Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Jednání Valného shromáždění FVE 2008 ve Vídni a jeho význam pro KVL ČR

INFORMACE ZK KVL ČR


Jednání Valného shromáždění FVE 2008 ve Vídni a jeho význam pro KVL ČR

Program GA FVE a souvisejících institucí, které tentokrát proběhlo ve Vídni, byl koncipován podle tradičního schématu těchto schůzí. Ve svém příspěvku bych se chtěl zaměřit jen na některé podstatné body, které mají specifický význam pro KVL ČR. Jsem toho názoru, že není důležité informovat „as soon as possible“ ale naopak je podstatné probraná témata GA prodiskutovat na úrovni pracovní komise a představenstva KVL a připravit materiál aktuální a konkrétní pro situaci a potřeby v KVL ČR!

Velký prostor jednání byl věnován problematice Act of Vet. Surgery a Code of Conduct čili vymezení veterinární profese a etickému kodexu veterinární činnosti. Jedná se o velmi složité, nicméně významné problémy. První je podkladem pro zákon o veterinární činnosti. Snahou je přesné vymezení profese a její sjednocení v rámci EU.

Problematika etického kodexu není nová a je dostatečně známá. Oba materiály se v mnohém prolínají, není zřetelná jejich vzájemná návaznost a vymezení.

Je nutné nadále propracovat, případně spojit do společného materiálu.

FVE přijala následující definici Act of veterinary surgery:

a) všechny materiální a intelektuální intervence provedené za účelem diagnostiky, léčby či prevence onemocnění, traumatu, bolesti nebo vad a defektů u zvířat nebo determinující zdravotní, resp. fyziologický stav zvířat,

b) všechny intervence vedoucí k porušení fyzické integrity zvířete,

c) jakékoli intervence způsobující nebo potenciálně vyvolávající bolest,

d) veškeré invasivní intervence,

e) použití medikamentů ovlivňující veřejné zdraví,

f) veškerá veterinární osvědčení související se všemi výše uvedenými činnostmi.

FVE velice důrazně konstatuje, že jakékoli činnosti související s vyšetřením, stanovením diagnózy a na to navazujícím doporučením následné medikamentózní či chirurgické terapie a její provedení jsou výhradně a pouze záležitostí veterinárního lékaře! Diagnóza nemůže být stanovena bez vyšetření, léčba i chirurgická intervence nemohou být provedeny bez předchozí diagnózy. Totéž samozřejmě platí i o preskripci medikamentů. (Škoda, že jsme to nevěděli resp. nepoužili v pravý čas při schvalovacím procesu zákona o léku!)

V této souvislosti bylo zdůrazněno, že FVE sdružuje 200 000 veterinářů z 37 zemí a reprezentuje 43 národních organizací. Materiál dále konstatuje, že v mnoha zemích je veterinární činnost vykonávána laickými osobami,nebo odborníky, ale bez příslušného povolení (licence), proto je vymezení obsahu,

náplně a pravidel veterinární činnosti velmi důležité, a to jak ve vztahu k chovatelské veřejnosti a střednímu technickému personálu, tak i, a to především, z hlediska welfare zvířat a příslušné národní legislativy.

Kodex veterinární praxe rozpracovává etické zásady veterinární činnosti z hlediska vztahů veterinárního lékaře k zvířeti, chovateli, veterinární profesi, veterinárnímu týmu, společnosti jako celku a kompetentním úřadům.

Předložen a diskutován byl materiál „Strategie zdraví zvířat v EU“, který byl přijat zemědělským výborem Evropského parlamentu. FVE jednoznačně obsah a cíle tohoto programu podporuje. Z hlediska budoucí postupné realizace této strategie FVE zdůrazněje následující atributy v tomto konceptu obsažené:

– „One Health“ – koncept jednoho zdraví,
– Evropský veterinární týden,
– systém visitací farem,
– registrace a identifikace zvířat,
– vakcinace zvířat,
– veterinární vzdělávání.

Koncept jednoho světa a jednoho zdraví, který prosazuje EU prostřednictvím FVE a národních veterinárních asociací, byl, pokud si vzpomínám, přiblížen a vysvětlován již dříve. Je založen především na prevenci a úzké spolupráci veterinárních a humánních lékařů a odborníků dalších biologických profesí. Pro nás (rozuměj KVL) by měl být základním programem, neboť zahrnuje všechny oblasti a aspekty naší profesní činnosti. Zároveň je cestou k výraznějšímu prosazení veterinární profese ve společnosti. Uplatnění tohoto konceptu a potažmo i naší profese ovšem předpokládá vypracování a následné dodržování ucelené koncepce činnosti veterinární komory za aktivní spolupráce KVL s ostatními zainteresovanými institucemi.

Cestou k prosazení úkolů a cílů veterinární profese ve společnosti je projekt Evropského veterinárního týdne.

Předmětem tohoto nového projektu je opět propagace veterinární profese u veřejnosti, posílení spolupráce veterinářů s majiteli a chovateli zvířat a to vše ve smyslu pravidla Prevence je lepší než léčba. WVA už několik let propaguje veterinární den (viz dřívější informace), FVE nyní přichází s projektem veterinárního týdne, který letos proběhne po celé Evropě ve dnech 15. – 21. 11. Speciální akcí tohoto projektu bude veterinární týden v Hannoveru, jehož součástí bude i podzimní zasedání GA FVE.

FVE je hluboce přesvědčena, že pro jakoukoli činnost související se zvířaty v lidské společnosti je nezbytně nutný propracovaný, celoevropský funkční systém identifikace a registrace zvířat. I zde má Vetrinární komora co říct k legislativní úpravě v podmínkách ČR.

Velice zajímavou formou vystoupil Dr. B. Vallat z OIE s tématem: Proč je veterinární lékařství veřejně prospěšná činnost? Referát byl vhodně doplněn propracovanou přednáškou o ekonomickém přínosu chovu společenských zvířat v Belgii. Konstatováno bylo, že postavení veterinární profese by mělo být lepší. Zvýšení prestiže vyžaduje hodně tvrdé systematické a koncepční práce.

Přednesen byl návrh evropské směrnice o transportu zvířat FVE (08) pos /001 a o welfare produkčních zvířat na jatkách.

Jeden referát a následná diskuse byly věnovány tzv. compartmentalizaci čili ohniskovosti neboli regionalizaci z hlediska epizootologického, jejíž význam se zvyšuje s otevřením evropského prostoru a zvyšujím se transportem zvířat a potravin živočišného původu.

V rámci jednání UEVP byl projednáván stále velmi aktuální materiál věnovaný problematice nebezpečných psů.

Jak je patrno již s termínu „nebezpeční psi“ nehovoří se o nebezpečných plemenech psů.

FVE totiž striktně odmítá jakoukoli plemennou diskriminaci.

V této souvislosti bylo konstatováno, že chybí evidence a statistika způsobených poranění, nejsou podklady dokládající efekt opatření zavedených v některých evropských zemích.

Agresivita je přirozeným projevem psa jako druhu, tedy všech plemen, a je geneticky podložená.

Projevy agresivity jsou v naprosté většině případů podmíněny prostředím, ve kterém hraje hlavní roli chovatel.

Z těchto důvodů FVE navrhuje:

– prosazovat povinnou plošnou identifikaci v rámci států a celé EU. Za jediné spolehlivé označení psa považuje FVE pouze čipování,

– vypracovat realistické statistiky poranění člověka psem (doplněné okolnostmi, za kterých k poranění došlo),

– vypracovat a zavádět systémy výuky jak psů a jejich chovatelů, tak všech kteří nějakým způsobem ovlivňují chování psů, tj. vč. veterináře,

– odložit snahy o vypracování legislativních norem do doby, než budou známy důvěryhodné podklady.

Osobně si myslím, že na tomto úseku KVL značně zaspala,že měla výrazným způsobem vstoupit do jednání v této věci na všech možných úrovních od besed v médiích až po jednání v parlamentu!

Velmi podnětnou, důležitou a inspirující byla přednáška na téma „The farm visitation system“ který již funguje např. v Rakousku, Švédsku.

V průbu těchto pravidelných návštěv veterináře v chovu je pozornost zaměřena na:

1. obecné informace,
2. hygiena chovu-sanitace,
3. zoohygienické podmínky,
4. welfare zvířat,
5. používání veterinárních léků – skladování, předepisování, dodržování ochranných lhůt,
    expirace, správnost použití, nakládání s odpady ap.,
6. hygienické podmínky – dojení, nutné porážky, vyšetření před porážkou, potraty ap,
7. obecně prostředí podniku – pohyb osob a vozidel, odpady ap.,
8. metody evidence provozu a jejich dodržování.

Cílem tohoto systému má být nejen zlepšení kvality a hygieny chovu, ale zvýšení prestiže veterináře z hlediska jeho podílu na výsledcích chovu.

Celý systém by měl být placen příslušným státem za podpory evropských peněz.

Závěrem:

Smysl účasti zástupců KVL na jednáních mezinárodních veterinárních institucí nespočívá v jednoduché informaci členské základny o obsahu a průběhu jednání (doplněné vtipnými fotografiemi), ale především v rozpracování všech materiálů a témat významných pro veterinární profesi u nás, a to i ve spolupráci s ostatními veterinárními institucemi a přispět tak k řešení konkrétních ůkolů v rámci ČR a v neposlední řadě takto prosazovat veterinární profesi ve společnosti.

MVDr. Vladimír Kyllar, CSc.