– DOKUMENT PŘEDNESENÝ NA GA FVE VE STOCKHOLMU 23. 5. 2009
Klonování savců je relativně nová technologie, která se začíná aplikovat za účelem využití při pěstování elitního skotu, prasat, koz a ovcí, obnově uhynulých domácích zvířat, především psů a koček, za účelem zachování ušlechtilých a vzácných chovů a dokonce k obnovení již vyhynulých druhů, a taktéž při výzkumu s použitím různých druhů. Orgány FVE se zabývají pouze výkladem současné situace, pokud jde o klonování zvířat, především k výrobě potravin, ale i k dalším účelům. FVE v současné době shrnuje vědecké údaje o dopadu klonování na zdraví a welfare zvířat, jakož i oblasti nejistot. V závěru tohoto stanoviska jsou uvedeny potenciální úlohy veterinární profese. Jsou zde též uvedeny souhrny následujících aspektů: percepce veřejnosti a etické otázky, dopad na genetickou diverzitu, biodiverzitu a životní prostředí a na bezpečnost potravin. V současnosti dochází k vážným prenatálním ztrátám klonovaných embryí a plodů, obzvláště u skotu a dalších přežvýkavců. Během neonatálního období stále dochází ke značným ztrátám a až do prvních 3 až 6 měsíců života se stále ještě mohou vyskytnout vážné problémy welfare. Tyto ztráty budou mít dopad na zdraví a welfare náhradních matek (zvláště u přežvýkavců), kde je vysoký výskyt distokie a císařských řezů z důvodu Large Offspring Syndrome (syndromu velkých potomků). Negativní vliv na bezpečnost potravin není prokázán, avšak veřejnost je znepokojena z etických a jiných důvodů, jako jsou například: špatné welfare zvířat způsobené důrazem a zaměřením na zemědělskou produktivitu; existence tzv. kluzkého svahu vedoucího k lidskému klonování; redukce genetické diverzity a environmentální dopady. Počáteční průkopnické práce v oblasti klonování zvířat, a to u obojživelníků, se uskutečnily v padesátých a šedesátých letech a soustředily se na základní otázky vývojové biologie, týkající se schopnosti buněk rozrůznit se na všechny ostatní typy buněk (totipotence a pluripotence), a kdy a jak byla tato schopnost ztracena. V poslední době jsou nejzajímavější příležitosti k výzkumu a k potenciální praktické aplikaci nacházeny v klonování savců metodou SCNT (Somatic Cell Nuclear Transfer). Terminologie a technologie Klonování je proces, kterým jsou zvířata reprodukována asexuálně. Slovo klonování se používá na různé metody (Royal Society 1998), avšak toto Stanovisko se soustřeďuje na klonování pomocí přenosu jader somatických buněk (SCNT). Lze očekávat, že v budoucnosti bude SCNT nejčastěji používanou metodou. Termín klon je v tomto dokumentu používán k označení zvířete, jehož narození je výsledkem SCNT, kdy je jádro neoplodněného oocytu nahrazeno jádrem somatické buňky derivované z plodové nebo dospělé tkáně a výsledné embryo je poté aktivováno tak, aby se vyvíjelo bez oplodnění. Termín zdrojové zvíře (source animal) označuje zvíře, ze kterého byla somatická buňka odebrána (někdy se používají kmenové buňky), a – náhradní matka je příjemce, do kterého je klonované embryo přeneseno. Termín klonované potomstvo je použit pro označení potomků, jejichž narození je výsledkem sexuální reprodukce, kdy alespoň jeden z rodičů byl klon. Veřejné mínění v Evropě Anketa Eurobarometer (2008) o klonování ukázala, že velká většina obyvatel zemí EU (80 %) znala definici klonování zvířat, avšak 84 % měla obavy z neznámých dlouhodobých vlivů na přírodu. Mnoho respondentů mělo obavy, že klonování zvířat by mohlo vést ke klonování lidí (77 %), a že samotný proces klonování vyvolá řadu morálních problémů (61 %) jelikož by mohl vést ke zmenšení genetické diverzity. Kromě toho 69 % dotazovaných odpovědělo, že klonování zvířat nese riziko nahlížení na zvířata jako na komoditu (instrumentalizování), a ne jako na tvory s inherentními hodnotami, na tvory cítící. Někteří dotazovaní byli ochotni připustit možnost klonování za některými účely, např. za účelem zachování vzácných plemen (67 %); za účelem zlepšení odolnosti zvířat proti onemocněním (57 %), avšak ne za účelem zvyšování produkce potravin (58 % proti). Navíc, pokud by se měly stát potraviny z potomků klonovaných zvířat běžně dostupnými, 83 % dotazovaných by si přálo, aby byly tyto produkty označeny speciálními štítky. Závěr: V roce 2008 má většina obyvatel zemí EU z klonování zvířat obavy a většina z nich není ochotna přijmout klonování zvířat za účelem produkce potravin. Nadto, pokud by se staly produkty z potomků klonovaných zvířat dostupnými, obyvatelé EU by vyžadovali zvláštní označení těchto výrobků. Současná situace První savčí klon (r. 1996) byla ovce pojmenovaná Dolly, avšak i dnes je účinnost SCNT stále nízká a variabilní, s mnoha rozdíly u různých druhů. Důvody pro neúspěšnost se stále hledají a řeší, ale zdá se, že souvisejí se zdrojem jader, jejich genetickým přeprogramováním, abnormální expresi genu následkem epigenetických vlivů, a s metodami mikromanipulace. Tabulka obsahuje seznam zdravotních a welfare problémů spojených s procesem klonování. Závěry V současnosti existuje pouze omezený počet kvantitativních studií (u skotu a prasat), dostupných k analýze pro zhodnocení zdraví a welfare klonovaných zvířat za jejich produktivní život. Kromě toho, uváděné studie obsahují spoustu matoucích a příčinných faktorů, které by mohly jakékoli posouzení ovlivnit. Přesto je možné učinit závěr, že proces klonování je velmi neúčinný a má vysoké procento neúspěchu s fatálními výsledky. Tabulka: Problémy se zdravím a welfare zvířat, vyskytující se v procesu klonování
Účinnost klonování zůstává významně nižší než u jiných metod asistované reprodukce, ale u různých druhů jsou pozorovány velké rozdíly, které činí výsledky významně rozdílné. Nicméně, lepší porozumění mechanismům a případné objevy náprav mohou vést k zlepšení účinnosti SCNT, a tím k rozšíření spektra potenciálních aplikací. Důvody pro klonování Šlechtěná plemena: V současnosti je jedním z hlavních důvodů pro klonování hospodářských zvířat snaha udržet chovné schopnosti elitních zvířat (prokázané kontrolou dědičnosti), zejména u samců, a pojistit se proti ztrátě hodnotných genetických a charakteristických vlastností (a zároveň i proti ztrátě v budoucnosti). Týkalo by se to produktů zárodečné plazmy, jako jsou např. oocyty a zejména sperma, jelikož finanční návratnost přinesená mužským klonem může snadno vyrovnat náklady na jeho zrození (vytvoření). Klonování prasat zahrnuje použití cenných kanců, a to ze dvou důvodů. Zaprvé, jelikož jsou pro umělé oplodňování zapotřebí miliardy spermat a v porovnání s býky, jeden kanec může oplodnit pouze malý počet samic. Zadruhé, nejúčinnější metodou vyhodnocení genetické kvality prasete je detailní analýza kusu. Klonování poskytuje příležitost vyhodnotit kvalitu daného kance jeho porážkou, a poté použitím četných kopií těch jednotlivých kusů, které splňují požadované standardy. U prasnic lze uvést obdobné důvody, a oocyty tedy mohou být rovněž hodnotné. U jiných zvířat může být důvodem snaha obnovit jejich chovnou schopnost, např. po úrazu, nemoci, kvůli stáří nebo proto, že dříve byla vykastrována (koně, psi, kočky). Nahrazení domácích mazlíčků: Někteří majitelé si přejí mít repliku svých domácích zvířat ve víře, že mohou jejich ztrátu „nahradit”. Zachování vzácných nebo obnova vyhynulých plemen. Klonování tura gaur a muflona jsou příklady použití enukleovaných oocytů krávy a ovce, v uvedeném pořadí, pro vytvoření klonovaného embrya. V těchto případech však bylo možné použít náhradní matky vzácných druhů. V případě vyhynulých plemen by mohlo být použito DNA konzervované zmrazením, přirozeně se vyskytující vzorky nebo uchované tkáně, za předpokladu, že bude možné nalézt vhodnou náhradní matku. Klonování se čím dál více používá ve vývojové biologii; v etiologii a patofyziologii nemocí; v biotechnologii k výrobě léčivých prostředků např. farmaceutických proteinů, vývoji orgánů, xenotransplantaci, a možná i při testech bezpečnosti. Dopad na genetickou diverzitu a životní prostředí Evoluční úspěch savců se opírá o sexuální reprodukci, což činí druhy přizpůsobivějšími měnícímu se prostředí. Tato skutečnost je opakem postupů klonování, kdy je genetická různost redukována za účelem zmnohonásobení vybraných elitních genotypů. Redukce genetické různosti může způsobit zvýšenou náchylnost k novým nebo nově se objevujícím onemocněním, která mají negativní vliv na jednotlivé genotypy. Zvířata by též mohla být vybírána na základě jejich vlivu na životní prostředí, například za účelem řízení emisí skleníkových plynů zvířaty či snížení znečištění podzemních vod.
Etické aspekty Jestliže jsou všechna zvířata používána (někteří by řekli vykořisťována, tzv. instrumentalizace) lidmi různými způsoby, je důležité respektovat jejich skutečnou nebo inherentní hodnotu tak, aby s nimi bylo nakládáno humánně a aby jim nebylo způsobováno utrpení, kterému lze zabránit. To znamená, že lidé mají povinnost pečovat o zvířata, která vlastní nebo produkují pro společnost. Vyžaduje to, aby byla věnována patřičná pozornost zdraví a welfare zvířat a aby byla respektována jejich integrita a důstojnost. Úloha veterinární profese Veterináři jsou do technologie klonování zapojeni různými způsoby. Pracují jako vědci, jako pracovníci, kteří do určité míry upravují zákonem a dohlížejí na welfare pokusných zvířat, pracují ve spojení s obchodními společnostmi rozvíjejícími tuto technologii, pracují na farmách jako praktičtí veterinární lékaři, a jsou zapojeni v systému zajišťujícím pro veřejnost bezpečnost potravin. Klíčové odkazy EFSA Report 2008: Food Safety, Animal Health and Welfare and Environmental Impact of Animals derived from Cloning by Somatic Cell Nucleus Transfer (SCNT) and their Offspring and Products Obtained from those Animals Flash Eurobarometer 2008, Series 238 – The Gallup Organisation: European’s attitudes towards animal cloning European Group on Ethics 2008: Ethical aspects of animal cloning for food supply FDA 2008: Animal cloning: a risk assessment IETS: Health Assessment and Care for Animals Involved in the Cloning Process. A consensus recommendation from the International Embryo Transfer Society 15 May 2008 INRA (French National Institute for Agricultural Research; Avis N° 62 sur la consommation de produits issus d’animaux clonés et de leur progéniture, October 2008, Conseil National de l’Alimentation Japan Food Safety Agency Report on Cloning 2009 Royal Society (UK) (1998)
|