Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Jednání s předsedy okresních sdružení

  Z činnosti komory

Libor Okřina

Počet veterinářů roste, množství problémů s tím spojených také

Den před sněmem se konalo setkání představenstva a předsedů okresních sdružení KVL. Na úvod řada kolegů protestovala proti označení pučisti. Dále se probírala dvě hlavní témata, a to účtování náhrad a návrh na zavedení povinných praxí. Byl zmíněn notoricky známý případ doktorky Načeradské, která si účtovala za ztrátu času za cesty z Prahy do Brna čtyři hodiny.

… diskusím naslouchali pozorně tentokrát všichni

 

Vzhledem k tomu, že ztráta času je už zahrnuta v účtování cesty 7 Kč za 1 km, tak představenstvo navrhlo na sněm změnu účtování úhrad za cestu 10 Kč za 1 km, ale bez započítávání času stráveného na cestě. Z členů představenstva si nikdo dosud ztrátu času na cestě neúčtoval na rozdíl od členů revizní komise. Většinu času se diskutoval návrh na zavedení povinných praxí. Doktor Daniel zmínil, že v roce 1995 vykonávalo praxi 2500 veterinárních lékařů a dnes 3400. Hlavní vinu za to nese nadprodukce absolventů školou. Potenciál České republiky je 60–80 absoloventů ročně.

Vysoké školy jsou fi nancovány podle počtů studentů, tak jistě není v zájmu školy dobrovolně snižovat jejich počet. V zahraničí se podivují existenci dvou fakult s podobným zaměřením. Faktem je že úroveň absolventů hygieny potravin je z důvodu menšího počtu klinických hodin jednoznačně horší než u posluchačů veterinární fakulty. Bohužel tito absolventi také vstupují do praxe a otevírají si ordinace.

nemá velký zájem diskutovat s Komorou záležitosti týkající se praktických dovedností studentů

Padl námět na zrušení titulu MVDr. u hygieniků a nahrazení magisterským titulem. Praxi studenti veterinárního lékařství absolvují v délce půl roku v šestém ročníku. Otázkou je, zda je tato praxe dostatečná. Chyba je i na straně některých praktických veterinářů, kteří dávají studentům potvrzení o absolování praxe, i když si k nim studenti zajdou pouze pro razítko.

Většina zúčastněných se shodla na tom, že absoloventi mají sice dobré teoretické znalosti, ale příliš praktických dovedností ze školy neovládají. Například zobrazovací metody se vyučují v délce pouze půl roku. Vysoká škola veterinární přitom nemá velký zájem diskutovat s Komorou záležitosti týkající se praktických dovedností studentů. Navíc komora nemá příliš možností, jak na školu v tomto směru zatlačit, kromě jediné, a to evaluace školy v roce 2014, kde bude nutné vyjádření Komory.

 

V té době bude mít Komora jedinečnou příležitost vyvinout tlak na VFU a snažit se vynutit některé změny ve studiu. Bylo konstatováno, že veterinářů je příliš mnoho a řada praxí funguje v obtížné ekonomické situaci. Problém není jenom v nadbytku studentů. Doktor Bicek zmínil nedostatečnou úroveň veterinářů, kteří vykonavají praxi po večerech a setkal se s rozhorčenou reakcí těch, kterých se to týká. Doktor Vítek bezelstně okomentoval svůj návrh na zavedení čtyřleté délky praxe jako legitimní formu konkurenčního boje. V diskusi dále zaznělo, že zavedení praxí je pouze odsunutí problému a větším problémem jsou nízké ceny a podbízení se cenou.

Závěrem se většina účastníků shodla na tom, nediskriminovat studenty a spíše se snažit zvýšit kvalitu praxe. Bohužel na tom se už účastníci sněmu neshodli.

 
Libor Okřina