odběr) odběr se provede bezprostředně po zmetání. (Odběr je společný pro vyšetření na ACH a KMP). EpB110 Brucelóza – VyLa (P + BV) Při podezření z nákazy nebo nakažení vyšetření zmetků, málo životaschopných selat, případně plodových obalů bezprostředně po zmetání, jestliže matka je neznámá. KVS SVS určí rozsah vyšetření. (Odběr je společný pro vyšetření na ACH a KMP) EpB120 Brucelóza – VyLa – sérologické vyšetření (RBT) Vyšetření všech poražených prasnic a kanců; nejedná se o zvířata, která jsou v rámci intrakomunitárního obchodu nebo dovozu ze třetích zemí dovezená přímo na jatky. Rozsah vyšetření je shodný jako u Aujeszkyho choroby prasat – kód EpB 400. EpB130 Brucelóza – VyLa – sérologické vyšetření (RBT + RVK) Plemenní kanci v hospodářství původu před přijetím do izolační stáje – v souladu s přílohou č. 5 k vyhlášce č. 380/2003 Sb. EpB131 Brucelóza – VyLa – sérologické vyšetření (RBT + RVK) Plemenní kanci ve střediscích pro odběr spermatu 1x ročně – v souladu s přílohou č. 5 k vyhlášce č. 380/2003 Sb. EpB132 Brucelóza – VyLa – sérologické vyšetření (RBT + RVK) Plemenní kanci v izolační stáji před přijetím d• střediska pro odběr spermatu nejdříve za 15 dnů po zahájení izolace – v souladu s přílohou č. 5 k vyhlášce č. 380/2003 Sb. EpB201 Vezikulární choroba prasat – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA) Provádí se vyšetření u cca 3 % poražených prasnic a všech kanců z jednotlivých dodávek každého chovatele na jatky. Rozsah vyšetření je ve stejném rozsahu jako u klasického moru prasat – kód EpB320. EpB202 Vezikulární choroba prasat – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA) Depistáž u prasat ve stádech při došetřování ojedinělých sérologických nálezů (singleton reactor). KVS SVS určí rozsah vyšetření. EpB300 Klasický mor prasat – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA) Z okresů s výskytem protilátek u divokých prasat. Vyšetření se provádí u 25 % poražených prasnic a kanců z jednotlivých dodávek každého chovatele na jatky po dobu 6 měsíců od posledního výskytu protilátek u divokých prasat; EpB301 Klasický mor prasat – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA) Při dovozu chovných prasat ze třetích zemí se provádí vyšetření zvířat od stáří 3 měsíců. Vyšetření musí být provedeno nejpozději do jednoho měsíce po příchodu prasat na místo určení. EpB302 Klasický mor prasat – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA) Při přemístění chovných prasat z členských států s výskytem klasického moru prasat u domácích prasat, kdy je umožněno obchodování na základě regionalizace, se provádí vyšetření zvířat od stáří 3 měsíců. Vyšetření musí být provedeno nejpozději do jednoho měsíce po příchodu prasat na místo určení. KVS SVS určí rozsah vyšetření. EpB303 Klasický mor prasat – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA) Plemenní kanci v hospodářství původu před přijetím do střediska pro odběr spermatu – v souladu s přílohou č. 5 k vyhlášce č. 380/2003 Sb. EpB304 Klasický mor prasat – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA) Plemenní kanci ve střediscích pro odběr spermatu 1x ročně – v souladu s přílohou č. 5 k vyhlášce č. 380/2003 Sb. EpB310 Klasický mor prasat – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA) Zmetalky nebo prasnice, které porodily málo životaschopná selata (jeden odběr) odběr se provede bezprostředně po zmetání. (Odběr je společný pro vyšetření na brucelózu a ACH). EpB320 Klasický mor prasat – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA) V případě, že nebyl 6 měsíců zjištěn pozitivní sérologický nález u divokých prasat, provádí se vyšetření u cca 3 % poražených prasnic a všech kanců z jednotlivých dodávek každého chovatele na jatky. Rozsah vyšetření je ve stejném rozsahu jako u vezikulární choroby prasat – kód EpB201. EpB400 Aujeszkyho choroba – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA) Vyšetření všech poražených prasnic a plemenných kanců: nejedná se o zvířata, která jsou buď v rámci intrakomunitárního obchodu nebo dovozu ze třetích zemí dovezená přímo na jatky. Rozsah vyšetření je shodný jako u brucelózy prasat – kódu EpB120. EpB401 Aujeszkyho choroba – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA) Při dovozu chovných prasat ze třetích zemí se provádí vyšetření od stáří 3 měsíců. Vyšetření musí být provedeno nejpozději do jednoho měsíce po příchodu prasat na místo určení. EpB402 Aujeszkyho choroba – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA) Při přemístění chovných prasat z členských států, které nemají dodatečné garance k Aujeszkyho chorobě, se provádí vyšetření zvířat od stáří 3 měsíců. Vyšetření musí být provedeno nejpozději do jednoho měsíce po příchodu prasat na místo určení. KVS SVS určí rozsah vyšetření. EpB403 Aujeszkyho choroba – VyLa- sérologické vyšetření (ELISA) Plemenní kanci v hospodářství původu před přijetím do izolační stáje – v souladu s přílohou č. 5 k vyhlášce č. 380/2003 Sb. EpB404 Aujeszkyho choroba – VyLa- sérologické vyšetření (ELISA) Plemenní kanci ve střediscích pro odběr spermatu 1x ročně – v souladu s přílohou č. 5 k vyhlášce č. 380/2003 Sb. EpB405 Aujeszkyho choroba – VyLa- sérologické vyšetření (ELISA) Plemenní kanci v izolační stáji před přijetím d• střediska pro odběr spermatu nejdříve za 15 dnů od zahájení izolace – v souladu s přílohou č. 5 k vyhlášce č. 380/2003 Sb. EpB410 Aujeszkyho choroba – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA) Zmetalky nebo prasnice, které porodily málo životaschopná selata (jeden odběr) odběr se provede bezprostředně po zmetání. (Odběr je společný pro vyšetření na brucelózu a KMP). EpB420 Aujeszkyho choroba – VyLa (PCR) Při podezření z nákazy nebo nakažení vyšetření zmetků, málo životaschopných selat, případně plodových obalů bezprostředně po zmetání, jestliže matka je neznámá. KVS SVS určí rozsah vyšetření. 5. Ovce EpC100 Brucelóza ovcí a koz (B. melitensis) – VyLa – sérologické vyšetření (RBT + RVK) Plemenní licentovaní berani 1 x ročně. Seznam plemenných licentovaných beranů poskytne SCHOK a Dorper Asociace cz. EpC111 Brucelóza ovcí a koz (B. melitensis) – VyLa – sérologické vyšetření (RBT) V hospodářstvích (stádech) s tržní produkcí mléka nebo v nichž se provádí kontrola užitkovosti, se vyšetření provádí 1x ročně. Do reprezentativního počtu zvířat se zařazuje 25 % samičích zvířat (všech plemen) starších 12 měsíců nebo jsou v laktaci, a to nejméně 50 samičích zvířat (je-li v hospodářství méně než 50 zvířat, musí být vyšetřena všechna starší 12 měsíců, nebo která jsou v laktaci) a všichni nekastrovaní samci starší 6 měsíců. EpC120 Brucelóza ovcí a koz (B. melitensis) – VyLa – sérologické vyšetření (RBT + RVK) Všechny zmetalky – (jeden odběr) odběr se provede bezprostředně po zmetání. EpC130 Brucelóza ovcí a koz (B. melitensis) – VyLa (P + BV) Při podezření nakažení se vyšetřují zmetci, případně plodové obaly, jestliže matka je neznámá. KVS SVS určí rozsah vyšetření. EpC310 Genotypizace – stanovení genotypu prionového proteinu – VyLa (Real Time PCR, analýza meltingové křivky) Zvířata v rámci šlechtitelského programu podle jednotlivých plemen vybraných SCHOK a Dorper Asociace cz. ÚVS SVS určí rozsah vyšetření. EpC311 Genotypizace – stanovení genotypu prionového proteinu – VyLa (Real Time PCR, analýza meltingové křivky) Vzorek 100 ks poražených, uhynulých, utracených a živých ovcí v souladu s přílohou III. nařízení Rady a EP (ES) č. 999/2001. ÚVS SVS určí rozsah vyšetření. EpC312 Genotypizace – stanovení genotypu prionového proteinu – VyLa (Real Time PCR, analýza meltingové křivky) Vzorek se bere od 3 % základního stáda v průběhu roku u poražených, uhynulých, utracených nebo živých ovcí a beranů v chovech s uznaným statusem odolnosti vůči TSE. EpC313 Genotypizace – Parenita – VyLa (Fragmentační analýza DNA) Vzorek se odebírá od plemenných zvířat chovatele (beránci) vybraných SCHOK a Dorper Asociace cz nebo od zvířat z hospodářství chovatele, který požádal KVS SVS o uznání statusu chovu odolnosti vůči TSE – úroveň II – (odebírá se 3 % základního stáda). Hospodářství musí být prosté Maedi-Visna na základě negativního sérologického vyšetření z roku 2014. V případě, že se jedná o nové hospodářství v kontrole užitkovosti, bude do parentity zařazeno až po negativním sérologickém vyšetření na Maedi – Visna. Uvedené kritérium se netýká hospodářství v kontrole užitkovosti s chovem plemene Šumavská ovce. Pozitivní hospodářství na Maedi – Visna může být do parentity zařazeno až po ozdravení a na základě rozhodnutí příslušné KVS SVS. ÚVS SVS určí rozsah vyšetření. EpC320 TSE – Klusavka – VyLa (P + RT + HI + BV) Uhynulá nebo utracená zvířata vykazující změnu chování nebo příznaky postižení nervového systému, neléčená nebo jejichž léčení není účinné v souladu s přílohou III. nařízení Rady a EP (ES) č. 999/2001. EpC322 TSE – Klusavka – VyLa (RT ) Uhynulá nebo utracená zvířata nevykazující změnu chování nebo příznaky postižení nervového systému, v souladu s přílohou III. nařízení Rady a EP (ES) č. 999/2001. EpC400 Maedi-Visna – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA) Hospodářství musí být prosté na základě negativního vyšetření z roku 2014 anebo se jedná o nové hospodářství zařazené do kontroly užitkovosti, respektive již ozdravené hospodářství. Pozitivní hospodářství z předešlých let může být do monitoringu zařazeno až po ozdravení a na základě rozhodnutí příslušné KVS SVS. Seznam hospodářství v kontrole užitkovosti poskytne SCHOK a Dorper Asociace cz. V hospodářstvích (stádech) v nichž se provádí kontrola užitkovosti, se vyšetření provádí 1x ročně. Do reprezentativního počtu zvířat se zařazuje 25 % samičích zvířat (všech plemen) starších 12 měsíců nebo jsou v laktaci, a to nejméně 50 samičích zvířat (je-li v hospodářství méně než 50 zvířat, musí být vyšetřena všechna starší 12 měsíců, nebo která jsou v laktaci) a všichni nekastrovaní samci starší 6 měsíců. EpC653 Katarální horečka ovcí – Bluetongue – VyLa – sérologické vyšetření –(ELISA) Monitoring v souladu s přílohou I nařízení Komise 1266/2007 (ES) o prováděcích předpisech ke směrnici Rady 2000/75/ES, co se týče tlumení, sledování, dozoru a omezení přesunů některých zvířat vnímavých druhů ve vztahu ke katarální horečce ovcí. Rozsah vyšetření stanoví ÚVS SVS. EpC701 Q horečka – VyLa – sérologické vyšetření – (ELISA) Všechny zmetalky – (jeden odběr) odběr se provede bezprostředně po zmetání. 6. Kozy EpD100 Tuberkulóza – Adg – jednoduchá tuberkulinace (Bovitubal) V hospodářstvích (stádech) s tržní produkcí mléka se vyšetřuje jedenkrát ročně 25% samičích zvířat (všech plemen) starších 12 měsíců, a to nejméně 50 samičích zvířat (je-li v hospodářství méně než 50 zvířat, musí být vyšetřena všechna). EpD200 Brucelóza ovcí a koz (B.melitensis) – VyLa – KS (RBT + RVK) Všechny zmetalky – (jeden odběr) odběr se provede bezprostředně po zmetání. EpD210 Brucelóza ovcí a koz (B.melitensis) – VyLa – KS (RBT + RVK) Plemenní licentovaní kozli 1 x ročně. Seznam plemenných licentovaných kozlů poskytne SCHOK. EpD221 Brucelóza ovcí a koz (B. melitensis) – VyLa – sérologické vyšetření (RBT) V hospodářstvích (stádech) s tržní produkcí mléka nebo v nichž se provádí kontrola užitkovosti, se vyšetření provádí 1x ročně. Do reprezentativního počtu zvířat se zařazuje 25 % samičích zvířat (všech plemen) starších 12 měsíců nebo jsou v laktaci, a to nejméně 50 samičích zvířat (je-li v hospodářství méně než 50 zvířat, musí být vyšetřena všechna starší 12 měsíců nebo která jsou v laktaci) a všichni nekastrovaní samci starší 6 měsíců. EpD230 Brucelóza ovcí a koz (B.melitensis) – VyLa (P + BV) Při podezření nakažení se vyšetřují zmetci, případně plodové obaly, jestliže matka je neznámá. KVS určí rozsah vyšetření. EpD310 TSE – Klusavka – VyLa (P + RT + HI + BV) Uhynulá nebo utracená zvířata vykazující změnu chování nebo příznaky postižení nervového systému, neléčená nebo jejichž léčení není účinné v souladu s přílohou III. Nařízení Rady a EP (ES) č. 999/2001. EpD312 TSE – Klusavka – VyLa (RT ) Uhynulá nebo utracená zvířata nevykazující změnu chování nebo příznaky postižení nervového systému, v souladu s přílohou III. nařízení Rady a EP (ES) č. 999/2001.
EpD400 Artritida a encefalitida koz – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA) Hospodářství musí být prosté na základě negativního vyšetření z roku 2014 anebo se jedná o nové hospodářství zařazené do kontroly užitkovosti, respektive již ozdravené hospodářství. Pozitivní hospodářství z roku 2014 může být do monitoringu zařazeno až po ozdravení a na základě rozhodnutí příslušné KVS SVS. Seznam hospodářství v kontrole užitkovosti poskytne SCHOK. V hospodářstvích (stádech) v nichž se provádí kontrola užitkovosti, se vyšetření provádí 1x ročně. Do reprezentativního počtu zvířat se zařazuje 25 % samičích zvířat (všech plemen) starších 12 měsíců nebo jsou v laktaci, a to nejméně 50 samičích zvířat (je-li v hospodářství méně než 50 zvířat, musí být vyšetřena všechna starší 12 měsíců, nebo která jsou v laktaci) a všichni nekastrovaní samci starší 6 měsíců. EpD701 Q horečka – VyLa – sérologické vyšetření – (ELISA) Všechny zmetalky – (jeden odběr) odběr se provede bezprostředně po zmetání. 7. Koňovití EpE100 Infekční anemie koní – VyLa – sérologické vyšetření (IDT) Hřebci před odběrem spermatu – dle přílohy č. 9 k vyhlášce č. 380/2003 Sb. EpE200 Nakažlivá metritida koní – VyLa – (BV) Plemenní hřebci před odběrem spermatu 2x v intervalu 7 dnů dle přílohy č. 9 kapitola B bod č. 6, vyhlášky č. 380/2003 Sb. EpE201 Nakažlivá metritida koní – VyLa – (BV) Klisny 2x v intervalu 14 dnů poprvé zařazené do plemenitby nebo klisny jalové z předchozí sezóny a klisny po roční reprodukční pauze. Vyšetření se provádí ze vzorku stěru a výtěru odebraných z predilekčních míst sliznice dle přílohy č. 9 k vyhlášce č. 380/2003 Sb. EpE202 Nakažlivá metritida koní – VyLa – (BV) Klisny zapuštěné dodatečně zjištěnými pozitivními hřebci 2x v intervalu 14 dnů. Vyšetření se provádí ze vzorku stěru a výtěru odebraných z predilekčních míst sliznice dle přílohy č. 9 k vyhlášce č. 380/2003 Sb. EpE210 Nakažlivá metritida koní – VyLa (BV) Klisny po zmetání 2x v intervalu 14 dnů. První odběr se provede bezprostředně po zmetání. Vyšetření se provádí ze vzorku stěru a výtěru odebraných z predilekčních míst sliznice dle přílohy č. 9 k vyhlášce č. 380/2003 Sb. EpE220 Nakažlivá metritida koní – VyLa (P +BV) Při podezření z nákazy nebo nakažení se vyšetřují zmetci, případně plodové obaly, jestliže matka je neznámá. Rozsah vyšetření určí KVS SVS. EpE300 Hřebčí nákaza – VyLa – sérologické vyšetření (RVK) Plemenní hřebci působící ve střediscích pro odběr spermatu a odběrových místech před zahájením odběrové sezóny. EpE500 Západonilská horečka – VyLa – sérologické a virologické vyšetření Koně vykazující změnu chování nebo příznaky postižení nervového systému. Rozsah vyšetření určí KVS SVS. EpE510 Západonilská horečka – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA) Sérologické vyšetření koní na přítomnost protilátek proti viru západonilské horečky. ÚVS SVS stanoví rozsah vyšetření. EpE600 Infekční arteritida koní – VyLa – sérologické vyšetření (VNT) Hřebci před odběrem spermatu – dle přílohy č. 9 k vyhlášce č. 380/2003 Sb. 8. Drůbež hrabavá EpF270 Salmonela v prostředí – Vyšetření směsných vzorků trusu nebo stíracích manžet VyLa (BV) Vyšetření vzorků trusu na hospodářstvích s více než 50 nosnicemi pro produkci konzumních vajec, ze kterých nejsou vejce uvolňována na trh, ale jsou prodávána přímo konečnému spotřebiteli v tržnici nebo na tržišti anebo jsou dodávána do místní maloobchodní prodejny. Vzorek odebírá proškolená osoba. Odebírá se směsný vzorek trusu (2 x 150 g trusu nebo 2 páry stíracích manžet) 2 – 3 týdny po přesunu hejna na hospodářství, na kterém bude hejno nosnic v produkčním období. Vyšetření se provádí i u nosnic z hejn, která byla v předešlém snáškovém období sledována programem pro tlumení salmonel. Vyšetření vzorku se nevykazuje v rámci národního programu na hospodářství a hejna. 9. Masožravci volně žijící EpG102 Vzteklina – kontrola nákazové situace VyLa (P + IF) 4 lišky nebo psíci mývalovití na 100 km² ve všech okresech, na celém území ČR. Vyšetřují se přednostně zvířata uhynulá, utracená, případně ulovená s indikací k tomuto vyšetření. EpG122 Vzteklina – zástřelné, nálezné 4 lišky nebo psíci mývalovití na 100 km² ve všech okresech, na celém území ČR. Zástřelné, nálezné se vyplácí za dodanou lišku nebo psíka mývalovitého, která byla dodána k vyšetření na vzteklinu do SVÚ. EpG300 Trichinelóza – kontrola nákazové situace VyLa (PV) Vyšetření svaloviny ulovených, uhynulých, případně utracených lišek nebo psíků mývalovitých, které byly zaslány na vyšetření na vzteklinu pod kódem EpG102, trávicí metodou. 10. Zajíci EpH102 Brucelóza – VyLa (P + PA + BV) Na celém území se vyšetřují uhynulí zajíci, případně ulovení zajíci zaslaní na vyšetření na základě vyslovení podezření z nákazy. KVS SVS určí rozsah vyšetření. EpH202 Tularemie – VyLa (P + PA + BV) Na celém území se vyšetřují uhynulí zajíci, případně ulovení zajíci zaslaní na vyšetření na základě vyslovení podezření z nákazy. KVS SVS určí rozsah vyšetření. EpH203 Tularemie – VyLa (PA) Na celém území se vyšetřují 3 ulovení zajíci na 100 km2. KVS SVS určí rozsah vyšetření. EpH300 Tularemie + Brucelóza – zajíci – nálezné U všech nalezených uhynulých zajíců na celém území České republiky bez ohledu na nákazovou situaci. 11. Prasata divoká EpI120 Klasický mor prasat – VyLa – sérologické a virologické vyšetření (ELISA) V okresech s výskytem protilátek proti klasickému moru prasat v populaci divokých prasat se vyšetřuje virologicky a sérologicky 50 % odlovených prasat divokých v období 6 měsíců po posledním nálezu. EpI130 Klasický mor prasat – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA) V okresech s výskytem protilátek proti klasickému moru prasat v populaci divokých prasat se vyšetřuje sérologicky 25 % odlovených prasat divokých v období 7 – 12 měsíců po posledním nálezu. EpI131 Klasický mor prasat – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA) Na celém území České republiky se sérologicky vyšetřuje 5 % odlovených prasat divokých a to do doby prvního pozitivního sérologického vyšetření. EpI150 Klasický mor prasat – VyLa – (ELISA) – sérologické a virologické vyšetření Na celém území republiky se sérologicky a virologicky vyšetřují všechna nalezená uhynulá divoká prasata. EpI160 Klasický mor prasat – prasata divoká – nálezné U všech nalezených divokých prasat na celém území České republiky bez ohledu na nákazovou situaci. EpI400 Africký mor prasat – VyLa – (ELISA, PCR) – sérologické a virologické vyšetření Na celém území republiky se vyšetřují všechna nalezená uhynulá divoká prasata. EpI200 Trichinelóza divokých prasat – VyLa – PV Vyšetření ulovených divokých prasat určených pro osobní spotřebu uživatelem honitby nebo oprávněným účastníkem lovu, a to ve své domácnosti podle § 27b odst. 7 zákona č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „veterinární zákon“), nebo určených k prodeji přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti podle § 27b odst. 1 písm. a) veterinární zákona, nebo určených k dodání do maloobchodní prodejny, která zásobuje přímo konečného spotřebitele a je na území kraje, v němž byla zvěř ulovena podle § 27b odst. 1 písm. b) veterinární zákona, nebo určených k dodání do maloobchodního zařízení, které bylo KVS SVS registrováno jako zařízení určené pro zacházení se zvěřinou a které je na území kraje, v němž byla zvěř ulovena, nebo krajů sousedních podle § 27b odst. 1 písm. c) veterinárního zákona. Hradí se pouze laboratorní vyšetření provedené ve státním veterinárním ústavu trávicí metodou na základě řádně vyplněné objednávky laboratorního vyšetření. 12. Včely EpM120 Mor včelího plodu – VyLa (BV) – monitoring Vyšetření směsných vzorků měli v rizikových oblastech (po 5 letech od zrušení ohniska nebo ohnisek ve vymezeném ochranném pásmu). Vyšetřování se provádí mimo současná ochranná pásma, v oblasti, která byla před pěti lety ohniskem nebo ochranným pásmem – to znamená zrušená v roce 2010 a pokud se v následujících letech nevyšetřovalo. Vyšetřuje se směsný vzorek měli ze stanoviště včelstev (maximálně 25 včelstev). EpM130 Mor včelího plodu – VyLa (BV) Bakteriologické vyšetření směsných vzorků měli (1 vzorek maximálně od 25 včelstev) 1x ročně na stanovišti, v případě, že se jedná o chovy včelích matek evidované v seznamu chovů vedeném uznaným chovatelským sdružením dle zákona č. 154/2000 Sb. EpM300 Varroáza – VyLa (PV) Směsné vzorky veškeré zimní měli od všech včelstev na stanovišti, po nařízeném podzimním preventivním ošetření. Vzorky se odebírají nejdříve 30 dní po posledním vložení ometených a čistých podložek na dna úlů, po provedeném podzimním preventivním ošetření (ExM340) a musí být odevzdány k vyšetření do 15. 2. 2015. Všichni chovatelé včel jsou povinni do 30. 9. 2015 vložit na dna úlů vyjímatelné a čistitelné podložky tak, aby zabraly celou plochu dna úlu. 13. Ryby EpU210 Virová hemoragická septikémie a Infekční nekróza krvetvorné tkáně – VyLa – virologické vyšetření (KV) Dvakrát ročně se na všech hospodářstvích s chovem vnímavých druhů ryb odebírá ryba ve věku kategorie plůdek až do stáří 18 měsíců v období vzdálených od sebe minimálně tři měsíce s tím, že musí být při odběru teplota vody méně nebo rovna 14°C. Jsou-li v hospodářství vytírány generační ryby, je nutné v jednom z termínů nahradit odběr ryb odběrem ovariálních tekutin. Vyšetření se provádí u vnímavých ryb a sivena amerického vždy z jednoho vzorku. V hospodářstvích, která produkují pouze násady do volných vod, se provádí na tyto nákazy virologické vyšetření ovariální tekutiny odebrané při výtěru jednotlivých druhů generačních ryb. EpU400 Koiherpesviróza (KHV) – VyLa – virologické vyšetření (P + PCR) Vyšetření se provádí na celém území ČR. Na vybraných hospodářstvích se odebere 30 ryb. Monitoring je prováděn u kaprů obecných (K1, K2). Vyšetření se provádí 1x ročně. Odběr vzorků probíhá v období od června do září. 14. Lovná zvěř spárkatá EpJ200 Lovná zvěř spárkatá – Parazitologické vyšetření VyLa (PV) Uživatel honitby případně jiná jím pověřená osoba, zajistí odběr vzorku. Vzorky jsou odebírány pouze od ulovené nebo uhynulé spárkaté zvěře (vyjma prasat divokých), kdy se odebere vzorek trusu z konečníku (30 – 50g). V honitbě budou odebrány vzorky tak, aby jeden vzorek byl odebrán z jednoho katastrálního území. Pokud je jedno katastrální území součástí dvou, případně více sousedících honiteb, vzorek bude odebrán každým uživatelem honitby. II. Povinné úkony hrazené chovatelem zvířat A. Vakcinace proti nákazám 15. Drůbež ExF201 Salmonela – Va Vakcinace inaktivovanou vakcínou v hospodářstvích s chovem nosnic s produkcí konzumních vajec v souladu s Národním programem pro tlumení výskytu salmonel v chovech nosnic produkujících konzumní vejce. Nosnice před dalším snáškovým obdobím. ExF110 Newcastleská choroba – Va Vakcinace v reprodukčních chovech kura domácího (Gallus gallus). ExF111 Newcastleská choroba – Va Vakcinace v chovech nosnic pro produkci konzumních vajec s více než 500 kusy nosnic na hospodářství. B. Kontrola zdraví 16. Skot ExA340 Infekční rinotracheitida skotu (Ibr) – VyLa – sérologické vyšetření (gE ELISA) Došetření se provede v případech pozitivních výsledků vyšetření provedených pod kódem EpA340 a to neprodleně. Vyšetření slouží k vyloučení pozitivních výsledků u vakcinovaných zvířat, která byla omylem vyšetřena ELISA testem na průkaz protilátek proti IBR. Má-li být chovateli ponechán status, musí mít vyšetření negativní výsledek. ExA900 Campylobacter fetus ssp. veneralis– VyLa – BV Vyšetření se provádí z výplašku po dokonalém promnutí předkožkového vaku. Odběr a doručení vzorku domluvit předem s laboratoří tak, aby vyšetření mohlo být zahájeno v den odběru vzorku. a) Plemenní býci v období izolace (před přesunem do provozní ISB) – v souladu s přílohou č. 2 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.; následovně: 1. zvířata mladší 6 měsíců nebo chovaná od věku 6 měsíců ve skupině zvířat stejného pohlaví (bez samic), jedenkrát – vyšetření vzorku výplašku předkožkového vaku; 2. zvířata ve věku 6 měsíců nebo starší, která mohla být ve styku se samicemi, vyšetření vzorku předkožkového vaku třikrát v týdenních intervalech; b) Plemenní býci v inseminačních stanicích 1x ročně – v souladu s přílohou č. 2 k vyhlášce č. 380/2003 Sb. ExA910 Trichomonas foetus – VyLa – BV Vyšetření se provádí z výplašku po dokonalém promnutí předkožkového vaku. Odběr a doručení vzorku domluvit předem s laboratoří tak, aby vyšetření mohlo být zahájeno v den odběru vzorku. a) Plemenní býci v období izolace (před přesunem do provozní ISB) – v souladu s přílohou č. 2 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.; následovně: 1. zvířata mladší 6 měsíců nebo držená od věku 6 měsíců ve skupině zvířat stejného pohlaví (bez samic), jedenkrát – vyšetření vzorku výplašku předkožkového vaku; 2. zvířata ve věku 6 měsíců nebo starší, která mohla být ve styku se samicemi, vyšetření vzorku předkožkového vaku třikrát v týdenních intervalech; b) Plemenní býci v inseminačních stanicích 1x ročně – v souladu s přílohou č. 2 k vyhlášce č. 380/2003 Sb; c) Při každém přesunu plemenných býků v přirozené plemenitbě mezi chovateli. 17. Koňovití ExE110 Infekční anemie koní – VyLa – sérologické vyšetření (IDT) Všichni koně od 24 měsíců stáří, kteří jsou přemísťováni d• hospodářství mimo území kraje. Vyšetření při přemístění nesmí být starší než 24 měsíců. ExE210 Nakažlivá metritida koní – VyLa (BV) a) Klisny původně při laboratorním vyšetření negativní, zapuštěné negativním hřebcem, které měly fyziologický průběh gravidity, neměly poporodní komplikace svědčící pro tuto nákazu, musí být klinicky vyšetřeny a v případě negativního výsledku tohoto vyšetření mohou být bez předchozího laboratorního vyšetření zapuštěny, v ostatních případech (změny při klinickém vyšetření) 1x před prvním zapuštěním v sezóně; b) Plemenní hřebci v přirozené plemenitbě před zahájením připouštěcí sezóny; c) Plemenní hřebci v připouštěcí sezóně při změně chovatele (hospodářství). 18. Včely ExM110 Mor včelího plodu – VyLa (BV) Bakteriologické vyšetření směsných vzorků měli (1 vzorek maximálně od 25 včelstev) minimálně 1x ročně na stanovišti a) před přemístěním včel nebo včelstev mimo území obce b) na zimním stanovišti kočovných včelstev ExM310 Varroáza – O (předjarní preventivní ošetření) Na základě vyhodnocení extenzity varroázy v jednotlivých okresech podle procenta stanovišť bez nálezu roztoče (nulová extenzita) se provede preventivní ošetření u všech včelstev na všech stanovištích, pokud byla zjištěna nulová extenzita u méně než 25 % stanovišť na území okresu. Pokud byla zjištěna nulová extenzita u více než 25 % stanovišť na území okresu, provede se ošetření pouze na stanovištích, kde byl zjištěn nález více než tři samičky Varroa destructor v průměru na jedno včelstvo ze směsných vzorků zimní měli, odebraných do 15. 2. 2015. Ošetření se provede schváleným VLP v souladu s příbalovou informací nebo VLP schváleným pro klinické testování v souladu s podmínkami jeho použití pro klinické testování. Toto ošetření musí být provedeno do 15. 4. 2015. Vyhodnocení extenzity varroázy provede ÚVS SVS. ExM320 Varroáza – O (letní preventivní ošetření) Na základě vyhodnocení extenzity varroázy v jednotlivých okresech podle procenta stanovišť s nálezem více než tři samičky Varroa destructor v průměru na jedno včelstvo ze směsných vzorků zimní měli (vysoká extenzita), odebraných do 15. 2. 2015, se provede ošetření u všech včelstev na všech stanovištích, pokud byla zjištěna vysoká extenzita u více než 25 % stanovišť na území okresu. Ošetření se provede schváleným VLP v souladu s příbalovou informací nebo VLP schváleným pro klinické testování v souladu s podmínkami jeho použití pro klinické testování. Toto ošetření musí být provedeno nejpozději do deseti dnů po posledním odběru medu. Vyhodnocení extenzity varroázy provede ÚVS SVS. ExM330 Varroáza – O (letní preventivní ošetření – kočující včelstva) Preventivní ošetření všech včelstev, která kočují, se provede po 1. 6. 2015, nejpozději do 14 dnů po každém návratu na stanoviště, evidované v Ústřední evidenci zvířat jedním z VLP v souladu s příbalovou informací nebo VLP schváleným pro klinické testování v souladu s podmínkami jeho použití pro klinické testování. ExM340 Varroáza – O (podzimní preventivní ošetření) Preventivní ošetření všech včelstev na všech stanovištích, evidovaných v Ústřední evidenci zvířat a) přípravkem Varidol 125 mg/ml – roztok k léčebnému ošetření včel 3x v období od 10. října 2014 do 31. prosince 2014 v intervalu 14 – 21 dnů a z hlediska aplikace v souladu s příbalovou informací k jeho použití nebo b) jiným VLP pro ošetření včel v souladu s příbalovou informací k jeho použití nebo c) jiným přípravkem, určeným pro ošetření včel, v souladu s podmínkami jeho použití pro klinické testování EpM400 Nosema – VyLa (PV) Parazitologické vyšetřeni; vyšetřuje se vzorek 30 včel z každého včelstva na stanovišti, v případě, že se jedná o registrované chovy matek. 19. Zvířata vnímavá na vzteklinu ExL200 Vzteklina – VyPr – klinické vyšetření zvířat, která poranila člověka a) Bezprostředně po poranění; b) 5. den po poranění. 20. Farmově chovaná zvěř Prase divoké – v průběhu 30 dnů před přemístěním na jiné hospodářství. Vyšetření se provádí z jednoho vzorku krve. ExKI20 Brucelóza – VyLa (RBT) Provádí se u zvířat od 3 měsíců stáří. U zvířat mladších se garantuje zdravotní stav stáda. ExKI30 Aujeszkyho choroba – VyLa (ELISA + VNT) Provádí se u zvířat od 3 měsíců stáří. U zvířat mladších se garantuje zdravotní stav stáda. ExKI40 Klasický mor prasat – VyLa (ELISA) Provádí se u zvířat od 3 měsíců stáří. U zvířat mladších se garantuje zdravotní stav stáda. Jelenovití – v průběhu 30 dnů před přemístěním na jiné hospodářství. ExKX20 Brucelóza – VyLa (RBT) Provádí se u zvířat od 3 měsíců stáří. U zvířat mladších se garantuje zdravotní stav stáda. Mufloni – v průběhu 30 dnů před přemístěním na jiné hospodářství. ExKW 20 Brucelóza – VyLa (RBT) Provádí se u zvířat od 6 měsíců stáří. U zvířat mladších se garantuje zdravotní stav stáda. 21. Zoozvířata – ve schválených zoologických zahradách, cirkusová zvířata – v registrovaných cirkusech a zvířata v záchranných centrech ExN100 Patologicko-anatomické vyšetření uhynulých zvířat (P) Patologickoanatomické vyšetření (pitva) uhynulých zvířat a v indikovaných případech odběr vzorků na laboratorní vyšetření podle zatřídění uhynulých nebo usmrcených jedinců do příslušných řádů zoologické systematiky. III. Národní programy pro tlumení výskytu salmonel v chovech drůbeže Reprodukční chovy kura domácího (Gallus gallus) EpFr01 Stěry z přepravek VyLa (BV) – Vzorek odebraný chovatelem Odebírá se ze zásilky jednodenních kuřat – 10 stěrů ze stěn přepravek. EpFr02 Kadávery kuřat (jednodenní kuřata po přepravě) VyLa (P + BV) – Vzorek odebraný chovatelem Všechna kuřata uhynulá při transportu, max. 60 kusů. EpFr03 Vyšetření směsných vzorků trusu nebo stíracích manžet VyLa (BV) – Vzorek odebraný chovatelem 2 směsné vzorky trusu nebo 5 párů stíracích manžet odebrané 2 týdny před zahájením snášky; EpFr04 Vyšetření směsných vzorků trusu nebo stíracích manžet VyLa (BV) – Vzorek odebraný chovatelem 2 směsné vzorky trusu nebo 5 párů stíracích manžet, které se odebírají každé 2 týdny během snášky nebo každé 3 týdny během snášky v případě, že maximální procento reprodukčních hejn v produkčním období pozitivních na S. Enteritidis, S. Typhimurium (včetně monofazické S. Typhimurium s antigenním vzorcem 1,4,[5],12:i:-) S. Infantis, S. Virchow a S. Hadar bylo v předchozích dvou kalendářních letech v ČR nejvýše 1%. Vyhodnocení prevalence za předchozí období provádí ÚVS SVS, která zveřejní do 15. 1. na internetových stránkách SVS frekvenci odběrů v konkrétním roce. EpFr05 Vyšetření směsných vzorků trusu nebo stíracích manžet VyLa (BV) – Úřední vzorek 2 směsné vzorky trusu nebo 5 párů stíracích manžet odebrané ve věku 4 týdnů. EpFr06 Vyšetření směsných vzorků trusu nebo stíracích manžet VyLa (BV) – Úřední vzorek 2 směsné vzorky trusu nebo 5 párů stíracích manžet odebrané 4 týdny po začátku snášky. Nahrazuje odběr vzorků prováděný chovatelem pod kódem EpFr04. EpFr07 Vyšetření směsných vzorků trusu nebo stíracích manžet VyLa (BV) – Úřední vzorek 2 směsné vzorky trusu nebo 5 párů stíracích manžet odebrané ve 20. týdnu snášky. Nahrazuje odběr vzorků prováděný chovatelem pod kódem EpFr04. EpFr08 Vyšetření směsných vzorků trusu nebo stíracích manžet VyLa (BV) – Úřední vzorek 2 směsné vzorky trusu nebo 5 párů stíracích manžet odebrané 4 týdny před předpokládaným koncem snášky. Nahrazuje odběr vzorků prováděný chovatelem pod kódem EpFr04. EpFr09 Vyšetření konfirmačních vzorků VyLa (BV) Úřední vzorek Konfirmační vyšetření k vyloučení falešně pozitivního výsledku vyšetření vzorku odebraného chovatelem při výskytu S. Enteritidis, S. Typhimurium, S. Infantis. Odebírají se 2 směsné vzorky trusu nebo 5 párů stíracích manžet. Směsné vzorky trusu se vyšetřují jako dva samostatné vzorky. 5 párů stíracích manžet, které se pro účely vyšetření sloučí tak, aby vznikly dva samostatně vyšetřované vzorky. Vzorky ke konfirmačnímu vyšetření se zasílají pouze do SVÚ Praha – NRL. EpFr11 Vyšetření trusu nebo stíracích manžet VyLa (BV) Úřední vzorek 2 směsné vzorky trusu nebo 5 párů stíracích manžet odebrané od ostatních hejn na základě zjištění výskytu S. Enteritidis, S. Typhimurium, S. Infantis, S. Virchow, S. Hadar v některém hejnu nosnic na stejném hospodářství. EpFr12 Vyšetření trusu nebo stíracích manžet VyLa (BV) Úřední vzorek 2 směsné vzorky trusu nebo 5 párů stíracích manžet odebrané na základě rozhodnutí KVS SVS. EpFr14 Vyšetření vzorků krmiva VyLa (BV) Úřední vzorek Vzorek krmiva odebraný na základě rozhodnutí KVS SVS. EpFr16 Vyšetření vzorků vody VyLa (BV) Úřední vzorek Vzorek vody, odebraný na základě rozhodnutí KVS SVS. EpFr18 Vyšetření stěrů ke kontrole účinnosti dezinfekce VyLa (BV) Úřední vzorek Kontrola účinnosti dezinfekce po vyskladnění pozitivního hejna. EpFr25 Vyšetření na inhibiční látky Úřední vzorek 5 ks ptáků k vyšetření na přítomnost inhibičních látek, odebírá se na základě rozhodnutí KVS SVS při odběru vzorků ke konfirmačnímu vyšetření. Chovy nosnic k produkci konzumních vajec EpFn30 Stěry z přepravek VyLa (BV) Vzorek odebraný chovatelem Odebírá se ze zásilky jednodenních kuřat – 10 stěrů ze stěn přepravek. EpFn40 Kadávery kuřat (jednodenní kuřata po přepravě) VyLa (P + BV) Vzorek odebraný chovatelem Vzorek ze zásilky jednodenních kuřat – odebírají se všechna kuřata uhynulá při transportu, max. 60 kusů. EpFn70 Vyšetření směsných vzorků trusu nebo stíracích manžet VyLa (BV) – Vzorek odebraný chovatelem Směsný vzorek trusu nebo stíracích manžet odebraný v hejnu 2 týdny před zahájením snášky. V chovech určených pro produkci konzumních vajec. EpFn01 Vyšetření směsných vzorků trusu nebo stíracích manžet VyLa (BV) – Vzorek odebraný chovatelem První směsný vzorek trusu nebo stíracích manžet odebraný ve věku 24 týdnů +/- 2 týdny. EpFn02 Vyšetření směsných vzorků trusu nebo stíracích manžet VyLa (BV) – Vzorek odebraný chovatelem Směsný vzorek trusu nebo stíracích manžet odebraný 1x za patnáct týdnů. EpFn74 Vyšetření směsných vzorků trusu nebo stíracích manžet VyLa (BV) – Vzorek odebraný chovatelem. Směsný vzorek trusu nebo stíracích manžet odebraný jako poslední odběr před vyskladněním doplňující patnáctitýdenní cyklus kódu EpFn02. EpFn03 Vyšetření trusu nebo stíracích manžet VyLa (BV) – Úřední vzorek Odebírají se 3 směsné vzorky trusu nebo 3 páry stíracích manžet, jako poslední odběr před vyskladněním doplňující patnáctitýdenní cyklus kódu EpFn02. Jednotlivé vzorky se vyšetřují samostatně. EpFn04 Vyšetření trusu nebo stíracích manžet VyLa (BV) Úřední vzorek 3 směsné vzorky trusu nebo 3 páry stíracích manžet odebrané ve věku 24 týdnů +/- 2 týdny v halách, ve kterých byla u předchozího hejna zjištěna přítomnost salmonel. Jednotlivé vzorky se vyšetřují samostatně. EpFn05 Vyšetření trusu nebo stíracích manžet VyLa (BV) Úřední vzorek 5 směsných vzorků trusu případně 5 párů stíracích manžet a 2 vzorků prachu. Vzorky prachu mohou být nahrazeny vzorky trusu navíc. Vzorek se odebírá na základě epidemiologického došetřování salmonelózy z potravin. Vyšetřuje se jako 7 samostatných vzorků. EpFn06 Vyšetření trusu nebo stíracích manžet VyLa (BV) Úřední vzorek 3 směsné vzorky trusu nebo 3 páry stíracích manžet odebrané od ostatních hejn nosnic na hospodářství na základě zjištění výskytu S. Enteritidis nebo S. Typhimurium v některém hejnu nosnic. Jednotlivé vzorky se vyšetřují samostatně. EpFn07 Vyšetření trusu nebo stíracích manžet VyLa (BV) – Úřední vzorek 3 směsné vzorky trusu nebo 3 páry stíracích manžet odebrané na základě rozhodnutí KVS SVS. Jednotlivé vzorky se vyšetřují samostatně. EpFn08 Vyšetření konfirmačních vzorků VyLa (BV) Úřední vzorek Konfirmační metoda slouží k vyloučení falešně pozitivního výsledku vyšetření vzorku odebraného chovatelem. Je založena na bakteriologickém vyšetření 5 směsných vzorků trusu případně 5 párů stíracích manžet a 2 vzorků prachu. Vzorky prachu mohou být nahrazeny vzorky trusu navíc. Vzorky ke konfirmačnímu vyšetření se zasílají pouze do SVÚ Praha – NRL. Vzorky se vyšetřují samostatně, tzn., jedná se celkem o 7 vzorků. EpFn11 Vyšetření vzorků Krmiva VyLa (BV) Úřední vzorek Vzorek krmiva odebraný na základě rozhodnutí KVS SVS. EpFn13 Vyšetření vzorků vody na salmonelu VyLa (BV) Úřední vzorek Vzorek vody odebraný na základě rozhodnutí KVS SVS. EpFn15 Vyšetření stěrů ke kontrole účinnosti dezinfekce VyLa (BV) Úřední vzorek Kontrola účinnosti dezinfekce po vyskladnění pozitivního hejna. EpFn50 Vyšetření na inhibiční látky VyLa (RIL) Úřední vzorek 5 ks ptáků k vyšetření na přítomnost inhibičních látek, se odebírá na základě rozhodnutí KVS SVS při odběru vzorků ke konfirmačnímu vyšetření.
Chovy kuřat chovaných na maso EpFb01 Vyšetření směsných vzorků trusu VyLa (BV) Vzorek odebraný chovatelem Dva páry stíracích manžet ve lhůtě tří týdnů před porážkou. EpFb02 Vyšetření stěrů ke kontrole účinnosti dezinfekce VyLa (BV) Vzorek odebraný chovatelem Kontrola účinnosti dezinfekce po vyskladnění pozitivního hejna. EpFb03 Vyšetření vzorků krmiva na salmonelu VyLa (BV) Úřední vzorek Vzorek krmiva odebíraný při kontrole biologické bezpečnosti, kterou KVS SVS provede na hospodářstvích s opakovanými nálezy sledovaných sérotypů (S. Enteritidis nebo S. Typhimurium) ve více zástavech a na hospodářstvích, na kterých došlo k záchytu sledovaných sérotypů u všech hejn v zástavu. EpFb04 Vyšetření směsných vzorků trusu VyLa (BV) Úřední vzorek Odebírají se dva páry stíracích manžet ve lhůtě tří týdnů před porážkou. Úřední odběr vzorků se provede 1x ročně alespoň u jednoho hejna na 10 % hospodářství chovajících více než 5 000 ptáků. Tento vzorek nahrazuje vzorek odebraný chovatelem (EpFb01). EpFb05 Vyšetření směsných vzorků trusu VyLa (BV) Úřední vzorek Odebírají se dva páry stíracích manžet na základě rozhodnutí KVS SVS. Tento odběr může nahradit vzorek odebíraný chovatelem EpFb01. EpFb06 Vyšetření na inhibiční látky VyLa (RIL) Úřední vzorek 5 ks ptáků k vyšetření na přítomnost inhibičních látek, odebírá se na základě rozhodnutí KVS SVS. EpFb07 Vyšetření stěrů ke kontrole účinnosti dezinfekce VyLa (BV) Úřední vzorek Kontrola účinnosti dezinfekce po vyskladnění pozitivního hejna. Tento odběr nahrazuje vzorek stěrů odebíraný chovatelem EpFb02. Odebírá se na základě rozhodnutí KVS SVS.
Chovy krůt na výkrm EpFkv01 Vyšetření směsných vzorků trusu VyLa (BV) Vzorek odebraný chovatelem Odebírají se dva páry manžet, odebírá se ve lhůtě 3 týdnů před odvozem ptáků na porážku, tak aby byl výsledek znám před přesunem na jatka. EpFkv02 Vyšetření stěrů ke kontrole účinnosti dezinfekce VyLa (BV) Vzorek odebraný chovatelem Kontrola účinnosti desinfekce provedené po vyskladnění hejna pozitivního na S. eEnteritidis Ttyphimurium. EpFkv03 Vyšetření vzorků krmiva VyLa (BV) Vzorek odebraný chovatelem Odběr vzorku krmiva při nálezu S. Enteritidis /Typhimurium ve vzorcích trusu. EpFkv04 Vyšetření směsných vzorků trusu VyLa (BV) Úřední vzorek Odebírají se dva páry manžet, 1x ročně alespoň u jednoho hejna na 10 % hospodářství chovajících více než 500 ptáků. EpFkv06 Vyšetření směsných vzorků trusu VyLa (BV) Úřední vzorek Odebírají se dva páry manžet, považuje-li to KVS SVS za nutné. EpFkv07 Vyšetření na inhibiční látky VyLa (RIL) Úřední vzorek 5 ks ptáků k vyšetření na přítomnost inhibičních látek, odebírá se na základě rozhodnutí KVS SVS.
Reprodukční chovy krůt
EpFkr01 Stěry z přepravek VyLa (BV) Vzorek odebraný chovatelem. Odebírá se ze zásilky jednodenních krůťat – 10 stěrů ze stěn přepravek. EpFkr02 Vyšetření směsných vzorků trusu nebo stíracích manžet VyLa (BV) Vzorek odebraný chovatelem 2 směsné vzorky trusu nebo 5 párů manžet, odebírá se věku 4 týdnů. EpFkr03 Vyšetření směsných vzorků trusu nebo stíracích manžet VyLa (BV) Vzorek odebraný chovatelem 2 směsné vzorky trusu nebo 5 párů manžet, odebírá se 2 týdny před přechodem do produkční fáze snášky. EpFkr04 Vyšetření směsných vzorků trusu nebo stíracích manžet VyLa (BV) Vzorek odebraný chovatelem 2 směsné vzorky trusu nebo 5 párů manžet, odebírá se každé 4 týdny během snášky. EpFkr05 Vyšetření směsných vzorků trusu nebo stíracích manžet VyLa (BV) Úřední vzorek 2 směsné vzorky trusu nebo 5 párů manžet, odebírá se – jedenkrát ročně u všech hejn o velikosti alespoň 250 dospělých chovných krůt ve stáří mezi 30 a 45 týdny. EpFkr07 Vyšetření směsných vzorků trusu nebo stíracích manžet VyLa (BV) Úřední vzorek Směsný vzorek trusu nebo 5 párů manžet, odebírá se jednou ročně u všech elitních, praprarodičovských a prarodičovských hejn. EpFkr08 Vyšetření směsných vzorků trusu nebo stíracích manžet VyLa (BV) Úřední vzorek Směsný vzorek trusu nebo 5 párů manžet, odebírá se u všech hejn v hospodářství v případě, že byla zjištěna S. enteritidis /typhimurium ve vzorcích odebraných v líhni nebo v rámci úředních kontrol za účelem zjištění původu nákazy. EpFkr09 vyšetření vzorků trusu a prachu VyLa (BV) Úřední vzorek Konfirmační metoda slouží k vyloučení falešně pozitivního výsledku vyšetření vzorku odebraného chovatelem. Odebírají se 2 směsné vzorky trusu nebo 5 párů stíracích manžet. Směsné vzorky trusu se vyšetřuje jako dva samostatné vzorky. 5 párů stíracích manžet, které se pro účely vyšetření sloučí tak, aby vznikly dva samostatně vyšetřované vzorky. Vzorky ke konfirmačnímu vyšetření se zasílají pouze do SVÚ Praha – NRL EpFkr10 Vyšetření stěrů ke kontrole účinnosti dezinfekce VyLa (BV) Úřední vzorek Kontrola účinnosti dezinfekce po vyskladnění pozitivního hejna. EpFkr12 Vyšetření vzorků krmiva na salmonelu VyLa (BV) Úřední vzorek Vzorek krmiva odebraný na základě rozhodnutí KVS SVS. EpFkr14 Vyšetření vzorků vody na salmonelu VyLa (BV) Úřední vzorek Vzorek vody odebraný na základě rozhodnutí KVS SVS. EpFkr18 Vyšetření na inhibiční látky VyLa (RIL) Úřední vzorek 5 ks ptáků k vyšetření na přítomnost inhibičních látek, odebírá se na základě rozhodnutí KVS SVS. IV. Program sledování aviární influenzy u drůbeže a volně žijících ptáků Monitoring je prováděn dle rozhodnutí Komise 2010/367/EU ze dne 25. června 2010 o provádění programů dozoru nad influenzou ptáků u drůbeže a volně žijících ptáků v členských státech. EpF600 Aviární influenza – nosnice – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA test) Krevní vzorky na sérologické vyšetření se odebírají ode všech kategorií, a to od deseti ptáků z každého vybraného hospodářství a z různých hejn, pokud je v hospodářství více než jedno hejno. EpF601 Aviární influenza – volně chované nosnice – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA test) Z každého hospodářství s chovem drůbeže se odebere pro účely sérologických testů deset krevních vzorků. EpF602 Aviární influenza – plemenné krůty – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA test) Z každého hospodářství s chovem drůbeže se pro účely sérologických testů odebere deset krevních vzorků. EpF603 Aviární influenza – plemenné kachny – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA test) Z každého hospodářství s chovem drůbeže se pro účely sérologických testů odebere dvacet krevních vzorků. EpF604 Aviární influenza – plemenné husy – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA test) Z každého hospodářství s chovem drůbeže se pro účely sérologických testů odebere dvacet krevních vzorků. EpF605 Aviární influenza – pernatá zvěř z farmového chovu (vodní) – VyLa (ELISA) Z každého farmového chovu vodní pernaté zvěře se odebere pro účely sérologických testů dvacet krevních vzorků. EpF606 Aviární influenza – pernatá zvěř z farmového chovu (hrabavá) – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA test) Z každého vybraného farmového chovu pernaté hrabavé zvěře (např. bažanti), se zaměřením na dospělé ptáky jako je plemenná drůbež, se odebere deset krevních vzorků. EpF607 Aviární influenza – výkrm krůt – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA test) Z každého vybraného hospodářství s chovem drůbeže se pro účely sérologických testů odebere deset krevních vzorků. EpF608 Aviární influenza – výkrm kachen – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA test) Z každého vybraného hospodářství s chovem drůbeže se pro účely sérologických testů odebere dvacet krevních vzorků. EpF609 Aviární influenza – výkrm hus – VyLa – sérologické vyšetření (ELISA test) Z každého vybraného hospodářství s chovem drůbeže se pro účely sérologických testů odebere dvacet krevních vzorků. EpF650 Aviární influenza – volně žijící ptáci – pitva, VyLa – virologické vyšetření (PCR) Pasivní dozor – virologické vyšetření vzorků odebraných od nalezených nemocných nebo uhynulých ptáků. Odebírá se celý pták nebo kloakální a tracheální/orofaryngeální výtěry (tzn. z 1 kusu 2 výtěry). V. Akce stanovené v Národním programu ozdravování od IBR schváleném ministerstvem zemědělství dne 11. 8. 2005 č. j.: 21682/2005-17210 Povinná vyšetření i pro nově infikovaná hospodářství IBR300 Infekční rinotracheitida skotu (Ibr) – VyLa – úvodní sérologická depistáž – sérologické vyšetření (ELISA, gE ELISA) Provádí se v hospodářstvích, kterým byl pozastaven status IBR úředně prostého hospodářství s cílem analyzovat nákazovou situaci v hospodářství – popsat cirkulaci viru, zabránit dalšímu šíření nákazy a přijmout adekvátní, účinná opatření k opětovnému získání statusu. Kategorie vyšetřovaných zvířat a rozsah vyšetření stanoví KVS SVS. IBR301 Infekční rinotracheitida skotu (Ibr) – VyLa – namátkové vyšetření – sérologické vyšetření (ELISA, gE ELISA) Provádí se v hospodářstvích úředně prostých a ozdravovaných. Kategorie vyšetřovaných zvířat a rozsah vyšetření stanoví KVS SVS. IBR102 Infekční rinotracheitida skotu (Ibr) – vakcinace – Va (inaktivovanou markerovou vakcínou) Rozsah vakcinace určí KVS SVS v souladu s ozdravovacími plány jednotlivých hospodářství. Hradí chovatel. IBR 109 Infekční rinotracheitida skotu (Ibr) – vakcinace – Va (živou markerovou vakcínou) Povolení k vakcinaci vydá ÚVS SVS na základě vyjádření KVS SVS v souladu s ozdravovacími plány hospodářství. Hradí chovatel. IBR103 Infekční rinotracheitida skotu (Ibr) – namátkové vyšetření – VyLa – sérologické vyšetření (gE ELISAtest) Povinné vyšetření skotu v ozdravujících chovech v kategoriích a v rozsahu dle čl. 8 NOP od IBR. Laboratorní vyšetření je hrazeno ze státního rozpočtu. IBR105 Infekční rinotracheitida skotu (Ibr) – závěrečné vyšetření pozitivní – VyLa – sérologické vyšetření- ELISA test – prokazující protilátky proti celému viru (v hospodářstvích ozdravujících eliminační metodou bez vakcinace), gE ELISA test (v hospodářstvích ozdravujících eliminační metodou s vakcinací markerovými vakcínami). Vyšetření, které bylo prováděno jako závěrečné (za čtyři až šest týdnů po vyřazení posledního pozitivního zvířete při ozdravování metodou bez vakcinace i s vakcinací markerovou vakcínou nebo za 6 měsíců po prvním závěrečném vyšetření), ale vzhledem k pozitivním výsledkům některých kusů nemůže být považováno za závěrečné. Hradí chovatel. IBR200 Infekční rinotracheitida skotu (Ibr) – závěrečné vyšetření vakcinovaných zvířat – VyLa – sérologické vyšetření (gE ELISA test) Provede se vyšetření u všech zvířat starších 9 měsíců. První závěrečné vyšetření se provede za 4 – 6 týdnů po vyřazení posledního pozitivního zvířete a po pozorovací době 6 měsíců se provede druhé závěrečné vyšetření. Laboratorní vyšetření s negativním výsledkem je hrazeno ze státního rozpočtu. Ze státního rozpočtu mohou být uhrazena maximálně dvě vyšetření. Doporučená vyšetření IBR106 Infekční rinotracheitida skotu (IBR) – VyLa (gE ELISA) Vyšetření se provede v případě podezření, že v ozdravovaném stádě mohou být další infikovaná zvířata administrativně vedená jako negativní. Kategorii vyšetřovaných zvířat a rozsah vyšetření upřesní KVS po dohodě s chovatelem a soukromým veterinárním lékařem. Hradí chovatel. VI. Výše výdajů na preventivní a diagnostické úkony uvedené v části I.
Laboratorní vyšetření uvedená v části I. provedená ve státních veterinárních ústavech a laboratořích, kterým SVS vydala povolení k provádění veterinárně laboratorní diagnostické činnosti, jsou plně hrazena ze státního rozpočtu. ministr zemědělství ČR VII. PŘÍLOHY Příloha č. 1 1. Vysvětlivky zkratek
Příloha č. 2 Ministerstvo zemědělství Státní veterinární správa ČR Č. j.: 62327/2012- MZE-17212 V Praze, dne 16. 4. 2012 Ministerstvo zemědělství České republiky na základě § 44 odst. 1 písm. c) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, schvaluje
Národní ozdravovací program od infekční rinotracheitidy skotu v ČR, kterým se stanovují zásady a povinnosti spojené s ozdravováním od infekční rinotracheitidy skotu (dále jen „NOP od IBR“). Čl. 1 Zásady ozdravovacího programu Těmito zásadami se stanoví a) povinnost všem chovatelům skotu, jejichž hospodářství není úředně ozdravené nebo úředně prosté infekční rinotracheitidy skotu, zahájit ozdravování od této nákazy, b) zapojení dalších organizací do procesu ozdravování, c) termín zahájení ozdravování, d) zásady a metody ozdravování, e) povinnosti chovatelů spojené s ozdravováním a poskytováním nezbytných údajů • jeho průběhu, f) podmínky, za nichž může být hospodářství prohlášené za úředně prosté IBR.
Čl. 2 Základní pojmy Pro účely těchto zásad se rozumí a) infekční rinotracheitidou skotu – (IBR) – nebezpečná nákaza manifestující se klinicky na respiratorním aparátu nebo na genitálním aparátu skotu. Původcem je bovinní herpes virus typ 1 (BHV-1), b) národním ozdravovacím programem – program schválený ministerstvem zemědělství dne 11. 8. 2005 č. j.: 21682/2005-17210 jehož cílem je docílit ozdravení na celém území státu, c) ozdravovacím plánem – souhrn úkonů a povinností spojených s ozdravením jednotlivého hospodářství, odsouhlasený místně příslušnou Krajskou veterinární správou či Městskou veterinární správou v Praze (dále jen „KVS“), d) vstupním sérologickým vyšetřením – vyšetření skotu při zahájení ozdravování, které upřesní aktuální nákazovou situaci v hospodářství, e) základní imunizací – vakcinace inaktivovanou markerovou vakcínou dle návodu výrobce, kterou je dosaženo žádoucí protilátkové ochrany trvající minimálně 6 měsíců, f) infikovaným zvířetem – zvíře s protilátkami vytvořenými po přirozené infekci terénním kmenem BHV-1 nebo s protilátkami po aplikaci konvenční vakcíny, g) markerovou vakcínou – vakcína s chybějícím glykoproteinem E (gE-), h) konvenční vakcínou – vakcína s kompletním virem (BHV-1), i) gE ELISA testem – specifický laboratorní test, schopný rozlišit protilátky vytvořené po vakcinaci markerovou vakcínou (gE-) od protilátek vytvořených po infekci terénním kmenem BHV-1, příp. po vakcinaci konvenční vakcínou, j) konvenčním ELISA testem – laboratorní test prokazující protilátky proti celému BHV-1, k) ohniskem nákazy – hospodářství či stádo, v němž došlo u skotu k výskytu klinických příznaků IBR, a nákaza byla potvrzena laboratorním vyšetřením, l) klidovým ohniskem IBR – hospodářství či stádo, v němž jsou podle výsledků vyšetření (konvenčním ELISA testem) sérologicky pozitivní zvířata bez klinických příznaků IBR, m) hospodářstvím – stádem s neznámou nákazovou situací – hospodářství či stádo, v němž není znám výsledek sérologického vyšetření, zjišťujícího protilátky proti BHV-1, n) hospodářstvím – stádem úředně prostým IBR – hospodářství či stádo, v němž nejsou infikovaná zvířata a v němž byla provedena dvě sérologická vyšetření v intervalu 6 měsíců u všech zvířat starších 9 měsíců konvenčním ELISA testem u nevakcinovaných zvířat nebo gE ELISA testem u zvířat vakcinovaných markerovými vakcínami s negativním výsledkem, o) pozorovací dobou – období 6 měsíců od vyřazení posledního infikovaného zvířete ze stáda (laboratorně potvrzeno), do provedení závěrečného laboratorního vyšetření, na jehož základě lze hospodářství nebo stádo prohlásit za úředně prosté IBR. Čl. 3 Chovatelské a veterinární důvody ozdravení Ozdravení od IBR je významné zejména: a) z hlediska zlepšení zdravotního stavu stád skotu a snížení ekonomických ztrát u chovatele, b) z hlediska udržení konkurenceschopnosti při obchodu se skotem, spermatem, vaječnými buňkami a embryi skotu se státy prostými nákazy, c) z hlediska sjednocení podmínek při tuzemském přemísťování skotu, d) z důvodů zabezpečení větší ochrany před zavlečením nákazy do IBR prostých hospodářství, e) z hlediska získání dodatečných garancí od Evropské komise při obchodování se skotem v rámci Evropské unie. Čl. 4 Povinný ozdravovací program Ozdravovací program se stanovuje jako povinný pro všechny chovatele skotu, kteří nemají hospodářství úředně prostá IBR. Nákazová situace bude zjišťována prostřednictvím vstupního sérologického vyšetření ve všech stádech považovaných za klidová ohniska IBR a ve stádech s neznámou nákazovou situací. Čl. 5 Zahájení ozdravování
Ozdravování v České republice bude zahájeno od 1. ledna 2006 ve všech krajích. Ozdravení jednotlivých hospodářství a stád bude zahajováno postupně, v závislosti na kapacitních možnostech státních veterinárních ústavů z hlediska zabezpečení vstupních sérologických vyšetření, možnostech místně příslušných KVS projednat a odsouhlasit ozdravovací plány jednotlivých hospodářství a možnostech chovatele zejména s ohledem na zdravotní stav zvířat a nákazovou situaci ve stádě. Čl. 6 Obecné zásady ozdravování Ozdravování od IBR: • je prováděno na celém území státu, • je organizováno tak, aby bylo dosaženo na administrativně vymezeném územním celku (kraji, okresu) IBR prostého stavu v nejkratší možné době, • je organizováno tak, aby pokud možno nezpůsobilo chovateli výpadek v produkci. • infikovaná zvířata budou eliminována ze stáda zejména v rámci jeho přirozené obměny. • ke konci ozdravení je možné proces urychlit jednorázovým vyřazením zbývajících infikovaných zvířat, • se v ohniscích nákazy zahájí až poté, co je onemocnění převedeno do klidové podoby (klidového ohniska), • předchází vstupní sérologické vyšetření určených kategorií skotu, stanovení metody ozdravení a zpracování ozdravovacího plánu pro jednotlivé hospodářství. Čl. 7 Vstupní sérologické vyšetření Zrušuje se Čl. 8 Metody ozdravování, předpoklady k prohlášení stáda za úředně prosté IBR V rámci národního ozdravovacího programu se využijí následující metody: a) eliminační bez vakcinace v hospodářstvích, v nichž je potvrzeno nižší procento (cca do 10%, při dohodě s chovatelem i více procent) pozitivních zvířat. Postup: • vstupní sérologická depistáž (viz kódy MKZ kapitola V), • u pozitivních zvířat se zaznamená výsledek do průvodních listů skotu, • vyřazení sérologicky pozitivních kusů (jednorázově nebo ve stanoveném termínu po dohodě chovatele s KVS), • první závěrečné vyšetření skotu staršího 9 měsíců konvenčním ELISA testem za 4 – 6 týdnů po vyřazení posledního pozitivního (infikovaného) zvířete, • je – li výsledek prvního závěrečného vyšetření negativní, nastupuje pozorovací doba v délce 6 měsíců. Na závěr této doby se provede druhé závěrečné vyšetření skotu staršího 9 měsíců konvenčním ELISA testem, • je – li výsledek i druhého vyšetření negativní, lze hospodářství prohlásit za úředně prosté IBR. b) eliminační s vakcinací inaktivovanou markerovou vakcínou v hospodářstvích, v nichž je při vstupním sérologickém vyšetření potvrzeno vyšší procento pozitivních zvířat. Postup: • vstupní sérologická depistáž (viz kódy MKZ kapitola V), • u pozitivních zvířat se výsledek zaznamená do průvodních listů skotu, • provede se základní vakcinace sérologicky pozitivních i negativních kusů od stáří 6 měsíců inaktivovanou markerovou vakcínou. • další cyklické revakcinace inaktivovanou markerovou vakcínou v intervalech dle návodu výrobce vakcíny (obvykle 6 měsíců), • průběžné provádění základní vakcinace mladého skotu, který dosáhl věku 6–9 měsíců inaktivovanou markerovou vakcínou. Dále se mladý skot zařadí do vakcinačního režimu (revakcinace v 6 měsíčních intervalech) spolu s ostatním již vakcinovaným skotem. • provádění namátkových vyšetření (viz kódy MKZ kapitola V) u zvířat neinfikovaných až do doby, než jsou ze stáda vyřazena všechna infikovaná zvířata. Počet vyšetřovaných zvířat v rámci namátkových kontrol bude následující (v závislosti na velikosti stáda): kategorie skotu stádo do 300 ks skotu stádo nad 300 ks skotu
prvotelky (nejdříve 1 měsíc po porodu) 5 ksx) 10 ks
krávy (ze skupiny nejstarších krav ve stádě) 5 ksx) 10 ks x) ve stádech s nižším počtem skotu v dané kategorii se vyšetřuje celá kategorie skotu. Vyšetření se provádí 1x za 6 měsíců. Jsou-li zjišťována nově infikovaná zvířata, je chovatel povinen toto hlásit neprodleně místně příslušné KVS. KVS rozhodne • případném sérologickém prošetření vyššího počtu zvířat (viz kódy MKZ kapitola V) nebo celé skupiny negativních případně rizikových zvířat. Positivitu u nově infikovaných zvířat je nutno zaznamenat v průvodních listech skotu. • Kontrola účinnosti vakcinace je prováděna jen v indikovaných případech. • Ukončit vakcinování ve stádě je možné až po vyřazení posledního infikovaného zvířete ze stáda a prvním závěrečném vyšetření skotu staršího 9 měsíců gE ELISA testem s negativním výsledkem. • První závěrečné vyšetření se provede nejdříve za 4 – 6 týdnů po vyřazení posledního infikovaného zvířete u veškerého skotu staršího 9 měsíců gE ELISA testem. První závěrečné vyšetření lze provést až poté, kdy dle výsledků vyšetření kódem IBR 103 případně dalšími kódy dle Metodiky kontroly zdraví a nařízené vakcinace kapitola V lze předpokládat, že ve stádě již nejsou infikovaná zvířata. V případě, že první závěrečné vyšetření přesto prokáže ve stádě infikovaná zvířata, tato se vyřadí a vyšetření se za 4 – 6 týdnů opakuje. ° po prvním závěrečném vyšetření, které prokáže, že ve stádě nejsou infikovaná zvířata, nastupuje pozorovací doba v délce 6 měsíců. Na závěr této doby se provede u všech zvířat starších 9 měsíců druhé závěrečné vyšetření gE ELISA testem, ° je-li výsledek negativní, lze hospodářství prohlásit za úředně prosté IBR. Podmínkou k prohlášení hospodářství za úředně prosté je, že výsledek dvou závěrečných vyšetření po sobě následujících (interval 6 měsíců) je u všech vyšetřených zvířat negativní. V hospodářstvích, v nichž jsou telata určená k obnově základního stáda (jalovičky) a následně mladý chovný skot (jalovice) odchovávány odděleně od základního stáda, je možné provést základní imunizaci (dle návodu výrobce vakcíny) těchto zvířat až před přemístěním do stáje prvotelek a to tak, aby přemísťovaná zvířata byla v době přemístění již v imunitě. Toto je možné provést za následujících podmínek: • výsledek všech namátkových vyšetření je negativní, • telata – mladý skot musí pocházet od vakcinovaných matek. c) radikální jedná se o odsun všech zvířat z hospodářství poražením na jatkách nebo přemístěním zvířat za podmínek viz čl. 14. Metoda bude uplatněna zejména v méně početných stádech skotu nebo v případě, kdy chovatel již nechce v dalším chovu pokračovat. • použití této metody se rozhoduje sám chovatel. Postup: • vstupní sérologická depistáž (viz kódy MKZ kapitola V), • jednorázové nebo postupné vyřazení (přemístění) skotu do stanoveného data, • v případě, že do objektu bude následně ustájen zdravý skot, je nutné provést mechanickou očistu a desinfekci objektů a zařízení a ustájit zde indikátorová zvířata (sérologicky negativní skot). Po 4 – 6 týdnech se tato zvířata sérologicky vyšetří konvenčním ELISA testem. Jsou-li výsledky negativní, lze předpokládat, že prostředí je nákazově bezpečné a do objektů je možné ustájit zdravý skot z IBR prostých hospodářství, • je-li s chovatelem dohodnut pozdější termín ozdravování, je nutné provést základní vakcinaci, případně následné revakcinace v intervalech dle návodu výrobce vakcíny a skot udržovat v imunitě do doby eliminace všech zvířat ze stáda. Při rozhodování o metodě ozdravování musí být zohledněny veterinární i ekonomické aspekty. Vzory ozdravovacích programů jsou uvedeny v přílohách č. 1 – 3. Čl. 8a) Ozdravování v hospodářstvích (stájích) s výkrmem skotu. V hospodářstvích, která chovají více než 10 ks skotu bude provedena u skotu vstupní sérologická depistáž (viz kódy MKZ kapitola V). V hospodářstvích do 30 ks skotu budou vyšetřena všechna zvířata. Pro hospodářství s vyšším počtem zvířat se počet vzorků k vyšetření se stanoví tak, aby byla zajištěna 95 % pravděpodobnost detekce při 5 % prevalenci a při senzitivitě testu 95 %. Pro stanovení počtu vzorků se použije vzorec dle Cannon (2001), Prev. Vet. Med. 49:141-163.
Konkrétní počet vyšetřených zvířat v závislosti na počtu ustájených je následující:
V případě negativního výsledku bude: a) V hospodářstvích naskladňovaných zástavovým skotem z úředně prostých bude za 3 měsíce provedeno závěrečné vyšetření ve stejném rozsahu testem prokazujícím protilátky proti celému viru. V případě negativního výsledku obou vyšetření, bude hospodářství prohlášeno za úředně prosté IBR. b) V hospodářstvích naskladňovaných zástavovým skotem z ozdravovaných hospodářství si chovatel a KVS zaznamená negativní výsledek s datem provedení sérologického vyšetření. Závěrečné sérologické vyšetření testem prokazujícím protilátky proti celému viru, ve výše uvedeném rozsahu (viz vzorec), bude provedeno až poté, co všechna hospodářství, z nichž je naskladňován skot, získají status úředně prostého hospodářství a poslední kus vykrmeného skotu pocházející od poslední infikované matky bude přesunut na jatky, to znamená, toto vyšetření bude provedeno za cca 12 – 15 měsíců od prohlášení posledního hospodářství, z něhož je do výkrmny naskladňován zástavový skot za úředně prosté IBR. Bude-li výsledek vyšetření negativní, lze hospodářství prohlásit za úředně prosté IBR. V případě pozitivního výsledku bude (v obou typech hospodářství): Nejpozději do dvou měsíců zahájeno ozdravování eliminační metodou s vakcinací dle následujících zásad: • k vakcinaci se použije inaktivovaná markerová vakcína, • vakcinují se všechna vykrmovaná zvířata od stáří 3 měsíců kromě těch, která budou v průběhu dalších 6 měsíců přemístěna na jatky, • vakcinují se všechna nově přisunovaná zvířata, nejlépe tak, aby v době přesunu již byla v postvakcinační imunitě. Vakcinace v IBR prostém hospodářství (hospodářství původu zástavového skotu) se provede jen za předpokladu, že je vyloučeno riziko přenosu vakcinačního viru na zvířata základního stáda, resp. na veškerý skot určený pro další využití v reprodukci, • základní vakcinace se provádí dvakrát v intervalu dle návodu výrobce vakcíny (obvykle interval 3 – 5 týdnů), • další revakcinace se opakují v intervalech dle návodu výrobce vakcíny tak, aby byla zvířata trvale udržována v imunitě (obvykle šestiměsíční intervaly). Další postup: a) V hospodářstvích naskladňovaných zástavovým skotem z úředně prostých hospodářství se po přemístění na jatky všech zvířat ustájených v hospodářství v době zjištění IBR pozitivity, provede závěrečné vyšetření gE ELISA testem ve výše uvedeném rozsahu (viz vzorec) pro stanovení počtu vzorků k vyšetření. Je-li výsl IBR. Dnem získání negativního výsledku se ukončí vakcinaedek vyšetření negativní, lze hospodářství prohlásit za úředně prostéce. b) V hospodářstvích naskladňovaných zástavovým skotem z ozdravovaných hospodářství se poté co všechna hospodářství, z nichž je naskladňován skot obdrží status úředně prostého hospodářství a bude přesunut na jatky poslední kus vykrmeného skotu pocházející od poslední infikované matky, provede závěrečné sérologické vyšetření gE ELISA testem, ve výše uvedeném rozsahu (viz vzorec). To znamená, že toto vyšetření bude provedeno za cca 12 – 15 měsíců od prohlášení posledního hospodářství, z něhož je naskladňován skot za úředně prosté IBR. Bude-li výsledek vyšetření negativní, lze hospodářství prohlásit za úředně prosté IBR. Dnem získání negativního výsledku se ukončí vakcinace. Čl. 8 b) Ukončení ozdravování v hospodářstvích drobných chovatelů a v hospodářstvích s výkrmem do 10 ks skotu. Stanovuje KVS podle individuálního vyhodnocení nákazové situace. a) V hospodářstvích v nichž je chován reprodukční a/nebo výkrmový skot a chovatel dosud neukončil ozdravování metodou s vakcinací, bude postupováno podle čl. 8 písm. b), tedy eliminační metodou s vakcinací inaktivovanou markerovou vakcínou. b) V hospodářstvích specializovaných výhradně na výkrm skotu se rozhodne o ukončení ozdravování a prohlášení hospodářství za úředně prosté IBR dle toho, zda chovatel opakovaně nakupuje zástavový skot do výkrmu výhradně z hospodářství úředně prostých (lze předpokládat, že v hospodářství již nejsou infikovaná zvířata), nebo se nákup uskutečňuje i z hospodářství ozdravovaných a existuje riziko, že ve výkrmové stáji může být infekce. V tomto případě KVS rozhodne o vyšetření celé skupiny nebo části zvířat namátkovým vyšetřením (viz kódy MKZ kapitola V). Čl. 9 Vakcíny v průběhu ozdravování. Vakcíny, používané v rámci ozdravování, musí být registrovány v ČR. V rámci národního ozdravovacího programu je možno používat pouze inaktivované markerové vakcíny. Výjimku pro použití živé markerové vakcíny může udělit ÚVS SVS. Vakcinace musí být provedena v souladu s návodem v příbalovém letáku výrobce. V ozdravovaných i prostých stádech je zakázáno používat polyvalentní vakcíny, obsahující BHV-1. Čl. 10 Uznání, pozastavení či odebrání statusu hospodářství úředně prostého IBR Uznání hospodářství nebo stáda za úředně prosté IBR – se provede na základě laboratorních vyšetření deklarujících, že ozdravování bylo úspěšně dokončeno (viz zásady v čl. 8). Pozastavení statusu – v případě, že chovatel nezabezpečil provedení zdravotních zkoušek stanovených Metodikou kontroly zdraví a nařízené vakcinace, nebo vzniklo podezření z nákazy u jednoho nebo více zvířat ve stádě. Odebrání statusu – v případě, že se změnila v hospodářství nebo stádě nákazová situace a tato byla potvrzená laboratorním vyšetřením. Znovuzískání statusu – hospodářství úředně prostého IBR je možné po provedení vyšetření stanovených MKZ resp. přílohou III rozhodnutí Komise 2004/558/ES. Hospodářství (stáda) skotu, kterým byl odebrán status úředně prostých hospodářství, provedou vstupní sérologickou depistáž (viz kódy MKZ kapitola V), zpracují ozdravovací program a zahájí ozdravování. Metoda ozdravování a jeho postup bude v souladu s článkem 8 těchto zásad. Ozdravovací program schvaluje KVS. Hospodářství (stáda) skotu, která získala status úředně prostých hospodářství (stád) nebo kterým byl status pozastaven či odebrán budou zveřejňována a ve stanovených časových intervalech aktualizována na webových stránkách SVS ČR. Čl. 11 Povinnosti chovatelů a) provést vstupní sérologickou depistáž (viz kódy MKZ kapitola V), a na jejím základě rozhodnout o metodě ozdravování, b) zpracovat ozdravovací program (po konzultaci se soukromým veterinárním lékařem a KVS) a předložit k odsouhlasení KVS, c) u pozitivních zvířat zaznamenat výsledek do průvodních listů skotu, d) zajistit provádění odborných veterinárních úkonů spojených s ozdravováním soukromým veterinárním lékařem, e) vést evidenci zvířat ve všech stájových objektech. Pro každou stáj vést stájový registr (viz zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon) a vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem), f) stanovit přesný systém přemísťování zvířat v rámci hospodářství, je-li přemísťování zvířat z hlediska provozního nezbytné. O přemístění vést záznamy (viz zákon č. 154/2000 Sb. a vyhláška č. 136/2004 Sb.). g) neprovádět mezipodnikové kooperace, které nejsou zohledněny v ozdravovacím plánu, h) zabezpečit, aby zvířata ozdravovaného stáda nepřišla do kontaktu se zvířaty z ostatních stád, která mají rozdílný nákazový status, i) dodržovat ozdravovací plán, j) poskytovat stanovené údaje o průběhu ozdravování, k) hlásit KVS veškeré problémy, které se vyskytnou v průběhu ozdravování, a které by mohly průběh ozdravování negativně ovlivnit, l) organizovat pastvu skotu tak, aby bylo zabráněno bezprostřednímu kontaktu zvířat ozdravovaného stáda nebo prostého stáda se stádem, vedeným jako klidové ohnisko IBR nebo jako stádo s neznámou nákazovou situací. S ohledem na tuto skutečnost musí být zabezpečeno i hrazení pastvin a zábrana úniku zvířat, m) vymezit okruh pracovníků, kteří budou přicházet do kontaktu se zvířaty ozdravovaného stáda. Tyto pracovníky odborně proškolit z hlediska dodržování nezbytných protinákazových opatření, n) upozornit chovatele, případně další osoby, přicházející do styku se zvířaty z ozdravovaného stáda, že nesmí ošetřovat ani doma chovat skot infikovaný původcem IBR ani skot, u něhož není známa nákazová situace, o) nepovolit účast rizikových zvířat na svodech, p) stanovit, aby další osoby (zejména pracovníci biologických služeb) vstupovaly do objektů pro chov skotu jen v odůvodněných případech a za dodržení stanovených protinákazových a hygienických podmínek, q) uchovávat údaje o sérologických vyšetřeních a vakcinacích zvířat 3 roky po ukončení ozdravování, r) podle okolností je možné stanovit i další podmínky. Čl. 12 Povinnosti hospodářství, která nejsou úředně prostá IBR a pro která byl s KVS dohodnut pozdější termín zahájení ozdravování Zrušuje se Čl. 13 Podmínky pro hospodářství, která zahájila ozdravování před 1. lednem 2006 a k vakcinaci skotu používají konvenční vakcíny. Zrušuje se Čl. 14 Náležitosti ozdravovacího programu jednotlivého hospodářství Ozdravovací program, který zpracuje chovatel a předkládá k odsouhlasení KVS, musí obsahovat zejména: ° adresu hospodářství (sídlo) a adresu majitele, registrační číslo hospodářství v ústřední evidenci, telefon, fax, e-mail, kraj, ° jméno, adresu a telefon soukromého veterinárního lékaře zabezpečujícího odbornou veterinární činnost spojenou s ozdravováním, ° stav skotu v hospodářství podle kategorií, ° rozdělení skotu v jednotlivých stájích v rámci hospodářství (u metody s vakcinací), ° roční procento obměny základního stáda (u metody s vakcinací), ° uskutečňuje-li se výkrm skotu v prostorově a provozně odděleném objektu (vykrmovaná zvířata není nutné zahrnout do ozdravování) ° datum a výsledek sérologického vyšetření u jednotlivých vyšetřovaných kategorií skotu, ° zvolenou metodu a postup ozdravování, zejména: • při vakcinační metodě druh použité vakcíny, • termíny provedení základní imunizace skotu, • termíny cyklických revakcinací v šestiměsíčních intervalech, • termíny průběžně prováděných základních imunizací mladého skotu (v 6 – 9 měsících stáří) v dalším období, • termíny namátkových sérologických vyšetření u vybraných zvířat • předpokládaný termín vyřazení posledních infikovaných zvířat a ukončení vakcinací, • předpokládaný termín pro prohlášení hospodářství za úředně prosté IBR. ° zásady přemísťování skotu v rámci hospodářství i mimo něj, ° povinnosti pracovníků v hospodářství, ° činnost soukromého veterinárního lékaře případně dalších osob v procesu ozdravování, ° nezbytná ochranná opatření proti zavlečení původce nákazy do stáda (ustájovací prostory, pastviny, při přemísťování zvířat a další), ° proškolení ošetřovatelů skotu v ozdravovaném hospodářství o hlavních zásadách ozdravování a o nezbytných hygienických opatřeních, ° zabezpečení ochranných pomůcek (pracovní oděv, pracovní obuv a další) a hygienických prostředků při nezbytném vstupu pracovníků biologických a servisních služeb do objektů pro ustájení zvířat. Čl. 15 Podmínky pro přemísťování skotu a účast na svodech z důvodu neukončeného NOP od IBR na celém území ČR a) Do IBR úředně prostého hospodářství, které již nechová vakcinovaná zvířata: Z hospodářství úředně prostého IBR, které již nechová vakcinovaná zvířata, z hospodářství úředně prostého od IBR, v němž jsou ještě chována vakcinovaná zvířata. Přemístěna mohou být pouze nevakcinovaná zvířata. b) Do IBR úředně prostého hospodářství, v němž jsou ještě chována vakcinovaná zvířata: Z hospodářství úředně prostého IBR, které již nechová vakcinovaná zvířata, z hospodářství úředně prostého IBR, v němž jsou ještě chována vakcinovaná zvířata. Přemísťována mohou být zvířata nevakcinovaná i vakcinovaná.
c) Do hospodářství ozdravovaného od IBR: i) Z úředně prostého hospodářství bez vakcinovaných zvířat pouze za předpokladu, že skot určený k přemístění bude vakcinován ještě před přesunem a do ozdravovaného hospodářství musí být přesunut až v imunitě proti IBR, nejpozději však do 30 dnů od první vakcinace. Nově přemístěný skot bude neprodleně začleněn do vakcinačního programu realizovaného v ozdravovaném hospodářství. V úředně prostém hospodářství bez vakcinovaných zvířat nesmí po 30 dnech od první vakcinace zůstat žádné vakcinované zvíře. ii) Z úředně prostého hospodářství s vakcinovanými zvířaty může být přesunut pouze skot, který je již v imunitě proti IBR a bude neprodleně začleněn do vakcinačního programu realizovaného v ozdravovaném hospodářství. iii) Z ozdravovaného hospodářství může být přesunut pouze skot, který je již v imunitě proti IBR, resp., že se podrobil minimálně základní imunizaci inaktivovanou markerovou vakcínou. Dále bude přemístěný skot začleněn do vakcinačního programu realizovaného v ozdravovaném hospodářství. Účast skotu na svodech pouze z hospodářství se stejným nákazovým statusem: a) z hospodářství či stád úředně prostých bez rozdílu zda se jedná o vakcinovaná nebo nevakcinovaná zvířata, b) z ozdravovaných hospodářství skot, který je v imunitě proti IBR, tzn., byla u něho provedena minimálně základní vakcinace. Účast telat mladších 6 měsíců je podmíněna tím, že pocházejí od matek v imunitě proti IBR a je u nich předpoklad, že jsou dostatečně chráněna kolostrálními protilátkami, Účast skotu z hospodářství s neznámou nákazovou situací je zakázána. Čl. 16 Nezbytná data ke sledování a hodnocení průběhu ozdravování Chovatel, v jehož hospodářství probíhá ozdravování, bude průběžně, nejpozději do jednoho měsíce po provedeném úkonu, poskytovat KVS, případně ostatním orgánům státního dozoru následující údaje: a) údaje o chovateli – jméno, název, adresa, b) údaje o hospodářství – název, registrační číslo, adresa, c) údaje o zvířatech – identifikační čísla zvířat podléhajících ozdravovacímu programu, ° údaje o počtu zvířat v jednotlivých kategoriích dle identifikačních čísel, ° údaje o počtu provedených sérologických vyšetření (vstupní, namátková, závěrečná), ° údaje o výsledcích vyšetření podle identifikačních čísel zvířat, ° zvolená metoda ozdravování, ° údaje o počtu vakcinovaných zvířat podle identifikačních čísel, ° údaje o časovém průběhu ozdravování:
Údaje o laboratorním vyšetření musí uchovávat a v případě potřeby poskytnout státní veterinární ústavy a rovněž Výzkumný ústav veterinárního lékařství, tzn. organizace, které vyšetření provedly. Údaje o provedených vakcinacích musí uchovávat a v případě potřeby poskytnout i soukromý veterinární lékař. Čl. 17 Řízené ozdravování v závěru NOP od IBR Pro dokončení ozdravování od IBR se stanovují následující zásady: 1. Chovatelé, kteří mají KVS schválený ozdravovací program s termínem ukončení do 31. 12. 2012, ozdravování v tomto termínu ukončí. 2. Chovatelům, kteří nestihnou ukončit ozdravování do 31. 12. 2012 se stanovuje: a. připouštět (inseminovat) sérologicky pozitivní skot nejdéle do 30. 9. 2012, b. poslední sérologicky pozitivní zvíře eliminovat ze stáda tak, aby do 31. 12. 2014 bylo ukončeno ozdravování (postup viz čl. 8) a hospodářství mohlo být do uvedeného data prohlášeno za úředně prosté a zveřejněné na webových stránkách SVS. c. v případě, že bude z důvodu vyššího počtu zbývajících sérologicky pozitivních plemenic nezbytné tyto připustit (inseminovat) i po termínu 30. 9. 2012 (resp. pokračovat v ozdravování i po termínu 31. 12. 2012), předat ve třetím čtvrtletí 2012 místně příslušné KVS žádost (formulář – viz příloha č. 5) o prodloužení termínu pro dokončení ozdravování. Součástí žádosti musí být aktualizovaný ozdravovací plán, ve kterém bude jasně uveden datum vyřazení posledního IBR pozitivního zvířete ze stáda a datum ukončení ozdravení. KVS žádost posoudí, a pokud ji shledá jako odůvodněnou, postoupí ji se svým stanoviskem k rozhodnutí ÚVS SVS. Posoudí-li KVS žádost jako neodůvodněnou, vrátí ji chovateli a bude s ním jednat o dalším postupu. d. Chovatelé, kterým bude žádost schválena, musí čtvrtletně na KVS předávat hlášení a to nejpozději do 15. dne následujícího měsíce (formulář – viz příloha č. 6) 3. KVS se ukládá: a) provádět průběžné kontroly v hospodářstvích uvedených v bodu 2 písm. d) a to v hospodářstvích, v nichž dochází k problémům v ozdravování ve čtvrtletních intervalech, v ostatních hospodářstvích pololetně. 4. Ukončení NOP od IBR v celé České republice je stanoveno k 31. 12. 2016 Čl. 18 Účinnost Národní ozdravovací program od infekční rinotracheitidy skotu (IBR) nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2006. Příloha č. 1 Vzor ozdravovacího programu – ozdravovací metoda eliminační s vakcinací inaktivovanou markerovou vakcínou Chovatel – adresa – IČ: Hospodářství: Registrační číslo hospodářství: Stav skotu v hospodářství podle kategorií v ks k datu: • Telata do 6 měsíců stáří:……………………………………………………………….. • Skot samičího pohlaví starší 6 měsíců – do otelení:.………………………..………… • Krávy:……………………………………………………………..…………………… • Plemenní býci (přirozená plemenitba)…………………………………………………. • Výkrm skotu společně, x) prostorově a provozně odděleně x) ustájený:……………….. Poznámka: Výkrm skotu prostorově a provozně odděleně ustájený od ozdravovaného stáda nemusí být zařazen do ozdravování a nemusí být vakcinován. Musí však být vytvořeny podmínky, aby se původce onemocnění nemohl dostat do ozdravovaného stáda. Musí být také určeno, že zvířata po dokrmení budou přemístěna výhradně na jatka. Skot celkem:…………………………………………………………………………… Roční procento obměny základního stáda skotu včetně prvotelek:……………………….. Odborné veterinární úkony spojené s ozdravováním provádí soukromý veterinární lékař:………………………………………….………………………………………………… tel.:…………………………………….. Datum sérologického vyšetření …………………….. Výsledek vyšetření: • % pozitivních zvířat u skotu samičího pohlaví ve stáří od 6 měsíců do otelení:…….…….. • % pozitivních prvotelek (vyšetřených za 4 – 6 týdnů po porodu) ..……………………….. • % pozitivních krav……………………………………………………………………….… • % pozitivních plemenných býků v přirozené plemenitbě ……………………………………….. Vakcinační program: • druh použité vakcíny:…………………………………………………………………… • předpokládané datum základní imunizace: 1.…………….. 2.………………………… • termíny pro základní imunizaci ml. skotu (který dovršil věku 6-9 měsíců) :…………………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………….. předpokládané časové schéma cyklicky vakcinovaných zvířat v šestiměsíčních intervalech: měsíc ……………… měsíc ………………. rok ………………… měsíc ……………… měsíc ………………. rok ………………… měsíc ……………… měsíc ………………. rok ………………… Schéma přemisťování zvířat v hospodářství: (uvede se systém přemisťování skotu mezi jednotlivými ustájovacími objekty v rámci ozdravovaného hospodářství v případě, že toto přemisťování je z hlediska provozu nezbytné a podmínky, které je nutné z hlediska ochrany zvířat před šíření původce nákazy dodržovat) Předpokládaný termín vyřazení posledního infikovaného zvířete: měsíc ………………. rok ……………………… Předpokládaný termín prohlášení hospodářství za úředně prosté IBR:………………… Podmínky, které je nutno dodržovat v průběhu ozdravování: Zde budou uvedeny specifické podmínky nezbytné pro správný průběh ozdravování a jeho včasné a úspěšné završení. V ……………………. dne ……………. podpis chovatele razítko a podpis KVS SVS
x) nehodící se škrtněte Poznámka: Ozdravovací program je možno v průběhu ozdravování po konzultaci s KVS SVS aktualizovat. Příloha č. 2 Chovatel – adresa – IČ: Hospodářství: Registrační číslo hospodářství: Stav skotu v hospodářství podle kategorií v ks k datu: • Telata do 6 měsíců stáří ……………………………………………………………….. • Skot samičího pohlaví starší 6 měsíců do otelení……………………………………… • Krávy …………………………..………………………………………………………. • Plemenní býci (přirozená plemenitba) ………………………………………………… • Výkrm skotu společně, prostorově a provozně odděleně ustájený:…………………… Poznámka: Vykrm skotu prostorově a provozně odděleně ustájený nemusí být zařazen do ozdravování. Musí být vytvořeny podmínky, aby původce nemohl být zavlečen do ozdravovaného stáda. Musí být určeno, že všechna zvířata po ukončení výkrmu budou přemístěna výhradně na jatka. • Skot celkem.……………………………………………………………………….…… Datum sérologického vyšetření.……………. Výsledek vyšetření: • % pozitivních zvířat u skotu samičího pohlaví staršího 6 měsíců – do otelení ……………. • % pozitivních prvotelek (vyšetřených za 4 – 6 týdnů porodu) …….……………………… • % pozitivních krav ……………….………………..………………………………………. • % pozitivních plemenných býků ……………………………………………………………….. Termín(y) vyřazení všech sérologicky pozitivních zvířat ze stáda: ………………………………………. ………………………………………. Předpokládaná data sérologických vyšetření nutných k prohlášení stáda za úředně prosté IBR: • první vyšetření …………………………..…………….. • druhé vyšetření………………………….……………… • závěrečné (třetí) vyšetření………………………………
Předpokládané datum prohlášení hospodářství za úředně prosté IBR…………………… Doplnění stáda za vyřazené kusy bude provedeno: • zdravými zvířaty z vlastního odchovu………………………………………………….. • nákupem z IBR úředně prostého hospodářství………………………………………… Poznámka: Doplnění stáda sérologicky negativním skotem může být provedeno až po vyřazení všech infikovaných zvířat ze stáda a jednom sérologickém vyšetření zvířat starších 6 měsíců (konvenčním ELISA testem) s negativním výsledkem. V …………………… dne …………. podpis chovatele razítko a podpis KVS x) nehodící se škrtněte Příloha č. 3 Vzor ozdravovacího programu – ozdravovací metoda radikální Chovatel – adresa: Hospodářství: Registrační číslo hospodářství: Stav skotu v hospodářství podle kategorií v ks k datu: • Telata do 6 měsíců stáří………………………………………………………………… • Skot samičího pohlaví starší 6 měsíců do otelení………………………………………. • Krávy.………………………………………………………….……………………….. • Plemenní býci (přirozená plemenitba)…..……………………………………………… • Výkrm skotu společně, prostorově a provozně odděleně ustájený..…………………… Poznámka: Výkrm skotu prostorově a provozně odděleně ustájený nemusí být zařazen do ozdravování. Musí být vytvořeny podmínky, aby původce nemohl být zavlečen do ozdravovaného stáda. Musí být určeno, že všechna zvířata po ukončení výkrmu budou přemístěna výhradně na jatka. • Skot celkem….………………………………………………………………………….. Datum vstupního sérologického vyšetření ………………………… Výsledek vyšetření: • % pozitivních zvířat u skotu samičího pohlaví staršího 6 měsíců do otelení……..……….. • % pozitivních prvotelek (vyšetřených za 4 – 6 týdnů po porodu)………………….………. • % pozitivních krav……………..……………….…………………………….……………. • % pozitivních plemenných býků (přirozená plemenitba)………………………………….. Poznámka: Vyšetření nemusí být provedeno v případě, že chovatel bude ještě před zahájením ozdravování vyžadovat uplatnění výhradně radikální metody. Podmínky, které je nutno dodržovat v průběhu ozdravování: Zde budou uvedeny specifické podmínky nezbytné pro správný průběh ozdravování a jeho včasné a spěšné završení. Podmínky při uplatnění radikální metody se budou uvádět jen v případě, že je to nutné, např. při likvidaci stáda trvající delší dobu apod. Datum odeslání zvířat na jatka:……………………………………………….……………… ……………………………………………………..……….. ………………………………………………….…………… Datum provedení mechanické očisty a desinfekce objektů a pomůcek:…………………… Datum ustájení indikátorových zvířat – počet: …………………………………………………………………………………………………… Předpokládaný termín ustájení zdravých zvířat do objektů po ozdravení:……………….
V ………………………. dne …………. podpis chovatele razítko a podpis KVS SVS x) nehodící se škrtněte Vzor ozdravovacího programu – ozdravovací metoda v hospodářstvích nebo stájích specializovaných na výkrm skotu Chovatel – adresa – IČ: Hospodářství: Registrační číslo hospodářství: Stáj: Stav skotu v hospodářství v ks k datu: • Výkrm skotu………………………………………………………………………………….. Odborné veterinární úkony spojené s ozdravováním provádí soukromý veterinární lékař:…………………………………………………………………………………………… tel.:……………………………………………………………………………………………… Datum sérologického vyšetření:………………………………… ……………………………………. Výsledek vyšetření: počet vyšetřených zvířat……………………………………………………………………… z toho s pozitivním výsledkem………………………………………………………………. % pozitivních zvířat z vyšetřených………………………………………………………….. Vakcinační program (v případě vakcinace se vakcinují všechna zvířata od 3 měsíců stáří, revakcinace dle návodu výrobce vakcíny): druh použité vakcíny:……………………………………………………………………….. předpokládané datum primární imunizace: 1……………………………. 2………………………. předpokládané časové schéma revakcinací zvířat v šestiměsíčních intervalech: měsíc………………………….. měsíc……………………………. rok……………………………. měsíc………………………….. měsíc……………………………. rok……………………………. měsíc………………………….. měsíc……………………………. rok……………………………. Schéma naskladňovaných zvířat do hospodářství (uvede se systém přemisťování skotu do hospodářství nebo stáje specializované na výkrm (z kolika hospodářství, s jakým statusem): …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… Předpokládaný termín vyřazení posledního infikovaného zvířete: měsíc…………………. ok…… Předpokládaný termín prohlášení hospodářství za úředně prosté IBR:………………… Podmínky, které je nutno dodržovat v průběhu ozdravování (Zde budou uvedeny specifické podmínky nezbytné pro správný průběh ozdravování, viz čl. 12-13 případně další a jeho včasné a úspěšné završení. Je potřeba kontrolovat dodržování podmínek a v případě potřeby je v průběhu procesu aktualizovat): …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… V………………………….. dne …………………………………….. podpis chovatele razítko a podpis KVS SVS
x) nehodící se škrtněte Poznámka: Ozdravovací program je možno v průběhu ozdravování po konzultaci s KVS SVS aktualizovat. Příloha č. 5 Vzor žádosti chovatele o prodloužení termínu pro dokončení ozdravování od IBR po datu 31. 12. 2013 A. ÚDAJE CHOVATELE: Chovatel (adresa):……………………………………………………………………………. Hospodářství:…………………………………………….. reg. č:…………………………… Počet chovaného skotu celkem:…………… skot dojený:……….…… /skot masný:…..… c) z toho krav: d) z toho plemenných býků: e) z toho výkrm skotu ks:.……výkrm je zahrnut x), není zahrnut x) do ozdravování • Sérologické vyšetření bylo provedeno dne: • Počet vyšetřeného skotu (od stáří 6 měsíců): • Počet sérologicky pozitivních (infikovaných) zvířat (laboratorně zjištěných nebo úředně zařazených):……………………. • Datum provedení první vakcinace………………………………… • Jsou průběžně prováděny revakcinace v intervalech 6 měsíců – • Jsou ve stanovených intervalech prováděna namátková vyšetření – • Počet vyřazených infikovaných zvířat od doby provedení vstupního sérologického vyšetření ………………………… • Přírůstek počtu infikovaných zvířat od doby provedení vstupního sérologického vyšetření (kódy NOP)……………………… • Celkový počet infikovaných zvířat k datu podání této žádosti…………………………. z toho počet infikovaných zvířat do stáří 12. měsíců…………………………… 24. měsíců…………………………… 48. měsíců…………………………… 72. měsíců…………………………… staršího 72. měsíců………………….. • Důvody proč se nepodařilo vyřadit všechna infikovaná zvířata v termínu, aby mohlo být ozdravování ukončeno do 31. 12. 2012. ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… • V případě schválení žádosti se chovatel zavazuje: f) Nejpozději do 31. 12. 2012 aktualizovat ozdravovací plán a předložit jej ke schválení KVS a pokračovat v ozdravování podle nově schváleného ozdravovacího plánu g) Vyřadit poslední infikované zvíře ze stáda do data:……………………….. h) Provést první (měsíc/rok) …… a druhé závěrečné vyšetření (měsíc/rok) ..………… a neprodleně dohodnout s KVS prohlášení hospodářství za úředně prosté IBR Poučení: Chovatel si je vědom, že veškeré náklady spojené s ozdravováním počínaje dnem 1. 1. 2013 bude hradit pouze z vlastních finančních prostředků. V………………………. dne………………. Chovatel (razítko, podpis) x) nehodící se škrtněte B. STANOVISKO KVS SVS: …………………………………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………
Příloha č. 6 Vzor čtvrtletního hlášení chovatele o průběhu ozdravování od IBR za I. II. III. IV. čtvrtletí x) 2015 (týká se chovatelů, kteří mají SVS povoleno pokračovat v ozdravování od IBR po datu 31. 12. 2013 a chovatelů, kteří dokončují ozdravování formou MVO) Chovatel (adresa):….………………………………………………………………………….. Hospodářství:…………………………………………….. reg. č:……………………………. Počet chovaného skotu celkem:………… skot dojený:….…….. /skot masný:…………. a) z toho krav: b) z toho plemenných býků: c) z toho výkrm skotu ks.:…… výkrm je zahrnut x), není zahrnut x) do ozdravování • Datum schválení aktualizovaného ozdravovacího plánu…………………………………. Datum provedení předchozích dvou vakcinací den, měsíc, rok……./……/.……………. • Vyřazeno sérologicky pozitivních (infikovaných) zvířat v daném čtvrtletí…………..…. • Zbývající počet infikovaných zvířat …………………………………………………….. z toho krav starších pěti let………………………………………………………………. z toho krav mladších pěti let……………………………………………………………… z toho prvotelek………………………………………………………………………….. z toho mladého skotu staršího 6 měsíců a jalovic do otelení……………………………. • Datum provedení předchozích dvou namátkových vyšetření měsíc/rok: ………/……… • Zjištěno nových infikovaných zvířat u prvotelek……………/ ostatních krav…………… • Bylo provedeno vyšetření kódem IBR106 (IBR 108)?…………………………………….. • V případě zjištění nových infikovaných zvířat řešení situace a přijatá opatření (protokol v příloze) • Předpoklad vyřazení posledního infikovaného zvířete…………………………………. • Předpoklad prohlášení hospodářství za úředně prosté IBR (datum)……………………. • Další důležité informace o průběhu ozdravování: x) nehodící se škrtněte Poučení: Požadované údaje uvede chovatel k poslednímu dni čtvrtletí. Údaje o počtech zvířat uvede v prvním hlášení a v následujících hlášeních v případě, že došlo ke změnám. Hlášení chovatel zasílá na KVS SVS v měsíci následujícím po ukončení čtvrtletí. V ………………………………. dne………………. Chovatel (razítko, podpis) Příloha č. 3 Národní programy pro tlumení výskytu salmonel v chovech nosnic produkujících konzumní vejce 1. Cíl programu Cílem Národního programu pro tlumení výskytu salmonel v chovech nosnic, produkujících konzumní vejce je zajistit, aby byla přijata vhodná a účinná opatření na zjišťování a tlumení salmonel v chovech nosnic v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 a s nařízením Komise (ES) č.517/2011. Program se vztahuje na všechna hospodářství, která naskladnila jednodenní kuřata nebo provádí odchov kuřic pro chov nosnic pro produkci konzumních vajec uváděných do oběhu na území České republiky a vlastní chov nosnic do doby ukončení snášky. Program se nevztahuje na chovy s produkcí konzumních vajec: a) určených pro soukromé domácí užití, b) dodávaných konečnému spotřebiteli nebo místním maloobchodům, které přímo dodávají konzumní vejce konečnému spotřebiteli. S ohledem na opatření, která se vztahují na nakažená hejna v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 vejce pocházející z hejn, která jsou podezřelá z nakažení nebo která mohou pocházet z nakažených hejn, mohou být použita k lidské spotřebě pouze tehdy, jsou-li ošetřena způsobem, jenž zaručí, že jsou prosta všech sérotypů salmonel s významem pro veřejné zdraví, v souladu s právními předpisy Evropské unie o hygieně potravin. Cílem Národního programu je v souladu s nařízením Komise (EU) č. 517/2011 snížení maximálního procenta hejn dospělých nosnic pozitivních na Salmonella Enteritidis a/ nebo Typhimurium na 2 % nebo méně. Pokud jde o monofázickou Salmonella Typhimurium, do cíle se zahrnou sérotypy s antigenním vzorcem 1,4,[5],12:i:-. 2. Odběr vzorků Vzorky odebrané chovatelem odebírá proškolená osoba, kterou může být chovatel, veterinární lékař nebo jiná chovatelem pověřená osoba. Školení provádí a osvědčení o školení vydává příslušná krajská veterinární správa (dále jen „KVS SVS“). Úřední vzorky odebírá úřední veterinární lékař příslušné KVS SVS. Rámec odběru vzorků je stanovený v souladu s částí B přílohy II nařízení EP a Rady (ES) č. 2160/2003. Odběr vzorku se provádí u jednodenních kuřat, u kuřic 2 týdny před vstupem do snáškové fáze nebo snáškové jednotky a u nosnic každých 15 týdnů během snáškové fáze. 2. 1. Odběr vzorků chovatelem § jednodenní kuřata: EpFn30 – stěry z přepravek a EpFn40 – kadávery kuřat; § EpFn70 – odběr vzorků trusu 2 týdny před zahájením snášky; § EpFn01 – první odběr vzorků trusu ve věku 24 týdnů +/- 2 týdny stáří hejna nosnic; § EpFn02 – odběr vzorků trusu v hejnech nosnic 1x za patnáct týdnů; § EpFn74 – odběr vzorku trusu odebraný jako poslední odběr před vyskladněním doplňující patnáctitýdenní cyklus kódu EpFn02. 2. 2. Odběr úředních vzorků: • EpFn03 – u jednoho hejna nosnic jednou ročně v hospodářství s alespoň s 1 000 nosnicemi; jedná se o odběr vzorku, který nahrazuje vzorek odebíraný chovatelem (EpFn74) • EpFn04 – ve věku 24 týdnů +/–2 týdny u hejn nosnic chovaných v halách, ve kterých byla zjištěna salmonela u předchozího hejna; vzorek, který nahrazuje vzorek EpFn01odebíraný chovatelem • EpFn05 – v případě podezření z nákazy Salmonella spp. na základě epidemiologického šetření ohnisek chorob vyvolaných salmonelou v potravinách v souladu s článkem 8 směrnice 2003/99/ES nebo kdykoli to příslušný orgán považuje za vhodné, za použití protokolu o odběru vzorků stanoveného v písmenu b) bodě 4 části D přílohy II nařízení (ES) č. 2160/2003; • EpFn06 – u všech ostatních hejn nosnic v hospodářství v případě zjištění Salmonela Enteritidis nebo Salmonella Typhimurium, u jednoho hejna nosnic v hospodářství. Tento odběr úředních vzorků z prostředí nahrazuje nejbližší následující odběr v rámci standardního schématu odběru vzorků, • EpFn07 – v případech, kdy to příslušná KVS SVS považuje za vhodné. 2 3. Postup odběru vzorků
2. 3. 1. Odběr vzorku chovatelem • u hejna nosnic a kuřic, chovaných v obohacených klecích, se odebere 2 × 150 gramů čerstvého trusu ze všech pásů nebo škrabáků v hale po spuštění systému a po odstranění hnoje; v případě kaskádových klecí bez škrabáků nebo pásů je nutné odebrat 2 × 150 gramů smíchaného čerstvého trusu z 60 různých míst z trusných jímek pod klecemi, • u hejna nosnic a kuřic, chovaných v halách, s kójemi nebo volnými výběhy se odeberou dle návodu NRL dva páry vzorků stíracích manžet (návleky na obuv) tak, aby nedošlo k záměně manžet v pořadí odběrů, • u jednodenních kuřat se odebírá 10 stěrů z vnitřních stěn minimálně 10 ks krabic nebo přepravek používaných k přepravě kuřat. Stěry se odebírají po dodání kuřat na hospodářství, před vyložením z dopravního prostředku. V případě dodávky ze dvou líhní se vytvoří směsný vzorek pro každou líheň samostatně. Dále se odebírají kadávery kuřat nalezené při přejímce kuřat (max. 60 ks). Pokud jsou naskladněna kuřata ze dvou líhní, vytvoří se vzorek pro každou líheň samostatně. Pokud se návoz uskutečňuje ve více dnech, každý den se odebírají vzorky dle výše uvedeného schématu;
2. 3. 2. Odběr úředních vzorků • V případě odběru úředních vzorků se odebírá 3 x 150 gramů přirozeně nahromaděného trusu v klecových technologiích s chovem kuřic a v obohacených klecích s chovem nosnic nebo 3 páry vzorků stíracích manžet (návleků na obuv) u nosnic a kuřic chovaných v halách, s kójemi nebo volnými výběhy. • Jednotlivé vzorky jsou v laboratoři vyšetřovány samostatně. • Při odběru úředních vzorků se provádí kontrola plnění sanitačního programu, vakcinačního programu a dodržování zoohygienických preventivních opatření. KVS SVS může ověřit, zda výsledky vyšetření na přítomnost salmonel v hejnu nebyly ovlivněny používáním antimikrobiálních látek. Vzorek 5 kusů ptáků k vyšetření na přítomnost inhibičních látek (EpFn50) se odebírá na základě rozhodnutí KVS SVS při odběru vzorků ke konfirmačnímu vyšetření. U hejn nosnic s volným výběhem se vzorky sbírají pouze uvnitř haly. 3. Obecné údaje Program je prováděn na celém území České republiky. Epizootologickou jednotkou je hejno, které je definováno dle nařízení (ES) č. 2160/2003: „Hejnem“ se rozumí veškerá drůbež stejného nákazového statusu držená ve stejném místě nebo ve stejném prostoru a představující epizootologickou jednotku; v případě drůbeže v klecových chovech tento termín zahrnuje všechny ptáky sdílející stejný objem vzduchu. 4. Schválené laboratoře Laboratoře, které provádí vyšetření na Salmonella spp. v rámci tohoto programu tlumení salmonel jsou stanoveny v souladu s článkem 12 Nařízení (ES) č. 2160/2003. Vzorky, odebrané v rámci tohoto programu, musí být vyšetřeny v laboratořích státních veterinárních ústavů (dále jen „SVÚ“), které jsou pod kontrolou národní referenční laboratoře (dále jen „NRL“) a je u nich zajištěno napojení na informační systém SVS: • SVÚ Praha – NRL • SVÚ Jihlava • SVÚ Olomouc Vyšetření konfirmačních vzorků provádí NRL pro salmonely na SVÚ Praha. 5. Metody použité pro vyšetření 5. 1. Přeprava a příprava vzorků Vzorky se odešlou do laboratoře nejlépe do 24 hodin po odběru. Nejsou-li odeslány do 24 hodin, skladují se v chladu. Vzorky mohou být přepravovány při okolní teplotě v případě, že se nevystaví nadměrnému teplu (konkrétně přes 25 °C) nebo slunečnímu svitu. V laboratoři se vzorky uloží v chladu až do jejich vyšetření, které musí být zahájeno do 48 hodin po jejich obdržení a během čtyř dnů od jejich odběru. 5. 2. Vzorky ze stíracích a gázových tamponů
Při vyšetření v laboratoři se postupuje takto: • opatrně se vybalí dva páry stíracích tamponů tak, aby nedošlo k uvolnění přichyceného trusu, a vloží se do 225 ml pufrované peptonové vody (PPV) předehřáté na pokojovou teplotu, • krouživým pohybem se dosáhne úplného nasáknutí vzorku a dále se pokračuje v kultivaci za použití metody detekce uvedené v čl. 6.5 programu. 5. 3. Vzorky trusu a prachu
Při vyšetření v laboratoři se postupuje takto: • vzorky trusu odebrané chovatelem se sloučí a důkladně smíchají a následně se odebere 25 gramů vzorku pro kultivaci, úřední vzorky se vyšetřují samostatně, • 25 gramový vzorek se přidá do 225 ml PPV předehřáté na pokojovou teplotu, • pokračuje se v kultivaci vzorku za použití metody detekce uvedené v bodu 5. V případě schválení norem ISO na přípravu trusu pro zjištění salmonely se použijí normy ISO a nahradí výše uvedená ustanovení o přípravě vzorků. 5. 4. Kadávery jednodenních kuřat Vzorky uhynulých kuřat odebraných při dodávce jednodenních kuřat se vyšetřují jako směsné vzorky z maximálně 10 kusů uhynulých kuřat. 5. 5. Schéma odběru vzorků krmiv a konzumních vajec Ve výrobnách krmných směsí jsou vzorky odebírány k bakteriologickému vyšetření zdravotní nezávadnosti KVS SVS. Počty vyšetřených vzorků se odvozují od produkce krmiv v předešlém roce. Vzorky jsou odebírány namátkově ve výrobnách krmných směsí v počtu stanoveném SVS. Odebírány jsou finální krmné směsi před vyskladněním z výroben krmiv. Vzorky se mohou odebrat i přímo u chovatele. Hodnotícím kritériem je nepřítomnost salmonel v 25 gramech odebraného vzorku. Vzorky konzumních vajec jsou odebírané v třídírnách a balírnách vajec v rámci programu HACCP a vždy, když dojde k podezření na infekci Salmonela spp. během produkce konzumních vajec v prvovýrobě. 5. 6. Metody detekce Pro detekci se použije metoda doporučená referenční laboratoří Evropské unie pro salmonely v Bilthovenu, Nizozemsko. Tato metoda je popsána v současném znění návrhu přílohy D normy ISO 6579:2002: “Průkaz bakterií rodu Salmonella v trusu zvířat a ve vzorcích ve stádiu prvovýroby”. V této metodě se používá modifikované polotuhé médium Rappaport-Vassiladis, MSRV jako jediné selektivní obohacovací médium. Sérotypizace se provádí nejméně u jednoho izolátu z každého pozitivního vzorku, a to podle systému Kaufmann-White. Fagotypizace se provádí podle HPA Colindale, Londýn. 5. 7. Uložení kmenů Kmeny izolované ze vzorků se skladují pro budoucí fagotypizaci nebo stanovení citlivosti na antimikrobiální látky pomocí běžných metod pro sběr kultur tak, aby byla zajištěna integrita kmenů. Vzorky se uchovávají v NRL po dobu minimálně dvou let. 6. Systém hlášení výsledků Hejno se považuje za pozitivní, jestliže byla zjištěna přítomnost Salmonella Enteritidis nebo Salmonella Typhimurium (jiné než očkovací kmeny) včetně sérotypů monofázické Salmonella Typhimurium s antigenním vzorcem 1,4,[5],12:i:- v jednom nebo ve více vzorcích u daného hejna nosnic vyšetřovaného v rámci Národního programu nebo při došetřování salmonelových epidemií u lidí. Pokud není zjištěna přítomnost Salmonella Enteritidis nebo Salmonella Typhimurium, ale jsou zjištěny antimikrobiální látky nebo inhibiční účinek na růst bakterií, považuje se hejno za pozitivní. Laboratoř vykazuje vyšetření a výsledky vyšetření všech vzorků v informačním systému. Výsledek vyšetření všech vzorků zašle pověřená laboratoř na příslušnou KVS SVS, kopii chovateli drůbeže nebo soukromému veterinárnímu lékaři. KVS SVS vykazuje odběry všech vzorků a výsledky těchto vyšetření v informačním systému SVS. Evidenci o provedených laboratorních vyšetřeních za laboratoře, uvedené v bodě 5, shromažďuje a sumarizuje NRL v měsíčních intervalech, sumarizované hlášení poskytuje laboratoř jednou měsíčně ÚVS SVS vždy k 15. dni v měsíci. 7. Opatření přijatá při nálezu Salmonella Enteritidis a/nebo Salmonella Typhimurium ve vzorcích trusu Na konzumní vejce pocházející z pozitivních hejn se vztahují opatření uvedená v části D přílohy II nařízení EP a Rady (ES) č. 2160/2003. Konzumní vejce z pozitivních hejn mohou být použita k lidské spotřebě pouze tehdy, jsou-li ošetřena způsobem, jenž zaručí, že jsou prosta všech sérotypů invazivních salmonel, v souladu s právními předpisy o hygieně potravin. Taková vejce se považují za vejce třídy B a před uvedením na trh se označí údajem uvedeným v článku 10 nařízení ES č. 589/2008. a) Opatření přijatá v případě záchytu salmonel ve vzorcích trusu odebíraných chovatelem. V případě výskytu Salmonella Enteritidis a/nebo Salmonella Typhimurium ve vzorcích trusu odebraných chovatelem, provede úřední veterinární lékař KVS SVS v hejně úřední odběr konfirmačních vzorků z každého pozitivního hejna za účelem potvrzení prvních výsledků. NRL provede konfirmační metodu, která je založena na bakteriologickém vyšetření trusu a prachu. Vzorky se odebírají v souladu s bodem 4 b) i) části D, přílohy II nařízení (ES) 2160/2003 k vyloučení falešně pozitivních výsledků. Jiná z konfirmačních metod uvedených v příloze II nařízení (ES) 2160/2003 není z technických důvodů proveditelnosti přípustná. Vyšetření konfirmačních vzorků provádí NRL pro salmonely na SVÚ Praha. Odběr pro konfirmační vyšetření (EpFn08) se provádí následovně: • Klecové chovy kuřic, chovy nosnic s obohacenými klecemi – 5 vzorků přirozeně smíchaného trusu z trusového pásu, škrabáku, nebo jímky v závislosti na technologii chovu. Každý z odebraných vzorků bude o hmotnosti 200 – 300 g. – 2 vzorky prachu z podklecového prostoru (2x250ml) • Hluboká podestýlka, alternativní technologie, haly s výběhem – 5 párů stěrů z bot (1 pár = 1 vzorek) – 1 vzorek prachu z pásu na dopravu vajec (250 ml) – 1 vzorek prachu odebraný v různých místech haly (250 ml) • Při odběru vzorků v chovech pod 1000 ks nosnic musí být metodika odběru dodržena v maximální možné míře. • Vzorky prachu mohou být nahrazeny dalšími vzorky trusu. Pro analýzu se odebere 25 gramový podvzorek z každého vzorku trusu a prachu, všechny vzorky musejí být analyzovány odděleně. Při odběru úředních vzorků ke konfirmaci lze na základě rozhodnutí KVS SVS odebrat vzorek 5 kusů ptáků k vyšetření na přítomnost inhibičních látek. Do ukončení konfirmačního vyšetření KVS SVS rozhodne o uložení těchto opatření:
KVS SVS zruší opatření v případě negativního výsledku konfirmačního vyšetření, takové hejno je považováno za negativní. b) Opatření přijatá v případě pozitivních úředních vzorků a pozitivních konfirmačních vyšetření na Salmonella Enteritidis a/nebo Salmonella Typhimurium. KVS SVS provede epizotologické šetření v chovu s cílem zjistit možný zdroj nákazy a stanoví minimálně, že:
KVS SVS provede dozor nad účinností dezinfekce prováděné chovatelem. Kontrola účinnosti se provede bakteriologickým vyšetřením stěrů v souladu s metodou stanovenou NRL. 7. 1. Metodika provádění kontroly účinnosti závěrečné dezinfekce • Kontrola účinnosti dezinfekce je prováděna KVS SVS po závěrečné dezinfekci po poražení pozitivního hejna. • Vzorky ke kontrole účinnosti dezinfekce se odebírají po ukončení doby expozice dezinfekčního prostředku ze suchých povrchů uvnitř dezinfikovaného objektu, nejdéle však do 72 hod po provedení dezinfekce. • Odebírá se 6 stěrů z různých míst tak, aby bylo zajištěno jejich reprezentativní rozmístění s ohledem na místa, kde mohla být nedokonale provedena mechanická očista, případně mohlo dojít k poklesu účinné koncentrace dezinfekčního prostředku. Pro odběr se používají tampony v transportním médiu, dostupné v laboratořích provádějících vyšetřování. Stěry provádíme tamponem smočeným těsně před odběrem v transportním médiu. Stíráme plochu 100 cm2 na sebe kolmými úhlopříčnými tahy po dobu minimálně 30 s. • Po provedeném odběru je nutno vzorky uchovat při teplotě v rozmezí 4 – 8 °C a nejpozději do 24 hodin dopravit s úplně a přesně vyplněnou žádankou do schválené laboratoře. • Stěry jsou do 48 hodin po odběru vyšetřeny laboratořemi schválenými SVS jako jednotlivé vzorky. Pro kontrolu účinnosti dezinfekce v chovech drůbeže je použita metoda stanovení celkového počtu mikroorganizmů ve vyšetřovaných stěrech stanovená NRL pro salmonely v SVÚ Praha. 8. Použití antimikrobiálních látek Antimikrobiální látky lze použít pouze v souladu s nařízením Komise (ES) č. 1177/2006, ze dne 1. srpna 2006, kterým se provádí nařízení EP a Rady (ES) č. 2160/2003, pokud jde o požadavky na používání určitých tlumících metod v rámci národních programů pro tlumení salmonel u drůbeže. • Pro tlumení salmonel u drůbeže se antimikrobiální látky používají pouze jako zvláštní metoda. • K ošetření mohou být použity pouze antimikrobiální látky, registrované Ústavem pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv v Brně (dále jen „ÚSKVBL Brno“). • Antimikrobiální látky mohou být použity pouze se souhlasem a pod dozorem KVS SVS u drůbeže, u níž se projevuje salmonelóza s klinickými příznaky způsobem, při kterém by mohlo dojít k nadměrnému utrpení zvířat. Před aplikací antimikrobiálních látek musí být známy výsledky bakteriologického vyšetření vzorků a testování citlivosti k antibiotikům. • V mimořádných situacích může být provedena aplikace antimikrobiálních látek před výsledkem bakteriologického odběru vzorků a testováním citlivosti za předpokladu, že před aplikací budou odebrány vzorky veterinárním lékařem. Pokud před aplikací antimikrobiálních látek nebyl proveden odběr vzorků, považují se hejna za infikovaná salmonelou. • Požadavky na použití antimikrobiálních látek se nevztahují na látky, mikroorganismy ani přípravky povolené jako doplňkové látky v krmivech podle článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat. 9. Vakcinace Vakcinaci lze provádět pouze v souladu s nařízením Komise (ES) č. 1177/2006, kterým se provádí nařízení EP a Rady (ES) č. 2160/2003, pokud jde o požadavky na používání určitých tlumících metod v rámci národním programů pro tlumení salmonel u drůbeže. Vakcinace drůbeže proti Salmonella Enteritidis je v rámci tohoto programu povinná Při vakcinaci je nutno dodržet následující podmínky: • Používané vakcíny musí mít platnou registraci ÚSKVBL Brno a musí splňovat požadavky nařízení Komise (ES) č. 1177/2006. Dávkování, způsob aplikace a použití u věkových kategorií je stanoveno výrobcem vakcíny. Živé atenuované vakcíny proti salmonelám se nesmí použít, pokud výrobce neposkytne vhodnou metodu pr• bakteriologické odlišení terénních a vakcinačních kmenů. • Vakcinace se provádí během odchovu kuřic tak, aby vakcinace a revakcinace byla ukončena nejpozději 3 týdny před plánovaným zastavením nosnic do snášky. • V případě, že se rozhodne chovatel využívat hejno v dalším snáškovém období, musí na své náklady provést opakovanou vakcinaci v období přepeření před další snáškou. V tomto případě nesmí být použity živé atenuované vakcíny. • Vakcinace je hrazena u odchovu kuřic určených pro následný chov a produkci v České Republice. 10. Finanční pomoc a náhrady chovatelům Chovateli se poskytne příspěvek na vakcinaci a revakcinaci kuřic proti Salmonella Enteritidis provedenou v rámci vakcinačního programu schváleného KVS SVS. Příspěvek se poskytne po ukončení vakcinace a revakcinace hejna kuřic po předložení „Potvrzení o provedeném úkonu povinné kontroly zdraví“ a dalších účetních dokladů ve výši do 5,70 Kč na kuřici. Do příspěvku za vakcinaci se zahrnují pouze náklady na nákup očkovací látky. Chovatelům se poskytne náhrada nákladů a ztrát, které vznikly v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření v souladu s § 67, § 68, § 69 a § 70 veterinárního zákona. 11. Povinnosti chovatelů • zpracovat a dodržovat sanitační řád pro hospodářství, vést evidenci o všech desinfekcích a preventivních opatřeních, • zpracovat ve spolupráci se soukromým veterinárním lékařem vakcinační program pro hospodářství a tento postoupit ke schválení příslušné KVS SVS, stejně tak jako případné změny vakcinačního programu. Vést přesnou evidenci • provedených vakcinacích a hlásit nejpozději do 7 dnů od provedení vakcinace údaje příslušné KVS SVS, • vést evidenci drůbeže dle plemenářského zákona. 11.1. Sanitační řád Sanitační řád zpracovaný chovatelem pro každé hospodářství musí obsahovat údaje minimálně o: 1. způsobu zabezpečení vjezdu a vstupu do objektu (režim uzamykání brány, dezinfekce vozidel, obuvi personálu a návštěv atd.); 2. údržbě v prostoru farmy, tj. o frekvenci údržby vegetace, způsobu zamezení přístupu volně žijících ptáků, hlodavců, hmyzu atd.; 3. zacházení s krmivem, údržbě prostoru kolem zásobníku a násypky, režimu čištění a dezinfekce násypky a zásobníků a krmného systému; 4. zabezpečení vstupu do hal (uzamykatelnost, dezinfekční rohože, použité dezinfekční prostředky, frekvence výměny roztoku v dezinfekčních rohožích); 5. pravidlech používaní ochranných prostředků personálem a návštěvníky; 6. údržbě ventilačního systému; 7. zacházení s uhynulými ptáky, frekvenci čistění a dezinfekce kafilerního boxu nebo kontejneru, frekvenci odvozu uhynulých ptáků; 8. nakládání s použitou podestýlkou; 9. plánu dezinsekce a deratizace, použité prostředky, umístění jedových staniček, frekvenci kontroly a výměny staniček, způsobu stanovení účinnosti deratizace; 10. pravidlech provedení mechanické očisty a dezinfekce hal po vyskladnění hejna, používaných dezinfekčních prostředcích, způsobu kontroly účinnosti dezinfekce. 11.2. Pokyny pro správnou chovatelskou praxi Ve všech chovech nosnic, určených na produkci konzumních vajec, musí být zpracován provozní řád chovu, který zahrnuje veškeré chovatelské postupy od jednodenních kuřat během odchovu až po zastavení kuřic k produkci konzumních vajec a pokračující chov nosnic. Podle druhu chované nosné drůbeže (Hisex, Isa, Lhomann, Dominant atd.) se dodržují „TECHNOLOGICKÉ POSTUPY“ v chovech. Po každém ukončení produkčního cyklu (snášky konzumních vajec) se provádí mechanická očista hal a technologie s následnou účinnou dezinfekcí, deratizací a dezinsekcí. KVS SVS provádí dozor nad účinností dezinfekce prováděnou chovatelem. Kontrola účinnosti se provádí bakteriologickým vyšetřením stěrů. 11.3. Vedení záznamů v hospodářství Evidence záznamů v hospodářství drůbeže se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č.852/2004. a) Chovatelská evidence musí, obsahovat nejméně následující informace: • datum příjmu drůbeže, • původ drůbeže, • počet drůbeže, • dosažená snáška vajec, • úhyny, • dodavatelé krmiv, • druh a období používání doplňků a ochranná lhůta, • sledování příjmu krmiv a vody, • provedené vyšetření a diagnóza stanovená ošetřujícím veterinářem, popřípadě doprovázená výsledky laboratorních vyšetření, • druh léku (zejména antimikrobiálních látek), datum začátku a konce jeho podávání, • datum vakcinace a druh použité vakcíny – údaje převzaty z odchovu kuřic, • výsledky všech zdravotních prohlídek, kterým byla drůbež pocházející ze stejného hejna podrobena již dříve, • počet nosnic určených k poražení, • předpokládané datum poražení, • datum porážky a její výsledek porážek (zpětné hlášení z jatek o veterinární prohlídce), • výsledky kontroly účinnosti dezinfekce, • výsledky pravidelného odběru vzorků vody a krmiv pro drůbež • výsledky vyšetření na přítomnost salmonel provedených v souladu s požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, tj. Národního programu. 11.4. Dokumenty při přesunech drůbeže Chovatel předá příjemci (v případě dalšího chovu) písemně údaje o výsledcích laboratorních vyšetření hejna na sledované sérotypy salmonel (datum posledního odběru vzorku a jeho výsledek vyšetření a výsledek všech vyšetření hejna (pozitivní/negativní). Informace o potravinovém řetězci k přemístění zvířat na porážku (nebo i zdravotní potvrzení) musí mimo ostatních údajů obsahovat výsledek všech laboratorních vyšetření hejna na všechny sérotypy Salmonela spp. provedených v průběhu životního cyklu hejna (negativní/pozitivní) a datum posledního odběru s výsledkem vyšetření. V případě obchodování v rámci Evropské unie musí zásilku zvířat doprovázet veterinární osvědčení podle nařízení Komise (ES) č. 599/2004, kterým se přijímá harmonizovaný vzor osvědčení a záznam o kontrole při obchodování se zvířaty a živočišnými produkty v Unii. 12. Registrace hospodářství Pro každé hospodářství, v němž je chováno hejno nosnic pro produkci konzumních vajec, uváděných na trh, je vydáno pověřenou osobou registrační číslo hospodářství a veškerá chovatelská evidence se vede podle plemenářského zákona a vyhlášky č. 136/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 13. Jiná opatření pro zajištění dosledovatelnosti zvířat Každé hejno musí být nezaměnitelně označeno. Označení hejna se skládá z registračního čísla hospodářství, označení haly a označení hejna ve formátu CZ 12345678-XXHY-ZZ/2015. Symboly XX představují číselné označení haly s možnostmi 0 – 99. Y určuje typ technologie s možnostmi: 0 – ekologický chov, 1 – chov s volným výběhem, 2 – chov v halách, 3 – obohacené klece. ZZ je pořadové číslo hejna v daném roce s možnostmi 0 – 99. V jedné hale může být v průběhu roku více hejn, ale tato hejna musí mít odlišné pořadové číslo. Pořadové číslo hejna v daném roce musí být pro každé hejno jedinečné. Za správné označení hejna odpovídá chovatel. Označení hejna musí být uvedeno vždy na žádance o laboratorní vyšetření a v příslušné dokumentaci doprovázející zvířata při přesunech hejna a při veškeré další evidenci. Příloha č. 4 Národní program pro tlumení výskytu salmonel v reprodukčních chovech kura domácího (Gallus gallus) 1. Cíl programu Cíl programu je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 a s nařízením Komise (EU) č. 200/2010. Cílem programu je sledovat výskyt invazivních sérotypů Salmonella Enteritidis, Salmonella Typhimurium (včetně monofazické Salmonella Typhimurium s antigenním vzorcem 1,4,[5],12:i:-) ,, Salmonella Infantis, Salmonella Virchow a Salmonella Hadar a přijímat opatření, která mají chránit především zdraví lidí a zdraví dalších populací drůbeže. Cílem programu stanoveným v souladu s nařízením Komise č. 200/2010 je snížení procenta reprodukčních hejn dospělé drůbeže pozitivních na sledované sérotypy salmonel pod 1%. Do sledování je zahrnuta celá Česká republika se všemi registrovanými reprodukčními chovy kura domácího (Gallus gallus). Vyšetření se provádějí v laboratořích SVÚ Praha, Jihlava, Olomouc, České Budějovice a Hradec Králové, pomocí mezinárodně uznaných a ověřených postupů, jejichž používání koordinuje Národní referenční laboratoř pro salmonely SVÚ Praha. Úřední kontroly na úrovni chovů drůbeže organizují a provádí příslušné krajské veterinární správy (dále jen KVS SVS), které v případě pozitivních výsledků přijímají příslušná opatření. 2. Odběr vzorku Vzorky odebrané chovatelem odebírá proškolená osoba, kterou může být chovatel, veterinární lékař nebo jiná chovatelem pověřená osoba. Školení provádí a osvědčení o školení vydává příslušná KVS SVS. Úřední vzorky odebírá úřední veterinární lékař příslušné KVS SVS. 2. 1. Odběru vzorků chovatelem § EpFr01 – jednodenní kuřata: 10 stěrů z vnitřních stěn minimálně 10 ks krabic nebo přepravek používaných k přepravě kuřat. Stěry se odebírají po dodání kuřat na hospodářství, před vyložením z dopravního prostředku. V případě dodávky ze dvou líhní se vytvoří směsný vzorek pro každou líheň samostatně; § EpFr02 – kadávery kuřat nalezené při přejímce kuřat (max. 60 ks). Pokud jsou naskladněna kuřata ze dvou líhní, vytvoří se vzorek pro každou líheň samostatně. Pokud se návoz uskutečňuje ve více dnech, každý den se odebírají vzorky dle výše uvedeného schématu; § EpFr03 – 2 týdny před vstupem do snáškové fáze nebo snáškové jednotky – odběr směsného vzorku trusu; § EpFr04 – odběr směsného vzorku trusu, který se provádí každé 2 týdny během snášky nebo každé 3 týdny během snášky v případě, že maximální procento reprodukčních hejn v produkčním období pozitivních na Salmonella Enteritidis, Salmonella Typhimurium (včetně monofazické Salmonella Typhimurium s antigenním vzorcem 1,4,[5],12:i:-) Salmonella Infantis, Salmonella Virchow a Salmonella Hadar bylo v předchozích dvou kalendářních letech nejvýše 1%. Vyhodnocení prevalence za předchozí období provádí ÚVS SVS, která zveřejní do 15. 1. na internetových stránkách SVS frekvenci odběrů v konkrétním roce. 2. 2. Odběr úředních vzorků § EpFr05 – směsný vzorek trusu ve věku 4 týdnů; § EpFr06 – směsný vzorek trusu 4 týdny po začátku snášky; § EpFr07 – směsný vzorek trusu ve 20. týdnu snášky; § EpFr08 – směsný vzorek 4 týdny před předpokládaným koncem snášky;
2. 3. Metody odběru vzorků: A. Odběr směsných vzorků trusu Odebírají se jednotlivé vzorky čerstvého trusu o váze min. 1 g v počtu, který udává tabulka.
Z těchto jednotlivých vzorků se sestaví dva směsné vzorky a tato skutečnost se uvede v žádance o vyšetření. Směsný vzorek musí být sestaven z nejvýše 150 jednotlivých vzorků. Každý z těchto směsných vzorků se vyšetřuje samostatně. Nebo B. Odběr vzorků pomocí stíracích manžet Odebírá se 5 párů stíracích manžet, které se pro účely vyšetření sloučí tak, aby vznikly dva samostatně vyšetřované vzorky. Používané stírací manžety mají mít dostatečné absorpční vlastnosti, aby nasákly vlhkost. Přípustné jsou i „gázové ponožky.“ Povrch stíracích manžet se navlhčí vhodným roztokem (např. 0,8% roztok chloridu sodného a 0,1% roztok peptonu ve sterilní deionizované vodě nebo sterilní vodě). Chůze po ploše se provádí tak, aby vzorky byly odebrány reprezentativně ze všech částí dané plochy, včetně podestýlky a roštů, pokud jsou rošty bezpečné pro chůzi. Do odběru jsou zahrnuty veškeré jednotlivé posady v budově. Po skončení odběru vzorků musí být manžety opatrně sejmuty tak, aby se z nich neuvolnil přichycený materiál. Manžety slouží k nasátí trusu, proto se jednotlivé páry nesmí zaměnit, takto se jako vzorek zabalí a odesílají k vyšetření do SVÚ. C. Odběr směsných vzorků trusu v klecových technologiích: V klecových technologiích může být vzorek v závislosti na typu budovy tvořen přirozeně smíchaným trusem pocházejícím z trusných pásů, škrabáků nebo hlubokých trusných jímek. Pro samostatné vyšetření se odebírají nejméně dva vzorky o váze min. 150 g pro samostatné vyšetření: – z trusných pásů pod každou řadou klecí, které jsou stále v chodu a čistí se pomocí šnekového nebo pásového dopravníku; – ze škrabáků používaných v systému trusných jímek, kdy je trus zpod klecí seškrabován a ukládán do hlubokých jímek pod budovou; – ze systému trusných jímek (kanálů) u kaskádových klecí, kdy jsou klece seřazeny terasovitě a trus padá přímo do jímky. V budově je obvykle několik řad klecí. Směsné vzorky z každé řady jsou zastoupeny v celkovém směsném vzorku. Z každého hejna se odebírají dva samostatně vyšetřované vzorky směsné vzorky. V systémech, kde se používají pásy nebo škrabáky, musí být pásy nebo škrabáky před provedením odběru vzorku uvedeny do provozu, tak aby se shrnul starý trus. V systémech, kde se používají shrnovače trusu a škrabáky pod klecemi, se odebírá směsný trus usazený na škrabáku po jeho uvedení do provozu. U kaskádových klecí, u nichž se nepoužívají žádné škrabáky nebo pásy, se odebírá směsný trus přímo z hluboké jímky. Systém trusných pásů: odebírá se směsný trus z výstupních konců pásů. 3. Obecné údaje Program probíhá na celém území České Republiky ve všech reprodukčních chovech kura domácího (Gallus gallus) registrovaných podle § 23 zákona č. 154/2000 Sb. Epizootologickou jednotkou je hejno, které je definováno dle nařízení (ES) č. 2160/2003: „Hejnem“ se rozumí veškerá drůbež stejného nákazového statusu držená ve stejném místě nebo ve stejném prostoru a představující epizootologickou jednotku; v případě drůbeže v klecových chovech tento termín zahrnuje všechny ptáky sdílející stejný vzdušný prostor. 4. Schválené laboratoře Laboratoře, které provádí vyšetření na Salmonella spp. v rámci tohoto programu tlumení salmonel jsou stanoveny v souladu s článkem 12 Nařízení (ES) č. 2160/2003. Vzorky, odebrané v rámci tohoto Národního programu, musí být vyšetřeny v laboratořích státních veterinárních ústavů (dále jen „SVÚ“), které jsou pod kontrolou národní referenční laboratoře (dále jen „NRL“) a je u nich zajištěno napojení na informační systém SVS: SVÚ Praha – NRL SVÚ Jihlava SVÚ Olomouc Vyšetření konfirmačních vzorků provádí NRL pro salmonely na SVÚ Praha. 5. Metody použité pro vyšetření 5. 1. Přeprava a přípravy vzorků Vzorky se odešlou do laboratoří nejlépe do 24 hodin po odběru. Nejsou-li odeslány do 24 hodin, skladují se v chladu. Vzorky mohou být přepravovány při teplotě okolního prostředí, pokud se zamezí nadměrné teplotě (přes 25 °C) a vystavení slunečnímu záření. V laboratoři se vzorky uloží v chladu až do jejich vyšetření, které musí být zahájeno do 48 hodin po jejich obdržení a do 96 hodin od odběru vzorků. 5. 2. Stírací tampony a vzorky prachu a) Pár (y) stíracích/gázových tamponů a vzorek prachu (textilní tampon) se opatrně vybalí, aby nedošlo k uvolnění přichyceného trusu nebo prachového materiálu, a vloží se do 225 ml pufrované peptonové vody předehřáté na pokojovou teplotu. b) Stírací/gázový a textilní tampon se zcela ponoří do pufrované peptonové vody, aby byl kolem vzorku dostatek volné kapaliny pro migraci salmonel ze vzorku, a proto lze v případě potřeby přidat více pufrované peptonové vody. Ze stíracích tamponů a textilního tamponu se musí zpracovat samostatné preparáty. c) Pokud je pět párů stíracích/gázových tamponů sloučeno do dvou vzorků, musí se každý směsný vzorek umístit do 225 ml pufrované peptonové vody, nebo případně do většího množství, aby byly zcela ponořeny a aby byl zajištěn dostatek volné kapaliny pro migraci salmonel ze vzorku. d) Vířením se dosáhne úplného nasáknutí vzorku a pokračuje se v kultivaci za použití metody detekce popsané v bodě 6. 5. 5. 3. Ostatní vzorky trusu a) Vzorky trusu se sloučí a důkladně smíchají a poté se odebere 25 g podvzorku pro kultivaci. b) 25 g podvzorek se přidá do 225 ml pufrované peptonové vody předehřáté na pokojovou teplotu. c) Pokračuje se v kultivaci vzorku za použití metody detekce popsané v bodě 6. 5. V případě schválení norem ISO týkajících se přípravy příslušných vzorků pro detekci salmonely použijí se normy ISO a nahradí výše uvedená ustanovení o přípravě vzorků. 5. 4. Kadávery jednodenních kuřat Vzorky uhynulých kuřat odebraných při dodávce jednodenních kuřat se vyšetřují jako směsné vzorky z maximálně 10 kusů uhynulých kuřat. 5. 5. Schéma odběru vzorků krmiv Ve výrobnách krmných směsí jsou vzorky odebírány k bakteriologickému vyšetření zdravotní nezávadnosti KVS SVS. Počty vyšetřených vzorků se odvozují od produkce krmiv v předešlém roce. Vzorky jsou odebírány namátkově ve výrobnách krmných směsí v počtu stanoveném ÚVS SVS. Odebírány jsou finální krmné směsi před vyskladněním z výroben krmiv. Vzorky se mohou odebrat i přímo u chovatele. Hodnotícím kritériem je nepřítomnost salmonel v 25 gramech odebraného vzorku. 5. 6. Metody detekce Pro detekci se používá metoda doporučená referenční laboratoří Společenství pro salmonelu v Bilthovenu, Nizozemsko. Tato metoda je popsána v současném znění návrhu přílohy D normy ISO 6579:2002: “Průkaz bakterií rodu Salmonella v trusu zvířat a ve vzorcích ve stádiu prvovýroby”. V této metodě se používá modifikované polotuhé médium Rappaport-Vassiladis, MSRV jako jediné selektivní obohacovací médium. Sérotypizace se provádí nejméně u jednoho izolátu z každého pozitivního vzorku, a to podle systému Kaufmann-White. Fagotypizace se provádí podle HPA Colindale, Londýn. 5. 7. Uložení kmenů Kmeny izolované ze vzorků se skladují pro budoucí fagotypizaci nebo stanovení citlivosti na antimikrobiální látky pomocí běžných metod pro sběr kultur tak, aby byla zajištěna integrita kmenů. Vzorky se uchovávají v NRL po dobu minimálně dvou let. 6. Systém hlášení výsledků Hejno se považuje za pozitivní, zjištěna přítomnost Salmonella Enteritidis nebo Salmonella Typhimurium (včetně sérotypů monofázické Salmonela Typhimurium s antigenním vzorcem 1,4,[5],12:i:-) nebo Salmonella Infantis nebo Salmonella Hadar nebo Salmonella Virchow (jiné než očkovací kmeny) v jednom nebo ve více vzorcích u daného hejna vyšetřovaného v rámci Národního programu. Pokud není zjištěna přítomnost invazivních sérotypů salmonel, ale jsou zjištěny antimikrobiální látky nebo inhibiční účinek na růst bakterií, považuje se hejno za pozitivní. Výsledky vyšetření vzorků odebraných a odeslaných podle přílohy 1 zasílá určená laboratoř příslušné KVS SVS; kopii těchto výsledků zasílá chovateli nebo soukromému veterinárnímu lékaři. Odběry úředních vzorků a vzorků odebraných chovatelem nebo jím pověřenou odborně způsobilou osobou a výsledky jejich vyšetření eviduje KVS SVS prostřednictvím informačního systému. Záznamy o provedených laboratorních vyšetřeních a jejich výsledcích za všechny laboratoře v ČR shromažďuje a sumarizuje v měsíčních intervalech SVÚ Praha – NRL pro salmonely; sumarizované hlášení poskytuje laboratoř jednou měsíčně ÚVS SVS vždy k 15. dni v měsíci. 7. Opatření přijímaná v případě pozitivního nálezu a) Opatření přijatá v případě záchytu invazivních sérotypů salmonel Salmonella Enteritidis a/nebo Salmonella Typhimurium a/nebo Salmonella Infantis ve vzorcích trusu odebíraných chovatelem V případě výskytu Salmonella Enteritidis a/nebo Salmonella Typhimurium a/nebo Salmonella Infantis ve vzorcích trusu odebraných chovatelem, provede úřední veterinární lékař KVS SVS v hejně úřední odběr konfirmačních vzorků (EpFr09) z každého pozitivního hejna. Odběr pro konfirmační vyšetření se provádí jednou z metod uvedených v bodě 3.3. V případě podezření na rezidua inhibičních látek laboratoř provede test k ověření, že nebyla použita antibiotika, která by potenciálně mohla ovlivnit výsledek analýzy konfirmačního vyšetření. KVS SVS může ověřit, zda výsledky vyšetření na přítomnost salmonel v hejnu nebyly ovlivněny používáním antimikrobiálních látek. Vzorek 5 kusů ptáků k vyšetření přítomnosti inhibičních látek (EpFr25) se odebírá na základě rozhodnutí KVS SVS při odběru vzorků ke konfirmačnímu vyšetření. • Do ukončení konfirmačního vyšetření KVS SVS rozhodne o uložení těchto opatření: • provedení bakteriologického vyšetření krmiva a vody na přítomnost Salmonela spp., pokud je to nezbytné; • v případě pozitivního nálezu Salmonella Enteritidis a/nebo Salmonella Typhimurium a/nebo Salmonella Infantis pozastavení násadových vajec do doby výsledku konfirmačního vyšetření; • provedení důkladné průběžné očisty a dezinfekce a to jak v hale, tak i v ostatních obslužných prostorech (např. sklady krmiv a podestýlky). Po ukončení turnusu provedení důkladné mechanické očisty, desinfekce a bezpečného odstranění trusu nebo podestýlky; § KVS SVS zruší opatření v případě negativního výsledku konfirmačního vyšetření, takové hejno je považováno za negativní. b) Opatření přijatá v případě pozitivních úředních vzorků a pozitivních konfirmačních vyšetření na Salmonella Enteritidis a/nebo Salmonella Typhimurium a/nebo Salmonella Infantis. KVS SVS provede epizotologické šetření v chovu s cílem zjistit možný zdroj nákazy a stanoví minimálně, že: • v případě potřeby se provede další bakteriologické vyšetření krmiva na přítomnost Salmonela spp.; • všechna drůbež v pozitivním hejnu, a to včetně jednodenních kuřat musí být poražena nebo usmrcena a neškodně odstraněna způsobem co nejvíce omezujícím nebezpečí šíření salmonel. Porážka musí být provedena v souladu s právními předpisy o hygieně potravin. Vedlejší produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, musí být neškodně odstraněny v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009, kterým se stanoví hygienická pravidla týkající se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě; • neinkubovaná násadová vejce musí být neškodně odstraněna. Vejce mohou být užita k lidské spotřebě, pouze pokud jsou ošetřena takovým způsobem, který zaručí zničení všech sérotypů salmonel s významem pro veřejné zdraví, v souladu s právními předpisy Společenství o hygieně; • pokud se v líhni ještě nacházejí násadová vejce, musí být neškodně odstraněna nebo ošetřena v souladu s nařízením EP a Rady (ES) č. 1069/2009; • po poražení nebo usmrcení drůbeže z infikovaných hejn musí být v souladu s pokyny příslušné KVS SVS provedena důkladná očista a dezinfekce včetně bezpečného odstranění trusu nebo podestýlky; • KVS SVS provádí dozor nad účinností dezinfekce prováděné chovatelem. Kontrola účinnosti dezinfekce se provádí bakteriologickým vyšetřením stěrů v souladu s metodou stanovenou NRL. 7. 1. Metodika provádění kontroly účinnosti závěrečné dezinfekce • Kontrola účinnosti dezinfekce je prováděna KVS SVS po závěrečné dezinfekci po poražení pozitivního hejna. • Vzorky ke kontrole účinnosti dezinfekce se odebírají po ukončení doby expozice dezinfekčního prostředku ze suchých povrchů uvnitř dezinfikovaného objektu, nejdéle však do 72 hod po provedení dezinfekce. • Odebírá se 6 stěrů z různých míst tak, aby bylo zajištěno jejich reprezentativní rozmístění s ohledem na místa, kde mohla být nedokonale provedena mechanická očista, případně mohlo dojít k poklesu účinné koncentrace dezinfekčního prostředku. Pro odběr se používají tampony v transportním médiu, dostupné v laboratořích provádějících vyšetřování. Stěry provádíme tamponem smočeným těsně před odběrem v transportním médiu. Stíráme plochu 100 cm2 na sebe kolmými úhlopříčnými tahy po dobu minimálně 30 s. • Po provedeném odběru je nutno vzorky uchovat při teplotě v rozmezí 4 – 8 °C a nejpozději do 24 hodin dopravit s úplně a přesně vyplněnou žádankou do schválené laboratoře. • Stěry jsou do 48 hodin po odběru vyšetřeny laboratořemi schválenými SVS jako jednotlivé vzorky. Pro kontrolu účinnosti dezinfekce v chovech drůbeže je použita metoda stanovení celkového počtu mikroorganizmů ve vyšetřovaných stěrech stanovená NRL pro salmonely v SVÚ Praha. 8. Použití antimikrobiálních látek Antimikrobiální látky lze použít pouze v souladu s nařízením Komise (ES) č. 1177/2006, pokud jde o požadavky na používání určitých tlumících metod v rámci národních programů pro tlumení salmonel u drůbeže. • Pro tlumení salmonel u drůbeže se antimikrobiální látky používají pouze jako zvláštní metoda. • K ošetření mohou být použity pouze antimikrobiální látky, registrované ÚSKVBL Brno. • Antimikrobiální látky mohou být použity pouze se souhlasem a pod dozorem KVS SVS u drůbeže, u níž se projevuje salmonelóza s klinickými příznaky způsobem, při kterém by mohlo dojít k nadměrnému utrpení zvířat. V těchto hejnech se přijmou vhodná opatření na co největší snížení rizika šíření salmonely zbytkem reprodukční pyramidy. • Antimikrobiální látky mohou být použity k záchraně hodnotného genetického materiálu reprodukčních hejn, aby se založila nová hejna bez salmonely, včetně „elitních hejn“, hejn z ohrožených chovů a hejn chovaných pro výzkumné účely; kuřata vylíhnutá z násadových vajec sebraných od drůbeže ošetřené antimikrobiálními látkami podléhají během chovné fáze odběru vzorků každých čtrnáct dní s tím, že program se zaměřuje na zjištění 1% prevalence dané salmonely s 95% mezí spolehlivosti. Antimikrobiální látky mohou být použity pouze se souhlasem a pod dozorem KVS SVS. Toto použití je založeno pokud možno na výsledcích bakteriologického odběru vzorků a testování citlivosti. • V mimořádných situacích může být provedena aplikace antimikrobiálních látek před výsledkem bakteriologického odběru vzorků a testováním citlivosti za předpokladu, že před aplikací budou odebrány vzorky veterinárním lékařem. Pokud před aplikací antimikrobiálních látek nebyl proveden odběr vzorků, považují se hejna za infikovaná salmonelou. 9. Vakcinace Vakcinaci lze provádět pouze v souladu s nařízením Komise (ES) č. 1177/2006, kterým se provádí nařízení EP a Rady (ES) č. 2160/2003, pokud jde o požadavky na používání určitých tlumících metod v rámci národním programů pro tlumení salmonel u drůbeže. Vakcinace v reprodukčních chovech kura domácího (Gallus gallus) je dobrovolná. Při výběru vakcíny je nutno dodržet následující podmínky: • Používané vakcíny musí mít platnou registraci Ústavem pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv v Brně (dále jen ÚSKVBL Brno) a musí splňovat požadavky nařízení Komise (ES) č. 1177/2006. Dávkování, způsob aplikace a použití u věkových kategorií je stanoveno výrobcem vakcíny. Živé atenuované vakcíny proti salmonelám se nesmí použít, pokud výrobce neposkytne vhodnou metodu pr• bakteriologické odlišení terénních a vakcinačních kmenů. • Vakcinace a revakcinace musí být ukončena nejpozději 3 týdny před plánovaným zastavením nosnic do snášky. • V případě opakované vakcinace před další snáškovým cyklem se nesmí používat živé atenuované vakcíny. 10. Finanční pomoc a náhrady chovatelům Chovatelům se poskytne náhrada nákladů a ztrát, které vznikly v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření v souladu s § 67, § 68, § 69 a § 70 veterinárního zákona. 11. Povinnosti chovatelů • zpracovat a dodržovat sanitační řád pro hospodářství, vést evidenci o všech dezinfekcích a preventivních opatřeních, • vést evidenci drůbeže dle plemenářského zákona. 11. 1. Sanitační řád Sanitační řád zpracovaný chovatelem pro každé hospodářství musí obsahovat údaje minimálně o: 1. způsobu zabezpečení vjezdu a vstupu do objektu (režim uzamykání brány, dezinfekce vozidel, obuvi personálu a návštěv atd.); 2. údržbě v prostoru farmy, tj. o frekvenci údržby vegetace, způsobu zamezení přístupu volně žijících ptáků, hlodavců, hmyzu atd.; 3. zacházení s krmivem, údržbě prostoru kolem zásobníku a násypky, režimu čištění a dezinfekce násypky a zásobníků a krmného systému; 4. zabezpečení vstupu do hal (uzamykatelnost, dezinfekční rohože, použité dezinfekční prostředky, frekvence výměny roztoku v dezinfekčních rohožích); 5. pravidlech používaní ochranných prostředků personálem a návštěvníky; 6. údržbě ventilačního systému; 7. zacházení s uhynulými ptáky, frekvenci čistění a dezinfekce kafilerního boxu nebo kontejneru, frekvenci odvozu uhynulých ptáků; 8. nakládání s použitou podestýlkou; 9. plánu dezinsekce a deratizace, použité prostředky, umístění jedových staniček, frekvenci kontroly a výměny staniček, způsobu stanovení účinnosti deratizace; 10. pravidlech provedení mechanické očisty a dezinfekce hal po vyskladnění hejna, používaných dezinfekčních prostředcích, způsobu kontroly účinnosti dezinfekce. 11. 2. Vedení záznamů v hospodářství Evidence záznamů v hospodářství drůbeže se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004. Chovatelská evidence musí, obsahovat nejméně následující informace: • datum příjmu drůbeže, • původ drůbeže, • počet drůbeže, • dosažená snáška vajec, • úhyny, • dodavatelé krmiv, • druh a období používání doplňků a ochranná lhůta, • sledování příjmu krmiv a vody, • provedené vyšetření a diagnóza stanovená ošetřujícím veterinářem, popřípadě doprovázená výsledky laboratorních vyšetření, • druh léku (zejména antimikrobiálních látek), datum začátku a konce jeho podávání, • datum vakcinace a druh použité vakcíny – údaje převzaty z odchovu kuřic, • výsledky všech zdravotních prohlídek, kterým byla drůbež pocházející ze stejného hejna podrobena již dříve, • počet nosnic určených k poražení, • předpokládané datum poražení, • datum porážky a její výsledek porážek (zpětné hlášení z jatek o veterinární prohlídce), • výsledky kontroly účinnosti dezinfekce, • výsledky pravidelného odběru vzorků vody a krmiv pro drůbež • výsledky vyšetření na přítomnost salmonel provedených v souladu s požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, tj. Národního programu. 11. 3. Dokumenty při přesunech drůbeže Chovatel předá příjemci (v případě dalšího chovu) písemně údaje o výsledcích laboratorních vyšetření hejna na sledované sérotypy salmonel (datum posledního odběru vzorku a jeho výsledek vyšetření a výsledek všech vyšetření hejna (pozitivní/negativní). Informace o potravinovém řetězci k přemístění zvířat na porážku (nebo i zdravotní potvrzení) musí mimo ostatních údajů obsahovat výsledek všech laboratorních vyšetření hejna na všechny sérotypy Salmonela spp. provedených v průběhu životního cyklu hejna (negativní/pozitivní) a datum posledního odběru s výsledkem vyšetření. V případě obchodování v rámci Evropské unie musí zásilku zvířat doprovázet veterinární osvědčení podle nařízení Komise (ES) č. 599/2004, kterým se přijímá harmonizovaný vzor osvědčení a záznam o kontrole při obchodování se zvířaty a živočišnými produkty v Unii. 12. Registrace hospodářství Pro každé hospodářství, v němž je chováno hejno větší, než 100 kusů drůbeže s produkcí násadových vajec je vydáno pověřenou osobou registrační číslo hospodářství a veškerá chovatelská evidence se vede podle plemenářského zákona a vyhlášky č. 136/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 13. Jiná opatření pro zajištění dosledovatelnosti zvířat Každé hejno musí být nezaměnitelně označeno. Označení hejna se skládá z registračního čísla hospodářství, označení haly a označení hejna ve formátu CZ 12345678-00H0-XX/2015. Symboly XX představují pořadové číslo hejna v daném roce s možnostmi 0 – 99. V jedné hale může být v průběhu roku více hejn, ale tato hejna musí mít odlišné pořadové číslo. Pořadové číslo hejna v roce musí být pro každé hejno jedinečné. Za správné označení hejna odpovídá chovatel. Označení hejna musí být uvedeno vždy na žádance o laboratorní vyšetření a v příslušné dokumentaci doprovázející zvířata při přesunech hejna a při veškeré další evidenci. Příloha č. 5 Národní program pro tlumení salmonel v chovech kuřat chovaných na maso 1. 1. Cíl programu: Cílem programu je snížit procento hejn kuřat chovaných na maso, pozitivních na výskyt Salmonella Enteritidis a Salmonella Typhimurium v prostředí na maximálně 1 %. Do cíle programu jsou zahrnuty sérotypy monofázické Salmonella Typhimurium s antigenním vzorcem 1,4,[5],12:i:-. Cíl národního programu je stanoven v souladu s cílem Evropské unie podle čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 2160/2003 zaměřeným na snížení výskytu Salmonella Enteritidis a Salmonella Typhimurium u kuřat chovaných na maso stanoveným v nařízení Komise (ES) č. 200/2012. 2. Odběru vzorků Chovatel kuřat, která mají být poražena na jatkách, zajistí podle určeného harmonogramu u každého hejna odběr vzorků z prostředí. Vzorky odebrané chovatelem odebírá proškolená osoba, kterou může být chovatel, veterinární lékař nebo jiná chovatelem pověřená osoba. Školení provádí a osvědčení o školení vydává příslušná KVS SVS. Úřední vzorky odebírá úřední veterinární lékař příslušné KVS SVS. 2.1. Odběr vzorků chovatelem Odběr vzorků z prostředí se uskuteční z každého hejna, ve lhůtě tří týdnů před odvozem kuřat na porážku, tak aby byl výsledek vyšetření znám před vlastním přesunem na jatka. (EpFb01). Odchylně od povinnosti odběru vzorků uvedené v tomto písmeni může příslušný orgán povolit odběr vzorků v posledních šesti týdnech před okamžikem porážky, jsou-li brojleři chováni déle než 81 dní, nebo vztahuje-li se na ně ekologická produkce brojlerů podle nařízení Komise (ES) č. 889/2008. 2.2. Odběr úředních vzorků Úřední odběr vzorků (EpFb04) se provede 1x ročně alespoň u jednoho hejna na 10 % hospodářství chovajících více než 5 000 ptáků. Dále se úřední odběr vzorků uskuteční pokaždé, bude-li to KVS SVS považovat za nutné (EpFb05). Při odběru úředního vzorku se provádí kontrola biologické bezpečnosti a plnění sanitačního programu. Kontrola účinnosti dezinfekce po vyskladnění pozitivního hejna. Vzorek stěrů odebraný na základě rozhodnutí KVS SVS (EpFb07). 2.3. Postup při odběru vzorků • Použijí se dva páry stíracích tamponů nebo gázových tamponů. U hejn kuřat chovaných na maso s volným výběhem se vzorky odebírají pouze uvnitř budovy. Všechny stírací/gázové tampony musí být zahrnuty do jednoho vzorku. • U hejn s méně než 100 kuřaty, kde nelze použít stírací/gázové tampony, protože není možné vstoupit do budovy, může být jejich použití nahrazeno použitím tamponů na rukou – kdy se stírací tampony nebo gázové tampony navlečou přes rukavice a setřou se povrchy kontaminované čerstvým trusem. • Před navlečením stíracích/gázových tamponů je třeba jejich povrch navlhčit maximálním regeneračním roztokem (MRR: 0,8 % chloridu sodného, 0,1 % peptonu ve sterilní deionizované vodě) nebo sterilní vodou nebo jiným roztokem schváleným Národní referenční laboratoří pro salmonely na SVÚ Praha. • Je zakázáno používat vodu obsahující antimikrobiální látky nebo další dezinfekční látky. Pro navlhčení stíracích tamponů se doporučuje nalít dovnitř tekutinu před jejich navlečením. Případně je možno před použitím vložit stírací nebo gázové tampony spolu s roztokem do sterilizačních vaků nebo nádob. Roztok lze rovněž aplikovat po obutí pomocí spreje či rozprašovače. • Je třeba zajistit, aby byly ve vzorku rovnoměrně zastoupeny všechny části budovy. Každý pár se použije pro přibližně 50 % plochy budovy. Po skončení odběru vzorků musí být stírací/gázové tampony opatrně sejmuty tak, aby se neuvolnil přichycený materiál. Stírací tampony se obrátí tak, aby se přichycený materiál neuvolnil. Vloží se do sáčku nebo nádoby a označí se. • KVS SVS provádí vyškolení chovatelů a/nebo osob provádějících odběr vzorků z pověření chovatelem s cílem zajistit řádné dodržování metodiky odběru vzorků. • KVS SVS může ověřit, zda výsledky vyšetření na přítomnost salmonel v hejnu nebyly ovlivněny používáním antimikrobiálních látek. Vzorek 5 kusů ptáků k vyšetření na přítomnost inhibičních látek (EpFb06) se odebírá na základě rozhodnutí KVS SVS. • Není-li zjištěna přítomnost Salmonela Enteritidis nebo Salmonela Typhimurium, ale jsou zjištěny antimikrobiální látky nebo inhibiční účinek na růst bakterií, považuje se hejno brojlerů za pozitivní. 3. Obecné údaje Program je prováděn na celém území České republiky. Epizootologickou jednotkou je hejno, které je definováno dle nařízení (ES) č. 2160/2003: „Hejnem“ se rozumí veškerá drůbež stejného nákazového statusu držená ve stejném místě nebo ve stejném prostoru a představující epizootologickou jednotku; v případě drůbeže v klecových chovech tento termín zahrnuje všechny ptáky sdílející stejný objem vzduchu. 4. Schválené laboratoře, kde se analyzují vzorky odebrané v rámci programu. Laboratoře, které provádí vyšetření na Salmonella spp. v rámci tohoto programu tlumení salmonel jsou stanoveny v souladu s článkem 12 Nařízení (ES) č. 2160/2003. Vzorky, odebrané v rámci tohoto Národního programu, musí být vyšetřeny v laboratořích státních veterinárních ústavů (dále jen „SVÚ“), které jsou pod kontrolou národní referenční laboratoře (dále jen „NRL“) a je u nich zajištěno napojení na informační systém SVS: SVÚ Praha – NRL SVÚ Jihlava SVÚ Olomouc 5. Metody použité pro vyšetření 5. 1. Přeprava a příprava vzorků Vzorky se odešlou do laboratoře nejlépe do 24 hodin po odběru. Nejsou-li odeslány do 24 hodin, skladují se v chladu. Vzorky mohou být přepravovány při teplotě okolního prostředí, pokud se zamezí nadměrné teplotě (přes 25 °C) a vystavení slunečnímu záření. V laboratoři se vzorky uloží v chladu až do jejich vyšetření, které musí být zahájeno do 48 hodin po jejich obdržení a do 96 hodin od odběru vzorků. Pár stíracích/gázových tamponů se opatrně vybalí, aby nedošlo k uvolnění přichyceného trusu, a vloží se do 225 ml pufrované peptonové vody (PPV) předehřáté na pokojovou teplotu. Krouživým pohybem se dosáhne úplného nasáknutí vzorku a dále se pokračuje v kultivaci za použití metody uvedené v tomto programu. 5. 2. Metoda detekce Použije se metoda detekce doporučená referenční laboratoří Evropské unie pro salmonely v Bilthovenu, Nizozemsku. Tato metoda je popsána v současném znění návrhu přílohy D normy ISO 6579:2002 „Průkaz bakterií rodu Salmonella v trusu zvířat a ve vzorcích ve stadiu prvovýroby“. V této metodě detekce se používá polotuhé médium (modifikované polotuhé médium Rappaport-Vassiladis, MSRV) jako jediné selektivní obohacovací médium. Sérotypizace se provádí nejméně u jednoho izolátu z každého pozitivního vzorku, a to podle systému Kaufmann-White. Fagotypizace se provádí podle HPA Colindale, Londýn. 5.3. Uložení kmenů Alespoň jeden izolovaný kmen z každého hejna za rok bude uložen pro budoucí fagotypizaci nebo stanovení citlivosti na antimikrobiální látky pomocí běžných metod pro sběr kultur tak, aby byla zajištěna integrita kmenů po dobu minimálně dvou let. 5. 4. Schéma odběru vzorků krmiv Ve výrobnách krmných směsí jsou vzorky odebírány k bakteriologickému vyšetření zdravotní nezávadnosti KVS SVS. Počty vyšetřených vzorků se odvozují od produkce krmiv v předešlém roce. Vzorky jsou odebírány namátkově ve výrobnách krmných směsí v počtu stanoveném ÚVS SVS. Odebírány jsou finální krmné směsi před vyskladněním z výroben krmiv. Vzorky se mohou odebrat i přímo u chovatele. Hodnotícím kritériem je nepřítomnost salmonel v 25 gramech odebraného vzorku. 6. Systém hlášení výsledků: Hejno kuřat chovaných na maso se považuje za pozitivní, jestliže byla v hejně v jakémkoli okamžiku zjištěna přítomnost Salmonella Enteritidis a/nebo Salmonella Typhimurium (jiné než očkovací kmeny) včetně sérotypů monofázické Salmonella Typhimurium s antigenním vzorcem 1,4,[5],12:i:-. Pokud není zjištěna přítomnost Salmonella Enteritidis nebo Salmonella Typhimurium, ale jsou zjištěny antimikrobiální látky nebo inhibiční účinek na růst bakterií, považuje se hejno za pozitivní. Laboratoř vykazuje vyšetření a výsledky vyšetření všech vzorků v informačním systému. Výsledek vyšetření všech vzorků zašle pověřená laboratoř na příslušnou KVS SVS, kopii chovateli drůbeže nebo soukromému veterinárnímu lékaři. KVS SVS vykazuje odběry všech vzorků a výsledky těchto vyšetření v informačním systému SVS. Evidenci o provedených laboratorních vyšetřeních za laboratoře, uvedené v bodě 5, shromažďuje a sumarizuje NRL v měsíčních intervalech, sumarizované hlášení poskytuje laboratoř jednou měsíčně ÚVS SVS vždy k 15. dni v měsíci. 7. Opatření přijímaná v případě pozitivního nálezu • Chovatel zaznamená tento výsledek (tj. nález kteréhokoliv sérotypu Salmonella spp.) do Informace o potravinovém řetězci při vyskladnění kuřat na jatka. 7. 1. Opatření přijatá při nálezu Salmonella Enteritidis a/nebo Salmonella Typhimurium ve vzorcích trusu
• Po vyskladnění kuřat na jatka musí být provedena důkladná mechanická očista, dezinfekce, dezinsekce a deratizace, včetně bezpečného odstranění trusu nebo podestýlky.
7. 2. Metodika provádění kontroly účinnosti závěrečné dezinfekce • Kontrola účinnosti dezinfekce je prováděna chovatelem jako jedno z opatření přijatých • při nálezu Salmonella Enteritidis a/nebo Salmonella Typhimurium ve vzorcích trusu. • Vzorky ke kontrole účinnosti dezinfekce se odebírají po ukončení doby expozice dezinfekčního prostředku ze suchých povrchů uvnitř dezinfikovaného objektu, nejdéle však do 72 hod po provedení dezinfekce. § Odebírá se 6 stěrů z různých míst tak, aby bylo zajištěno jejich reprezentativní rozmístění s ohledem na místa, kde mohla být nedokonale provedena mechanická očista, případně mohlo dojít k poklesu účinné koncentrace dezinfekčního prostředku. Pro odběr se používají tampony v transportním médiu, dostupné v laboratořích provádějících vyšetřování. Stěry provádíme tamponem smočeným těsně před odběrem v transportním médiu. Stíráme plochu 100 cm2 na sebe kolmými úhlopříčnými tahy po dobu minimálně 30 s. • Po provedeném odběru je nutno vzorky uchovat při teplotě v rozmezí 4 – 8 °C a nejpozději do 24 hodin dopravit s úplně a přesně vyplněnou žádankou do schválené laboratoře. • Stěry jsou do 48 hodin po odběru vyšetřeny laboratořemi schválenými SVS jako jednotlivé vzorky. Pro kontrolu účinnosti dezinfekce v chovech drůbeže je použita metoda stanovení celkového počtu mikroorganizmů ve vyšetřovaných stěrech stanovená NRL pro salmonely v SVÚ Praha. 8. Použití antimikrobiálních látek se řídí nařízením Komise (ES) č. 1177/2006
9. Vakcinace Vakcinace kuřat chovaných na maso proti salmonelám je dobrovolná. Při výběru vakcíny je nutno dodržet následující podmínky:
10. Finanční pomoc a náhrady chovatelům Chovatelům se poskytne náhrada nákladů a ztrát v případě zjištění klinické salmonelózy drůbeže, které vznikly v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření v souladu s § 67, § 68, § 69 a § 70 veterinárního zákona. 11. Povinnosti chovatelů
11. 1. Sanitační řád Sanitační řád zpracovaný chovatelem pro každé hospodářství musí obsahovat údaje minimálně o: 1. způsobu zabezpečení vjezdu a vstupu do objektu (režim uzamykání brány, dezinfekce vozidel, obuvi personálu a návštěv atd.); 2. údržbě v prostoru farmy, tj. o frekvenci údržby vegetace, způsobu zamezení přístupu volně žijících ptáků, hlodavců, hmyzu atd.; 3. zacházení s krmivem, údržbě prostoru kolem zásobníku a násypky, režimu čištění a dezinfekce násypky a zásobníků a krmného systému; 4. zabezpečení vstupu do hal (uzamykatelnost, dezinfekční rohože, použité dezinfekční prostředky, frekvence výměny roztoku v dezinfekčních rohožích); 5. pravidlech používaní ochranných prostředků personálem a návštěvníky; 6. údržbě ventilačního systému; 7. zacházení s uhynulými ptáky, frekvenci čistění a dezinfekce kafilerního boxu nebo kontejneru, frekvenci odvozu uhynulých ptáků; 8. nakládání s použitou podestýlkou; 9. plánu dezinsekce a deratizace, použité prostředky, umístění jedových staniček, frekvenci kontroly a výměny staniček, způsobu stanovení účinnosti deratizace; 10. pravidlech provedení mechanické očisty a dezinfekce hal po vyskladnění hejna, používaných dezinfekčních prostředcích, způsobu kontroly účinnosti dezinfekce. Ve všech chovech kuřat chovaných na maso musí být zpracován provozní řád chovu, který zahrnuje veškeré chovatelské postupy od jednodenních kuřat až po vyskladnění na jatka. Po každém ukončení produkčního cyklu se provádí mechanická očista hal a technologie s následnou účinnou dezinfekcí, deratizací a dezinsekcí. KVS SVS provádí dozor nad účinností dezinfekce prováděnou chovatelem. 11.2 Vedení záznamů v hospodářství drůbeže Evidence záznamů v hospodářství se řídí se nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č.852/2004. Chovatelská evidence musí, obsahovat nejméně následující informace:
11.3. Dokumenty doprovázející zvířata při jejich odeslání na jatka Informace o potravinovém řetězci k přemístění zvířat na porážku (nebo i zdravotní potvrzení) musí mimo ostatních údajů obsahovat výsledek všech laboratorních vyšetření hejna na všechny sérotypy Salmonela spp. provedených v průběhu životního cyklu hejna (negativní/pozitivní) a datum posledního odběru s výsledkem vyšetření. V případě obchodování v rámci Evropské unie musí zásilku zvířat doprovázet veterinární osvědčení podle nařízení Komise (ES) č. 599/2004, kterým se přijímá harmonizovaný vzor osvědčení a záznam o kontrole při obchodování se zvířaty a živočišnými produkty v Unii. 12. Registrace hospodářství Pro každé hospodářství, v němž je chováno hejno s více než 500 kusy kuřat (Gallus gallus) chovaných na maso, je vydáno pověřenou osobou registrační číslo hospodářství a veškerá chovatelská evidence se vede podle plemenářského zákona a vyhlášky č. 136/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 13. Jiná opatření pro zajištění dosledovatelnosti zvířat Každé hejno musí být nezaměnitelně označeno. Označení hejna se skládá z registračního čísla hospodářství, označení hejna a označení haly ve formát formátu CZ 12345678-XXHY-ZZ/2015. Symboly XX představují číselné označení haly s možnostmi 0 – 99. Symbol Y určuje ohlášenou nebo schválenou hustotu chovu s možnostmi: A – do 33 kg/m2 B – do 39 kg/m2 C – do 42 kg/m2 Symboly ZZ představují pořadové číslo hejna v daném roce s možnostmi 0 – 99.. V jedné hale může být v průběhu roku více hejn, ale tato hejna musí mít odlišné číslo např. 02/2013 a 06/2013. Pořadové číslo hejna v roce musí být pro každé hejno jedinečné. Za správné označení hejna odpovídá chovatel. Označení hejna musí být uvedeno vždy na žádance o laboratorní vyšetření, v informaci o potravinovém řetězci při odesílání drůbeže na jatka a při veškeré další evidenci.
Příloha č. 6 Národní program pro tlumení salmonel v chovech krůt 1 1. Cíl programu Cíl národního programu je stanoven v souladu s cílem Evropské unie podle čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 2160/2003, zaměřeným na snížení výskytu Salmonella Enteritidis a Salmonella Typhimurium u krůt stanoveným v nařízení Komise (EU) č. 1190/2012. Cílem programu je:
Do cíle programu jsou zahrnuty sérotypy monofázické Salmonella Typhimurium s antigenním vzorcem 1,4,[5],12:i:-. 2. Odběr vzorků Chovatel zajistí podle určeného harmonogramu u každého hejna výkrmových a chovných krůt odběr vzorků z prostředí. Vzorky odebrané chovatelem odebírá proškolená osoba, kterou může být chovatel, veterinární lékař nebo jiná chovatelem pověřená osoba. Školení provádí a osvědčení o školení vydává příslušná KVS SVS. Úřední vzorky odebírá úřední veterinární lékař příslušné KVS SVS. 2.1. Odběr vzorků zajišťovaný chovatelem Odběr vzorků z prostředí se uskuteční z každého hejna dle následujícího harmonogramu: 2. 1. 1 Krůty na výkrm EpFkv01 – odběr vzorku ve lhůtě tří týdnů před odvozem ptáků na porážku, tak aby byl výsledek vyšetření znám před vlastním přesunem na jatka. KVS může povolit odběr vzorků v posledních šesti týdnech před datem porážky, jsou-li krůty chovány déle než 100 dní nebo jedná-li se o ekologickou produkci krůt podle nařízení Komise (ES) č. 889/2008 2. 1 2. Chovné krůty • EpFkr01 – jednodenní krůťata: 10 stěrů z vnitřních stěn minimálně 10 ks krabic nebo přepravek používaných k přepravě krůťat. Stěry se odebírají po dodání kuřat na hospodářství, před vyložením z dopravního prostředku. Ze všech stěrů se vytvoří jeden směsný vzorek. V případě dodávky ze dvou líhní se vytvoří směsný vzorek pro každou líheň samostatně. Pokud se návoz uskutečňuje ve více dnech, každý den se odebírají vzorky dle výše uvedeného schématu; • EpFkr02 – ve stáří 4 týdnů; • EpFkr03 – 2 týdny před přechodem do snáškové fáze nebo snáškové jednotky; • EpFkr04 – každé 4 týdny během snášky. 2. 2. Odběr úředních vzorků 2. 2. 1. Krůty na výkrm • EpFkv04 – 1x ročně alespoň u jednoho hejna na 10% hospodářství chovajících více než 500 ptáků. • EpFkv06 -považuje-li to KVS SVS za nutné. Odběr vzorků zajištěný chovatelem lze nahradit odběrem vzorků, který provedla KVS SVS. 2. 2. 2. Chovné krůty • EpFkr05 – jedenkrát ročně u všech hejn o velikosti alespoň 250 dospělých chovných krůt ve stáří mezi 30 a 45 týdny; • EpFkr07 – jednou ročně všechna hejna s elitním, praprarodičovským a prarodičovským plemenným materiálem krůt; • EpFkr08 – všechna hejna v hospodářství v případě, že byla zjištěna Salmonella Enteritidis nebo Salmonella Typhimurium ze vzorků odebraných v líhni nebo v rámci úředních kontrol za účelem zjištění původu nákazy. Odběr vzorků zajištěný chovatelem lze nahradit odběrem vzorků, který provedla KVS SVS. 2.3. Postup odběru vzorků 2. 3. 1. Krůty na výkrm • Použijí se dva páry stíracích tamponů nebo gázových tamponů. U hejn krůt s volným výběhem se vzorky odebírají pouze uvnitř budovy. Všechny stírací/gázové tampony musí být zahrnuty do jednoho vzorku. • U hejn s méně než 100 kusy krůt, kde nelze použít stírací/gázové tampony, protože není možné vstoupit do budovy, může být jejich použití nahrazeno použitím tamponů na rukou, kdy se stírací tampony nebo gázové tampony navlečou přes rukavice a setřou se povrchy kontaminované čerstvým trusem. • Před navlečením stíracích/gázových tamponů je třeba jejich povrch navlhčit maximálním regeneračním roztokem (MRR: 0,8 % chloridu sodného, 0,1 % peptonu ve sterilní deionizované vodě) nebo sterilní vodou nebo jiným roztokem schváleným Národní referenční laboratoří pro salmonely na SVÚ Praha (např. pitná voda). • Je zakázáno používat vodu obsahující antimikrobiální látky nebo další dezinfekční látky. Pro navlhčení stíracích tamponů se doporučuje nalít dovnitř tekutinu před jejich navlečením. Případně je možno před použitím vložit stírací nebo gázové tampony spolu s roztokem do sterilizačních vaků nebo nádob. Roztok lze rovněž aplikovat po obutí pomocí spreje či rozprašovače. • Je třeba zajistit, aby byly ve vzorku rovnoměrně zastoupeny všechny části budovy. Každý pár se použije pro přibližně 50 % plochy budovy. Po skončení odběru vzorků musí být stírací/gázové tampony opatrně sejmuty tak, aby se neuvolnil přichycený materiál. Stírací tampony se obrátí tak, aby se přichycený materiál neuvolnil. Vloží se do sáčku nebo nádoby a označí se. • KVS SVS provádí vyškolení chovatelů a/nebo osob provádějících odběr vzorků z pověření chovatelem s cílem zajistit řádné dodržování metodiky odběru vzorků. • V případě, že KVS SVS provádí odběr vzorků z důvodu podezření na výskyt salmonel, a ve všech ostatních případech, kdy to považuje za vhodné, se KVS SVS ujistí prostřednictvím případných dalších vyšetření, že výsledky vyšetření na přítomnost salmonel v hejnech krůt nebyly zkresleny používáním antimikrobiálních látek u těchto hejn. • KVS SVS může ověřit, zda výsledky vyšetření na přítomnost salmonel v hejnu nebyly ovlivněny používáním antimikrobiálních látek. Vzorek 5 kusů ptáků k vyšetření přítomnosti inhibičních látek (EpFkv07) se odebírá na základě rozhodnutí KVS SVS. • Není-li zjištěna přítomnost Salmonella Enteritidis nebo Salmonella Typhimurium, ale jsou zjištěny antimikrobiální látky nebo inhibiční účinek na růst bakterií, považuje se hejno krůt pro účely cíle Společenství za pozitivní.
2. 3. 2. Chovné krůty
Odběr se provádí podle jedné z níže uvedených metod. 2. 3. 2. 1. Odběr směsných vzorků trusu Odebírají se namátkově jednotlivé vzorky čerstvého trusu o váze min. 1 g z určitého počtu míst, který udává tabulka.
Výkaly mohou být sloučeny pro účely rozboru tak, aby vznikly minimálně dva vzorky. nebo: 2. 3. 2. 2. Odběr 5 párů stíracích manžet. Používané stírací manžety mají mít dostatečné absorpční vlastnosti, aby nasákly vlhkost. Přípustné jsou i „gázové ponožky.“ Povrch stíracích manžet se navlhčí vhodným roztokem (např. 0,8% roztok chloridu sodného a 0,1% roztok peptonu ve sterilní deionizované vodě nebo sterilní vodě). Chůze po ploše se provádí tak, aby vzorky byly odebrány reprezentativně ze všech částí dané plochy, včetně podestýlky a roštů, pokud jsou rošty bezpečné pro chůzi. Do odběru jsou zahrnuty veškeré jednotlivé posady v budově. Po skončení odběru vzorků musí být manžety opatrně sejmuty tak, aby se z nich neuvolnil přichycený materiál. Stírací manžety mohou být sloučeny pro účely rozboru tak, aby vznikly minimálně dva vzorky. KVS SVS může ověřit, zda výsledky vyšetření na přítomnost salmonel v hejnu nebyly ovlivněny používáním antimikrobiálních látek. Vzorek 5 kusů ptáků k vyšetření na přítomnost inhibičních látek (EpFkr18) se odebírá na základě rozhodnutí KVS SVS. 3. Obecné údaje Program je prováděn na celém území České republiky. Epizootologickou jednotkou je hejno, které je definováno dle nařízení (ES) č. 2160/2003: „Hejnem“ se rozumí veškerá drůbež stejného nákazového statusu držená ve stejném místě nebo ve stejném prostoru a představující epizootologickou jednotku; v případě drůbeže v klecových chovech tento termín zahrnuje všechny ptáky sdílející stejný objem vzduchu. 4. Schválené laboratoře Laboratoře, které provádí vyšetření na Salmonella spp. v rámci tohoto programu tlumení salmonel jsou stanoveny v souladu s článkem 12 Nařízení (ES) č. 2160/2003. Vzorky, odebrané v rámci tohoto Národního programu, musí být vyšetřeny v laboratořích státních veterinárních ústavů (dále jen „SVÚ“), které jsou pod kontrolou národní referenční laboratoře (dále jen „NRL“) a je u nich zajištěno napojení na informační systém SVS: SVÚ Praha – NRL SVÚ Jihlava SVÚ Olomouc 5. Metody použité pro vyšetření 5.1. Přeprava a příprava vzorků Vzorky se odešlou do laboratoře nejlépe do 24 hodin po odběru. Nejsou-li odeslány do 24 hodin, skladují se v chladu. Vzorky mohou být přepravovány při teplotě okolního prostředí, pokud se zamezí nadměrné teplotě (přes 25 °C) a vystavení slunečnímu záření. V laboratoři se vzorky uloží v chladu až do jejich vyšetření, které musí být zahájeno do 48 hodin po jejich obdržení a do 96 hodin od odběru vzorků. Páry stíracích – gázových tamponů se opatrně vybalí, aby nedošlo k uvolnění přichyceného trusu, a vloží se do 225 ml pufrované peptonové vody (PPV) předehřáté na pokojovou teplotu. Stírací/gázové tampony musí být zcela ponořeny do PPV, a proto lze v případě potřeby přidat více PPV. Krouživým pohybem se dosáhne úplného nasáknutí vzorku a dále se pokračuje v kultivaci. 5.2. Metoda detekce Použije se metoda detekce doporučená referenční laboratoří Evropské unie pro salmonely v Bilthovenu, Nizozemsku. Tato metoda je popsána v současném znění návrhu přílohy D normy ISO 6579:2002 „Průkaz bakterií rodu Salmonella v trusu zvířat a ve vzorcích ve stadiu prvovýroby“. V této metodě detekce se používá polotuhé médium (modifikované polotuhé médium Rappaport-Vassiladis, MSRV) jako jediné selektivní obohacovací médium. Sérotypizace se provede nejméně u jednoho izolátu z každého pozitivního vzorku, a to podle systému Kaufmann-White. Fagotypizace se provádí podle HPA Colindale, Londýn. 5.3. Uložení kmenů Alespoň jeden izolovaný kmen z každého hejna za rok bude uložen pro budoucí fagotypizaci a stanovení citlivosti na antimikrobiální látky pomocí běžných metod pro sběr kultur tak, aby byla zajištěna integrita kmenů po dobu minimálně dvou let. 5. 4. Schéma odběru vzorků krmiv Ve výrobnách krmných směsí jsou vzorky odebírány k bakteriologickému vyšetření zdravotní nezávadnosti KVS SVS. Počty vyšetřených vzorků se odvozují od produkce krmiv v předešlém roce. Vzorky jsou odebírány namátkově ve výrobnách krmných směsí v počtu stanoveném ÚVS SVS. Odebírány jsou finální krmné směsi před vyskladněním z výroben krmiv. Vzorky se dají odebrat i přímo u chovatele. Hodnotícím kritériem je nepřítomnost salmonel v 25 gramech odebraného vzorku. 6. Systém hlášení výsledků Hejno krůt se považuje za pozitivní, jestliže byla v hejně v jakémkoli okamžiku zjištěna přítomnost Salmonella Enteritidis a/nebo Salmonella Typhimurium včetně sérotypů monofázické Salmonella Typhimurium s antigenním vzorcem 1,4,[5],12:i:- (jiné než očkovací kmeny). Výsledky vyšetření vzorků odebraných a odeslaných v rámci provádění tohoto programu zasílá určená laboratoř příslušné krajské veterinární správě; kopii těchto výsledků zasílá chovateli nebo soukromému veterinárnímu lékaři. Chovatel musí být schopen na požádání, předložit KVS SVS protokoly o vyšetření. Odběr úředních vzorků a výsledky vyšetření všech vzorků eviduje KVS SVS prostřednictvím informačního systému. Záznamy o provedených laboratorních vyšetřeních a jejich výsledcích za všechny laboratoře v ČR shromažďuje a sumarizuje v měsíčních intervalech SVÚ Praha – NRL pro salmonely; sumarizované hlášení rozdělené podle krajů poskytuje laboratoř jednou měsíčně ÚVS SVS. 7. Opatření přijímaná v případě pozitivního nálezu 7. 1. Krůty na výkrm • Chovatel zaznamená tento výsledek (tj. nález kteréhokoliv sérotypu Salmonella spp.) do Informace o potravinovém řetězci při vyskladnění kuřat na jatka. Opatření přijatá při nálezu Salmonella Enteritidis a/nebo Salmonella Typhimurium ve vzorcích trusu
7. 2. Chovné krůty a) Opatření přijatá v případě záchytu Salmonella Enteritidis a/nebo Salmonella Typhimurium ve vzorcích trusu odebíraných chovatelem V případě výskytu sledovaných sérotypů salmonel (Salmonella Enteritidis, Salmonella Typhimurium) ve vzorcích trusu odebraných chovatelem, provede úřední veterinární lékař KVS SVS v hejně úřední odběr konfirmačních vzorků (EpFkr09) z každého pozitivního hejna. Odběr pro konfirmační vyšetření se provádí jednou z metod uvedených v bodě 3. 3. 2. V případě podezření na rezidua inhibičních látek laboratoř provede test k ověření, že nebyla použita antibiotika, která by potenciálně mohla ovlivnit výsledek analýzy konfirmačního vyšetření. KVS SVS může ověřit, zda výsledky vyšetření na přítomnost salmonel v hejnu nebyly ovlivněny používáním antimikrobiálních látek. Vzorek 5 kusů ptáků k vyšetření přítomnosti inhibičních látek (EpFkr18) se odebírá na základě rozhodnutí KVS SVS při odběru vzorků ke konfirmačnímu vyšetření. Do ukončení konfirmačního vyšetření KVS SVS rozhodne o uložení těchto opatření: • provedení bakteriologického vyšetření krmiva a vody na přítomnost Salmonella spp., pokud je to nezbytné (EpFkr12, EpFkr14); • v případě pozitivního nálezu Salmonella Enteritidis a/nebo Salmonella Typhimurium pozastavení násadových vajec do doby výsledku konfirmačního vyšetření; • provedení důkladné průběžné očisty a dezinfekce a to jak v hale, tak i v ostatních obslužných prostorech (např. sklady krmiv a podestýlky). Po ukončení turnusu provedení důkladné mechanické očisty, desinfekce a bezpečného odstranění trusu nebo podestýlky. KVS SVS zruší opatření v případě negativního výsledku konfirmačního vyšetření, takové hejno je považováno za negativní. b) Opatření přijatá v případě pozitivních úředních vzorků a pozitivních konfirmačních vyšetření na Salmonella Enteritidis a/nebo Salmonella Typhimurium. KVS SVS provede epizotologické šetření v chovu s cílem zjistit možný zdroj nákazy a stanoví minimálně, že: • v případě potřeby se provede další bakteriologické vyšetření krmiva na přítomnost Salmonella spp.; • všechna drůbež v pozitivním hejnu, a to včetně jednodenních krůťat musí být poražena nebo usmrcena a neškodně odstraněna způsobem co nejvíce omezujícím nebezpečí šíření salmonel. Porážka musí být provedena v souladu s právními předpisy o hygieně potravin. Vedlejší produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, musí být neškodně odstraněny v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1069/2009, kterým se stanoví hygienická pravidla týkající se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě; • neinkubovaná násadová vejce musí být neškodně odstraněna; • pokud se v líhni ještě nacházejí násadová vejce, musí být neškodně odstraněna nebo ošetřena v souladu s nařízením EP a Rady (ES) č.1069/2009; • po poražení nebo usmrcení drůbeže z infikovaných hejn musí být v souladu s pokyny příslušné KVS SVS provedena důkladná očista a dezinfekce včetně bezpečného odstranění trusu nebo podestýlky; • KVS SVS provádí dozor nad účinností dezinfekce prováděné chovatelem. Kontrola účinnosti dezinfekce se provádí bakteriologickým vyšetřením stěrů v souladu s metodou stanovenou NRL (EpFkr10). 7. 3. Metodika provádění kontroly účinnosti závěrečné dezinfekce • Kontrola účinnosti dezinfekce je prováděna chovatelem jako jedno z opatření přijatých při nálezu Salmonella Enteritidis a/nebo Salmonella Typhimurium ve vzorcích trusu v chovech krůt na výkrm. V reprodukčních chovech krůt provádí odběr vzorků ke kontrole účinnosti dezinfekce po poražení pozitivního hejna KVS SVS. • Vzorky ke kontrole účinnosti dezinfekce se odebírají po ukončení doby expozice dezinfekčního prostředku ze suchých povrchů uvnitř dezinfikovaného objektu, nejdéle však do 72 hod po provedení dezinfekce. • Odebírá se 6 stěrů z různých míst tak, aby bylo zajištěno jejich reprezentativní rozmístění s ohledem na místa, kde mohla být nedokonale provedena mechanická očista, případně mohlo dojít k poklesu účinné koncentrace dezinfekčního prostředku. Pro odběr se používají tampony v transportním médiu, dostupné v laboratořích provádějících vyšetřování. Stěry provádíme tamponem smočeným těsně před odběrem v transportním médiu. Stíráme plochu 100 cm2 na sebe kolmými úhlopříčnými tahy po dobu minimálně 30 s. • Po provedeném odběru je nutno vzorky uchovat při teplotě v rozmezí 4 – 8 °C a nejpozději do 24 hodin dopravit s úplně a přesně vyplněnou žádankou do schválené laboratoře. • Stěry jsou do 48 hodin po odběru vyšetřeny laboratořemi schválenými SVS jako jednotlivé vzorky. Pro kontrolu účinnosti dezinfekce v chovech drůbeže je použita metoda stanovení celkového počtu mikroorganizmů ve vyšetřovaných stěrech stanovená NRL pro salmonely v SVÚ Praha. 8. Použití antimikrobiálních látek • Použití antimikrobiálních látek se řídí Nařízením Komise (ES) č. 1177/2006.
9. Vakcinace Vakcinace chovných a výkrmových krůt proti salmonelám je dobrovolná. Při výběru vakcíny je nutno dodržet následující podmínky:
10. Finanční pomoc a náhrady chovatelům Chovatelům se poskytne náhrada nákladů a ztrát, které vznikly v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření v souladu s § 67, § 68, § 69 a § 70 zákona č. 166/1999 Sb., v platném znění. 11. Povinnosti chovatelů
11. 1. Sanitační řád Sanitační řád zpracovaný chovatelem pro každé hospodářství musí obsahovat údaje minimálně o: 1. způsobu zabezpečení vjezdu a vstupu do objektu (režim uzamykání brány, dezinfekce vozidel, obuvi personálu a návštěv atd.); 2. údržbě v prostoru farmy, tj. o frekvenci údržby vegetace, způsobu zamezení přístupu volně žijících ptáků, hlodavců, hmyzu atd.; 3. zacházení s krmivem, údržbě prostoru kolem zásobníku a násypky, režimu čištění a dezinfekce násypky a zásobníků a krmného systému; 4. zabezpečení vstupu do hal (uzamykatelnost, dezinfekční rohože, použité dezinfekční prostředky, frekvence výměny roztoku v dezinfekčních rohožích); 5. pravidlech používaní ochranných prostředků personálem a návštěvníky; 6. údržbě ventilačního systému; 7. zacházení s uhynulými ptáky, frekvenci čistění a dezinfekce kafilerního boxu nebo kontejneru, frekvenci odvozu uhynulých ptáků; 8. nakládání s použitou podestýlkou; 9. plánu dezinsekce a deratizace, použité prostředky, umístění jedových staniček, frekvenci kontroly a výměny staniček, způsobu stanovení účinnosti deratizace; 10. pravidlech provedení mechanické očisty a dezinfekce hal po vyskladnění hejna, používaných dezinfekčních prostředcích, způsobu kontroly účinnosti dezinfekce. Ve všech chovech krůt musí být zpracován provozní řád chovu, který zahrnuje veškeré chovatelské postupy od jednodenních krůťat až po vyskladnění na jatka. Ve všech chovech krůt musí být vedena evidence dle plemenářského zákona. Po každém ukončení produkčního cyklu se provádí mechanická očista hal a technologie s následnou účinnou dezinfekcí, deratizací a dezinsekcí. KVS SVS provádí dozor nad účinností dezinfekce prováděnou chovatelem. Dle veterinárního zákona 166/1999 sb., v platném znění je chovatel zodpovědný za zdraví zvířat. Rutinní veterinární dohled je prováděn soukromým veterinárním lékařem. 11.2. Vedení záznamů v hospodářství Evidence záznamů se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č.852/2004. Chovatelská evidence musí, obsahovat nejméně následující informace:
11.3. Dokumenty doprovázející zvířata Chovatel předá příjemci (v případě dalšího chovu) písemně údaje o výsledcích laboratorních vyšetření hejna na sledované sérotypy salmonel (datum posledního odběru vzorku a jeho výsledek vyšetření a výsledek všech vyšetření hejna (pozitivní/negativní). Informace o potravinovém řetězci k přemístění zvířat na porážku (nebo i zdravotní potvrzení) musí mimo ostatních údajů obsahovat výsledek všech laboratorních vyšetření hejna všechny sérotypy Salmonela spp. provedených v průběhu životního cyklu hejna (negativní/pozitivní) a datum posledního odběru s výsledkem vyšetření. V případě obchodování v rámci Společenství musí zásilku zvířat doprovázet veterinární osvědčení podle nařízení Komise (ES) č. 599/2004, kterým se přijímá harmonizovaný vzor osvědčení a záznam o kontrole při obchodování se zvířaty a živočišnými produkty ve Společenství. 12. Registrace hospodářství Pro každé hospodářství, v němž je chováno hejno s více než 500 kusy krůt na výkrm, je vydáno pověřenou osobou registrační číslo hospodářství a veškerá chovatelská evidence se vede podle plemenářského zákona a vyhlášky č. 136/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pro každé hospodářství, v němž je chováno hejno větší, než 100 kusů drůbeže s produkcí násadových vajec je vydáno pověřenou osobou registrační číslo hospodářství a veškerá chovatelská evidence se vede podle plemenářského zákona a vyhlášky č. 136/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 13. Jiná opatření pro zajištění dosledovatelnosti zvířat Každé hejno musí být nezaměnitelně označeno. Označení hejna se skládá z registračního čísla hospodářství, označení haly a označení hejna ve formátu CZ 12345678-00H0-XX/2015. Symboly XX představují pořadové číslo hejna v daném roce s možnostmi 0 – 99. V jedné hale může být v průběhu roku více hejn, ale tato hejna musí mít odlišné pořadové číslo. Pořadové číslo hejna v roce musí být pro každé hejno jedinečné.
Za správné označení hejna odpovídá chovatel. Označení hejna musí být uvedeno vždy na žádance o laboratorní vyšetření a v příslušné dokumentaci doprovázející zvířata při přesunech hejna a při veškeré další evidenci. Příloha č. 7 Monitoring parazitóz u spárkaté zvěře Metodika odběru trusu: Metodika vychází z ustanovení § 19, odst. 5 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Státní veterinární správa může za účelem ochrany zdraví lidí před rezidui látek s farmakologickým účinkem v tělech ulovené volně žijící zvěře a ve zvěřině stanovit mimořádným veterinárním opatřením podle § 17b veterinárního zákona, termín použití léčivých přípravků u volně žijící zvěře. Uživatel honitby je povinen zabezpečit provádění povinných preventivních a diagnostických úkonů v rámci veterinární kontroly zdraví volně žijící zvěře, a to v rozsahu stanoveném ministerstvem podle § 44 odst. 1 písm. d) veterinárního zákona. Uchovávat údaje o použití léčivých přípravků u volně žijící zvěře po dobu nejméně jednoho roku a na požádání je předkládat úřednímu veterinárnímu lékaři. Údaje o použití léčivých přípravků u volně žijící zvěře zahrnují druh a počty zvěře, pro kterou byl léčivý přípravek použit, území, na němž byl léčivý přípravek použit, název a množství použitého léčivého přípravku, datum použití léčivého přípravku a ochrannou lhůtu léčivého přípravku. Na základě této zákonné povinnosti uživatel honitby, případně jiná jím pověřená osoba, zajistí odběr vzorku. V honitbě budou odebrány vzorky tak, aby jeden vzorek byl odebrán z jednoho katastrálního území. Pokud je jedno katastrální území součástí dvou, případně více sousedících honiteb, vzorek bude odebrán každým uživatelem honitby. Vzorky jsou odebírány pouze od ulovené nebo uhynulé spárkaté zvěře, kdy se odebere vzorek trusu z konečníku (30 – 50 g). Lokality je třeba vybírat s ohledem na možný výskyt parazitů. Vzorkovnice s odebraným trusem musí být označeny a doprovázeny řádně vyplněnou objednávkou laboratorního vyšetření uvedenou jako vzor č. 13 a odeslány do SVÚ. Správně označené vzorky, pokud nemohou být předány k vyšetření neprodleně, je třeba uložit v chladu a nejpozději druhý den předat k vyšetření. Za odevzdání odebraného vzorku a správné vyplnění objednávky náleží uživateli honitby vzorkovné ve výši 50,- Kč za jeden vzorek. Metodika použití antiparazitik: Byl – li Státní veterinární správou podle § 19 odst. 5 stanoven mimořádným veterinárním opatřením termín použití léčivých přípravků u volně žijící zvěře, je vhodné, aby se uživatel honitby, který v takto stanoveném termínu rozhodne • použití léčivých přípravků u volně žijící zvěře, řídil následujícími pokyny/doporučeními: Pokud budou antiparazitika předložena v krmivu, na které zvěř není navyklá, je bezpodmínečně nutné, aby uživatel honitby zajistil přípravné (návykové) období, ve kterém se postupně navyšuje předkládání tohoto krmiva až do dávky, odpovídající dávce medikovaného krmiva. Stavům zvěře v honitbě (katastrálním území) musí odpovídat počty krmných zařízení. Uživatel honitby zajistí v honitbách s divokými prasaty, předkládání krmiva pro jiné druhy spárkaté zvěře tak, aby nebylo zkonzumováno divokými prasaty. Dalším doporučením je, aby uživatel honitby společně se soukromým veterinárním lékařem připravil časový harmonogram podávání návykového i medikovaného krmiva, na základě skutečných počtů zvěře v honitbě (katastrálním území), druhového a věkového složení zvěře a aktuální spotřeby krmiva. K antiparazitárnímu ošetření může být použit medikovaný premix nebo medikované krmivo v souladu se zákonem č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů. (zejména § 9, výše uvedeného zákona). Uživatelé honiteb provádějících léčbu, i honiteb sousedních, zajistí dodržení zákazu lovu po provedené medikaci, po celou dobu stanovené ochranné lhůty a to u všech druhů zvěře, které jsou zdrojem zvěřiny a mohly přijmout medikovanou krmnou směs. Seznam použitelných antiparazitárních přípravků pro spárkatou zvěř: Přípravky se širokým spektrem účinnosti proti střečkovitosti, motoličnatosti i oblým červům zažívadel a plic. Cermix premix – určený pro výrobu medikovaného krmiva u schváleného výrobce medikovaných krmiv. Cermix pulvis – určený pro individuální aplikaci do krmiva – léčbu veterinárním lékařem. Přípravky obsahují účinnou látku ivermektin se širokospektrálními antiparazitárními účinky proti dospělým i larválním stádiím nejdůležitějších endoparazitů a ektoparazitů. Působí proti oblým červům zažívadel a plic, proti podkožní a nosohltanové střečkovitosti, zákožkám svrabovým a vším. Způsob podání a dávkování: Aplikaci přípravku musí předcházet přípravná fáze, tj. krmení sypkým krmivem bez léčiva. Přípravek se podává rozmíchaný v sypkém krmivu v poměru 1:9 (5 kg přípravku smísíme s 45 kg jadrného krmiva). Spárkaté přežvýkavé zvěři se připravené krmivo podává dva po sobě následující dny jako jediné krmivo v množství závislém na početním stavu zvěře u jednotlivých krmelců (dávky jsou uvedeny v příbalové informaci). Jeden kg přípravku postačí při 2 aplikacích k ošetření 20 – 25 ks srnčí zvěře nebo 5 ks jelení, 8 ks daňčí, 12 ks mufloní nebo 15 ks kamzičí zvěře. Ochranná lhůta: 28 dnů maso a orgány jelení, daňčí, srnčí, mufloní a kamzičí zvěře Rafendazol premix – určený pro výrobu medikovaného krmiva u schváleného výrobce medikovaných krmiv. Rafendazol pulvis – určený pro individuální aplikaci do krmiva – léčbu veterinárním lékařem. Přípravky obsahují účinné látky rafoxanid a mebendazol, které mají širokospektrální účinek proti oblým červům zažívacího traktu a plic, proti motolicím a nosohltanové střečkovitosti. Způsob podání a dávkování: Přípravky se podávají zvěři rozmíchané v jadrném krmivu v poměru 1:9, obvykle dva po sobě následující dny, nejvýše 4 dny, jako jediné krmivo podle početního stavu zvěře u krmelců. Jeden kg přípravku postačí při 2 aplikacích na odčervení 25 kusů srnčí zvěře nebo 5 kusů jelení, 8 kusů daňčí, 12 kusů mufloní nebo 15 kusů kamzičí zvěře. Ochranná lhůta: 28 dnů maso a orgány u srnčí, daňčí a jelení zvěře 60 dnů maso a orgány u mufloní a kamzičí zvěře Všechny uvedené přípravky jsou vázány na předpis veterinárního lékaře, který odpovídá za jejich aplikaci. Ivermix –. Účinná látka je ivermektin, který, je účinnou látkou i v Cermixu. Použití Ivemixu je obdobné jako u Cermixu. Ochranná lhůta: 28 dnů maso jelení, daňčí, srnčí a mufloní zvěře. V lokalitách, kde se vyskytuje motoličnatost i podkožní střečkovitost, mohou být použity k léčbě přípravky CERMIX i RAFENDAZOL, je však třeba dodržet interval nejméně 28 dní mezi jejich aplikací. RAFENDAZOL je určen především pro oblasti s výskytem motoličnatosti, CERMIX zejména pro lokality s výskytem střečkovitosti, zvláště u srnčí zvěře. Objednávka laboratorního vyšetření u volně žijící zvěře – vzor č. 13 http://eagri.cz/public/web/svs/portal/formulare-ke-stazeni/objednavky-laboratornich- |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Home »
2014 SVS - Pro členy KVL » Informace SVS – Metodika kontroly zdraví a nařízené vakcinace na rok 2015
