K alternativě ji dostala nemoc
Zvířata i lidé jsou pro léčení alternativními metodami úplně stejné bytosti. Lékařů, kteří umí léčit psy akupunkturou, je v republice velice málo.
• ROMAN KOČÍ
Plzeň – Akupunkturou ve veterinární péči se zabývá již léta plzeňská veterinářka Dagmar Caltová. Například ochrnutého psa léčí stříbrnými jehličkami. Tvrdí, že taková léčba trvá déle než operace a výsledky jsou z více než devadesáti procent kladné.
Přestože není z lékařské rodiny, již v mládí měla jasno. Chtěla být veterinářkou. “Bratranec, který byl starší než já a studoval veterinu, se mě snažil děsit různými obrázky z odborných veterinárních knih. To bylo v době, kdy jsem končila základní školu,” vzpomíná Caltová. Otec byl chemik, maminka úřednice a milovnice zvířat. Z takového zaměření své dcery neměli radost, a tak šla studovat gymnázium, “Asi se domnívali, že během studií dostanu rozum a začnu se zabývat něčím jiným,” říká dnešní veterinářka. Rodiče se nedočkali, a tak po maturitě měla jediný cíl. Dostat se na veterinární univerzitu do Brna. Protože byl o tuto školu veliký zájem, měla strach, že se na ni nedostane, a podávala si přihlášku i na univerzitu do Košic. Pouze v těchto dvou městech mohli v bývalém Československu budoucí veterináři studovat. “Byla jsem rozhodnuta jít na školu za každou cenu, snad bych šla klidně i do Kyjeva. Nakonec jsem se však dozvěděla, že Brno nemělo naplněny stavy studentů. Přihlášku jsem převedla tam a za šest let jsem na Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno promovala,” říká o svém vzdělání veterinářka.
Během studia byla poměrně dost nemocná, v pátém ročníku se všechny předchozí léčby odrazily v selhávání jater. Denně polykala množství léků a přibrala asi 20 kilogramů. S kamarádkou, studentkou posledního ročníku veteriny začala na sobě zkoušet různé “babské lektvary”. Výsledek popíjení různých čajíčků z bylinek v kombinaci s akupresurou se dostavil. Váha se vrátila do normálu, zdravotní problémy zmizely.
Tehdy, již na konci studií, se začala věnovat používání alternativní medicíny i při léčbě zvířat. Při své praxi se setkala s několika kolegy, kteří okrajově tylo postupy užívali. “Myslím, že hlavním důvodem, proč tato léčba moc do ordinací neproniká, jsou peníze a čas,” říká veterinářka. Operační zákrok, který je například alternativou použití akupunkturních jehliček při různých blokacích páteře, je poměrně rychlý. Pokud se podaří, majitel v krátké době vidí výsledek. Pes běhá a ordinace má zaplaceno. Léčba jehličkami je však na delší dobu. Aplikace trvá kolem hodiny dvakrát až třikrát v týdnu, s pacientem je ještě nutno mimo čas strávený v ordinací cvičit. “U blokací páteře. u psů mám zkušenost, že akupunkturou. lze vyléčit více než devadesát procent pacientů,” říká veterinářka.
Potíž jehličkového” léčení jiných problémů než těch s páteří je podle ní v tom, že se tomuto oboru medicíny věnuje jen málo odborníků. Protože je u všech savců princip akupunkturní léčby podobný, používá ke studiu knihy z humánní medicíny. Psí problémy pak po této stránce konzultuje s kolegyní lékařkou, která vpichuje jehličky lidem, “Zatím v celé Evropě známe zlomek toho, co již léta dělají odborníci v Číně. Tornu odpovídá i minimum odborných knih, které se tu dají, sehnat,” říká veterinářka.
