Jsme opravdu takoví?

Jan Bernardy

Krátké zamyšlení nad XXI. sněmem

hašteření o hmotné požitky a cechovní omezení pro učedníky – to je pouliční divadlo, kterému prostý lid rozumí a dovede ocenit po staletí. Nepovedl se jen pokus o veřejnou popravu; jako vrcholné číslo bylo vždycky působivým představením – katarzí, očištěním davu. Zklamaný jsem nebyl jen já, dav se rozcházel s pocitem koitu bez vyvrcholení. Jen není úplně jisté, kdo s kým vlastně vyjebal. Mám takový nejistý a nečistý pocit, že ponejvíce my sami se sebou. Domnívám se, že řádné volby s co nejširší účastí by mohly dát odpověď. Prosím ty slušné, aby si dali tu práci a věnovali svůj čas zkoumání okolností a také důvodů vznesených obvinění. Naše veterinární komunita má rozsah větší střediskové obce, získat relevantní informace zde není zase až tak pracné. Navíc všechny podklady, nezáživné, ale nepřekroucené jsou k dispozici v zápisech z jednání všech orgánů Komory (časopis, web). A také je třeba rozpoznat neukojené ambice a nedopřát jim sluchu.