Jarní zasedání OS KVL Chrudim

Jiří Lacina

Schůzky okresních sdružení jako zdroj informací a společenské či profesní kontakty

Dr. Svobodová představila veterinární diagnostický program IDEXX, zaměřený především na klientelu společenských zvířat. Referenční laboratoř IDEXX – poskytuje služby a nabízí testy klin. chemie, imunologie, virologie, mikrobiologie, patologie a genetiky. Zájemcům předala aktualizované ceníky vyšetření. IDEXX RFL má v Evropě aktuálně deset laboratoří s přibližně 580 zaměstnanci; nejbližší v Ludwigsburgu a Lipsku.

Dr. Daniel informoval přítomné členy KVL krátce o problémech KVL, které v současné době KVL řeší. Stálým a z hlediska výhledu do budoucnosti je problém přebytku absolventů VFU v Brně. Problémem je nejen celkový počet, ale i skutečnost, že mnoho absolventů VHF se realizuje v klinické praxi společenských zvířat (až 90 % dívek má snahu se nechat zaměstnat) – stávající sylabus jim to umožňuje. Nemalým problémem je snaha chovatelů samostatně používat veterinární léčiva a vakcíny. V tomto silně lobbují farmaceutické fi rmy a Unie chovatelů v Parlamentu, kde mají své zastoupení. Čeká se velký boj o novelu veterinárního zákona. V otázce právnických osob KVL prosazuje podmínku majoritního vlastnictví veterinárním lékařem. Nově vznikne problém povinným zavedením elektronické evidence tržeb. Prezident KVL měl možnost v diskusi vyslechnout názory členů OS KVL.

nad potravinami i plánované směřování k vytvoření jednotné stavovské organizace. Nezanedbatelný význam mají odborné semináře s vazbou na zajišťování finančních prostředků na příspěvky za členství v FVE.

V druhé části večera probíhal společenský program, posezení současných i bývalých zaměstnanců státní služby v Chrudimi a praktických vet. lékařů v okrese. V této části se odbývaly neformální rozhovory, diskuse, předávání zkušeností a pochopitelně nechyběly ani vzpomínky. Mnohdy došlo k vzájemnému shledání po několika letech. Když se účastníci rozcházeli, vysoce kvitovali tuto akci OS KVL v Chrudimi jako povedenou, dobře organizovanou a prospěšnou nejen z odborného, ale především společenského pohledu. Rozcházeli se s přáním – opět se za rok sejít. Považují to za potřebné, zejména v době, kdy státní i soukromá veterinární služba nemá „na růžích ustláno“.