|
Jak jsme si naběhli se společností Lux (CZ), s.r.o. Jeden můj předek mně již v dětském věku vzdělal větou “Jen blbec se nepoučí z vlastních chyb, ale rozumní lidé se dokáží poučit i z chyb cizích“. Dovoluji si tedy popsat, jak jsme si naběhli, byť se trochu stydím. No, příště už se to snad nestane. Příběh začal návštěvou “osobního poradce“ v naší veterinární nemocnici. “Poradce“, v našem případě “poradkyně“ se informovala, kdo má hlavní slovo ve věci vybavení operačních sálů, dohonila příslušného kolegu – šéfortopeda a nabídla “jedinečný přístroj“ na čistý operační sál, který odfiltrovává bakterie i viry. Kolega nás na poradě poinformoval, rozumně prohlásil, že by se to muselo nejprve vyzkoušet, a pokud by opravdu deklarovaná účinnost byla, byl by přístroj jistě přínosem ke zkvalitnění prostředí operačního sálu. Rozumné řešení bylo ihned schváleno s tím, že jakmile se mu “poradkyně“ znovu ozve, domluví se s ní a bude. Neuteklo mnoho času a dotyčná se ozvala, promptně přístroj dovezla s tím, že platí, co bylo domluveno, tj. přístroj si můžeme odzkoušet a po třech týdnech se rozhodnout. Kolega operoval a administrativně měl celou záležitost vyřešit náš pan ředitel, t. j. podepsat kus papíru o převzetí přístroje. Poučen o věci tak učinil.
A tak kolega volal “poradkyni“, že už jsme si přístroj vyzkoušeli, pečlivě opět zabalili a mohou si jej zase odvézt. A nic. Asi tři týdny se nedělo vůbec nic. Pak přišla upomínka pro nezaplacení. Hovořil jsem telefonicky s jakýmsi zodpovědným pracovníkem a ten mně sdělil, že “poradkyně“ už u nich dávno nepracuje, avšak kolega podepsal kupní smlouvu a oni chtějí peníze. O kupní smlouvě jsem slyšel poprvé. Šel jsem se znovu přeptat a bať – papír, kterým kolega podepsal převzetí, byla také kupní smlouva, dodací list a záruční list v jednom. To vše na dvacetigramovém papíru ve formátu A5. To, že kolega byl ve smlouvě napsán v kolonce kupující a zároveň bylo uvedeno IČ a DIČ právnické osoby, byla sice nesrovnalost, ale firma Lux si rychle našla řešení: Rozhodující je kupující, takže peníze budou chtít po kolegovi – fyzické osobě, která nepodniká a žádné operační sály nemá. Rozhodně nechtějí přístroj zpátky. Asi dobře ví proč. Předali jsme celou záležitost advokátní kanceláři. Ta v našem zastoupení odstoupila od smlouvy dle § 597 OZ, neboť přístroj nesplňuje požadavky, které byly deklarovány. Dodavatel, firma Lux (CZ), s. r. o., však toto zcela ignoroval, odpověděl, že dle § 57 OZ může spotřebitel písemně odstoupit od smlouvy do 14 dnů. Byla zde jasná nedohoda a nám se jevila výchozí situace docela příznivě: Smlouva obsahuje nejasnosti, je zmatečná, pokud by kupujícím byla fyzická osoba, mělo se postupovat jednoznačně podle občanského zákoníku a podle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Bohužel se ukázalo, že firma Lux (CZ), s. r. o., je přeci jen mazanější. Naše plány na soud vzaly za své, když přišla žaloba na vydání rozhodčího nálezu. Na rubu výše zmíněného papíru A5 bylo mimo jiné uvedeno, a to bleděmodrým písmem o velikosti 1,5 mm, že případné spory budou řešeny rozhodcem, se sídlem … Vydal jsem se do “sídla“ rozhodce osobně, neboť jsem měl cestu kolem. Marně. Sídlo je obyčejný byt v činžovním domě a nikdo doma nebyl. Vyhlídky na úspěch jsou minimální, nejspíš nám větrák zbude a budeme muset zaplatit k větráku ještě tučné úroky z prodlení. A když už máme za takové poučení platit, rádi se o něj podělíme. Nemyslím, že firma Lux je jedinou, která svými praktikami může veterináře překvapit. Pokusím se tedy zformulovat naše poučení obecně:
MVDr. Ondřej Rychlík |
Komora veterinárních lékařů České republiky
KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.
