Jeden svět, jedno zdraví – jedna medicína

Jeden svět

Jedno zdraví – jedna medicína

Na podzimním zasedání GA FVE 2007, které se konalo v Bruselu, mne obsahově velice zaujalo téma, kterému byla věnována v průběhu celého zasedání široká pozornost. Nejen já ho považuji v současné době za stěžejní program činnosti veterinárních organizací v EU, a tudíž i u nás. Téma Jeden svět – jedno zdraví uvedl prezident FVE W. Winding (A). Zdůvodnil jeho význam a zároveň uvedl, že tato koncepce není nová, nicméně v poslední době nabývá na významu. Celé téma pak bylo podrobněji projednáno v rámci jednoho pracovního odpoledne formou workshopu.

Pojem „jedna medicína“ patrně poprvé použil v roce 1960 veterinární epidemiolog Dr. Calvin Schwabe a už tehdy měl na mysli společný postup veterinárních a humánních lékařů při řešení problematiky zoonotických onemocnění.

Od té doby potřeba společného postupu veterinářů, humánních lékařů, ale i biologů z oblasti vědy a výzkumu enormně narostla. Svět se mění rychleji, než se předpokládalo, kromě toho postavení veterinární profese ve společnosti rozhodně neodpovídá jejímu skutečnému významu a důležitosti. Snaha pozvednout profesi veterináře a postavit ji ve společnosti na místo, které jí patří, je jedním z hlavních motivů tohoto konceptu.

WHO definuje zdraví jako: Stav kompletní fyzické, mentální a sociální pohody, a ne jenom absence onemocnění či nemohoucnosti.

Veterinární veřejné zdraví je potom podle WHO suma všech podmínek zdraví lidské populace podmíněných fungováním veterinárního medicínského servisu.

Nejenom nastupující klimatické, ale i demografické změny (zvyšování počtu lidské populace, její stále větší koncentrace ve velkých městských aglomeracích, výrazně zvýšená migrace lidí) a v neposlední řadě globalizace produkce potravin živočišného původu jsou příčinou vzniku nových onemocnění a zvýšeného rizika šíření zoonóz. Změny v technologiích chovu potravinových zvířat a na to navazující zvýšení obchodního i neobchodního transportu zvířat a potravin živočišného původu rovněž podmiňují šíření zoonóz.

Přitom poptávka po potravinách živočišného původu v tomto nevyrovnaném světě stále roste. Podle odborných prognóz se spotřeba bílkovin živočišného původu ve světě do roku 2020 zvýší o 50 % a 60 % všech známých humánních patogenů jsou zoonózy. Přitom od roku 1980 bylo ve světě zaznamenáno 87 nových patogenů pro člověka.

75% nových chorob postihujících lidskou populaci za posledních 10 let je opět původu zoonóz. AIDS, SARS, BSE, ptačí chřipka, vzteklina, klasické bakteriální choroby, jako je tuberkulóza nebo antrax, ale i Ebola, TSE a potravinové choroby vyvolané bakterií Campylobacter a Salmonella jsou jen příklady závažných onemocnění typu zoonóz. Z hlediska dnešního světa není nezajímavá skutečnost, že zoonotické patogeny byly použity bioteroristy!

Do této problematiky pochopitelně patří i vlivy související se stále se zvyšujícím chovem malých zvířat. Přenos chorob z malých zvířat na člověka je podmíněn především blízkostí kontaktu člověka a chovaných „miláčků“ a enormě se zvyšujícím transportem malých zvířat.

Vedle parazitóz hrají rovněž významnou roli z hlediska přenosu na člověka leischmanióza, echinoccocosis, borelióza aj.

Veterinární instituce na všech úrovních, ale i veterináři jednotlivě ve své praxi by měli cíleně zdůrazňovat tuto koncepci, tento přístup k dané problematice a iniciativně rozvíjet programovou spolupráci s ostatními zainteresovanými profesemi. Tato spolupráce v realitě mnohdy vůbec neexistovala, MVDr. a MUDr. často žijí ve zcela jiném světě.

Naplnění tohoto, pro společnost významného programu pro nás veterináře znamená:

1. zvýraznit podíl na kvalitě výživy potravinových zvířat,
2. zlepšit welfare chovu a transportu zvířat,
3. veterinář musí jednoznačně zajistit biosekuritu potravin živočišného původu včetně kontroly reziduí, kvality a hygieny v průběhu celého řetězce až ke spotřebiteli.

Z výše uvedeného vyplývá, že podíl veterinární profese na vytváření a udržení primárního zdraví společnosti je víc než zásadní. Zdraví zvířat a zdraví lidské populace spolu velmi úzce souvisí. Naplnění CAHP (kompletní program zdraví zvířat vyhlášený a rozvíjený FVE a EU) podmiňuje tudíž přímo zdraví lidské populace.

V závěru svého sdělení prezident W. Winding uvádí: Koncept „One health“ zdůrazňuje význam veterinární profese jako profese zdraví – skutečnost, která byla bohužel v některých evropských státech v posledních letech zanedbávána, ne-li zcela potlačena. Realizace konceptu „jeden svět – jedno zdraví“ bude důležitým úkolem evropské veterinární asociace v současné době a blízké budoucnosti. Splnění tohoto úkolu předpokládá především velmi úzkou spolupráci mezi veterináři, humánními lékaři, biology, epidemiology, ale i chovateli potravinových zvířat. Základem dobré spolupráce výše uvedených odborníků je nutné zařazení této problematiky do pre i postgraduální výuky veterinární medicíny.

Závěrem několik otázek, které vyplynuly z jednání pracovní skupiny podzimního zasedání GA FVE 2007. Znají veterináři sami jako profesní skupina svůj význam pro celkové zdraví lidské populace? Uvědomují si postavení, které ve společenském žebříčku zaujímají, a ví o tom, které jim patří? Stojí vůbec o to, být na odpovídajícím místě? A co dělají pro to, aby se změnilo vnímání veterinární profese společností? Co jsou ochotni pro to udělat? A konkrétní dotaz pro nás: je tento program součástí koncepce činnosti KVL ČR?

MVDr. Vladimír Kyllar, CSc.