Radka Vaňousová Bez obojku, čipu, tetování či pasu může být cesta na onen svět krátká a rychlá Zasláno na KVS. Tímto Vás žádám o prošetření ve věci neoprávněného utracení našeho psa. Dne 11. 6. se nám při bouřce zaběhl ze zahrady náš pes vlčí špic. Okamžitě po tomto zjištění jsme ho jeli hledat, avšak neúspěšně. Kolem 15. hod. téhož dne nám telefonovala pracovnice OÚ, že náš pes byl utracen. Po tomto telefonátu jsme se dotazovali, proč byl utracen, a že ho chceme vidět. Paní nám sdělila, že už ho vidět nemůžeme, že byl odvezen do kafi lérie. Po tomto sdělení jsme telefonovali okamžitě MVDr. Přítomnému, který nám také sdělil, že už ho bohužel nemůžeme vidět, že už ho odvezla fi rma do kafilérie.
Tato informace se nám však nezdála pravdivá, a proto jsme kontaktovali známého veterináře, zda je takový postup vůbec možný. Bylo nám sděleno, že takové jednání je nepřípustné, že v případě odchytu je veterinář povinen ve spolupráci s příslušným OÚ nalezeného psa umístit v nejbližší záchytné stanici. Následující den hned ráno jsme kontaktovali nejmenovanou pracovnici SVS, která nám potvrdila nestandardní postup MVDr. Přítomného a zároveň nám zjistlila informaci, že firma zabývající se svozem uhynulých zvířat, dne 11. 6., jak nám potvrdila pracovnice OÚ a MVDr. Přítomný, že žádný svoz v této obci nebyl proveden.
Náš pes byl víc než člen rodiny, domácí mazlíček, a proto Vás prosíme o podrobné vyšetření a prověření celé situace postupu OÚ a MVDr. Přítomného. Přece není možné, aby byl bezdůvodně jenom tak utracen pes, který byl vystresovaný bouřkou. Proto Vás ještě jednou prosíme o podrobné vyšetření celé situace, aby se nic podobného nemohlo opakovat. Za Vaši morální pomoc Vám předem děkujeme
Vyjádření Obecního úřadu Horní dolní Na základě Vašeho telefonického dotazu Vám sdělujeme následující: Dne 11. 6. se v odpoledních hodinách dostavila na obecní úřad pí. Běhavá a oznámila nález zvířete. Před vraty její garáže na zemi ležel nemocný pes asi velký šedý špic bez známky. Péči o toulavé zvíře podle z. č. 166/99 Sb. zákona o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů, zajišťuje obec, na jejímž území bylo zvíře nalezeno.
Obec Horní dolní neprovozuje útulek, hradí náklady spojené s odchytem a karanténováním odchyceného zvířete, pokud není chovatel znám. V prostorách úřadu není vhodné místo pro držení psa.
Manželé Zlomení rovněž nenahlásili ztrátu psa Policii. Každý je povinen učinit opatření proti úniku psa. V tomto případě se jednalo o porušení zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Držitel psa byl později vyhledán na základě rasy z registru psů, který vede zemědělský úsek. Pí. Zlomená byla telefonicky uvědoměna pracovnicí zemědělského úseku o zadržení a následném utracení nemocného psa až po provedeném veterinárním vyšetření.
Z denního záznamu žádost k výjezdu k posouzení stavu ulehnutého psa – odkázání na policii a OÚ, během návštěvy kontakt s OÚ, že pes potřebuje neodkladnou péči a schválení dalšího postupu (nebyl navržen, plné útulky). Nacionále: pes kříženec vlčího špice, odhad stáří 12–15 let (podle stavu chrupu, klecový chrup), bez obojku či známky, čtečka neprokázala čip. Objektivně t 40,5, HR 180, RR 60–70, DH 5–8%, MU nezvětšené, spojivky bledě růžové, CRT neposouditelné, KVS: výrazný holosystolický šelest, dyspnoe exp. Tachypnoe, výrazně zostřené vezikul. Šelesty, občasný přídatný chrop, pes obézní, zanedbaná péče o srst, o oči, neschopnost se postavit a stát, bolestivost a obranné útočné reakce při palpaci dutiny břišní, distenze dut. Břicha, jinak neprohmatné. Přesná diagnóza nemožná, příčina ulehnutí: stařecká sešlost, úžeh, vyčerpání, schvácení, možný úraz. Doporučeno OÚ hospitalizace, odběr krve, RTG břicha, pánve a hrudníku, celková toaleta psa, obklady, infuzní terapie a antibiotická terapie. Následně přistoupeno k eutanazii.
Výjádření MVDr. Přítomného Dne 11. 6. naší ordinaci kontaktovala pí. Běhavá, která se přišla zeptat na psa, jenž leží na jejím pozemku a že má strach o své psy. Byla odkázána na OÚ či policii. Poté k nám volal obecní úřad, že útulky a kotec obecního úřadu už jsou plné, zdy bychom nemohli nějakým způsobem pomoci. Znovu jsem pracovnici OÚ sdělil mé zákonné povinnosti a kompetence a odmítl výjezd. Po určité době OÚ znovu telefonoval a přesvědčil mě k výjezdu ke psovi. Psa jsem se snažil identifi kovat (čip, obojek), ale bezvýsledně. Jako svědka mám stážistku a pí. Běhavou. Psa jsem klinicky a řádně vyšetřil, ihned po příjezdu jsem vyhotovil záznam do karty Winvetu pro obecní úřad. Poté jsem telefonicky znovu kontaktoval OÚ, sdělil jsem jim skutečnost a stav zvířete. Obecní úřad řekl, že nemohou nic dělat, že si mám poradit sám. Na základě klinického vyšetření, bezprizornosti zvířete, ulehnutí, senia a nastalých okolností (odmítnutí zvířete orgánem, který je povinen se o zvíře postarat podle zákona) jsem se rozhodl podle svého nejlepšího vědomí a svědomí provést eutanazii s premedikací. Při následném řešení s klientem druhého dne jsem vyjádřil mou hlubokou lítost nad ztrátou jejich miláčka. Co se týče vyjádření k mé „lži“, musím říci jen to, že po eutanazii, kdy pes byl již v kafi lerním boxu kliniky, jsem neznámé paní (pí. Zlomená není mým klientem) sdělil, že zvíře je již v kafi lerním boxu a není možno jej vidět. Považoval bych za neetické sdělovat a umožnit přístup do kafi lerního boxu osobě, která Vás kontaktuje telefonicky. Toto je záležitost kliniky a já nemám povinnost klientovi přes telefon sdělovat „stav mého kafi lerního boxu“. Jsem si vědom, že majitelky se toto „zbytí“ mohlo dotknout, ale tímto jsem se nedopustil žádného přestupku či porušení etiky. Druhý den jsem samozřejmě za přítomnosti PČR – oproti majiteli, čestně prohlašuji, že přítomnost PČR jsem žádal já – svědkem je má technička, z důvodu slovní a skoro fyzické agrese pana Zlomeného vůči mé osobě.
Závěrem: Veterinární lékař je osobou odborně způsobilou k tomu, aby rozpoznal, zda byly naplněny důvody k eutanazii zvířete ve smyslu ustanovení zákona na ochranu zvířat proti týrání. Z tohoto důvodu neshledala revizní komise pochybení veterinárního lékaře MVDr. Přítomného.
|
Komora veterinárních lékařů České republiky
KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.
